Finlord Sněmovna financí

JAK NA ZDANĚNÍ VÝNOSŮ Z INVESTIC

24.1.2017

22 min.

17
Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page
daňové přiznání

Zdanění výnosů z investic je docela makačka zejména pro investory, kteří hledají investiční příležitosti v zahraničí a v alternativních aktivech. Sami s tím každý rok zápasíme. V následujícím článku vám ukážeme náš postup, který využijeme i letos. Podíváme se i na zdanění výnosů na P2P sítích. Upozorňujeme na to, že nejsme daňoví poradci. Interpretace daňového zákona může být zejména u alternativních aktiv různá, což znamená, že rada daňového poradce může být na základě jeho zkušenosti odlišná od našich postupů.

 

Na nejkontroverznější problémy upozorníme. Při zdanění výnosů používáme konzervativní přístup. Raději zaplatíme na dani o několik stovek více, než abychom pak byli nařčeni z obcházení zákona. Na základě informací v zákoně o dani z příjmu (ZDP, zákon č 586/1992) a navazujících právních předpisů lze pro investora na finančních trzích identifikovat až 4 režimy zdaňování: zdanění dle § 8 ZDP z domácích a zahraničních investic, zdanění dle § 10 ZDP opět z domácích i zahraničních investic. Každý z nich má své specifika a hodí se pro různá aktiva. V daňovém přiznání se pak výnosy z domácích i zahraničních investic sčítají, nicméně my jsme to v tomto textu pro přehlednost oddělili. Naše výnosy zdaňujeme jako fyzická osoba nepodnikatel s daňovým rezidenstvím v ČR. Právnické osoby a fyzické osoby podnikatelé zdaňují trochu jinak. Taktéž se nezabýváme zdaňováním výnosů z nemovitostních investic (§ 9 ZDP).

 

Přihlaste se do našeho newsletteru a pravidelně budete dostávat informace o významných změnách daňové politiky. Taktéž získáte tříměsíční seriál o zodpovědném investování s našimi postupy, myšlenkami a analýzami.

 

Před tím, než se pustíme do rozboru jednotlivých zdaňovacích režimů, je dobré upozornit na to, že je mnohem menším problémem, když zdanění vykážeme v daňovém přiznání ve špatné kolonce (§ 8 namísto § 10 a naopak), než když nezdaníme výnosy vůbec. Jednotlivé kolonky mají sice trochu jiná specifika, ale v konečném důsledku se velikost daně liší díky jednotné 15 % sazbě jenom o málo. Samozřejmě, mnoho investorů se ptá, jestli Finanční úřad dokáže odhalit zatajení výnosů. Na konci ZDP je výčet postupů, které finanční úřad používá při odhalování neplatičů. Většinou jsou to nepřímé metody na základě pohybů peněz a majetku. S různými provozovateli investičních platforem nemá FÚ uzavřenou přímou smlouvu o poskytování informací. Nicméně i nepřímé metody odhalování daňových úniků mohou být docela efektivní, takže se skutečně nevyplatí příjmy zatajovat. Pokud se navzdory tomuto upozornění najde investor, který příjmy nepřizná a nezdaní, tak ať alespoň použije peníze na nákup tuzemských výrobků a služeb. Přes DPH a jiné daně se nakonec dostane část peněz i do státního rozpočtu.

 

Zdanění výnosů: § 8, domácí investice

 

Tento režim je nejsnadnější i nejběžnější. V ZDP jsou v § 6 až § 10 vyjmenované různé příjmy fyzické osoby: § 6 – příjmy ze závislé činnosti, § 7 – příjmy ze samostatné činnosti, § 8 – příjmy z kapitálového majetku, § 9 – příjmy z nájmu, § 10 – ostatní příjmy.

 

Dle § 8 zdaníme tyto příjmy z kapitálového majetku:

 

a) podíly na zisku z obchodní korporace a úroky z držby cenných papírů, příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy (dále jen „mimo stojící společník“), dosažené na základě smlouvy o převodu zisku podle zvláštního právního předpisu (dále jen „smlouva o převodu zisku“) nebo ovládací smlouvy podle zvláštního právního předpisu (dále jen „ovládací smlouva“),

b) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání,

c) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání,

d) výnos z jednorázového vkladu a z vkladu jemu na roveň postaveného,

e) dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem, dávky doplňkového penzijního spoření a z penzijního pojištění,

f) plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,

g) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na účtech neuvedených v písmeni c) a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši členů obchodních korporací,

h) úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy),

i) plnění ze zisku svěřenského fondu.

 

Do tohoto paragrafu tedy spadá celkem hodně různých příjmů. Ty mají jednu společnou charakteristiku – plynou z majetku, který investoři většinou drží dlouhodobě a velmi často jsou zdaňování přímo u zdroje srážkovou daní.

 

Patří sem podle bodu „a“ daně z dividend u akcií a podílových fondů. Taktéž sem dle bodu „c“ patří daně z úroků na běžných, spořících, termínovaných i vkladových účtech. Jak všichni víme, tak u zmíněných položek je daň stržena u zdroje a nám přijde už jen čistý výnos. Investoři pak nemají žádnou práci. Pokud nemají jiné příjmy, tak daňové přiznání nepodávají a nic nedaní. Do § 8 patří i výnosy z diskontovaného dluhopisu, kde je výnosem rozdíl mezi nákupní cenou a jmenovitou hodnotou při splatnosti dluhopisu (nebo cenou dosaženou při předčasném odprodeji).

 

Podle bodu „g“ patří do § 8 i úroky z poskytnutých úvěrů. Ihned nás napadnou P2P půjčky, jejichž marketingové slogany hlásají třeba „lidé půjčují lidem“. Nicméně některé P2P sítě si zvolily jiné právní vztahy, protože se chtěly vyhnout problémům, které mohou při přímém půjčování mezi lidmi nastat dle Zákona o spotřebitelském úvěru (ZSÚ, 257/2016). Skvělým příkladem je Zonky, kde není vztah fyzická osoba investor – fyzická osoba dlužník, ale fyzická osoba investor – Zonky – fyzická osoba dlužník. Přitom vztah mezi investorem a Zonky má charakter derivátové smlouvy, viz věta z jejich Obchodních podmínek: „Participace je rizikovým investičním produktem, jehož výnos se odvíjí od výnosu z příslušného Úvěru poskytnutého Společností, na kterém Investor participuje. Participace je prostředkem, u kterého dochází k přenosu úvěrového rizika Společnosti ze Smlouvy o úvěru na Investora.“ Participace tu prakticky funguje jako kreditní derivát. Deriváty se zdaňují dle § 10, ne § 8.

 

Investorům tedy nezbývá nic jiného jen projít smlouvy s českými P2P platformami. Kupříkladu u Benefi je důležitá věta z Rámcové smlouvy o podílu investora na půjčkách: „Investor je seznámen se skutečností, že smlouva o půjčce je uzavřena výhradně mezi společností a dlužníkem, a že mu z ní neplynou žádná práva vůči dlužníkovi.“ Investor má právo podílet se na výnosech a ztrátách půjčky, kterou společnost Benefi poskytla dlužníkovi.

