Finlord Sněmovna financí

Zdanění výnosů z investic: vyplnění formuláře

5.3.2018

15 min.

Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page
daňové přiznání

Zdanění výnosů z investic jsme se z hlediska daňového zákona věnovali loni v tomto článku. V následujícím textu se zaměříme na praktické vyplnění daňového formuláře a daňové koncepty uvedené v prvním článku zmíníme už jenom okrajově, jelikož jsou pořád platné. Odběratelé našeho newsletteru obdrží ještě další doplňkové informace (kupříkladu podrobnou tabulku k zamezení dvojího zdanění).

 

Pro investory se složitější daňovou situaci (typicky u osob se souběhem řady příjmů z různých zemí) jsme domluvili i spolupráci se zkušenou externí daňovou a účetní kanceláří. Ceny vypracování daňového přiznání fyzických osob začínají od 2000 Kč dle složitosti případu. Pokud podporu daňové kanceláře potřebujete, vyplňte kontakt na této stránce.

 

Co budeme při vypracování daňového přiznání potřebovat?

 

Jednotné měnové kurzy pro výpočet příjmů ze zahraničí od GFŘ jsou ZDE. Pokud investujete kupříkladu v Gruzii přes platformu Mintos, tak určitě zjistíte, že v tabulce od GFŘ přepočítací kurz mezi česku korunou a gruzínským lari není. Co s tím? Jak uvádí pokyn, tak musíme použít přepočet přes třetí měnu. Postup je tedy následující: na stránkách gruzínské centrální banky (nebo jiných centrálních bank v případě jiných neuvedených měn) nalezneme kurz EUR/GEL (nebo USD/GEL). Abychom byli konzistentní, tak pro výpočet průměru za rok 2017 použijeme koncové ceny za každý měsíc. Nám vyšel průměrný kurz EUR/GEL 2,86315, tedy za 1 euro dostaneme 2,86315 lari. Jednotný kurz EUR/CZK je za rok 2017 na úrovni 26,29. Kurz GEL/CZK pak je 26,29/2,86315 = 9,182194, tedy za 1 GEL dostaneme 9,182194 korun.

 

Dále budeme potřebovat daňové formuláře. Ty jsou tady na stránkách Finanční správy ZDE, nicméně mnohem šikovnější je nejenom pro zdanění výnosů použití interaktivního online formuláře EPO na daňovém portálu. Na uvedené stránce je několik formulářů. Pro investory je důležitý tento Daň z příjmů fyzických osob – od roku 2013 včetně (EPO2). Stránka formuláře vypadá takto:

 

zdanění formulář 1

 

Interaktivní daňový formulář má řadu výhod. Automaticky dělá výpočty, kontroluje správnost údajů, odchytává formální chyby, umožňuje uložit rozpracovanou verzi ve formátu xml, načíst uloženou verzi a především lze online formulář poslat několika způsoby na Finanční správu. Vyplňování papírových přiznání už tedy skutečně není nutné. Všechny potřebné přílohy lze nahrát do tohoto formuláře.

 

Zdanění výnosů dle §10

 

Vyplňování formuláře pro zdanění výnosů začneme od toho snadnějšího, což je §10, viz náš první článek ke zdanění. Pro účely příkladu budeme uvažovat, že jsme měli aktivního investora, který:

 

Po pěti letech držby prodal akcie Erste Bank za 1 mil. Kč

 

Po 2 měsících držby prodal v listopadu 2017 akcie ČEZu s příjmem 150 000 Kč a výdaji 140 000 Kč

 

Po 5 měsících držby prodal v lednu 2017 akcie Apple s příjmem 2 000 USD a výdajem 1500 USD

 

Po 6 měsících prodal v únoru akcie BMW s příjmem 800 EUR a výdajem 820 EUR

 

Po 4 letech prodal put opci na akciový index se ztrátou 150 USD, příjem 300 USD, výdej 450 USD

 

Na Mintosu měl v roce 2017 celkové příjmy z pohledávek 2000 EUR a 1000 GEL. K tomu měl výdaje 1800 EUR a 950 GEL

 

Na kryptoměnách měl výdělek 1000 USD při příjmu 9000 USD a výdajích 8000 USD

 

