30letý horizont: akcie vždy pokořily dluhopisy

Investiční horizont je při rozhodování o umístění finančních prostředků jeden z nejdůležitějších parametrů, přitom se tak často ignoruje. Podívejte se na následující graf, který snad už ani nemohl být jednoznačnější.

Na nejbližší měsíce připravujeme několik novinek, v rámci kterých pomůžeme investorům významně zlepšit nastavení portfolia. Pokud jste to ještě neudělali, tak se určitě přihlaste do newsletteru a sledujte náš Facebook a Twitter.

Analytici z Ritholz Wealth Management vytvořili graf klouzavého 30letého reálného anualizovaného zhodnocení investice do amerického akciového indexu S&P 500 a srovnali ho s 30letým reálným anualizovaným zhodnocením investice do vládních dluhopisů. Akcie vnímáme jako zástupce dynamických aktiv, dluhopisy jako zástupce konzervativních aktiv.

Ani jednou se nestalo, že by na 30letém investičním horizontu překonaly dluhopisy akcie. Za posledních 30 let dosáhly akcie reálné (o inflaci očištěné) zhodnocení ve výši 7,5 % p.a.. Dluhopisy dosáhly zhodnocení kolem 4,5 % p.a..

Nejhorší výsledek byl u akcií dosažen od roku 1967 do roku 1997, kdy akcie měly průměrné reálné zhodnocení kolem 4,5 % ročně. Nicméně to je stále pořád velmi atraktivní růst hodnoty majetku. Pokud si budeme ročně odkládat do akcií kupříkladu 60 000 Kč, tak po 30 letech bude při průměrném zhodnocení 4,5 % p.a. velikost našeho portfolia 3,7 mil. korun (jedná se o inflačně očištěnou hodnotu). Pokud by byla v následujících 30 letech průměrná výnosnost 7,5 %, tak bude hodnota majetku kolem 6,2 mil. korun. A to už je částka, se kterou průměrný člověk v důchodu bez problémů vyžije, bude moci cestovat a užívat si zaslouženého odpočinku.

Investiční horizont 30 let není vůbec výjimečný

Jak jsme už několikrát uvedli, tak 30letý investiční horizont mají všichni lidé, kteří si spoří na penzi a mají méně než 35 až 40 let. S řadou klientů probíráme jejich současná portfolia a nestíháme se divit, co jim v bance nebo u finančních poradců doporučili. Naposledy jsme kupříkladu u mladého 35letého člověka našli portfolio, kde 40 % prostředků bylo v peněžním fondu. Tento fond pak měl 2/3 portfolia v hotovosti. A ano, tento člověk měl cíl odkládat si peníze na důchod a říkal to i poradcovi.

Proč se investoři a finanční poradci uchylují k investičním nesmyslům? Je to celkem jednoduché. Běžní investoři uvedený graf nikdy neviděli, protože se investování logicky každý den nevěnují. Jediné, co se k ním možná dostane, jsou tabulky výkonnosti v propagačních materiálech za 1 rok, 3 roky či 5 let, a to i když investují skutečně třeba na 20-30 let. Jenomže tyto tabulky jsou velmi volatilní. Výkonnost za 1 rok může být třeba -10 %, za tři roky +10 % a za 5 let +4 %. Logicky si běžný investor řekne, že ta investice je nějaká rozkolísaná, tudíž riziková. Když je riziková, tak může přijít o hodně peněz. Neví, že v historii se ještě nikdy nestalo, že by u amerických akcií byla na 30letém investičním horizontu výnosnost méně než 4,5 % p.a.. A pokud riziko definujeme jako možnost propadu hodnoty na konci horizontu pod úroveň počáteční investice, tak dospějeme k názoru, že dle historických údajů jsou akciové investice na 30letém horizontu bezrizikové.

Proč typický finanční poradce nezkoriguje neopodstatněný strach svého klienta a raději mu do dlouhodobého portfolia navrhne nějaký konzervativní produkt (zlato, stavební spoření, peněžní, dluhopisové a balancované fondy a další)? Odpověď je opět celkem snadná. Poplatkový rozdíl mezi dluhopisovým a akciovým fondem až tak vysoký není. Ale riziko krátkodobého propadu cen je u akcií mnohem vyšší. Všichni poradci se bojí toho, že klient zaznamená v nějakém konkrétním roce větší ztrátu (třeba o 10 %) a naštvaně odejde k někomu jinému. Když odejde, tak logicky z klienta pak není žádná tržba. Jinak řečeno poradce má strach z toho, že klient krátkodobě prodělá, ne z toho, že klient dlouhodobě nevydělá optimální částku. Krátkodobé výkyvy hodnoty dolů znamenají celkem často ztrátu klientské důvěry, menší výdělek nikoliv.

My tento jednostranný přístup nemáme rádi. Pokud informujeme o tom, že akcie mohou v rámci jednoho či dvou let ztratit i 50 % hodnoty (roky 2007-2009), tak musíme informovat i o tom, že při sestavení dlouhodobého portfolia je použití konzervativních instrumentů vyloženou ztrátou peněz.

Při správě našeho hedgeového fondu Slavic Capital se zaměřujeme na dlouhodobou tvorbu finančního majetku především pomocí dynamických aktiv.