 

Taaak a dostali jsme se do složité situace. Kam zařadíme výnosy dosažené na Benefi? Investor z právního hlediska dlužníkovi peníze nepůjčuje a ani nepůjčuje společnosti. Podíl na půjčkách nelze také klasifikovat jako podíl na zisku obchodní společnosti. Uvedený vztah má dle našeho názoru opět charakteristiky derivátu, což je instrument, jehož výnosy se odvíjejí od výnosů podkladového aktiva (což je v tomto případě úrok placený dlužníkem). My bychom to tedy dali do § 10, ale umíme si představit, že daňový poradce bude upřednostňovat ekonomické hledisko (přímá půjčka lidem) a zařadí to do § 8 jako běžnou půjčku. Holt, zákon lze v takovýchto nejasných případech interpretovat různě.

 

Jednoznačnější situace je u Bankerat a Prestito, kde investoři skutečně napřímo půjčují dlužníkům. Platformy jsou jenom zprostředkovateli. Přijaté úroky se na těchto platformách zdaní podle § 8. U podobně fungujících platforem se postupuje obdobně.

 

Výnosové úroky lze snížit o výdaje na poplatky a další náklady, které jsme prokazatelně zaplatili při získávání těchto příjmů.

 

Co s nesplácenými půjčkami? Tady se opět dostáváme do interpretační šedé zóny, která nám jako fyzickým osobám komplikuje zdanění výnosů. Všichni víme, že třeba na Benefi je vysoká míra nesplácených úvěrů. Co máme dělat z úvěry, kde se nepodaří vytáhnout z dlužníka 100 % půjčky? Zákon o dani z příjmu a navazující nařízení ošetřují tuto problematiku u podnikatelů, ale u fyzických osob není k problematice prakticky ani slovo. Zaprvé musíme čekat, dokud není úvěr skutečně prohlášen za nedobytný. Toto období trvá řadu měsíců. U právnických osob platí lhůta 30 nebo 36 měsíců, kdy mohou nejdříve odepsat 100 % pohledávky. U FO, které peníze půjčují, takováto lhůta stanovená není. To znamená, že můžeme pořád konzervativně čekat, dokud platforma neřekne „konec, více z dlužníka nedostaneme“ anebo můžeme neuhrazenou částku dát proaktivně po 36 měsících nesplácení do nákladů (pokud by se náhodou podařilo po této lhůtě peníze získat, tak to bude zdanitelný výnos). Nevymožená částka je náklad, který uplatníme proti výnosům z podobných aktiv (tedy jiných půjček) v daném roce. Nemůžeme to uplatnit vůči výnosům z jiných tříd aktiv, třeba dividend. Jak jsme uvedli na počátku, dividendy vygenerované v ČR dostáváme v čisté podobě po zdanění, takže je ani nedáváme do přiznání.

 

Zdanění výnosů: § 8, zahraniční investice

 

Předchozí kapitola rozebírala výnosy z kapitálového majetku, který se generuje v ČR. Nicméně mnoho investorů hledá příležitosti i za hranicemi. Tady do této kategorie spadají kupříkladu dividendy, které vám plynou, když držíte třeba akcie Microsoftu nebo kupóny z dluhopisů Deutsche Bank. Patří zde i výnosy z P2P platforem, jako jsou britské SavingStream, FundingSecure nebo estonská EstateGuru. U zmíněných P2P platforem se půjčuje přímo dlužníkům. Pozor na to, že příjmy z platforem Mintos a Twino se zdaňují podle § 10, jelikož investoři u nich nakupují pohledávky od nebankovek zapojených do platformy (později si ukážeme, jak na zdanění výnosů z těchto platforem). Výnosy z platforem jsou investorům vypláceny v hrubé výši. Tuto částku snížíme o náklady v podobě poplatků (pokud nějaké jsou) a převedeme to do korun. Jakým kurzem? Jednotným kurzem, který je stanovený Generálním finančním ředitelstvím dle sazebníku ČNB zde. Nás zajímají EUR: 27,04 Kč za 1 EUR, GBP: 32,96 Kč za 1 GBP a USD: 24,53 Kč za 1 USD. Anebo lze dle §38 ZDP použít i kurzy podle účetních postupů, které lépe odrážejí realitu, jen s tím může být mnohem více práce (u každého obchodu si musíte zaznamenat i měnový kurz). Máte na výběr. Text ze zákona: „Pokud poplatník nevede účetnictví, použije s výjimkou uvedenou v odstavci 2, jednotný kurs, nevyužije-li kursy devizového trhu uplatňované podle zvláštních právních předpisů o účetnictví.“

 

Takže pokud máme kupříkladu na SavingStreamu zisk za celý rok 50 GBP a nulové náklady, tak do daňového přiznání přidáme 50*32,96 = 1648 CZK. Do nákladů můžeme dát poplatky, které jsme zaplatili při převodu peněz na SavingStream, nicméně to jsou už fakt malé částky, které nám moc peněz na daních neušetří.

 

Zajímavá komplikace vznikne, pokud investujeme do cenných papírů v zahraničí. Víme, že dividendy a kupóny musíme zdanit tady dle § 8, nicméně postupuje se jinak než u domácích cenných papírů. Česká republika má s více než 80 zeměmi světa podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, což je sice super, ale aby šlo globální toky kapitálu nějak sledovat, tak finanční úřady přehodily informační povinnost na daňového poplatníka, tedy nás. Řekněme, že držíme akcie Microsoftu anebo BMW anebo dokonce i akcie Pegas Nonwovens anebo Erste Group Bank. Musíme sledovat, kde je sídlo emitenta, ne, na které burze se obchoduje. Microsoft je v USA, BMW v Německu. Nicméně Pegas je v Lucembursku a Erste je v Rakousku, takže i když je nakupujeme přes pražskou burzu, tak jejich dividendy zdaňujeme tak, jako u jiných akcií ve zmíněných zemích.

 

Metody zamezení dvojího zdanění jsou dvě – zápočet a vynětí. V rámci zápočtu jsou dva způsoby:

Plný zápočet – tato metoda umožňuje poplatníkovi započítat celou daň zaplacenou z příjmu ze zahraničí.

Prostý zápočet – u této metody započte poplatník daň zaplacenou v zahraničí na daňovou povinnost v ČR pouze do výše daně, nejvýše však o částku daně z příjmů vypočtenou podle zákona o daních z příjmů, která připadá na příjmy ze zdrojů v zahraničí. Tato částka se stanoví jako součin daňové povinnosti, která se vztahuje k příjmům plynoucím ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí a podílu příjmů ze zdrojů v zahraničí na základu daně před uplatněním položek odčitatelných od základu daně a nezdanitelných částí základu daně. Započtení lze provést nejvýše do částky vzniklé daňové povinnosti.

 

Plynou-li poplatníkovi příjmy z několika různých států, s nimiž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, vyloučení dvojího zdanění metodou prostého zápočtu se provede samostatně za každý stát.

 

Metoda vynětí se soustředí na vynětí příjmu ze základu daně. Opět se rozlišují dva typy:

Plné vynětí – příjmy ze zahraničí se v daňovém přiznání vyjímají ze základu daně, dále se postupuje při výpočtu daně standardně.

Vynětí s výhradou progrese – z úhrnu dílčích základů daně se vyjímají příjmy ze zdrojů v zahraničí. Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň sazbou daně zjištěnou ze základu daně nesníženého o vyjmuté příjmy ze zdrojů v zahraničí.

Pokud má být při vyloučení dvojího zdanění použita metoda úplného vynětí nebo metoda vynětí s výhradou progrese i metoda prostého zápočtu, provede se nejprve vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí a pak prostý zápočet.

