Do jaké společenské třídy patříte? Udělejte si test

Do jaké společenské třídy patříte? Jaké je složení vašich finančních zdrojů? Jaká je vaše pozice ve společnosti?

Český rozhlas si nechal k 30. výročí pádu železné opony zpracovat výzkum s názvem „Česká společnost po 30 letech od revoluce“. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaká je struktura české společnosti po třiceti letech od sametové revoluce, zda je společnost rozdělena na hrstku elit a „běžný lid“, který za touto elitou zaostává. A vůbec, jak velká a silná je ona střední třída apd..

Přihlaste se do newsletteru a získejte nejenom novinky, ale i seriál dalších podrobných analýz. Sledujte nás také na Twitteru a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

Jak ukázal výzkum, tak v české společnosti se formuje 6 společenských tříd, jenž se výrazně liší složením svých finančních zdrojů, pozicí ve společnosti, kulturním a znalostním kapitálu či podpoře v blízkém okolí.

Pokud se podíváme na první dva typy, tak jde o vyšší střední třídu. Dohromady tyto dvě prosperující třídy tvoří zhruba třetinu společnosti. V prvním případě jde o Zajištěnou střední třídu, která je charakteristická tím, že je zajištěná svými příjmy a majetkem. Druhým typem je pak Nastupující kosmopolitní třída, která má menší majetek, ale má větší potenciál do budoucna, protože může posilovat díky silným sociálním kontaktům, kulturnímu kapitálu a jazykovým či digitálním dovednostem.

Dále existují tři typy nižší střední třídy, které tvoří polovinu české populace. Jde o Tradiční pracující třídu, která má solidní příjem a majetek, ale omezené další zdroje (kontakty, kulturní kapitál, nové kompetence) a Ohroženou třídu, která je na tom přesně naopak. To znamená, že sociálně a kulturně patří spíše ke středním vrstvám, ale ekonomicky velmi strádá. A na závěr je zde specifická Třída místních vazeb, která těží z kombinace vlastněné nemovitosti a kontaktů ve svém okolí, které ji mohou pomáhat. Z výzkumu pak vyplynulo, že každý šestý Čech ve věku 18 až 75 let pak spadá do nejnižší třídy tedy Strádající třídy. To proto, že postrádá vlastně všechny typy kapitálů – příjem, majetek, sociální kontakty i nové typy kompetencí a lidský kapitál.

Na rozdíl od Velké Británie v Česku nelze nalézt třídu, která by měla velmi vysoké všechny typy kapitálů a zároveň tvořila více než 0,5 až 1 % populace.

Pozice společenských tříd z hlediska různých kapitálů

Rozdělení kapitálu mezi společenskými třídami

Kde žijí a co je ohrožuje

Výzkum ukazuje, že třídní struktura českých regionů je velmi odlišná. 56 % obyvatel Prahy patří do dvou vyšších středních tříd. Naopak přibližně polovina obyvatel Karlovarského a Ústeckého kraje patří buď do Strádající třídy (24 % z ní), které chybí všechny společenské kapitály, nebo do Ohrožené třídy, která je velmi ekonomicky nestabilní (32 % z ní). Třída místních vazeb těžící z kontaktů a pomoci svého okolí je naopak rozšířená na venkovské Vysočině a religiózní jižní Moravě.

Přibližně 800 000 lidí v ČR je v exekuci. Okolo 400 000 lidí má exekuce několikanásobné a tedy není šance, že by se z nich dostali jinak než osobním bankrotem. Ty však byly doposud v ČR málo přístupné a vstupovalo do nich pouze cca 20 000 lidí ročně. Exekuce nejvíce postihují obce v Karlovarském, Ústeckém a části Moravskoslezského kraje – v některých částech Česka čelí exekucím okolo čtvrtiny populace. Specificky problém exekuce se vyskytuje v nejchudší Strádající třídě (26 %) a výrazně zasahuje také jednu z nižších středních tříd – Ohroženou třídu (21 %). Podobně je tomu s nezaměstnaností a problémy v bydlení. Ztrátou bydlení a problémy najít si nové trpělo v posledních letech 12 % českých domácností, ve Strádající třídě to je ale 20 % a v Ohrožené třídě 16 %.

Do jaké společenské třídy patříte? Test si můžete udělat ZDE

I nižší střední třída může vybudovat kapitál. Jak?

Z celospolečenského hlediska by bylo určitě výborné, pokud by stouply příjmy a velikost majetku chudších tříd. Nicméně řada z těchto lidí žije mimo velká města a má omezené pracovní možnosti. Určitým řešením může být stěhování za prací. Mnohem snadnější je ale postupné budování kapitálového zázemí. V nedávné analýze jsme ukázali, jak nám pravidelné odkládání 2000 Kč významně pomůže v důchodu. Lidé z chudé třídy si pravděpodobně nemohou dovolit odkládat stranou 2000 Kč měsíčně, ale 500 Kč až 1000 Kč je i pro ně dosažitelná hranice. Princip tvorby majetku je stejný pro 2000 Kč i 500 Kč. Nejhlavnější je začít a pak využívat efektivní finanční nástroje.
Zástupci vyšší střední třídy už majetek mají a mají i dostatečné příjmy. Nicméně ani tato třída nesmí usnout na vavřínech a pořád musí myslet na ochranu majetku a jeho další zvyšování. Ve službě Portfolio Manažer i ve fondu Slavic Capital držíme diverzifikované portfolio finančních aktiv, díky kterému dosahujeme velmi vyrovnaný růst hodnoty majetku.

Jestliže začínáte s budováním portfolia, tak si nezapomeňte přečíst tyto stěžejní analýzy, případně pokud potřebujete pomoci s nastavením, tak nás můžete kontaktovat ZDE.

Do důchodu ve čtyřiceti. Jde to?
Jaký cíl chceme dosáhnout investováním?
Která investice uchová hodnotu peněz?
Vytváří finanční aktiva vyšší hodnotu než reálná aktiva?
Půda, práce, kapitál: příklad Volkswagen
Zkrachují do roku 2050 penzijní systémy?
Dluhopisové fondy v ČR: ztráta zaručena?
30letý horizont: akcie vždy pokořily dluhopisy
Jak nastavit investiční portfolio na 30 let?
Nepodceňujme investiční horizont
Čím delší horizont, tím stabilnější výnos