Finlord Sněmovna financí

Akcie: růst do nebe a přidaná hodnota

25.2.2021

6 min.

Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page
Akcie a zisky firem

Akcie firem patří dlouhodobě mezi nejvýnosnější investice navzdory všem krizím, problémům či politickým převratům. Ale proč? Kde se schovává ta magie? Proč má mnoho lidí obavy z nákupu akcií největších firem? Jak funguje v oblasti investic věta: „ten druhý tým je nějaký divný“? Proč jsou fanoušci Slavie, Sparty či Baníku stejně „divní“ jako investice do akcií?

 

Přihlaste se do newsletteru a získejte nejenom novinky, ale i seriál dalších podrobných analýz. Sledujte nás také na Twitteru a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

 

Akcie: dlouhodobé o inflaci očištěné zhodnocení na úrovni 6,6 % p.a.

 

Následující obrázek ukazuje vývoj indexu S&P 500 od roku 1871. Index vznikl v roce 1957, takže dřívější hodnoty jsou dopočtené dle indexové metodologie až do roku 1871. Modrá křivka ukazuje index očištěný o inflaci a s reinvestovanými dividendami. Černá a na to navazující fialová ukazuje hodnotu indexu. Krátkodobé několikaleté výkyvy indexu jsou značné, ale v dlouhém období rostl index reálně o cca 6,6 % p.a.. Pokud by se v roce 1871 vložilo do indexu 5 USD a nic by se s prostředky nedělalo reinvestice dividend, tak teď by reálná (očištěná o inflaci) hodnota této investice byla 100 000 USD. Samozřejmě některým firmám z indexu se dařilo lépe, jiným hůře, řada firem i zkrachovala.

 

akcie výnosy

 

Poznámka ke grafu: do roku 1960 se zisky firem distribuovaly spíše ve formě dividend. Pak se ale čím dál více společností přeorientovalo na reinvestice a v posledních deseti letech také na zpětné odkupy akcií. Každopádně jedná se jenom o technické použití vygenerovaného zisku, dlouhodobý ekonomický trend to nijak neovlivnilo.

 

Při dlouhodobých grafech výnosů akcií si lidé mohou říct, že je nesmysl ukazovat index od roku 1871, protože i tak nikdo na světě tak dlouho nežije. Ano, na světě nežije ani jeden investor, který je zainvestovaný do americký akcií od počátku počítání indexu. Ale to samé bychom mohli říct o fotbalových klubech. Slavia Praha byla založena v roce 1892, Sparta v roce 1893 a na světě není jediného člověka, který by klubům fandil od jejího počátku. Dlouhodobé statistické údaje musíme vnímat jako silný statistický základ, který naznačuje možný vývoj do budoucnosti. Slavia i Sparta zde budou i za dvacet let stejně jako akciové trhy.

 

Za růstem hledejme zisky firem a tvorbu přidané hodnoty

 

Vzpomínáme si na jednu diskuzi s manažerem ze společnosti Canon. Byl pyšný na produkty společnosti, na tiskárny, na fotoaparáty, na kamery, atd. Vychvaloval pracovní prostředí a zdůrazňoval, jak Canon vytváří přidanou hodnotu pro své zákazníky. Jo, super, proč ne. Pak přišla řeč na investice. Reakce byla ihned: „to vůbec není pro mě, nechci investovat, na investicích jenom prodělám, nákupu akcií vůbec nerozumím“.

 

Tady se dostáváme k nejčastějšímu nepochopení investice do akcií. Když si koupíme akcie Canon nebo Sony nebo Panasonic nebo Samsung nebo jakékoliv jiné firmy (akcie ani nemusí být kótované na burze), tak si kupujeme schopnost firmy vytvářet produkty, služby, přidanou hodnotu pro zákazníky. Pokud společnost skutečně přidanou hodnotu generuje, tak jednoduše vygeneruje vyšší zisk a jako akcionáři tento zisk dostaneme. Pokud věříme, že produkty mají přidanou hodnotu, tak musíme také věřit, že na nákupu akcií dané společnosti vyděláme. Tento jednoduchý princip řada lidí nedokáže mentálně překonat. Důvodem je odpor k neznámému.

