Finlord Sněmovna financí

Zdanění výnosů z P2P: z §10 do §8

7.2.2019

5 min.

Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page
daňové přiznání

Zdanění výnosů z investic zůstává stejné jako po minulé roky, viz naše postupy ZDE a ZDE a jednotné kurzy ZDE. Nicméně po rozsáhlé diskuzi s daňovými a právními specialisty jsme dospěli k závěru, že téměř u všech P2P sítí bude z hlediska právní jistoty lepší zdaňovat příjmy dle §8 ZDP (Zákon o daních z příjmů č. 586/1992). A to i navzdory tomu, že z ekonomického hlediska to více odpovídá §10 ZDP a že i někteří daňoví poradci možnost zdaňovat výnosy z P2P dle §10 nevylučují. Pojďme se podívat proč.

 

Pro investory se složitější daňovou situaci (typicky u osob se souběhem řady příjmů z různých zemí) jsme domluvili i spolupráci se zkušenou externí daňovou a účetní kanceláří. Ceny vypracování daňového přiznání fyzických osob začínají od 2000 Kč dle složitosti případu. Pokud podporu daňové kanceláře potřebujete, vyplňte kontakt na této stránce.

 

I když je zdanění příjmů z P2P portálů Mintos, Twino, Viventor, Robocash, Viainvest a dalších obdobných platforem podle §10 ZDP přijatelné, tak je kvůli vyšší právní jistotě lepší zvolit pro zdanění §8.

 

Jde o to, že do §8 by se spíše měly dávat pasivní investice, u kterých se neočekávají rozsáhlé nákupní/prodejní aktivity. Jenomže to platí spíše pro dlouhodobé úložky, ze kterých plynou kupříkladu kupóny či dividendy.

 

Když investujeme třeba na Mintosu, tak naše počínání rozhodně nelze považovat za pasivní přístup (i když máme zapnutý autoinvest). Pohledávky můžeme nakupovat, prodávat na sekundárním trhu, může nastat buyback či řízené vykoupení pohledávek ze strany nebankovky. To jsou všechno transakce, při kterých mohou vznikat ekonomické náklady. České daňové zákony jednoduše na P2P investice ještě nemyslí. V minulosti se daňoví poradci snažili s Finančním úřadem diskutovat na toto téma s tím, že současná ustanovení §8 jsou zastaralá. Argumentaci, která je postavena na ekonomických principech, si můžete přečíst ZDE.

 

Také musíme myslet na jednoduchost procesů. Oddělovat v rámci jedné platformy aktivnější investice od méně aktivních investic je z časového hlediska u drobných investorů nesmysl. Proto je lepší vybrat si jednu kolonku daňového přiznání. I když bychom asi dokázali §10 vyargumentovat u pracovníků Finančního úřadu, tak je jednoduší dát výnosy z nákupů půjček do §8 a mít jistotu, že to FÚ určitě nebude vadit. Jako investoři si pak ohlídáme naše procesy tak, aby nám nevznikaly náklady, které nebudeme moci uplatnit oproti výnosům.

 

Rozdíly v §8 a §10

 

Při normálním průběhu splácení půjček/pohledávek není mezi daňovou povinností dle §8 a §10 rozdíl. Daň vyjde stejně. §8 je ale horší v tom, že vůči příjmům si investor nemůže započíst náklady na pořízení investice. Typicky příklad: na Mintosu koupíme pohledávku bez buyback garance za 100 EUR. Přijde první splátka za 5 EUR a pak už nepřijde nic a půjčka se nikdy nesplatí.

 

Dle §8 zdaníme 5 EUR a to je vše (ztrátu z nesplacené jistiny 100 EUR si odečíst nemůžeme). Asi cítíme, že to je z ekonomického hlediska nelogické a daňoví poradci na to FÚ upozorňovali. Nicméně tak to zatím v ZDP je.

 

Dle §10 by to bylo tak, že vůči zisku můžeme započíst ztrátu z té nesplacené jistiny (tu ztrátu by dokonce šlo započíst vůči příjmům z jiných obdobných aktiv), což dává mnohem větší ekonomický smysl.

