Poměr dluhu k HDP podle zemí v roce 2021 a rizika

Na konci roku 2020 dosáhl globální dluh 226 bilionů USD. Meziroční nárůst byl nejvyšší od druhé světové války. Jak se vyvíjí poměr dluhu k HDP u 10 nejzadluženějších zemí a jaká hrozí rizika?

Přihlaste se do newsletteru a získejte nejenom novinky, ale i seriál dalších podrobných analýz. Sledujte nás také na Twitteru a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

S příchodem pandemie v roce 2020 byla globální ekonomika vystavena řadě zkoušek v podobě narušení dodavatelských řetězců, kolísání cen komodit, problémům na trhu práce a v neposlední řadě došlo také k narušení cestovního ruchu. Světová banka odhaduje, že téměř 97 milionů lidí se v důsledku pandemie dostalo do extrémní chudoby.

Vlády po celém světě musely v této složité situaci zvýšit své výdaje, aby se vypořádaly s vyššími náklady na zdravotní péči, nezaměstnaností, nedostatkem potravin a vůbec, aby pomohly podnikům přežít. To následně vedlo k nejvyšší úrovni globálního dluhu za půl století.

Poměr dluhu k HDP podle zemí: 10 nejzadluženějších zemí

Japonsko, Súdán a Řecko mají poměrem dluhu k HDP výrazně nad 200 % a jsou tedy na prvním místě. Za nimi pak následují Eritrea (175 %), Kapverdy (160 %) a Itálie (154 %).

Úroveň japonského dluhu není překvapením. V roce 2010 se Japonsko stalo první zemí, které dosáhlo poměru dluhu k HDP 200 %, a nyní je poměr dluhu k HDP na 257 %. Za účelem financování nového dluhu vydává japonská vláda dluhopisy, které nakupuje především Bank of Japan. Do konce roku 2020 vlastnila Bank of Japan 45 % nesplaceného vládního dluhu.

Rizika vysokého poměru dluhu k HDP

Rychlý nárůst vládního dluhu je hlavním důvodem k obavám. Obecně platí, že čím vyšší je poměr dluhu země k HDP, tím vyšší je šance, že by daná země nemusela svůj dluh splatit.

Světová banka zveřejnila studii, která ukazuje, že země, které udržely poměr dluhu k HDP delší dobu nad 77 %, zaznamenaly ekonomické zpomalení.

Pandemie koronaviru zhoršila dluhovou krizi, která se schyluje od globální recese v roce 2008. Zpráva Mezinárodního měnového fondu (MMF) ukazuje, že nejméně 100 zemí bude muset snížit výdaje na zdravotnictví, vzdělávání a na sociální politiku. Také 30 zemí v rozvojovém světě má vysokou míru dluhové tísně, což znamená, že tyto země mají velké potíže se splácením svých dluhů.

Tato krize zasahuje chudé země a země se středními příjmy tvrději než země bohaté. Bohatší země si půjčují na zahájení fiskálních stimulačních balíčků, zatímco země s nízkými a středními příjmy si taková opatření nemohou dovolit, což může mít za následek širší globální nerovnost.

Do konce roku 2020 dosáhl globální dluh 226 bilionů USD. Meziroční nárůst byl nejvyšší od druhé světové války.
Půjčky vlád představovaly něco přes polovinu z nárůstu o 28 bilionů USD, čímž se poměr globálního veřejného dluhu dostal na rekordních 99 % HDP. Jednoznačně vyšší úrokové sazby by mohly mít negativní dopad na udržitelnost dluhu. Rizika by mohla být ještě větší, pokud globální úrokové sazby porostou rychleji, než se očekávalo, a ekonomický růst bude stagnovat. Výrazné zpřísnění finančních podmínek by zvýšilo tlak na nejvíce zadlužené vlády, domácnosti a firmy.

Investoři mohou nakupovat akcie a ETF u brokerů, kterým jsme se věnovali v analýzách: Interactive Brokers (analýza ZDE), Lynx (analýza ZDE), Saxo Bank (analýza ZDE), XTB (analýza ZDE), RoboMarkets (analýza ZDE). Velmi jednoduché je založení účtu u roboadvisory Portu (analýzy ZDE a ZDE), kde lze velmi jednoduše začít s budováním portfolia pomocí ETF bez předešlých zkušeností s investováním. Noví investoři mají u Portu 3 měsíce bez poplatku za správu, pokud se registrují přes tento odkaz. Alternativně lze založit spravovaná portfolia SaxoSelect (analýza ZDE).

Disclaimer:

Investice v sobě obsahují riziko a není zaručena návratnost původně investované částky. Vysoké riziko je především u produktů, které využívají finanční páku. Současná ani očekávaná výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. Veškeré informace uvedené v tomto článku nebo na portále Finlord.cz mají pouze informační charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování informací čerpá skupina Finlord údaje z veřejných, důvěryhodných zdrojů a vynaložila přiměřenou péči, aby informace nebyly nepravdivé či zavádějící, nicméně nikterak nezaručuje jejich správnost a neměnnost. Zde uvedené informace neslouží jako nabídka nebo výzva k nákupu či prodeji finančních instrumentů ani nejsou návrhem na uzavření smlouvy. Portál finlord.cz má uzavřené partnerství s některými společnostmi, které jsou zmíněné v obsahu portálu. Pokud čtenář použije odkaz směřující na web partnera, můžeme získat provizi, která ale čtenáře nic nestojí. Provize slouží pro další zvýšení kvality obsahu. Skupina důsledně dbá na to, aby provize nijak neovlivnila objektivitu prezentovaných informací.