Prodej akcií Erste Bank nás vůbec nezajímá, jelikož byl splněn časový test (3 roky) pro délku držby cenných papírů, takže máme o 1 položku méně. Zbylé položky bychom už do daňového přiznání měli dát. Ano, i kryptoměny spadají pod §10, jelikož v ČR se považují za movitou věc. To, že mají v názvu „měny“, jejich status nemění. Pokud by totiž byly měnou, tak by se nedanily. Dle ZDP se totiž kurzové zisky z výměny měn nedaní. Určitě by se v komentářích pod článkem někdo zeptal, jestli kryptoměnové burzy spolupracují s českou Finanční správou a vydávají ji informace o investorech. Ne, nespolupracují. Podezření na výdělky z kryptoměn může FS nabýt jenom nepřímo třeba z majetkových daní, dle toků na bankovním účtu a pomocí dalších metod.

 

zdanění formulář2

 

zdanění formulář3

 

První řádek v tabulce je jednoduchý. Je tam jenom obchodování s akciemi ČEZu. Pokud bychom obchodovali i s jinými cennými papíry, třeba dluhopisy, tak by se to přičetlo do tohoto řádku. V řádku 2 jsou čísla, která jsme museli vypočíst. Sečetli jsme do korun přepočtené příjmy z prodeje akcií Apple a BMW pomocí jednotných kurzů, tedy 2000 * 23,18 + 800 * 26,29 = 64 904 Kč. A k tomu jsme přidali odpovídající výdaje opět společně za Apple a BMW, tedy 1500 * 23,18 + 820 * 26,29 = 53 778 Kč. Třetí řádek s obchodováním s kryptoměnami je celkem jasný, jenom pozor, že kryptoměny jsou movitá věc. Ve čtvrtém řádku v obchodování s pohledávkami jsou Mintos obchody opět sečteny příjmy v EUR a GEL, tedy 2000 * 26,29 + 1000 * 9,18 = 61 762 Kč. A opět k tomu výdaje 1800 * 26,29 + 950 * 9,18 = 56 045 Kč.

 

Pro zachycení obchodu s put opcí jsme museli ve formuláři přidat řádek a opět po přepočtu z USD do korun uvést příjmy a výdaje. Na put opci je ztráta, nicméně formulář dobře ví, že tuto ztrátu nelze započíst vůči jiným příjmům, takže úhrn kladných rozdílů jednotlivých druhů příjmů se už nemění. Uvedených 50 023 Kč je pak základ daně, který se automaticky přesunul do daňového přiznání na řádek 40. Mezistav je tedy takovýto:

 

zdanění formulář4

 

Pozor na speciální případy, kdy máte zisk u jednoho druhu aktiv doma a ztrátu u stejného druhu aktiv v zahraničí. My jsme to v předchozím příkladu rozdělili do dvou řádků, jelikož byl v příkladu zisk. Podívejme se ale na jinou situaci. Řekněme, že doma jsme na cenných papírech vydělali 2000 Kč (příjem 110 000, výdej 108 000), ale naopak v zahraničí jsme prodělali 2000 Kč (příjem 200 000, výdej 202 000). Pokud bychom to rozdělili do dvou řádků (domácí CP a zahraniční CP), tak tady nám interaktivní formulář nepomůže a tyto dva řádky nespáruje, což je chybně. Takto by vypadal špatný zápis (nebo lépe řečeno formálně správný, ale daňově pro nás nevýhodný):

 

zdanění formulář5

 

Jak je vidět, úhrn kladných rozdílů by při uvedeném zápisu byl 2 000 Kč. Nicméně pořád se jedná o stejný druh příjmů, které se dají spárovat. Nemusíme se obávat interně sečíst domácí i zahraniční příjmy do jednoho řádku takto:

 

zdanění formulář6

 

Úhrn kladných rozdílů je už 0 Kč, což je správně. Jen si nezapomeňme uložit někde excel, kde ten součet domácích a zahraničních investic jednoho druhu máme udělaný. Uvedené platí i pro jiné druhy příjmu, jako jsou deriváty nebo pohledávky nebo kryptoměny. Důležité je především rozdělení a zápis dle druhu příjmu a až pak dle geografie (to je spíše kvůli evidenčním účelům).

 

Zdanění výnosů dle §8

 

Podívejme se teď na vyplňování investičních výnosů, kde spadají úroky a pak pro mnoho investorů především dividendy ze zahraničních investic, viz náš první článek ke zdanění.