 

Určitě jste už i vy použili věty typu: „ten druhý tým je nějaký divný“, „ta jeho/její rodina je nějaká divná“, zaměstnanci Googlu říkají „týpci z Microsoftu jsou nějací divní“, zaměstnanci Microsoftu naopak říkají „týpci z Googlu jsou nějací divní“, Slávisté říkají „Sparťané jsou nějací divní“, Sparťané říkají „Slávisté jsou nějací divní“ a všichni samozřejmě říkají, že „Baník je nejdivnější“ a ten si to naopak myslí o všech jiných klubech a jejich fanoušcích.

 

A při investování peněz to platí úplně stejně. Lidé mají jednoduše odpor k něčemu, co považují za cizí element a neuznávají to za vlastní.

 

Přidaná hodnota a generování zisků

 

Pravděpodobně také pracujete v nějaké firmě, nebo nějakou vlastníte. Co svojí prací spolu s kolegy vytváříte? Přidanou hodnotu. Ta se pak projeví nejenom na výplatní pásce, ale i na zisku této společnosti. Následující obrázek ukazuje vývoj o inflaci očištěných zisků z indexu S&P 500. Opět je patrný dlouhodobý růst s krátkodobými výkyvy. Proč? Protože lidé, kteří pracují ve firmách, vytváří nějakou přidanou hodnotu. V ekonomickém světě je přidaná hodnota vyjádřena také jako zisk. Opět platí, že některé firmy dokážou zisk generovat lépe, jiné hůře. Řada firem zkrachovala kvůli vysokým ztrátám, ale celkový systém funguje bezchybně.

 

akcie a zisky firem

 

Jaké zisky generují americké burzovně obchodované firmy v posledních letech? To ukazuje následující obrázek pro index large cap akcií S&P 500, mid cap S&P 400 a small cap S&P 600. Od počátku roku 1999 se kupříkladu u malých firem zvedl průměrný zisk na akcii z 10 na současných 63 USD na akcii. U velkých firem nastal nárůst zisků z 50 na 177 USD na akcii. V grafu jsou patrné hned tři krize. Navzdory nim se ale zisky vždy vyšplhaly na nová maxima.

 

zisky amerických akcií

 

Proč je důležité investovat zejména do aktiv s přidanou hodnotou

 

Pokud si odkládáte peníze stranou, jak jsme ukázali v této analýze, tak máte mnoho možností od spořicích účtů přes nemovitosti, akcie, fondy až třeba po kryptoměny.

 

Spořicí účty v bankách, stavební spoření či bezpečné vládní dluhopisy mají pro investory nízkou přidanou hodnotu. Na pozadí se generují produkty a služby, ale zisk z jejich nabídky zákazníkům se dostává k investorům jenom v omezené míře (zároveň je také nízké riziko podnikatelského neúspěchu). Tím pádem jejich výnosy ani nemohou porážet inflaci. Tyto produkty jsou vhodné skutečně jenom pro krátkodobé uložení prostředků, které budeme v blízké budoucnosti potřebovat pro nějaké platby.

 

Investice do nemovitostí, akcií nebo i korporátních dluhopisů mají k sobě mnohem blíž, než si lidé myslí. Na pozadí těchto investic je vždy nějaký element, který vytváří přidanou hodnotu a zisk se distribuuje především vlastníkovi aktiva. U nemovitosti je přidanou hodnotu poskytnutí prostoru pro bydlení či práci. U akcií a korporátních dluhopisů je to podnikatelská činnost dané firmy a schopnost generovat zisk. Oba trhy jsou poměrně silně provázané. Když by se dlouhodobě nedařilo firmám zvedat tržby a zisk, tak rozhodně neporostou ani ceny nemovitostí a výnosy z nájmů by také byly nízké. Mechanismus je jednoduchý, když firma nemá peníze, tak nezvyšuje odměny zaměstnancům a ti pak nemohou kupovat nemovitosti za vyšší ceny. Jak jsme uvedli dříve, zisky firem ve světě budou postupně stoupat, což znamená, že i ceny nemovitostí se budou postupně zvedat. V některých regionech více, v jiných méně.