 

Pokud na Mintosu a podobných sítích investujete jenom do půjček s buyback garancí (a nebankovka nepadla), tak bude výsledná daň stejná, jelikož k žádné ztrátě jistiny nedošlo.

 

Zařazení P2P pod §8 má ale i určitou výhodu, a to pro investory s nízkým kapitálem. Dle §38g(2) nepodává daňové přiznání takový investor, který má jenom příjmy ze závislé činnosti (typicky zaměstnanec) a jiné příjmy dle §7 až §10 nepřesahují částku 6000 Kč. Jinými slovy, pokud jste zaměstnanec a na P2P nemáte úrokové příjmy více než 6000 Kč, tak daňové přiznání nepodáváte. Pokud budeme uvažovat výnosnost z P2P kolem 10 %, tak to vychází na investiční hranici 60 000 Kč.

 

Taktéž je zařazení dle §8 jednodušší z hlediska vykazování. Kupříkladu na Mintosu sečteme Obdržený úrok, Obdržené poplatky z prodlení a Výnos z úroku při odkoupení zpět, což může být kupříkladu 558,89 + 17,42 + 125,16 = 701,47 EUR. To převedeme jednotným kurzem 25,68 na koruny, což dává 18 014 Kč. Tuto částku uvedeme v daňovém přiznání na řádku 38 a je hotovo. Viz návod k vyplnění formuláře.

 

Pozor na P2P výjimky, které spadnou do §10

 

I když teď dáme výnosy z P2P do §8 ZDP, tak musíme myslet na výjimky. Tou největší je Zonky, kde investor kupuje participace. Jak jsme uvedli v minulosti, tak participace je derivát, který se zdaňuje dle §10. Podobný případ se rýsuje i u platformy Bondster. Doposud se tam pohledávky odkupovali (tedy dle nahoře uvedeného textu zdanění dle §8). Nicméně novelizace obchodních podmínek zmiňuje také participace. Platforma asi pro letošní rok připravuje nějakou novinku, kde tento instrument využije. Vznikla by pak zajímavá situace, že by se něco mělo na platformě zdaňovat dle §8 a něco dle §10. No, uvidíme, kam se vyvine situace nejenom na této platformě, ale i v celé oblasti P2P.

7.2.2019

5 min.

Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page

Mohlo by Vás zajímat:

Komentáře

    Tom napsal:

    Dobrý den,
    mám dotaz, jak pohlížet na Campaign rewards – odměny z kampaní Mintosu? Příčíst k celkovým výnosům nebo ne? A pokud ne, jak je případně zdůvodnit FÚ? V potvrzení zaslaném od Mintosu jsou uvedeny, ale zvlášť.
    Děkuji

    admin napsal:

    Klidně můžete přičíst k výnosům, dát to do §8 a zdanit 15 %, pokud si chcete zjednodušit práci. Dalo by se argumentovat, že odměny z kampaní jsou ostatní příjem (protože to skutečně nejsou úrokové příjmy) dle §10, ale to závisí na Vás, jestli si takovýmto rozdělováním do obou paragrafů nepřiděláte více práce než užitku.

    Lubik napsal:

    A co se stane, pokud na Mintosu krachne nebankovka a půjčky se tedy nesplatí? Půjde to započítat do ztrát? Podle Vašem případu to vypadá, že to nepůjde.

    admin napsal:

    Hezký den, bohužel nepůjde. Jak jsme psali v textu, tak na P2P český daňový zákon moc nemyslí. Snad se to do budoucna zlepší.

    Tom napsal:

    Díky

    Novák napsal:

    Investuju na Zonky, tak to přiznávám, jelikož tam finančák dosáhne ale Mintos ne. Snad ti bolševici z FAU se toho nedohmátnou…

    Michal S. napsal:

    Finlordi opět díky za užitečné informace!

    S napsal:

    Mám dotaz. Kvůli paragrafu 10 jsem na Mintosu bral pouze půjčky se strukturou investice NEPŘÍMÁ. Dělal jsem to správně? Mělo tohle vliv na možnost danit podle paragrafu 10?