 

Opět začneme povídání o zdanění výnosů od nejjednoduššího případu, což je případ, kdy investujeme v ČR a dividendy automaticky zaplatí emitent. Když třeba od ČEZu dostaneme hrubou dividendu 1000 Kč, tak se nám automaticky strhne 150 Kč na daň a my obdržíme čistou dividendu 850 Kč. My už nemusíme dělat vůbec nic a ani nepodáváme daňové přiznání.

 

Druhý celkem jednoduchý případ, ale už s nutností podat daňové přiznání, nastane, když je nám vyplacený hrubý úrok nebo dividenda. Typicky to je případ třeba u Estateguru nebo britské Moneything, kde dostáváme hrubý úrok. Řekněme, že jsme z EG dostali na úrocích 100 EUR a z MT 150 liber. Obě částky přepočteme do korun dle jednotných kurzů, tedy 100 * 26,29 + 150 + 30,04 = 7135 Kč. Tuto částku uvedeme do řádku 38, který patří k §8. Přiznání vypadá i s předchozím příkladem k §10 takto:

 

zdanění formulář7

 

Jednoduché záležitosti máme za sebou a můžeme se pustit do největší složitosti. Ta nastane, pokud investujeme v zahraničí a tamní dividendy nebo úroky byly zatíženy daní. Složitost vzniká v tom, že ČR má s každým státem samostatnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění a země mohou používat celkem jiné daňové sazby. A k tomu existuje řada výjimek a speciálních situací. Jako příklad uděláme zápis dividend z investic v USA, Velké Británii, Německu a Francii. V USA byla hrubá dividenda 100 USD a daň 15 USD (15 % sazba). Ve Velké Británii byla dividenda 80 GBP a daň 0 GBP, v Německu byla dividenda 50 EUR a daň 13,19 EUR (26,375 % sazba) a ve Francii 12 EUR s daní 3,6 EUR (30 % sazba).

 

Nejdřív všechny uvedené hrubé dividendy přepočteme do korun pomocí jednotného kurzu, tedy 100*23,18 + 80*30,04 + 50*26,29 + 12*26,29 = 6351 Kč. Tuto částku připíšeme do řádku 38. V řádku už tedy s předchozími úroky z EG a MT máme 13 486 Kč.

 

zdanění formulář8

 

Pokud bychom takto tabulku nechali, tak je to formálně správně, ale sami bychom se ošidili, jelikož bychom ještě jednou zdanili dividendy, které jsme už jednou danili v zahraničí (kromě dividendy z VB).

 

Na řadu teď přichází Příloha 3 pro každý stát samostatně. V této příloze započteme daň v dané zemi. Pro USA to vypadá následovně:

 

zdanění formulář9

 

Všimněme si teď řádku 324, kde se počítá koeficient zápočtu. Tady v našem příkladu vychází na 3,75, ale v reálu bude diametrálně nižší. Když se totiž podíváme na řádek 42, tak tam jsou sečteny všechny příjmy včetně příjmů ze zaměstnání nebo podnikání. My v tomto našem příkladu máme příjmy ze zaměstnání 0, ale je jasné, že v reálu budu tyto příjmy nenulové. Tím pádem bude koeficient nižší, což ovlivní i řádek 325 a následně další řádky. Nicméně interaktivní formulář tady počítá správně, takže naštěstí už nemusíme nic dělat.

 

Když se podíváme do oddílu 3, tak tam máme v tento moment tento zápis:

zdanění formulář10

 

A v oddílu 4 je pak tento automaticky upravený zápis, kde se nám právě na řádku 60 projeví ten prostý zápočet daně v zahraničí:

 

zdanění formulář11

 

Co se týče Velké Británie, tak tam byla daň stržena v nulové výši. Hrubou daň jsme už zapsali do řádku 38 (podobně, jak jsme to udělali s úroky z EG a MT) a přílohu 3 nevyplňujeme.

 

Uděláme další list přílohy 3 a dáme tam daň z Německa:

 

zdanění formulář12

 

Povšimneme si řádku 329, kde je daň neuznaná k zápočtu. Tento řádek vzniknul právě díky tomu, že daňová sazba v Německu je vyšší než v ČR, tudíž se v Německu strhla vyšší daň, o kterou si nemůže snížit naši českou daňovou povinnost (ale můžeme požádat o navrácení přeplatku z Německa).