 

Správné zdanění výnosů ze zahraničí dle § 8 je tedy skutečně výživné. Nicméně v případě dividend a úroků se naštěstí většinou používá prostý zápočet (platí pro země EU, USA i Kanadu). Příklad: v USA jsme dostali dividendu 100 USD, srážkovou daní nám Američani vzali 15 % a na účtu nám přistálo jenom 85 USD. Do daňového přiznání a příslušného formuláře (příloha 3 daňového přiznání) uvedeme hodnotu 100 a započteme si odvedenou daň 15 %. Zdanění v ČR je tedy 0. Některé státy mají vyšší/nižší daň než v ČR. Pokud by bylo zdanění v cizím státě třeba 20 % a používal by se u něj prostý zápočet, tak si do našeho daňového přiznání můžeme započíst jenom 15 % (daň bude u nás 0, nicméně těch 5 % zpátky nemusíme získat, pokud to mezinárodní smlouva neumožňuje).

 

Smlouvy o zamezení dvojitého zdanění vytváří spolu s politikou konkrétních států někdy komplikované situace. Krásným příkladem je Francie, kde je normálně srážková daň z dividend na úrovni 30 %. Tato srážková daň se strhne a my pak máme dvě možnosti – buď to necháme být (a zaplatíme na dani z dividend celkem 30 %) anebo využijeme možnost refundace daně ve Francii. To znamená, že do Francie bychom poslali formulář potvrzený českým FÚ, na základě kterého by nám Francie vrátila zpátky zmíněných 15 %. Je to sice komplikace, ale při větším objemu investic ve Francii se to rozhodně vyplatí.

 

Pokud bude sazba v cizím státě nižší, třeba 10 %, tak si započteme jenom tuto nižší sazbu a v daňovém přiznání dodaníme zbytek do českých 15 %.

 

To samé platí pro úroky. Samozřejmě, dividendy i úroky převedeme vždy ze zahraniční měny do CZK dle vyhlášených jednotných kurzů.

 

Zápočet se provádí za každý stát samostatně a je k tomu potřeba přiložit potvrzení od správce daně v zahraničí (opět pro každý stát samostatně). To je mnohdy dost komplikované získat. V praxi naštěstí FÚ toleruje i výpis od obchodníka s cennými papíry, ze kterého je patrné, že byla daň již sražena.

 

V § 8 se nepočítá s daňovou ztrátou, takže v případě ztrát bude daň 0 Kč a ztrátu z našich investic si nemůžeme započíst vůči jiným příjmům dle § 6 až § 10 (třeba mzdě). Ztrátu taktéž nemůžeme přenést do dalšího roku.

 

Zdanění výnosů: § 10, domácí investice

 

§ 10 ZDP obsahuje „Ostatní příjmy“, které se do jiných kolonek nevešly, případně se u nich očekává nízká frekvence vzniku. Mezi spoustou jiných příjmů jsou i příjmy z převodu cenného papíru a příjmy z převodu jiné věci (tady spadají deriváty).

 

§ 10 ZDP je zdánlivě zajímavý v tom, že od daně jsou osvobozeny příjmy vyjmenované v odstavci 1 a tohoto paragrafu, pokud nepřesáhnou 30 000 Kč za zdaňovací období. Nicméně tento limit nelze u investic použít (jenom u příležitostných činností a příležitostných nájmů movitých věcí) .

 

Praktický příklad: na Zonky investujeme na počátku roku do půjček 28 000 Kč. Za 360 dní se nám všechny splatí a získáme 33 000 Kč. Zdanit zisk 5 000 Kč musíme. Daň by v tomto případě byla 5000 * 15% = 750 Kč. příjem do daňového přiznání by byl 33 000, výdaj 28 000. Jak jsme uvedli na počátku, tak v konečném důsledku je z hlediska výše daně celkem jedno, jestli P2P investice zdaníme podle § 8 nebo § 10. Daňová sazba je u obou 15 %.

 

U cenných papírů je limit pro osvobozený příjem až 100 000 Kč za zdaňovací období. Příklad: v lednu nakoupíme akcie ČEZ (nebo podílové listy českého podílového fondu) za 90 000 Kč, v prosinci je prodáme za 99 000 Kč. Žádné jiné investice jsme neprovedli. Nic do daňového přiznání nepíšeme. Pokud bychom ale prodali za 100 001 Kč, tak už do přiznání tento obchod dáme a zisk zdaníme 15 %. Příjmy z jednotlivých cenných papírů se pro účely výpočtu sečtou. Jo a daňové přiznání musíme podat, i kdybychom měli ztrátu, ale svými prodeji jsme vygenerovali příjmy více než 100 000 Kč. Příklad: nakoupili jsme cenný papír za 120 000 Kč, prodali jsme jej za 110 000 Kč. Daňové přiznání musíme podat a daň bude 0 Kč. Ztrátu si nemůžeme převést do dalšího roku, jen ji případně můžeme započíst vůči ziskům u jiných cenných papírů.

 

Náklady na nakoupené cenné papíry nebo deriváty si opět můžeme povýšit o zaplacené poplatky (při otevření i zavření pozice) brokerovi/provozovateli platformy, ale to je prakticky už jenom kosmetická úprava. V § 10 se nepočítá s daňovou ztrátou, takže v případě ztrát bude daň 0 Kč a ztrátu z našich investic si nemůžeme započíst vůči jiným příjmům dle § 6 až § 9 (třeba mzdě). Ztrátu taktéž nemůžeme přenést do dalšího roku.

 

Příklad: obchodujeme akciové opce. Nakoupili jsme opce v hodnotě 40 000 Kč. Prodali jsme je za 42 000 Kč. Poplatky byly celkem 100 Kč. Zisk 2000 Kč snížíme o 100 Kč a zdaníme. Daň bude (2000-100) * 15 % = 1900 * 15 % = 285 Kč. V přiznání dáme do příjmů 42 000 Kč a do výdajů 40 100 Kč.

 

Pokud bychom prodali za 30 000, tak máme ztrátu 10 000 Kč. Tuto ztrátu ale nemůžeme započíst vůči jiným druhům příjmu. Které to jsou? Pokyn Generálního finančního ředitelství stanovuje: „Jednotlivým druhem příjmu se rozumí např. příjem z prodeje nemovitostí, příjem z prodeje movitých věcí, příjem z prodeje cenných papírů, příjem z příležitostných činností a příjem z příležitostného pronájmu movitých věcí, dále příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným a další druhy podle § 10 odst. 1 zákona.“ Takže zisky a ztráty by měli investoři sledovat samostatně u cenných papírů, derivátů a pohledávek. Tady je zdanění nevýhodné pro investory, kteří pomocí derivátů zajišťují pozice v cenných papírech – třeba nakoupí akcie ČEZ a k tomu nakoupí put opce na tyto akcie. Pokud se trh pohne, tak na jedné z pozic bude určitě ztráta a na druhé bude zisk. Nicméně vzájemné započtení těchto dvou pozice není možné. Pokud bude zisk z jedné 10 a ztráta z druhé 10, tak do dílčího daňového základu půjde 10, ne 0, jak by ekonomicky bylo správné. Započíst proti sobě můžeme třeba ztrátu na akciích ČEZ a zisk na akciích Kofola anebo ztrátu u Benefi a zisk u Zonky.

 

Investoři často využívají při obchodování různá data nebo předplacené poradenské služby. Náklady na ně je možné dát si jako náklad do § 10, nicméně tady musí být investor opatrný a být připravený na to, že v případě pochybností musí dokázat, že tyto náklady byly prokazatelně vynaloženy na dosažení příjmů.