    Teď, když bych to danil podle paragrafu 8, tak bych mohl brát i půjčky s přímou strukturou investice? Tedy úplně všechny?

    Díky.

    admin napsal:

    Hezký den, nemělo. V obou případech má dle převažujícícho názoru daňových poradců odkup pohledávky charakter půjčky. Podle toho výkladu, který jsme nastínili v článku, by to mělo být zdaňované dle §8, jako jiné úroky z půjček. Klidně tedy na Mintosu pořizujte i přímé investice, pokud tedy investujete jako fyzická osoba. Pokud na Mintosu investujete jako právnická osoba nebo to zahrňujete do obchodního majetku, tak se možná odkupům přímých půjček spotřebitelům vyhněte, jinak se můžete dostat do rozporu se zákonem o spotřebitelských půjčkách. Ale to je spíše poznámka na okraj. Uvedený článek i předchozí dva články ke zdanění jsme připravili pro fyzické osoby. Zdanění u právnických osob a OSVČ je i tak jiné oproti uvedeným postupům.

    Jaroslav H. napsal:

    Mohu si při danění podle §8 z obdržených úroků na Bondster odečíst zaplacené poplatky platformě nebo daním celý příjem z úroků a sankčních poplatků.

    admin napsal:

    Hezký den, to je právě nevýhoda zdaňování výnosů z kapitálového majetku, které spadají pod §8. Zaplacené poplatky nejde od výnosů odečíst. To samé se jinak týká i třeba dividend – pokud investorovi strhne banka poplatek za připsání dividend (děje se to zejména u velkých bank) tak si tento poplatek nemůže dát do nákladů. Jak jsme psali a jak argumentovali i daňoví poradci, nedáva to ekonomický smysl, ale daňový zákon je v tomto trochu zastaralý.

    S napsal:

    Díky, v komentáři https://finlord.cz/2019/02/zdaneni-vynosu-p2p-%C2%A710-%C2%A78/#comment-4864

    jste naznačil, že se to pro OSVČ liší? V čem je tam rozdíl?

    admin napsal:

    U OSVČ myslíme případ, že se investice dá do obchodního majetku – pak se postupuje dle postupů pro podnikatele a firmy. Nicméně OSVČ je prakticky dvojí osoba – je to podnikatel a zároveň fyzická osoba. Takže pokud investuje jako fyzická osoba, tedy investice nedáváte do obchodního majetku, tak platí postupy uvedené v našich článcích. Pokud byste měl investice v obchodním majetku, tak to v našich článcích nenajdete. Nicméně dokážeme Vám pomoct i v tomto případě, jen to je spíše na konzultaci po telefonu či osobně.

    Miloslav Divis napsal:

    Psal jsem to na FB, zopakuji to i tady: Tohle je prostě hrozná blbost „kvůli vyšší právní jistotě je lepší zvolit pro zdanění §8“. Jak sám článek dále poukazuje, není ani tak důležité, jak jsou sepsané smlouvy, ale jak to celé reálně funguje. Protože různé vychytralé smluvní konstrukce finančák a většinou i soudy shazují ze stolu a řeší se, k čemu ve skutečnosti docházelo. U Zonky, Mintos, Melounu, Lendy a já nevím čeho jde vždy o to samé, fyzická osoba posílá peníze na jeden účet právnické osoby a tato mu následně vyplácí nějaké peníze zpět v závislosti na úspěšnosti jejich businesu. Právnická osoba kompletně zajišťuje zcela vše: shánění dlužníků, marketing, vymáhání, správu peněz, prostě všechno i když se tváří jen jako správce pohledávek, tak dluh prakticky nikdy nepřechází do skutečného vlastnictví investora, investor ho rozhodně neinicioval a investor má zanedbatelný až nulový vliv na fungování celého „businessu“, maximálně si může částečně volit do jakých participací u dané právnické osoby zainvestuje. Proto tento způsob vykazuje všechny známky obchodování s kreditními deriváty, které jednoznačně spadají pod paragraf 10. To, že někdo „na oko“ sepsal jako smlouvy s investorem a dlužníky nemusí nikoho až tak zajímat. Pokud by danění kreditních derivátů bylo vyšší, tak daňaři ani neuvažují o možnosti, že by vám povolili používat jiný paragraf a řekli by vám rovnou, že to každej bude považovat maximálně za pokus o obcházení placení daně.
    Protože paragraf 8 neumožňuje uplatnění ztrát, protože předpokládá, že se jedná o bezpečné úrokové výnosy, kdy jde jen o čistý příjem. V praxi by jeho použití znamenalo, že můžete klidně danit (ze zisku) více, než jste kdy měli zisku. Pokud na úrocích dostanete 10.000 Kč, ale odepíšete 20.000 Kč, tak byste stále měli platit daň, ač fyzicky nemáte z čeho a neměli jste ani nikdy šanci si na ni vytvořit zálohu, protože se jednalo o jeden a ten samý obchod/investici (investování do daného P2P systému).
    Problém je v tom, že tohle je relativně komplikovaná a hlavně zcela nová problematika, takže když přijdete za daňařem a řeknete mu, že půjčujete lidem na úrok, tak zcela správně odpoví, že je potřeba danit podle paragrafu 8. Když byste mu místo toho řekli, že nakupujete investiční participace od firmy, která se živí poskytováním úvěrů a vy si od nich kupujete participace v jejich úvěrovém portfoliu a ty následně můžete prodávat (často se ziskem nebo ztrátou) nebo se podílet na jejich výnosech, ale i ztrátách, přičemž vždy je vaším jediným partnerem jenom ta právnická osoba (v podstatě broker) a výnos není úrokově vůbec zaručen, ale je fluktuující a hrozí i úplnou ztrátou investice, tak by vám měli jednoznačně říct, že to je jasná 10 a není o čem mluvit. A v tom je celý zakopaný pes, proč jednou slyšíte jednu odpověď a podruhé jinou.

    Miloslav Divis napsal:

    Není pravda, že na krach originátora český zákon nemyslí. Myslí, proto existuje paragraf 10, podle kterého by se měly danit veškeré příjmy z obchodování s kreditními deriváty, což je přesně to, co na Mintosu děláte. Tento paragraf také jasně uvádí, že lze započítat veškeré výdaje jako poplatky a ztráty, proti výnosům.

    Jakub napsal:

    to Miloslav Divis: Díky za Váš komentář. Zní to rozumně a budu se tím řídit. Už loni jsem si řekl, že to nebudu dělit na § 8 a 10, abych se z toho nezbláznil, ale chybně jsem zvolil § 8. Vzhledem k tomu, že jsem samozřejmě odečetl poplatky na Bondster, asi to nebylo nejlepší. Do daňového přiznání, příloha 2, tedy píšete F – nákup a prodej kreditních derivátů?

    robe napsal:

    Ahoj já daním mintos taky prvně, a proto se chci zeptat, zda to takhle budu mít správně:
    v Mintosu si v Account Statement dám vyfiltrovat celý rok 2018 a:
    Všechny příjmy(Principal received+Interest received+Investment principal rebuy+Interest income on rebuy) – všechny výdaje(Deposits+Investment+Late fees received+Secondary market transaction+Incoming currency exchange transaction) = to co budu danit.
    Je to takhle správně?
    Omlouvam se, že to takhle sepisuji, ale nikde na netu nemohu najít, co od čeho na mintosu odečítam a ten jejich výpis mi není tak srozumitelný, jak ten od Zonky, tak chci poradit, zda to dělám správně.
    Jelikož stále dělám reinvest a nic nevybíram vyšla mi částka v mínusu a tu by chci uvést v DP.
    Jenom teď nevím, mohu si do nákladu uvést směnnou transakci Kč na EUR(Incoming currency exchange transaction)? Díky za Vaši odpověd.

    admin napsal:

    Hezký den, jak jsme psali v článku, tak my daníme dle §8 ZDP, tedy sečteme Interest received + Interest income on rebuy + Late fees received + případné bonusy. Pak to jednotným kurzem převedeme do Kč a vyplníme do příslušného řádku v přiznání. Při danění dle §8 nelze dát poplatky za měnovou směnu do nákladů.