 

A pro pořádek ještě vyplníme Přílohu 3 pro Francii:

 

zdanění formulář13

 

Opět narostl i řádek „329 Daň neuznaná k zápočtu“. Nejenom, že Francie nám strhla 30 % z hrubé daně, ale také dle Mezinárodní smlouvy lze započíst jenom 10% (ne obvyklých 15 %). Naštěstí se formulář postará o správný výpočet. Nicméně pokud vyplňujete papírový formulář, tak musíte na to myslet a správně vyplnit kolonky.

 

Na tomto místě je otázkou, jestli se oplatí žádat o vrácení přeplatku daně v Německu i Francii. Pokud se jedná o pár set korun (v našem případě bychom prakticky chtěli z Německa a Francie navrácení celkem 197 Kč), tak ne. Poštovné, vybavování potvrzení a žádosti stojí mnohem více. Pokud ale máte na dividendovém přeplatku několik desítek tisíc a více, tak už se žádost o navrácení daní oplatí udělat.

 

Teď ještě musíme vyplnit Seznam pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění podle § 38f odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb.. Tento seznam se vyplňuje proto, aby Finanční správa věděla, na koho se má v zahraničí obrátit, pokud má nějaké pochybnosti. Vyplnění seznamu už nijak neovlivní daňové přiznání.

 

V prvním sloupci seznamu je adresa zahraničního správce daně nebo zahraničního plátce daně nebo zahraničního depozitáře. Tady lze vyplnit i adresu obchodníka s cennými papíry, který je prakticky depozitářem a postaral se o stržení daně. Kdo chce mít jistotu, tak tam vyplní adresu správce daně, což je většinou finanční úřad v dané zemi. V tabulce ještě dělá problém 5. vyplňovaný sloupec, kde není specifikováno, jestli mají být příjmy uvedeny v místní měně nebo v Kč. My to uvádíme v korunách, jelikož i na samostatných listech jsou příjmy uvedené v korunách a i sloupec 4 je v korunách. Takto je evidence konzistentní.

 

zdanění formulář14

 

Vyplněné daňové přiznání lze poslat elektronicky i bez datové schránky

 

Pokud už máme v daňovém přiznání všechno vyplněné, tak jej na Finanční správu můžeme doručit hned několika způsoby. Pokud máme jako fyzické osoby datovou schránku, tak můžeme použít zaslání přes datovku. Pokud nemáme datovku ani bezpečnostní certifikát, tak máme dvě možnosti. Za prvé můžeme celé přiznání vytisknout, podepsat a doručit na Finanční správu. Anebo můžeme datově odeslat písemnost na Finanční úřad pomocí tlačítka v pravém menu, jen si zvolíme možnost nepodepisovat podání (myslí se tím podepsání digitální). Aplikace daňové přiznání odešle a vygeneruje dokument „Potvrzení podání učiněné datovou zprávou“. Tuto jednu stránku vytiskneme, podepíšeme a doručíme na podatelnu FÚ (osobně nebo poštou).

 

Pokud budou další dotazy ke zdanění výnosů, tak pište do komentářů pod článkem nebo do fóra ke zdanění investic. Pokud máte složité daňové přiznání a budete potřebovat pomoc, tak Vám můžeme doporučit služby zkušených daňových poradců.

5.3.2018

15 min.

Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page

Mohlo by Vás zajímat:

Komentáře

    Michal napsal:

    Opět jste nezklamali a potěšili stovky (tisíce?) investorů….

    Díky a pokud se budete někdy nacházet v Brně tak se ozvěte, zvu vás na oběd!

    admin napsal:

    Děkujeme za pochvalu a pozvání na oběd :-). Doufáme, že článek pomůže co největšímu okruhu investorů.

    Milan napsal:

    Super článek Finlordi, poklona…

    Ad Seznam pro poplatníky: Pokud tedy investuji přes irskou mutaci holandského Degira, a dividendy jsem dostal např. v USD, tak uvedu koho?
    adresu holandského Degira, nebo když jsem držel americkou firmu a dostal jsem dividendu od nich, tak finanční úřad v USA?

