OSVČ, odvody, důchody, investice

Aktuálně probíhá diskuze o tom, jestli by se OSVČ měly zvednout odvody na sociální pojištění. Problém je v tom, že odvody živnostníků jsou při srovnatelném hrubém příjmu nižší než celkové odvody v případě zaměstnanců. Také je pravda, že část živnostníků různě optimalizuje své příjmy a snaží se odvádět co nejnižší zálohy na sociální pojištění, ideálně minimum, což pro rok 2022 bylo 2841 Kč. Minimální zálohy se každý rok zvyšují, jelikož jsou navázané na průměrnou mzdu. I při takto nízkých zálohách pak může živnostník očekávat důchod hodnotově odpovídající současným 10 000 Kč (odvody i důchody budou kvůli inflaci vyšší). Samozřejmě, značná část OSVČ odvádí i více podle výše svých příjmů, nicméně pak už důchody o tolik nerostou kvůli principu solidarity. Takováto důchodová degrese je pochopitelně i u zaměstnanců. Podívejte se na modelový příklad, kolik peněz by si OSVČ investováním našetřili, pokud by částku ve výši minimálních záloh investovali.

Přihlaste se do newsletteru a získejte nejenom novinky, ale i seriál dalších podrobných analýz. Sledujte nás také na X (Twitteru) a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

Investice namísto odvodů v průběžném systému

Následující modelový příklad vychází ze scénáře, že by nefungoval průběžný důchodový systém, ale byl by založen na dlouhodobém odkládání peněz. Není to aktuálně aplikovatelné do ekonomiky, protože by nebylo z čeho živit současné důchodce. Nicméně do budoucnosti se bude investiční složka tvorby důchodů posilovat u zaměstnanců i OSVČ. Jen je nutné, aby byly prostředky investované efektivně. Hned si na příkladu ukážeme proč.

Také jsme se už setkali s přístupem některých dlouhodobých rentierů, kteří si dobrovolně platí sociální pojištění, aby pak dostávali důchod. Není lepší tyto peníze investovat?

Předpoklady do modelu: OSVČ po dobu 35 let odvádí 2841 Kč měsíčně na sociální pojištění. Pak v 65 dostává důchod cca 10 000 Kč až do smrti. Inflaci v modelu neuvažujeme. Reálně ale inflace je a bude jak v produktivním věku (zvedají se odvody), tak v důchodu (zvedá se důchod). Předpokládáme i zachování současného výpočtu důchodu. V nejbližších letech je možné očekávat systematickou úpravu parametrů, protože poměr důchodců k pracujícím rychle roste (pro zachování rovnováhy je nutné buď snížit poměr důchodů nebo zvednout odvody), ale tuto možnou úpravu v modelu neuvažujeme.

Alternativní scénář: náš modelový OSVČ každý měsíc investuje 2841 Kč a pak po 35letech ve věku 65 let začne čerpat peníze z investičního účtu. Musíme uvažovat až 35 let důchodového života, i když průměrné dožití je cca 17 let. Jinak by se mohlo stát, že důchodce prostředky vyčerpá a nemá z čeho žít.

Pokud by OSVČ měl průměrnou výnosnost investic 3 % p.a., tak by po 35 let měl portfolio o velikosti 2,1 mil. Kč. Z něj by při výnosu 3 % p.a. mohl odčerpávat 5280 měsíčně, při rozpouštění portfolia po dobu 35 let pak až 8 140 Kč. Na státní důchod by to nestačilo ani v případě, že inflaci v důchodovém věku neuvažujeme. Výnosnost 4 % by stačila, pokud neuvažujeme inflaci v důchodovém věku, což je nereálný předpoklad, takže ani v tomto případě není investování lepší než placení minimálních odvodů a čekání na státní důchod. 5 % je na hraně při uvažování inflaci. Při dlouhodobé roční výnosnosti 6 % a více procent by se pak více oplatilo odkládat peníze a investovat, než si dobrovolně platit minimální zálohy na sociální pojištění.