    sbx513 napsal:

    Zdravim, myslite, ze by slo referral bonus a campaign rewards povazovat za prilezitostny prijem, ktory je do 30 tisic oslobodeny od dane ? Takisto ako rozne ine obcasne bonusy a odmeny za odporucanie ?

    admin napsal:

    Dobrý den, ano, referral bonusy jsou příležitostní příjem (nemá to moc souvislsot se samotnou investicí). Campaign rewards bychom spíše zahrnuli k úrokovým příjmům, jelikož to už má souvislost se samotnou investicí.

    Zdeněk napsal:

    Dobrý den,
    investuji na platformě Mintos a mám v plánu danit zisky podle vašeho návodu.

    Stačí uvést pouze výši příjmů na řádku 38 DAP? Není potřeba připojit přílohu popisující jak jsem k dané sumě došel? Jak to děláte vy?

    Děkuji, Zdeněk

    admin napsal:

    Hezký den, stačí uvést na řádku 38. Příloha slouží k tomu, abyste si vypočetl zápočet daně zaplacené v zahraničí. Jelikož se při výplatě úroků na Mintosu nestrhává daň, tak ani není co započíst. Viz náš text k vyplnění formuláře: https://finlord.cz/2018/03/zdaneni-vynosu-z-investic-vyplneni-formulare/

    Pavel Šimek napsal:

    Souhlasím, ale mám jen jednu malou poznámku – tu rezervu pro daň by přece vždycky mělo být možné si vytvořit, ne? Na každé platformě by mělo být možné připsaný úrok hned vybrat, nereinvestovat ho. Tím pádem by se snad nemělo stát, že přijdu o všechny peníze a nemám z čeho zaplatit daň. Samozřejmě to není fér, ale když si z každého připsaného úroku pro jistotu vyberu 15 %, tak bych snad neměl skončit v exekuci. 🙂

    Pavel Šimek napsal:

    Můj příspěvek patřil pod dlouhý příspěvek od Miloslava Diviše. Nevím, proč se nezařadil pod něj, když jsem klikul na „Odpovědět“.

    Papírek napsal:

    Dobrý den,
    měl bych dotaz ohledně tvrzení dle §38g(2) o výnosu do 6000 Kč. Pokud mám v Mintosu zainvestováno jen pár desítek tisíc Kč a výdělek je za rok reálně pouze kolem svou tisíc Kč, musím jej dle §8 také dávat do daní, když mám i investice v Zonky za pár desítek tisíc Kč? Tam je mi jasné, že u Zonky se zdanění nevyhnu, ale je třeba v té chvíli řešit i Mintos? Jinými slovy se výnos do 6000 Kč sčítá napříč body §7 až §10?
    Předem děkuji za odpověď.

    Patrik napsal:

    Je to několikrát omílané téma a zase mi to po roce není jasné. Pokud daním Mintos podle par.10 (vznikl mi zisk) a naopak z obchodování na burze mi vznikla ztráta, lze to vůči sobě odečíst a tzn. pokud by ztráta pokryla celý zisk z Mintosu, není z toho potřeba platit daň?

    Jirka napsal:

    @Partiku podařilo se Vám někde získat odpověď na Váš dotaz? Zajímalo by mě v podstatě to samé (Zonky vs. akciové podílové fondy). + Sčítání těchto zisků. Pro pochopení: Jde mi o to zda nemusím danit, protože jsem prodal fondy do 100 000 Kč a nebo zda musím danit, protože se přičítají i vrácené prostředky od Zonky, tedy bych byl již přes 100 000 Kč. Předpokládám že to nepůjde kombinovat ale rád bych se ujistil.
    Děkuji za odpověď

    Bohuslav napsal:

    @Jirko, @Patriku podle par 10 se každý příjem vyhodnocuje zvlášť a samostatně.
    Např.:
    1) zisk/ztráta z obchodování s akciemi = daň
    2) zisk/ztráta Mintos + zisk/ztráta Zonky = daň
    3) zisk/ztráta měnové zajištění = daň
    Pokud jsi prodal akcie za méně než 100 000 Kč, pak tento samostatný příjem nedaníš.
    4) Pokud jsi získal dividendy z těchto akcií, pak zisk z dividendy daníš.
    Způsob, jak si snížit daňový základ jednotlivých příjmů je, doložit si k nim např. náklady na správu nebo poplatky.