    Diky

    admin napsal:

    Můžete si vybrat, každopádně finanční úřad v USA má tuto adresu: Department of the Treasury Internal Revenue Service Austin, TX, 73301-0215 USA

    Hal napsal:

    Možná by stálo za to uvést několik nejpodstatnějších adres přímo do článku – nejspíš by se to hodilo vícero čtenářům. Mám na mysli finanční úřad v USA (jak ji zmiňujete již v komentáři) a pak adresy úřadů v řekněme nejběžnějších investorských zemích. Z hlavy mě napadá AT, DE, GB, FR, možná i DK. Je to samozřejmě jen návrh, Váš článek je už tak vysoce informativní (díky za skvělou práci 🙂 ).

    Zdenek napsal:

    Dekuji moc. A co takovej mintos? Jsou tam uroky vyplacene jako hrubej zisk a tim padem uz je neni treba znova danit?

    Ondrej napsal:

    Prave preto ze je to hruby vynos a ne cisty, tak to zdanit musite.
    V predoslom navode priamo o mintose pisu: https://finlord.cz/2017/01/jak-na-zdaneni-vynosu-z-investic/

    Josef napsal:

    Dík za užitečné informace. Ještě by mně zajímalo, jak řešíte, nebo byste řešili situaci, kdy obchodník (FO-nepodnikatel) převážně používá strategie kde kombinuje akcie s opcemi, např. long akcie zajišťuje long put opcemi, nebo obchoduje Covered Call a pod.. Dle striktního výkladu zákona by měl daňově od sebe akcie a opce oddělit. Ale logicky jsou v takovýchto obchodech opce s akciemi svázány a je proti zdravému rozumu je daňově počítat odděleně.

    admin napsal:

    Dobrý den, nepotěšíme vás. ZDP nepočítá s tím, aby akcie a opcešly dát k sobě. Různé druh aktiv se posuzuji odděleně a ztráta z jednoho druhu aktiv se nedá použít na snížení zisku jiného druhu aktiv.

    Ondrej napsal:

    Dobry den.

    Pokial mate na jednom ztratu a na druhom zisk, tak efektivne si tu ztratu nemozete zapocitat voci druhemu.
    Avsak existuje moznost ako „presunut“ zisky z jedneho do druheho a dosiahnut toho aby sme mali v oboch pripadoch zisky.

    Ku koncu roku je treba zistit ako sme na tom, aby sme zisky mohli presunut este v danom zdanovacom obdobi.

    Priklad c. 1: opcie: +1000$, akcie: -$150. Musim danit $1000, ale idalne by som chcel danit $850.
    Kupim 100 ks akcii firmy XYZ za $15, celkovo za $1500.
    Kupim PUT opciu na XYZ na strike 17 za $2.03, celkovo za $203 (predpokladame $3 extrinsic hodnoty.
    Drzim az do expirace. PUT opcia je „exercised“ a akcie XYZ su predane.
    Co sa stalo? Kupil som akcie za 1500 a predal za 1700 => zisk na akciach $200.
    Kupil som PUT za $203 a expirovala za $0 (opciu som nikdy nepredal zo ziskom, tym ze expirovala, tak som za nu ziskal realne $0).
    Aktualny stav: opcie: +1000$ – $203 = $797, akcie: -$150 + $200 = $50. Celkovo danim $847. Plus treba zapocitat poplatky za nakup a exercise opcie a pod.

    Druhy priklad uz len v rychlosti:
    Priklad c. 2: opcie: -150$, akcie: $1000.
    Kupitm 100ks akcii celkovo za $1500. Predam CALL na strike 13 celkovo za $203.
    Expirace: akcie som kupil za $1500 a predal za $1300 (CALL bol exercised), strata $200.
    Put som predal za $203 a expirovala za $0, zisk $203.
    Aktualny stav: opcie: -150 + 203 = $53, akcie: 1000-200 = $800.

    Idealne den pred alebo v den expirace = nizsi extrinsic hodnota. Taktiez cim vic ITM tim nizsi extrinsic hodnota ael taktiez aj nizsia likvidita = siroky spread.
    Broker by to mal podporovat ako jednu transakciu – takze netreba „legovat“ do pozicie.