 

Všichni dlouhodobí investoři pak určitě znají tříletý časový test. Pokud cenný papír (akcie, dluhopis, podílový list) držíme déle než tři roky, tak při prodeji nedáváme do daňového přiznání nic a ani nic nedaníme. Stát chce takto investory motivovat, aby investovali dlouhodobě. U derivátů se daňový test nedá uplatnit. I kdybychom je drželi třeba 10 let, tak musíme výnosy zdanit.

Může nastat situace, že jsme akcie nebo třeba komodity nakoupili postupně v několika nákupech. V takovém případě se pro daňové účely používá metoda FIFO (first in first out) – nejdříve se prodávají ty nejstarší pozice, pak z následných nákupů. Anebo můžeme použít metodu váženého aritmetického průměru, kdy se stanoví průměrná cena nákupu. Tento druhý způsob bude pro řadu investorů snadnější, jelikož brokeři často automaticky uvádějí průměrnou cenu postupně nakupovaných pozic.

 

Dle § 10 zdaňujeme i výnosy z pohledávek, což platí kupříkladu pro platformu InvestAukce, kde se pohledávky prodávají investorům.

 

Zdanění výnosů: § 10, zahraniční investice

 

Tento režim je oproti zdaňování domácích investic dle § 10 jiný jenom v tom, že musíme přepočítávat hodnoty do korun podle zmiňovaného jednotného kurzu a musíme v přiznání podávat více informací. Jinak platí všechno stejně: limit 100 000 Kč, tříletý daňový test, nemožnost započíst ztrátu vůči jiným příjmům (jenom cenné papíry s cennými papíry, pohledávky s pohledávkami, deriváty s deriváty). Lze započítávat zisky/ztráty mezi zahraničním a domácím jednotným druhem příjmu, třeba zisk z akcií ČEZu se ztrátou u akcií Microsoft.

 

Jednotný měnový kurz usnadňuje drobným investorům práci, nicméně hodně skresluje skutečnost. Proto jej mohou využívat jenom fyzické osoby. Právnické osoby používají přesnější (ale i pracnější) postupy.

 

Příklad: V polovině roku jsme nakoupili akcie ve Velké Británii za 1000 liber, což bylo při kurzu 35 Kč za libru 35 000 Kč. Na konci roku jsme je prodali opět za 1000 liber. Nicméně kurz GBP/CZK byl 31,70, takže jsme v korunách dostali 31 700 Kč. Reálně jsme ztratili 3300 Kč. Pro účely daňového přiznání  musíme pro rok 2016 použít jednotný kurz 32,96 při nákupu i prodeji, takže z hlediska výpočtu daní jsme nic nevydělali ani neprodělali. Kdybychom naopak nakupovali v polovině roku při kurzu 20, tak bychom reálně díky pohybu měnového kurzu vydělali, nicméně daňově bychom nevygenerovali žádný zisk. U fyzických osob se pohyby měnových kurzů u zahraničních investic vůbec nemusí řešit. Má se za to, že měnové pohyby jsou nevýznamné. Opět můžeme dle §38 ZDP použít i měnové kurzy podle účetních postupů, které lépe odrážejí realitu, jen s tím může být mnohem více práce (u každého obchodu si musíte zaznamenat i měnový kurz). Takže máte na výběr. My budeme danit pomocí jednotného kurzu.

 

Investoři se často ptají, jestli se mají zahraniční výnosy zdanit v případě vzniku anebo až při přesunu do ČR. Správně se musí zdanit v případě vzniku (platí to i pro § 8). Stačí jednou za rok v daňovém přiznání ke konci roku.

 

P2P platformy Mintos a Twino fungují tak, že investor odkupuje od nebankovky na platformě pohledávku (jistinu + úrok) za dlužníkem. V ZDP najdeme text „U příjmů z postoupení pohledávky nabyté úplatně nebo bezúplatně je výdajem hodnota pohledávky.“ To znamená, že zisk vznikne jako hodnota pohledávky + úrok – hodnota pohledávky – poplatky. To platí i pro anuitně splácené pohledávky (třeba autopůjčky na Mintosu).

 

Příklad: Na Twinu investujeme do 24měsíčního úvěru 100 EUR. Po 12 měsících je splacena polovina a k tomu máme naběhlý úrok 6 EUR. Příjmy do daňového přiznání jsou tedy 56 EUR a výdaje do daňového přiznání jsou 50 EUR. Nemůžeme jenom vzít jako příjem 6 EUR a k tomu nedát žádné výdaje. Výsledná daň sice vyjde stejně, nicméně položky v daňovém přiznání by byly vyplněné jinak.

 

Mintos i Twino  i další zahraniční platformy mají k dispozici výpisy z účtu, ze kterých dokážeme vycucat potřebné data. Jako konkrétní příklad ukážeme náš Mintos:

zdanění výnosů Mintos

 

Položek ve výpisu je skutečně hodně. Abychom se v plusech a mínusech neztratili, tak nejdřív sečteme všechny úrokové a poplatkové výnosy, tedy 705,07+8,26+5,85+151,56+45,1 = 915,84. Odečteme poplatky a prémie sekundárního trhu 915,84-8,38-0,58 = 906,88 EUR. Víme, že toto jsou naše čisté výnosy, které potřebujeme zdanit. Nicméně ještě potřebujeme určit příjmy a výdaje. Pozor, položky Investments i Secondary market transactions obsahují i investice do dlouhodobých úvěrů, takže je jako výdaje nemůžeme použít. Lepší je sečíst příjmové položky ze splátek jistin 10660,19+20243,68 = 30 903,87.  Logicky je jasné, že tyto příjmy jistiny byly nejdříve výdaji (buď na primárním anebo sekundárním trhu). Pokud k jistinám připočteme vypočtený čistý úrok 906,88, tak získáme příjem 31 810,75 EUR. Příjmy i výdaje zkonvertujeme do korun podle jednotného kurzu pro rok 2016, tedy 31 810,75*27,04 = 860 163 Kč a 30 903,87*27,04 = 835 641 Kč. Rozdíl je zisk 24 522 Kč. 15 % daň z této sumy je pak 3678 Kč. Výpočet se zkomplikuje, pokud máme nakoupené nesplácené úvěry. To budeme muset projít všechny úvěry a o nedobytné částky zvýšit výdaje.

 

Zdanění výnosů a daňové formuláře

 

Všechny potřebné formuláře najdeme na stránkách Finanční správy. Kromě standardního daňového přiznání nesmíme zapomenout na přílohu 2 a přílohu 3, kde se dělá výpočet daně ze zdrojů v zahraničí. K tomu patří i Samostatný list k příloze 3, kde se provádí metoda prostého zápočtu daně zaplaceného v zahraničí (za každou zemi samostatně). Ve formulářích jsou i návody pro správné vyplnění, co se týče zaokrouhlování a podobných formalit. Pokud máte více druhů příjmů a ještě k tomu z více států, tak rozhodně doporučujeme udělat si nejdřív tabulku v excelu – podle ni se pak vám nebo vašemu účetnímu/účetní bude snadněji vyplňovat daňové přiznání.

 

My jsme si v tomto článku rozdělili § 8 a § 10 na domácí a zahraniční investice jenom pro lepší orientaci. V daňovém přiznání se domácí i zahraniční investice společně zdaňují v příslušných dvou kolonkách. Tady je stručná schéma pro zdanění výnosů.

 

zdanění výnosů

 

Pokud jsme některou oblast dostatečně nerozebrali, tak to napište dolu do komentářů. Doplníme informace. Jen upozorňujeme, že nejsme daňoví poradci, takže složité daňové případy nedokážeme rozlousknout. V Zákonu o daních z příjmů lze nalézt několik výjimek, které jsou určeny pro specifické skupiny poplatníků.