Mnoho investorů má neoptimální portfolia s velmi vysokou složkou dluhopisů a bankovních vkladů, takže se dlouhodobě přes výnosový limit 5 % p.a. nepřehoupnou. V tomto případě je pak skutečně lepší platit minimální zálohy na sociální pojištění a mít v budoucnosti státní důchod.

Uvažujme jenom průměrné dožití 17 let. V tomto případě je možné rychlost výběru peněz cca zdvojnásobit, takže už při výnosnosti 4 % p.a. by bylo investiční portfolio po zohlednění inflace lepší než státní důchod.

V ekonomice je málo subjektů, jenž žádné odvody na sociální pojištění neodvádí. Většina lidí v produktivním věku má buď zaměstnaneckou smlouvu nebo podniká jako OSVČ, takže nějaké odvody generují a legálně se jim nevyhnou. Uvedené výpočty jsou pro nás vodítkem, o kolik si lze v důchodu přilepšit, pokud člověk investuje alespoň částku odpovídající minimálním zálohám OSVČ.

V důsledku principu solidarity klesá při růstu příjmů poměr důchodů k příjmům/odvodům. To snižuje limit výnosnosti, při kterém by se už vyplatilo spíše investovat peníze, než je odvádět na sociální pojištění.

Následující tabulka ukazuje výplatní poměr u zaměstnance (pro OSVČ platí obdobná tabulka). Za 38 let odvede 2,14 mil. Kč a v důchodu celkem za 16 let dostane 2,7 mil. Kč. Výplatní poměr je tedy 127 %. S růstem platu ale výplatní poměr rychle klesá. Při platu 50 000 Kč je už jenom 58 %. Při platu 110 tisíc Kč odvede do systému 15,7 mil. Kč, ale zpátky v podobě důchodových dávek dostane jenom 6,2 mil. Kč. Ani ne 40 % z částky odvedené v průběhu produktivního života. Bohatí zaměstnanci a OSVČ tedy solidárně přesouvají peníze k chudším lidem. Čím vyšší příjem člověk má, tím by více prostředku měl investovat a vytvářet kapitálové zázemí, aby měl z čeho čerpat v důchodu.

Při růstu HDP se budou zvyšovat mzdy a platy. Pochopitelně poroste i absolutní výše odvodů. Zároveň se budou zvyšovat důchody.

Investoři mohou obchodovat akcie a ETF u brokerů, kterým jsme se věnovali v analýzách: LYNX Broker (analýza ZDE), Saxo Bank (analýza ZDE), XTB (analýza ZDE), RoboMarkets (analýza ZDE), eToro (analýza ZDE). Velmi jednoduché je založení účtu u roboadvisory Portu (analýzy ZDE a ZDE), kde lze začít s budováním portfolia pomocí ETF bez předešlých zkušeností s investováním. Noví investoři mají u Portu 3 měsíce bez poplatku za správu, pokud se registrují přes tento odkaz. Alternativně lze založit spravovaná portfolia SaxoSelect (analýza ZDE).

Reklama

Disclaimer:

Investice v sobě obsahují riziko a není zaručena návratnost původně investované částky. Vysoké riziko je především u produktů, které využívají finanční páku. Současná ani očekávaná výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. Veškeré informace uvedené v tomto článku nebo na portále Finlord.cz mají pouze informační charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování informací čerpá skupina Finlord údaje z veřejných, důvěryhodných zdrojů a vynaložila přiměřenou péči, aby informace nebyly nepravdivé či zavádějící, nicméně nikterak nezaručuje jejich správnost a neměnnost. Zde uvedené informace neslouží jako nabídka nebo výzva k nákupu či prodeji finančních instrumentů ani nejsou návrhem na uzavření smlouvy. Portál finlord.cz má uzavřené partnerství s některými společnostmi, které jsou zmíněné v obsahu portálu. Pokud čtenář použije odkaz směřující na web partnera, můžeme získat provizi, která ale čtenáře nic nestojí. Provize slouží pro další zvýšení kvality obsahu. Skupina důsledně dbá na to, aby provize nijak neovlivnila objektivitu prezentovaných informací.