    V prvom pripade tratite len za poplatky + pripadnu extrinsic hodnotu co kupite. Nieje mozne prerobit. Ak by akcie padli na nulu, tak stale vas chrani PUT. Ak by akcie vyskocili vyssie nez je PUT, tak bu ste dokonca mali vyssi zisk.
    POZOR v druhom pripade. Ak by akcie padli na nulu, tak na akciach stratim $1500 ale na CALL opci zistam len $203. Preto to treba robit v den expirace a hlboko ITM, kde je mala pravdepodobnost ze by sa to nastalo.
    Avsak ak obchodujete z opcemi, tak obecne mate zisky na opcich a ztratu na akciach.

    Dufam, ze to niekomu pomoze.

    Ondrej

    Josef napsal:

    Díky, zejména Ondrejovi za zajímavé řešení.Bohužel to budu moci využít až v dalším daň. přiznání, takže letos ztrátu na akciích neuplatním. Docela by mne zajímalo, jak je taková situace řešena daňově třeba v USA či Německu. A logický důvod, proč je to v tuzemském ZDP tak jak to je.

    Hal napsal:

    Dobrý den, mám brokera DEGIRO, u kterého to to funguje tak, že mám účet v korunách a když dám nákupní/prodejní pokyn na cizí burze, broker ty koruny převede v určitém kurzu na cizí měnu, za kterou je pak příslušný pokyn realizován. Na těch kurzových převodech něco tratím. Současně platím nějaký poplatek brokerovi za transakci a někde dokonce i něco burze. Ve výpisu od brokera vypadá např. jeden realizovaný nákupní pokyn jako následující sled kroků: 1.) počáteční bilance v Kč (např. 100 tis. Kč), 2.) připsání/určité částky v cizí měně brokerem a nabytí akcií za přesně tuto částku, 3.) poplatek brokerovi, poplatek burze, 4) konečná bilance v Kč (např. 75 tis. Kč, tj. 25 tis. Kč jsem v konečném důsledku při zohlednění kurzů a poplatků „vydal“ na nákup).

    No a o co mi jde. Kyž počítám svůj příjem/výdaj z konkrétní transakce, postačí mi pro potřeby výpočtu příjmů a výdajů do daňového přiznání, pokud se podívám na svou korunovou bilanci „před a po“? Příslušný rozdíl bude mým příjmem/výdajem. Takto bych se vyhnul počítání s kurzy apod., nemusím zvlášť počítat poplatky apod., přitom rozdíl mezi bilancí „před a po“ bude nejpřesněji zobrazovat to, co na realizaci nákupní transakce vydám a co realizací prodejní transakce přijmu. Hlavně mi jde o to, jestli se tak můžu vyhnout práci s kurzy, přestože transakce proběhla v cizí měně.

    Michal napsal:

    Dobrý den, ještě jednou děkuji za výborný článek. Mám následující otázku: Ve 2017 jsem prodal akciový podílový fond kde jsem realizoval zisk a zároveň prodal komoditní podílový fond kde jsem realizoval ztrátu. Mohu tyto dva případy proti sobě započíst?

    admin napsal:

    Dobrý den, ano, můžete. Obě investice jsou podílový fond (to je druh příjmů), i když je podkladovým aktivem něco jiného.

    Petr napsal:

    Dobrý den,
    nakoupil jsem české akcie banky MONETA přes brokera DEGIRO. Akcie jsem držel přes rozhodný den a tak mi přišli dividendy. DEGIRO však nemůže aplikovat lokální zdanění dividend pro české akcie. České dividendy proto byly zdaněny sazbou 35%. DEGIRO mi sice poskytla daňové výkazy a mohu tak vyplnit daňové přiznaní v souladu s legislativou, ale přiznám se, že nevím jak mám o rozdíl daně 35-15% (20%) požádat. Na jakém formuláři a koho požádat – Český FÚ. Nemám s tím zkušenost. Poradíte mi prosím? Děkuji.

    P.

    admin napsal:

    A jak velká ta dividenda byla? Pokud by vrácení zptáky znamenalo jenom pár desítek nebo stovek korun, tak se Vám to nevyplatí – za vystavení formulářů a poštovné zaplatíte více. Pokud do toho chcete jít, tak na českém Finančním úřadě Vám za poplatek vystaví potvrzení o tom, že daníte v CŘ. Toto potvrzení pak musíte poslat k zahraničnímu správci daně, kterému se těch 35 % odvedlo a požádat jej o vrácení dle platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

    Radek napsal:

    Pokud jde o ten Seznam pro poplatníky, vyplňujete i sloupec 3? Podle popisu se tam má uvést zaplacená daň v místní měně.