 

Nakonec ještě jednou seznam zákonů a dokumentů:

 

Zákon o dani z příjmů je zde.

Jednotné měnové kurzy jsou zde.

Smlouvy o zamezení dvojího zdanění jsou zde.

Formuláře daňové správy pro FO jsou zde.

Antistresova souprava důležitá pro správné zdanění výnosů je zde:

antistresová souprava

24.1.2017

22 min.

17
Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page

Mohlo by Vás zajímat:

Komentáře

    RH napsal:

    Děkuji za článek. Závěrečný obrázek se bude jistě hodit.:-) Mám k tomu jeden dotaz. Degiro mi dividendu u CZ akcií zdanilo 35%. Nevíte, jestli je možno si v tomto případě požádat o přeplatek ?

    admin napsal:

    Dobrý den, ano, zrovna Degiro přímo na stránkách uvádí, že čeští investoři, kteří chtějí mít daň z dividend jenom 15 %, tak mohou o refundaci požádat. Napište na podporu Degiro, kde určitě sdělí podrobnosti (jak požadavek na refundaci poslat a kam). My u Degiro účet nemáme, takže úplně přesně neznáme jejich postupy.

    tipo napsal:

    Dobrý den, ještě k dividendám. Jak by se mělo postupovat při DRIPu (reinvestici dividendy), kdy je dividenda připsána ve formě nových akcií (a tyto jsou pak s nulovou cenou započítány do porfolia).?

    admin napsal:

    Forma výplaty dividendy by na daňovou povinnost neměla mít vliv, takže zdanit by se měla peněžní, akciová nebo klidně i věcná dividenda. Nicméně podívejte se do výpisu od brokera. Třeba Interactive Brokers sráží dividendu hned při jejím vyplacení. Pokud Vám broker dividendu v tomto případě automaticky nestrhl, tak asi není nutné danit. My v našem portfoliu akciové dividendy nemáme, takže úplně přesně jsme to nezkoumali.

    Radek napsal:

    Dobrý den, krásný článek, dávám dva palce nahoru :-). Chtěl jsem se jen zeptat, pokud mám z obchodu na ETF (USA) zisk a obchodů futures (USA) ztrátu, můžu si tuto zrátu z futures (USA) započítat proti zisku na ETF (USA) ? Obě jsou v § 10 zahraniční… Děkuji

    admin napsal:

    Děkujeme za pochvalu :-). Tady vás nepotěšíme. Nemůžete si započíst zisk z ETF vůči ztrátě z futures – je to přesně ten příklad, jak jsme popisovali u akcií ČEZu a put opce na ČEZ. ZDP povoluje jenom započtení u stejného druhu příjmu (akcie s akciemi, deriváty s deriváty, pohledávky s pohledávkami). ETF vnímáme jako akcie. Víme, že ekonomicky to nedává moc smysl, ale u FO to tak je (právnické osoby dokážou účtovat o zajišťovací instrumentech a daňově započítávat deriváty s akciemi). Domácí a zahraniční příjmy můžete u stejného druhu dávat dohromady, třeba zisk z akcií ČEZu a ztrátu na akciích Microsoftu.

    Mat napsal:

    Dobrý den,
    jsou nějaké spodní limity zisku od kterých se danní? na mintosu jsem investoval cca 1 100 euro zisk mám cca 90.

    admin napsal:

    Pokud náhodou zapomenete na daňovou povinnost, tak se až tak moc nestane. Kvůli 90*15%=13,5 USD, cca 300 Kč, Vám FÚ uši neutrhne :-). Nicméně daňové přiznání by ste měl podat a odvést daň. Jak ukazujeme ten obrázek Account Statement z Mintosu, tak je nutné sečíst položky Principal received, Investment principal rebuy a všechny přijaté úroky. Samozřejmě, pokud investujete i na jiných sítích, tak příjem musíte zvýšit i o příjem na těchto sítích. Všechny P2P zisky musíme dát pěkně na hromádku :-).

    DrCaves napsal:

    Dobrý den, jen bych chtěl upozornit, že co se týče osvobození §10 do částky 30 000, tak nejsou osvobozeny všechny příjmy z odst. 1, ale pouze příjmy z odstavce 1, písm. a). A jestli chápu dobře, tak postoupení pohledávky spadá pod odstavec 1, písm. b)

    admin napsal:

    Ups, naše chybka. Upravíme to v textu. Limit 30 000 se na deriváty nedá použít, takže už musíme uvažovat jenom ten obecný limit dle paragrafu 38b: „Daň nebo penále se nepředepíše a neplatí, nepřesáhne-li 200 Kč nebo celkové zdanitelné příjmy nečiní u fyzické osoby více než 15 000 Kč.“

    DrCaves napsal:

    Ještě by se dalo polemizovat, zda by bylo možné postoupení pohledávky považovat za cenný papír a tím pádem by se na něj vztahoval limit 100 000 Kč. To je ale podle mě problematické, a tak příjmy z Mintosu a Twina nejsou osvobozeny v žádné výši

    admin napsal:

    Souhlasíme, pohledávky bychom raději za cenný papír nepovažovali. Tady je výpis druhů cenných papírů: http://zakonyvkapse.cz/ptate-se-uprava-cennych-papiru-po-1-1-2014/

    Petr napsal:

    Dobrý den,
    Díky moc za článek. Přesto mám ještě jednu otázku:
    Jak je to u shortování akcií, případně vypisování opcí? Tam je nejdříve příjem a až později výdaj.

    Děkuji

    admin napsal:

    Nooo, tak to nikdo přesně neví. V ZDP shortování akcií není upravené. Nicméně můžeme použít postup z §10 pro cenné papíry, kde jsme je nejdříve nakoupili a pak prodali. Zákon nespecifikuje, že tyto dvě události musí nastat přesně v tomto poradí. Pokud tedy nejdřív prodáme a až pak nakoupíme, tak to je v pořádku. Daňový příjem tedy bude ten příjem při otevření short pozice a výdej pak bude hodnota, kterou zaplatíme při zpětném nákupu pozice. Úroky z short pozice si můžeme dát jako zdanitelný výdej.

    Petr napsal:

    Děkuji.
    když bude v různých obdobích, tak je na konci roku stále otevřená pozice s nerealizovaným výnosem.
    V jednom roce bude příjem a výdaj se započítá mezi výdaje dalšího roku. Chápu to dobře?

    admin napsal:

    Nene, u fyzických osob skutečně funguje velké zjednodušení, protože jinak by se z toho malí investoři ještě více zbláznili. Otevřené zisky/ztráty, které máme ke konci roku, se nepřeceňují. To znamená: v jednom roce třeba koupíme akcie na ČEZ za 300 000, v dalším roce je prodáme za 320 000. V daňovém přiznání za rok 1 neděláme nic. V daňovém přiznání za rok 2 dáme příjem 320 tisíc a výdej 300 tisíc, zisk 20 tisíc. U podnikatelských osob to je jinak. Ty musí přeceňovat majetek ke konci roku a dávat to do účetnictví v každém roce.

    Petr napsal:

    Díky,
    U nákupu akcií je to jasné, tam problém není. Jde mi o něco jiného.
    Konkrétní príklad – výpis opce v prosinci 2016, expirace (uzavření obchodu) v lednu 2017.
    31.12. 2016 mám otevřenou pozici . Kdy budu danit? Až 2017?
    Děkuji

    admin napsal:

    My takovouto pozici daníme až ve 2017 dle stejné myšlenky, jako u akcií. V ZDP se nepíše nic o tom, že by FO museli deriváty přeceňovat ke konci roku.