 

V posledních letech nastal výrazný rozmach investic do kryptoměn a jejich ceny stouply, což pochopitelně láká další spekulanty. Největším problémem kryptoměn je absence vnitřní přidané hodnoty. V útrobách celého tohoto nového světa se netvoří využitelné produkty či služby. Když si nějakou kryptoměnu koupíte, tak jenom čekáte, jestli cena stoupne či klesne a to je vše. Neočekáváte, že by ta kryptoměna vytvořila na pozadí třeba nový telefon nebo vám poskytla bydlení. Tím pádem je využití na úrovni hotovosti a peněz na běžných účtech. U kryptoměn lze přidanou hodnotu najít maximálně na úrovni anonymizace plateb, což už ale hodně hraničí s šedou nebo přímo černou ekonomikou.

 

Kryptoměny se v menší míře používají na platby za produkty a služby. Třeba Tesla je bude přijímat při prodeji aut. Hodnota se ale netvoří u nákupní transakce, nýbrž v procesu výroby a marketingu vozidla. Je úplně jedno, jestli si auto od Tesly koupíte za koruny, dolary, eura, kryptoměny nebo prázdné plechovky od piva. Pokud automobilka daný prostředek dokáže efektivně přijímat a interně si ho směňovat za měnu, kterou ve svých procesech využívá, tak ji to nedělá žádný problém. Ceny kryptoměn ještě mohou díky vysoké poptávce stoupat a dokonce by bylo fajn, kdyby nastal další nárůst (statisticky by se zvedlo bohatství lidí). Nezapomínejme na to, že v konečném důsledku musí být kryptoměny podobně jako hotovost využité za nákupy reálného zboží a služeb, což samozřejmě znamená pro firmy růst tržeb a zisků, potažmo růst cen akcií a nemovitostí. Hodnota se tedy bude i v budoucnosti akumulovat zejména v těchto dvou aktivech.

 

Akcie mohou investoři nakoupit i u brokerů, kterým jsme se věnovali v analýzách. Lynx (analýza ZDE), Saxobank (analýza ZDE), XTB (analýza ZDE). Pro začínající investory jsou atraktivní služby roboadvisory Portu (analýzy ZDE a ZDE), kde lze velmi jednoduše začít s budováním portfolia pomocí ETF bez předešlých zkušeností s investováním. Noví investoři mají u Portu 3 měsíce bez poplatku za správu, pokud se registrují přes tento odkaz.

 

Disclaimer:

Investice v sobě obsahují riziko a není zaručena návratnost původně investované částky. Vysoké riziko je především u produktů, které využívají finanční páku. Současná ani očekávaná výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. Veškeré informace uvedené v tomto článku nebo na portále Finlord.cz mají pouze informační charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování informací čerpá skupina Finlord údaje z veřejných, důvěryhodných zdrojů a vynaložila přiměřenou péči, aby informace nebyly nepravdivé či zavádějící, nicméně nikterak nezaručuje jejich správnost a neměnnost. Zde uvedené informace neslouží jako nabídka nebo výzva k nákupu či prodeji finančních instrumentů ani nejsou návrhem na uzavření smlouvy. Portál finlord.cz má uzavřené partnerství s některými společnostmi, které jsou zmíněné v obsahu portálu. Pokud čtenář použije odkaz směřující na web partnera, můžeme získat provizi, která ale čtenáře nic nestojí. Provize slouží pro další zvýšení kvality obsahu. Skupina důsledně dbá na to, aby provize nijak neovlivnila objektivitu prezentovaných informací.

25.2.2021

6 min.

Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page

Mohlo by Vás zajímat:

Komentáře

    A napsal:

    Kdyz zaplatim hotove, tak je to casto taky anonymni. Tudiz dle Vasi logiky hotovost hranici s sedou a cernou ekonomikou.

    admin napsal:

    Dobrý den, kdyz platíte hotově, tak Vás protistrana vidí a dokáže identifikovat, takže platby v hotovosti rozhodně nejsou anonymní.

