Složení inflace v ČR a ve světě

Velmi vysoká inflace trápí celý svět, nejenom Českou republiku. V ekonomikách způsobuje vysoký růst cen nežádoucí přesuny majetku, přičemž nejvíce jsou ohrožené nízkopříjmové skupiny obyvatel. Jak rostou ceny v jednotlivých složkách? Co způsobuje inflace v ekonomikách a v investičních portfoliích? Která aktiva jsou nejvhodnější do inflačního prostředí?

Přihlaste se do newsletteru a získejte nejenom novinky, ale i seriál dalších podrobných analýz. Sledujte nás také na Twitteru a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

Inflace a nerovnoměrný růst jednotlivých složek

Dle Statistického úřadu ČR se české spotřebitelské ceny zvedly od ledna 1995 do ledna 2022 v průměru o 146 %. Co stálo 1 Kč, teď stojí 2,46 Kč, viz tabulka. Nejprudší nárůst cen byl zaznamenán koncem 90. let.

U jednotlivých složek nastal různorodý vývoj. Od roku 1995 nejvíce stouply náklady na bydlení, vodu, energie a paliva, a to až o 429 %. Také náklady na zdravotní péči stouply o 323 % a u alkoholických nápojů a tabáku nastalo zvýšení cen o 244 %. Nejméně stouply ceny oděvů a obuvi. U všech složek postupně ceny rostou. Výjimkou jsou pošty a telekomunikace, kde nastává v posledních deseti letech deflace a průměrné ceny klesají.

Ve světě je vývoj podobný. Kupříkladu v USA stouply za posledních 25 let zejména ceny nemocniční péče, a to o více než 250 %. O více než 200 % také stouplo školné či ceny školních knížek. Průměrné ceny v této ekonomice stouply o 65 %. O desítky procent naopak poklesly ceny elektroniky, software, hraček či telekomunikačních služeb. Obecně platí, že dlouhodobě táhnou inflaci nahoru především služby. Ceny zboží mají nižší příspěvek k inflaci. Oděvy či elektronika jsou pak vyloženě v deflačním módu. V rozvíjejících se ekonomikách, které se snaží doběhnout vyspělé země, jsou vyšší inflační tlaky, a to často v oblasti bydlení a zdravotní péče. Tyto sektory jsou totiž životně důležité a cenová elasticita spotřebitelů je u nich globálně nízká.

Ekonomický dopad inflace

Inflace není nějaký externí faktor, který jenom snižuje kupní sílu hotovostních peněz. S růstem cen v ekonomice je pevně spjatý růst mezd. Kupříkladu vysoký nárůst cen ve zdravotnictví či ve vzdělávání je do značné míry způsoben tím, že rostou odměny pro zdravotní personál a učitele.

Zdravotní péče je složená z technických prostředků, jako jsou léky, zařízení a různé přístroje a z práce zdravotního personálu. Léky i zdravotní přístroje samozřejmě také vyvíjejí lidé a jejich mzdy dlouhodobě rostou. Takto můžeme jít položku po položce inflačního koše a vždy najdeme protistranu, pro kterou je inflace výhodná, protože roste cena poskytovaného zboží či služby. Tím pádem rostou tržby i bez navýšení objemu práce.
Mnohdy lidé nadávají na inflaci, ale neuvědomují si, že při pohledu na svou výplatní pásku si přejí, aby byla inflace, a to mzdová pro ně. Příznivé je, že dlouhodobě je průměrný růst mezd vyšší než průměrná inflace. Reálné mzdy tedy rostou a díky tomu v průměru domácnosti bohatnou. Opět je problém v tom že chudé domácnosti nemají na trhu práce dobrou vyjednávací pozici a tím pádem u nich je růst mezd nižší a dlouhodobě nemusí stačit pokrývat růst cen. Reálné mzdy takovéto skupiny pak logicky klesají. U bohatších domácností a zaměstnanců na vyšších pracovních pozicích je situace opačná. Při inflaci jsou schopní vyjednat si vyšší navýšení odměn než je růst cen v ekonomice. V USA ředitelé firem berou 350krát vyšší odměnu než průměrný zaměstnanec. V roce 1978 to byl jenom 31násobek, v roce 1989 to byl 61násobek

Tím se dostáváme k rozevírání nůžek mezi sociálními třídami. Pokud budou reálné mzdy u bohatších domácností stoupat v období vysoké inflace tempem 4 % p.a. a u chudých domácností bude růst nulový, tak po deseti letech bude nerovnost téměř o polovinu vyšší. V období nízké inflace při 1 % rozdílu mezi růstem reálných mezd bude příjmová nerovnost vyšší o 10 %.