    Martin napsal:

    Díky za článek. Neposílá broker (například. Interactive Broker) do Země uvedené v profilu obchodníka nějaký výpis? To by pak mohlo FU sloužit jako dobrý podklad pro revizi daňové povinnosti.
    Díky!

    admin napsal:

    Nevíme o tom. IB jako licencovaný obchodník s cennými papíry posílá informace americkému finančnímu úřadu (Internal Revenue Service). Pak je otázka jestli americký FÚ a český FÚ spolupracují a informují se navzájem o pohybech na účtech investorů. V dnešní automatizované době by to nebyl žádný problém.

    Pepa napsal:

    Opravdu hezky shrnuté, a jelikož se o toto téma jako akciový investor zajímám (daním ve všech 4 „kvadrantech“), tak mohu potvrdit správnost.
    Jen bych článek doplnil v praktickém zpracování přiznání: dnes jsme v elektrizované době, takže vyplňovat přiznání RUČNĚ na listy formuláře fakt není nutné, navíc by to zvlášť při danění zahraničních dividend dle paragrafu 8 při uplatňování prostých zápočtů třeba i za několik států bylo i matematicky náročné, zvlášť když má někdo v přiznání odečítatelné položky ze základu daně (např. hypotéka, penzijko, životko) a nejde pak uplatnit pro zápočet celý rámec 15% CZ daně, protože průměrnou sazbu české daně tyto položky sníží pod 15%, to pak je ručně počítat fakt opruz :)). Doporučuji všem bez rozdílu vyplnění na webu Finanční správy http://www.daneelektronicky.cz (Elektronická podání pro finanční správu-daň z příjmů), formulář má interaktivní nápovědu a poradí. No a pak ti co nemají datovou schránku to buď vytisknou (úplný opis k tisku) a donesou vytisklé s přílohami na FÚ celé, nebo odešlou celé přiznání i se skeny příloh na FÚ elektronicky bez podpisu a pak podepíšou a na FÚ doručí jen jednu vygenerovanou stránku o potvrzení odeslání přiznání. No a ti co datovou schránku mají jako já, ti nepodepisují a netisknou vůbec nic a odesílají celé přiznání se skeny příloh elektronicky pomocí zadáním hesla do datovky, čímž se autentizují a je to.

    admin napsal:

    Děkujeme za doplnění. Plnění dat do interaktivních formulářů jsme zapomněli zdůraznit. Je to fakt šikovná pomůcka FÚ.

    Michal napsal:

    Dobrý den,
    děkuji za výborný článek. Rád bych se zeptal: pokud mi cenný papír který prodám splňuje časový test (držení déle než 3 roky), spadá do onoho 100 tisícového osvobozeného přijmu nebo ne? Tj. můžu bez danění prodat takový cenný papír + ještě další do 100 tisíc co časový test nesplňují?

    admin napsal:

    Dobrý den, pokud splníte časový test, tak je ten příjem z prodeje úplně osvobozený od daně a nic s ním neděláte (nedáváte to do přiznání, ani nedaníte). To znamená, že limit 100 tisíc Vám pak zůstává k dispozici pro nějaké krátkodobé obchody.

    Karel napsal:

    Od roku 2015 je to jinak. Buď se použije osvobození z důvodu, že se nepřekročí limit 100000 Kč nebo se použije osvobození z důvodu splnění časového testu. Oba důvody nelze kombinovat. Viz Pokyn GFŘ D-22, K § 4 odst. 1, bod 20. Koukněte na to.
    http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-zakony/Pokyn_GFR_D-22.pdf

    admin napsal:

    Děkujeme za doplnění.

    MartyP napsal:

    Chci se ujistit, ktere druhy financnich nastroju, resp. zisky a ztraty z jejich obchodovani, lze mezi sebou zapocist. Jde mne o to, jak moc musim jednotlive druhy oddelovat. Z textu i fialove tabulky na konci clanku mne plyne, ze existuji jen 3 skupiny:
    – AKCIE (kam radite akcie, dluhopisy a ETF/ETN)
    – DERIVATY (opce, futures, forex, CFD)
    – POHLEDAVKY (P2P podle zpusobu investice).

    Je tedy mozne mezi sebou zapocist zisky a ztraty z jedne skupiny? Napr. zisky z CFD pokratit o ztraty z Forexu?

    Mel jsem za to, ze se musi vsechno vykazovat oddelene, ale spis to ted chapu, ze v ramci jedne skupiny instrumentu lze mezi sebou zisky a ztraty zapocitavat.

    Jinak diky za super clanek, tak komplexni rozebrani problematiky jsem jeste necetl. Urcite by stalo za to, aby to nejaky Danovy poradce „posvetil“.

    admin napsal:

    Dobrý den, CFDs i forex jsou deriváty. Můžete je mezi sebou pokrátit. Ty zmíněné 3 skupiny jsou nejběžnější.Jen ta první skupina jsou spíše cenné papíry než akcie, tedy dluhopisy, podílové listy skladové listy další CP můžete vůči akciím a ETF/ETN započíst. Ano nejdřív vykážete jednotlivé skupiny a pak to všechno sečtete do dílčího základu daně…interaktivní formulář, který se tady v diskuzi zmiňoval, to udělá za Vás 🙂

    Libor Blaheta napsal:

    Dobry den,
    mela by se do DP priznani vkladat jako priloha screenshot nebo data z account statementu (napr. ten vas screenshot z mintos), jako dukaz z ceho se dan pocitala, nebo staci DP vyplnit sectenyma cislama a FU uz to dal neresi a bude nam verit?

    S pozdravem
    Libor Blaheta

    admin napsal:

    Dobrý den, potvrzení o zaplacení daně (tedy nějaký výpis z účtu) je nutné přikládat jenom tam, kde ta daň byla v zahraničí stržena. Text ze zákona: „Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního správce daně a lze ho vyžadovat nejdříve po 30 dnech ode dne doručení potvrzení zahraničního správce daně daňovému subjektu. V odůvodněných případech lze daň zaplacenou v zahraničí prokazovat i potvrzením plátce příjmů nebo depozitáře o sražení daně.“ Takže na zisky z Mintosu se to nevztahuje, protože tam se žádná daň automaticky nestrhává. Úplně postačí, když jenom správně vyplníte částky do daňové přiznání a těch přílohy, screenshoty nepřikládáte.
    Pokud investujete třeba na burze a byly Vám z dividend automaticky strženy dividendy, tak potvrzení (klidně screenshot) musí být. Postačí výpis od toho brokera (my používáme Interactive Brokers, nicméně třeba Lynx broker bude mít stejný výpis) – musí na něm být vidět tyto informace: údaje identifikující zahraničního správce daně nebo zahraničního plátce daně anebo depozitáře, stát zdroje zahraničních příjmů, částku daně zaplacené v tomto státě v místní měně a v přepočtu na koruny, a výši příjmů ze zdrojů v tomto státě.

    Jarda napsal:

    Chybí mi tu jeden příklad:

    Krom stálých akcii na dividendy, mám i akcie na vlnkování a tady mi chybí příklad.

    Koupím akcie firmy A za 100 000
    prodám je za 105 000 – poplatky

    A koupím a to akcie Firmy B a tak to protočím několikrát. Na konci roku mám třeba ve firmě a 115 000 a volný peníze 10 000.. jak tohel daním?
    Prostě řeknu že vstupní peníze byly 100 000 idkyž jsem zobchodoval za milion a zisk ke zdanění je 25 000 nebo jenom těch volných 15 000.