    Roman napsal:

    Bitcoin samotný nevytváří hodnoty, jako firmy, to je jasné. Avšak rakové zlato taky nové hodnoty nevytváří. Sice se často argumentuje využitím zlata v průmyslu (vysoká rl. vodivost a stálost), ale pro jeho praktické vladtnosti se využívá jen malý zlomek. Zbytek jsou šperky a investiční cihličky.

    admin napsal:

    Ano, v ekonomice se vždy nachází předměty, které lidé chtějí z nějakého důvodu sbírat: zlato, umělecká díla, unikátní edice Lega, kartičky hráčů, atd.. Na světě je více než 7 miliard lidí a jednoduše se vždy najde někdo, kdo v tomto sběratelství vidí užitek anebo někdo, kdo věří, že cena stoupne a pak to prodá dalšímu nadšenci. Nejvíce zisku se ale vytvořilo v činnostech s přidanou hodnotou, viz kupříkladu srovnání výnosů některých aktiv zde: https://finlord.cz/2019/01/ktera-investice-uchova-hodnotu-penez/
    Také si musíme uvědomit, kdo zlato nebo sběratelské předměty nakupuje. Většinu nákupů provádí bohatí podnikatelé a manažeři, drobné slitky si pořizují i řadoví zaměstnanci, ale opět to je z platu. Proč? Protože si prací, podnikáním a investování vydělali peníze, které teď chtějí utratit za něco, s čím se typicky ve své výdělečné činnosti nesetkávají. A nevadí jim, že výnosy těchto alternativ nejsou až tak vysoké jako jejich primární vydělečná činnost. Investoři ale musí mít úplně opačný postup. Investuje se proto, aby se dosáhlo na přidanou hodnotu, která se generuje ve firmách při využívání tří základních výrobních faktorů: práce, půda, kapitál.

    A napsal:

    Dobry den, dobre, mozna me protistrana vidi, ale davam pokazde obcanku prodejci? Kdyz nekdo bude chtit vysledovat, co jsem za posledni mesic koupil v hotovosti, dokaze to jednoduse? Kdyz to otocim a zeptam se – co hotovost a cerny trh? Tam se toci dost penez. Mela by se tedy hotovost zakazat? https://medium.com/@tokenmeister.social/what-is-the-black-market-worth-and-how-much-of-it-is-crypto-daf46e420d8d

    admin napsal:

    Ani hotovost ani krypto není nutné rušit, protože i tak by si černý trh našel jiné cesty provádění transakcí. Pokud bychom je měli vnímat jako aktivum, tak u obou platí, že se v jejich útrobách netvoří hodnota, jenom se mohou používat jako směnný prostředek nebo třeba na cenové spekulace. Přidanou hodnotu možná trochu osvětlí připravované IPO Coinbase. Odhaduje se, že při veřejné nabídce akcií by se mohlo ohodnocení této kryptoburzy vyšplhat na 100 miliard USD. Globální tržní kapitalizace všech 8600+ kryptoměn je 1,5 bilionu USD, takže jedna jediná burza by mohla mít kapitalizaci 6,7 % celého trhu s kryptem. Proč? Protože Coinbase vydělává při organizaci obchodování s kryptem a burze je celkem jedno, jestli cena roste nebo klesá (spíše preferuje růst ceny, protože to naláká další spekulanty). Coinbase už na rozdíl od samotného krypta má identifikovatelnou přidanou hodnotu v tom, že oragnizuje trh a tím pádem generuje poplatky. V roce 2020 měla tržby 1,3 miliardy USD, rok před tím byly tržby 534 milionů USD. 96 % tržeb bylo z transakcí. Minulý rok se zde zobchodovalo 38 miliard dolarů v kryptu, rok před tím to bylo 21 miliard. Poplatková výtežnost z objemu transakcí je tedy kolem 3 %, což je nádherný údaj. U akciových brokerů je výtěžnost v rozmezí 0,05% až 0,3 %. Je celkem zřejmé, proč vznikají další kryptoburzy a proč i standardní brokeři chtějí nabízet trading s kryptem. A samozřejmě všechny tyto subjekty budou vychvalovat krypto do nebes.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

V ČEM JE UNIKÁTNÍ NÁŠ FOND SLAVIC CAPITAL?