    Petr napsal:

    Dobrý den vratka daně ve výši 20% o kterou usiluji je ve výši 8525,50 CZK.
    Jednalo se o dividendu z české akcie Moneta: Hrubá dividenda ve výši 42 630,00
    stržená daň 14 920,50 čistá dividenda 27 709,50. Domnívám se, že mám smůlu. Pokud by někdo věděl jak a kam napsat v DP, dejte prosím vědět. DEGIRO je holandský broker. Děkuji.

    R napsal:

    Dobrý den,
    kam a jak, v případě obchodování různých instrumentů (deriváty, akcie,opce) , napsat různé fees které nejdou napasovat k jednotlivým obchodům (Interest Accruals, Other Fees, Commissions, Broker Interest Paid ) ?

    Děkuji, R.

    admin napsal:

    Různé poplatky musíte co nejvíce svázat s relevantními příjmy. Pokud Vám třeba Broker Interest Paid vznikly v důsledku obchodování akcií, tak to přiřaďte k akciím.

    Josef napsal:

    Je prosím možný výklad ZDP, že pokud mám ztrátu v akciích a výnos z dividend z těchto akcií, mohu snížit tento příjem o ztrátu v akciích i když obchody s akciemi bych měl mít v §10 a dividendy se sraženou daní v USA v §8 ? A kam pak v tomto případě uvést příslušné příjmy a výdaje? Děkuji moc za zajímavé a užitečné informace.

    admin napsal:

    Dobrý den, ne, takovýto výklad možný není. A pokud budete používat elektronický formulář, tak Vám to ani neumožní. Dividendy a zisky/ztráty z obchodování cenných papírů se posuzují samostatně.

    Kale napsal:

    Díky moc za článek! Jo a prosím Vás myslíte že musím podávat přiznání za rok 2017, když jsem měl dividenda z USA ve výši 4,5 $? Prodeje akcii nepřesáhly limity, jde mi jen o tu dividendu jestli ji mám řešit nebo ne? Díky moc!!!!

    admin napsal:

    Dobrý den, takto malou částku nemusíte řešit.

    R napsal:

    Děkuji,
    takže řádek s „ostatní poplatky“ radíte nevytvářet?
    R.

    admin napsal:

    Ne, takovýto řádek byste neměl vytvářet. Poplatky musí být přiraezny k jednotlivým obchodům jako svázaný výdaj.

    Petr napsal:

    Chápu to dobře, že podle toho co píšete k:
    Zdanění výnosů dle §8

    znamená to tedy, že když mi přijdou na účet již zdaněné dividendy nemusím podávat daňové přiznání?
    Mám účet u Degira a chodí mi tam všechny divi zdaněné i ty z USA. ( 15%)

    Děkuji moc za odpověď.

    admin napsal:

    Dobrý den, právěže je to trochu komplikovanější. Pokud máte dividendy jenom od firem, které mají sídlo v ČR, tak přiznání nepodáváte. České firmy odvádí daň napřímo. Pokud ale máte dividendy (třeba i 10 Kč) od zahraničních firem, tak byste po správnosti měl dle platného zákona daňové přiznání podat. Samozřejmě, mnoho investorů o této povinnosti neví. Naštěstí úřednici toto drobné opomenutí tolerují, jelikož i tak by se na dani nevybralo více (a sankce nižší než 200 Kč se myslím neudělují). Každopádně, pokud byste třeba investoval třeba ve Velké Británii, získával z britských firem nezdaněnou dividendu a tuto pak „zapomněl“ zdanit pomocí podání daňového přiznání, tak by úředníci z FÚ mohli celkem rychle stratit svoji tolerantní náladu 🙂

    Petr napsal:

    Dekuji Vam za bleskovou odpoved 🙂

    Dobre rozumim tomu, veskere nezdanene dividendy uvadet v danovem priznani.

    Kazdopadne z USA mi PATRIA pripisuje jiz zdanene dividendy, takze ty take nemusim uvadet v danovem priznani ze ano? ( formular o zamezeni dvoji zdaneni mam uz vyrizeny)

    Dekuji jeste za odpoved a preji krasny zbytek dne.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

NEZAPOMEŇTE SI ZDARMA STÁHNOUT INVESTIČNÍ VÝUKOVÝ BALÍČEK