    Mám účet u fio a nějak nevím jak z toho mám vygenerovat to daňový přiznání.
    Dělají tam i nějaký výpis.. dělám to první rok a nějak tomu nerozumím moc..

    admin napsal:

    Dobrý den, příjmy a výdaje z jednotlivých obchodů a jednotlivých akcií sečtete za ten zdaňovací rok případ po případě. To znamená, že pokud jste zobchodoval (protočil) 1 mil., tak je příjem 1 mil. a výdaje budou třeba 975 tisíc a zisk bude rozdíl těchto sum, tedy 25 tisíc.. to se zdaní 15%*25000. My Fio investiční účet nemáme, nicméně určitě nějak půjde vygenerovat seznam realizovaných obchodů, komise a dividendy – jako licencovaný OCP musí klientům připravovat dobré výpisy z účtu. Kdyžtak jim napište na podporu. Ideálně, pokud byste měl PDF i excel. PDF se snadněji tiskne, ale v excelu se zase snadněji dělají součty.

    Jarda napsal:

    Děkuji za odpověď.
    Ani vygeneruji mi přehledné pdf všech mích obchodů.. dokonce i sečtené v měnách..
    Takže mám sečíst vše..

    Pokud mohu tak úplně pro blbého takto:
    Vygenerují mi toto: cz
    Počáteční zůstatek 1 343,51
    Obrat kredit 932 833,21
    Obrat debet 934 176,72
    Konečný zůstatek 0,00
    Zůstatek v CZK 0,00

    Vygenerují mi toto: GBP
    Počáteční zůstatek 0,00
    Obrat kredit 3,10
    Obrat debet 0,00
    Konečný zůstatek 3,1
    Zůstatek v CZK 97,92

    Vygenerují mi toto: USD
    Počáteční zůstatek 0,00
    Obrat kredit 23 641,51
    Obrat debet 23 600,35
    Konečný zůstatek 41,16
    Zůstatek v CZK 1 055,30

    Souhrn pro měnu cz
    Počáteční zůstatek 1 343, 51
    Nákupy 879 312, 97
    Prodeje 670 480,4
    Poplatky 4 679,20
    Vklady 253 555,42
    Výběry 50 184,55
    Výnosy z CP 8797,39
    Daň z výnosů z CP zaplacená v zahraničí 0
    Konečný zůstatek 0

    Souhrn pro měnu USA
    Počáteční zůstatek 0
    Nákupy 23 390,9
    Prodeje 23 627,47
    Poplatky 207, 32
    Vklady 0
    Výběry 0
    Výnosy z 14,04
    Daň z výnosů z CP zaplacená v zahraničí 2,11
    Konečný zůstatek 41,16

    Takže jestli to správně chápu tak:
    Cz nedaním, protože nákup je větší, jak prodej.
    ale USA daním tedy 23 390,92 – 23,627,47-207,32

    Chápu to správně?

    admin napsal:

    Nene, musíte to dát všechno na jednu kopu, pokud jsou to druhově stejné obchody (třeba cenné papíry nebo deriváty). Ztráta z CZK pak je kompenzovaná ziskem z jiných měn (po přepočtení do CZK. Jinak řečeno, měna není důležitá jako rozlišovací prvek, pokud jste v § 10. Nicméně výpis musíte mít roztříděný podle měn, aby jste věděl jaké částky máte vynásobit kurzem pro libry, pro dolary, pro eura, atd. Koukám, že na výpisu jsou i dividendy (to spadá do § 8), kde se zase postupuje tak, že každá měna se v příloze k daňovému přiznání vykáže nejdřív separátně, ale ke konci se to v daňovém formuláři sečte. Použijte interaktivní daňový formulář a uvidíte.

    Jarda napsal:

    Dividendova dan:

    Berme ze je to vse prepocitano do korun.
    Žiji v česku.
    Takový malý příklad pro daneni:

    Americká dividenda
    100 hruba 85 csta 15 dan

    Česká dividenda
    85 cista na ucte

    Finská
    100 hruba 70 cista 30 dan
    zde mam na rok na vraceni dane nebudu resit

    Anglie:
    100hruba

    Tedy: jak to zdanim sprvane:
    Amricka 100 + Ceska (85*1,15) = 200 z toho plyne ke zdaneni nula, protože je už mám obě zdaněné.
    Finská 100 ale danim nulu opet

    Anglie 100 musim zdanit tedy 15

    Výsledně do danoveho priznani napisi:
    400 ke zdaneni 15 nebo ke zdaneni 100?

    admin napsal:

    Dobrý den, dividendu získanou od ČR firem už neřešte – tam se daň strhla srážkovou daní a Vaše daňová povinnost tak byla splněna. Ty zahraniční dividendy jsou už sice také zdaněny, nicméně český FÚ chce mít přehled o přeshraničních tocích. Takže do daňového přiznání dáte jako základ daně dle §8 sumu 300 (USA+Finsko+Anglie). Daň bude 15 (jenom z té Británie). USA a Finsko jenom uvedete v přehledu a uplatníte zápočet (maximálně ve výši 15 %).

    Jarda napsal:

    ještě jsem neporozuměl jedné věci..
    Když rozprodám všechny akcie v tom roce
    nakup 300 prodej 350 a tedy zisk 50
    a v tom roce koupím akcie za 340 a zbyde mi 10, tak daním jenom těch deset nebo všech 50?

    admin napsal:

    Vždy postupujte jakoby odzadu – zjistěte, za kolik jste prodali akcie a pak k tomu přiřaďte nákupy. To znamená, že ve Vašem případě nastal jenom prodej ve výši 350. K tom přiřadíte nákup 300, takže daňový základ bude 50 a daň 15%*50=7,5. U toho dalšího nákupu za 340 ještě neproběhlo zavření pozice, takže s tím nic nedělejte. Nicméně pokud byste v dalším roce prodal tuto pozici třeba za 360, tak v tom dalším roce bude zisk 360-340=20. Velikost volné hotovosti na účtu je pro daňové účely irelevantní.

    Radek napsal:

    Dobrý den,
    pokud nepodnikám, ale jsem zaměstnaný, můj hlavní zdroj příjmu je z klasického zaměstnání, ale na burze se mi povedlo něco vydělat, do jaké výše hrubého výdělku se nemusí/musí podávat daňové přiznání?

    admin napsal:

    Dobrý den, limit je těch zmiňovaných 100 000 Kč (pod touto částkou přiznání nepodáváte) a pak funguje daňový test 3 roky mezi nákupem a prodejem cenných papírů.