    Jirka napsal:

    Moc děkuji za užitečnou a velmi rychlou odpověď. Toto je páté místo, kde jsem se dotazoval a až zde jsem se dočkal odpovědi. Ještě jednou díky

    Eva napsal:

    Zdravím, musím danit Mintos i když si z účtu do ČR nic neposílám a jen reinvestuji?

    admin napsal:

    Ano, správně se mají danit zisky tehdy, když vzniknou. Není důležité, že ty zisky reinvestujete nebo necháte ležet na nějakém investičním účtu.

    Zdenek napsal:

    Dobrý den, ten limit 6000kč je čistě pro zisk a nebo stačí půjčit 5000 a zpět se mi vrátí 7000kč tím pádem můj příjem je víc jak 6000 a musím danit?

    A pokud mám i akcie, kde mám zisk 7000kč ke zdanění, tak automaticky musím danit i P2P? nebo se tyto dva společné příjmy nesčítaj?

    admin napsal:

    Dobrý den, u cenných papírů je příjem do 100 000 Kč ročně osvobozen od zdanění (i od vyplňování do přiznání). Těch 6000 Kč se vztahuje na jiné příjmy než z prodeje CP. Takže třeba na úroky z P2P či na dividendy. Pokud jste tedy prodal CP za méně než 100 000 Kč a zároveň jste v §8 (úroky a dividendy) měl menší výnosy než 6000 Kč, tak neppodáváte přiznání a tím pádem ani uvedené výnosy nedaníte. U §10 se sledují toky z prodeje. u §8 se sledují dosažené výnosy. Takže pokud byste měl třeba investici na p2p za 10 mil. Kč ale úrokový výnos by byl jenom 5000 Kč, tak daňové přiznání nevyplňujete.

    Olga napsal:

    Dobrý den, investovala jsem do P2P – jedná se přímo o participaci na úvěru. Vloženo 200000,- roční výnos menší než 6000 Kč za první rok (říjen 19-říjen 20).
    Investice je na 4 roky. Výše jsem zjistila, že zdaňovat budu dle par.10. Kdy ale budu zdaňovat? Až mi budou peníze včetně výnosu vráceny, tzn. za 4 roky nebo pokud bych každý rok výnos vybrala, tak každý rok výnos zdaním?

    Libor napsal:

    Dobrý den,
    je možné v jednom roce zdanit příjmy (např. z Mintosu) podle para 8 a pak v dalším daňovém období začít zdaňovat podle para 10?

    Pingback: Daně – U Marků
    Pavel napsal:

    Dobrý den,
    když jde vše tak jak má je vše jednoduché, ale pokud P2P padne nebo nekomunikuje tak vzniklá ztráta vzniklá rozdílem vklady a výběry je docela vysoká. Výše se hovoří o modelových příkladech většinou kdy je vše zalité sluncem, ale jak naložit s takovouto ztrátou. Lze ji nějakým způsobem odepsat z daňové povinnosti a případně pokud ano tak jak a lze doložit ztrátu třeba jen čestným prohlášením? Jelikož nebudu asi jediný v ČR.
    Děkuji pokud někdo má relevantní odpověď.

    PetrS. napsal:

    Dobrý den, do loňského roku (2021) jsem danil příjmy z P2P Mintos ( tzv. claims-nároky) dle vašich rad výše dle par 8 tj. úroky. Dají se nově (od roku 2022) spuštěné půjčky označené jako notes s přiřazeným ISIN tikrem danit jako cenný papír-pohledávky dle par 10 nebo by to mělo být stejné jako do teď tj. danit úroky+ostatní dle par. 8? Předem děkuji za odpověď.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

ZDARMA KE STAŽENÍ ZÁKLADNÍ INVESTIČNÍ STRATEGIE