Inflace také dlouhodobě zvyšuje cenu aktiv, jako jsou akcie, nemovitosti, drahé kovy či sběratelské předměty.

Nejvhodnější aktiva do období inflace a deflace

Investoři se dlouhodobě zajímají o aktiva, která nejlépe ochání majetek před inflačním znehodnocením. V následující tabulce jsou anualizované výnosy jednotlivých aktiv v období 1973-2019 dle inflačního režimu. Při zrychlující inflaci se nejvíce dařilo komoditám, zlatu a akciím těžebních společností. Nejhůře se dařilo krátkodobým pokladničním poukázkám a akciím. Opačná situace byla v případě zpomalující inflace, tehdy se akciím a REITům (burzovně obchodované nemovitostní fondy) dařilo nejvíce a komoditám či zlatu se při klesající inflaci nedařilo vůbec.

Jenomže investoři nejsou schopní přesně trefit jednotlivá období akcelerace a zpomalování inflace. Inflace má tendenci rychle se vrátit k průměru.
Analytici Cambridge Associates proto vytvořili realističtější pohled investorů pomocí simulace výnosů investic v pětiletých investičních oknech, viz následující tabulka. Simulace odstraňuje schopnost přesně načasovat jednotlivé inflační režimy. Nejčastěji překonaly inflaci inflační dluhopisy, přičemž nadvýnos byl na úrovni 3,9 procentního bodu ročně. Na druhém místě byly nemovitostní fondy, které překonaly inflaci v 83 % času a nadvýnos byl 11 procentních bodů ročně. U amerických akcií nastalo překonání inflace v 78 % času, přičemž nadvýnos byl na úrovni 10,1 procentního bodu. Komodity a zlato překonaly inflaci přibližně v 60 % času, přičemž nadvýnos v tomto období byl přibližně 10 procentních bodů.

Investoři mohou nakupovat akcie a ETF u brokerů, kterým jsme se věnovali v analýzách: Interactive Brokers (analýza ZDE), Lynx (analýza ZDE), Saxo Bank (analýza ZDE), XTB (analýza ZDE), RoboMarkets (analýza ZDE). Velmi jednoduché je založení účtu u roboadvisory Portu (analýzy ZDE a ZDE), kde lze velmi jednoduše začít s budováním portfolia pomocí ETF bez předešlých zkušeností s investováním. Noví investoři mají u Portu 3 měsíce bez poplatku za správu, pokud se registrují přes tento odkaz. Alternativně lze založit spravovaná portfolia SaxoSelect (analýza ZDE).

Disclaimer:

Investice v sobě obsahují riziko a není zaručena návratnost původně investované částky. Vysoké riziko je především u produktů, které využívají finanční páku. Současná ani očekávaná výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. Veškeré informace uvedené v tomto článku nebo na portále Finlord.cz mají pouze informační charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování informací čerpá skupina Finlord údaje z veřejných, důvěryhodných zdrojů a vynaložila přiměřenou péči, aby informace nebyly nepravdivé či zavádějící, nicméně nikterak nezaručuje jejich správnost a neměnnost. Zde uvedené informace neslouží jako nabídka nebo výzva k nákupu či prodeji finančních instrumentů ani nejsou návrhem na uzavření smlouvy. Portál finlord.cz má uzavřené partnerství s některými společnostmi, které jsou zmíněné v obsahu portálu. Pokud čtenář použije odkaz směřující na web partnera, můžeme získat provizi, která ale čtenáře nic nestojí. Provize slouží pro další zvýšení kvality obsahu. Skupina důsledně dbá na to, aby provize nijak neovlivnila objektivitu prezentovaných informací.