    Radek napsal:

    Dobrý den,
    prosím o upřesnění. Pokud udělám zisk na aktivu, které se obchoduje v USD, ale při prodeji tohoto aktiva si nenechám dolary, ale rovnou to směním za aktuální kurz do czk, tak daním zisk v aktuální výši v czk, nebo se to musí danit podle toho kurzu co vydává GŘČR.
    Příklad: aktivum udělalo v červnu zisk např $20, já ho tedy v tom červnu prodám se ziskem $20, ale nenechám si dolary, ale rovnou to vypořádám v czk za aktuální kurz.
    $20 … kurz např $1=20 kč (v tom červnu) tedy mám zisk 20×20=400
    ale GŘČR později vyhlásí kurz $1=24
    to bych tedy musel danit 20×24=480 ?
    Nebo se ten kurz vztahuje pouze na zisk, která se nechá v dolarech?

    admin napsal:

    Obáváme, že následná konverze příjmu do korun nehraje vliv. Příjmy/výdaje se musí pro daňové účely FO vyjádřit v měně obchodu a přepočíst dle jednotného kurzu do korun. Všechny takto do korun přepočtené příjmy/výdaje se sečtou a z toho se vypočte daň. To byste musel mít systém nastavený tak, že se Vám automaticky vždy při nákupu převedou koruny do dolarů a při prodeji automaticky z dolarů do koruny. V tomto případě by se to dalo považovat za investici v CZK, ne v USD. Pokud ale musíte mít před investici dolary (nebo si je musíte vypůjčit), tak se to bere jako dolarový obchod, kde je vstup i výstup zafixovaný pro daňové účely tím jednotným kurzem.
    Jinak ten jednotný kurz až taková pohroma není. Je to průměrný kurz v daném roce a pokud investor rovnoměrně investuje v průběhu celého roku, tak se +/- nějaké drobné dostane na stejnou hodnotu, jako kdyby používal přesné měnové kurzy v okamžik realizace. Blbý to je, pokud investor zrovna obchodoval v zahraničí v období výrazného pohybu kurzu a pak už ne.

    Radek napsal:

    já myslel, že ten vyhlašovaný kurz od GŘČR se vyhlašuje právě pro to, že se kurz dolaru během roku pohybuje po a tak se vyhlašuje jen pro ty co si v daném roce nechávají dolary.
    Pokud ten zisk v dolarech ale daném roce smění do czk a k 31.12 ho mají již v CZ tak by to mělo být bráno za ten aktuální kurz v době směny a né za ten vyhlašovaný.

    admin napsal:

    Tak jsme zákon ještě projeli. Tady je text ze ZDP §38: „Pro daňové účely, s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 4, se používají kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou uplatňované v účetnictví poplatníků. Pokud poplatník nevede účetnictví, použije s výjimkou uvedenou v odstavci 2, jednotný kurs, nevyužije-li kursy devizového trhu uplatňované podle zvláštních právních předpisů o účetnictví. Tento kurs se stanoví jako průměr směnného kursu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období.
    Takže u FO lze používat jednotný kurz anebo můžeme používat i postupy dle účetnictví dle zákona č. 563/1991 Sb. Pokud tedy chcete vždy vykazovat reálné měnové kurzy, tak můžete. Jen to musí být podle účetních postupů.

    Tomáš napsal:

    Dobrý den, jak je to v případě převzetí firmy?
    .
    První scénář:
    Mám akce firmy A koupené v roce 2010. V roce 2014 je převzala společnost B a já dostal akcie firmy B (tedy ty 4 roky jsou jasné). Ty jsem prodal v roce 2016.
    Splnil jsem časový test s akcií B nebo ne?,
    .
    Druhý scénář:
    Mám akce firmy A koupené v roce 2012. V roce 2014 je převzala společnost B a já dostal akcie firmy B. Ty jsem prodal v roce 2016. Jak je to tady?
    .
    Díky

    Tomáš napsal:

    Předpokládám, že převzetí firmy je z daňového pohledu to samé, co prodej akcie, ale chci si to raději ověřit

    admin napsal:

    Dobrý den, náhrada jedné akcie za druhou při převzetí se započítává do daňového testu, protože jste zisk nerealizoval…pořád jste zainvestovaný do nástupnické společnosti. V prvním i druhém scénáři jste splnil daňový test. Pokud by bylo převzetí realizované v hotovosti (za své akcie byste při akvizici dostal peníze) a od vašeho nákupu neuplynulo více než 3 roky, tak byste to musel zdanit.
    Text ze zákona §4, odst. 1x: „při výměně akcie emitentem za jinou akcii o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem cenného papíru u téhož poplatníka nepřerušuje; obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo § 23c“

    Michal napsal:

    Dobrý den,
    obchoduji u IB a ten mi strhává měsíčně 10 USD za poskytování online dat a 10 USD za obchodování (minimální poplatek, snižovaný, pokud provádím obchody). Můžu tyto dva poplatky zahrnout do DP jako náklad/výdaj podle § 10 odst. 5 („…a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů…“) nebo třeba podle § 24? A co když některý měsíc neprovedu žádný obchod, započítají se příslušné poplatky toho měsíce?
    Děkuji.

    admin napsal:

    Ano, to jsou náklady účelně vynaložené na dosažení příjmu.

    mirek napsal:

    FIFO je jen váš názor nebo je to nějaké rozhodnutí soudu nebo vyhláška? Když akcie nejsou očíslované, tak je přece jedno, které zobchoduji dřív.

    admin napsal:

    Právěže to je někde v zákonu/výhlášce. Teď to nemůžeme rychle najít. Z účetního a daňového hlediska není jedno, které akcie vyberete do výkazů. Pokud by nebyla přesná metoda, tak by šlo snadno manipulovat s výnosy – jednou by investor vybral FIFO, jindy LIFO a jindy nějakou kombinaci. Samozřejmě, v reálném tradingu to je jedno….akcie jsou zaměnitelné.

    mirek napsal:

    prosím, až to najdete, napište to sem, děkuji

    Petr napsal:

    Dobry den,
    rad bych se zeptal, jak je to s danemi, pokud nejsem danovym rezidentem CR. Predpokladam, ze zisky z akcii (z celeho sveta) danim ve svem danovem domicilu, i kdyz obchoduji pres ceskeho brokera. Jak je to s dividendami? Zaplatim 15% v CR, udelam danove priznani ve sve zemi a poslu to ceskemu FU a ten mi tech 15% vrati (protoze ta dividenda je tak mala, ze spada do meho nezdanitelneho zakladu pro kapitalove vynosy)

    admin napsal:

    Dobrý den, pokud nejste daňovým rezidentem v ČR, tak musíte danit dle zákonů Vašeho domovského státu. S tou srážkovou daní to bude podobné, jak jsme psali v článku o zdanění v ČR mezinárodních investic. Tedy ve Vašem případě se srážková daň odvede v ČR a ve svém daňovém přiznání pak jenom použijete zápočet – v případě že ve Vašem domovském státě je daň z dividend také 15 %. Pokud je daň z dividend 0 %, tak můžete žádat o vrácení daně (podobně, jako mohou Češi žádat o vrácení části dividendové daně z Francie). Nicméně daňové zákony a postupy jiných zemí neznáme, takže přesně nedokážeme poradit.

    Petr napsal:

    Dobrý den,
    děkuji za Váš článek. Je vynikající. Rád bych se zeptal ohledně dvojího zdanění. V roce 2014 jsem získal čistou dividendu z USA (daň ve výši 15% byla stržena v USA). Bohužel jsem to do daňového přiznání nedal, protože jsem to netušil, že musím. Musím podat dodatečné daňové přiznání, když defacto výsledná daňová povinnost bude nula? Přiznám hrubou dividendu, vypočítám daň a posléze započtu daň zaplacenou v USA = nula od nuly pojde. Podle daňového řádu § 141 odstavec 4 jsem oprávněn podat dodatečné přiznání, ale povinnost nemám. Nevím, ale zdali se tento odstavec na tento případ vztahuje. Vezmu-li stejný paragraf ale odstavec 1, tak mám povinnost podat dodatečné daňové přiznání, když zjistím že daň má být vyšší a rozdílnou částku uhradit. Já sice zjistím, že daň má být vyšší, ale díky zápočtu se daň v konečném důsledku nemění. Předem díky za odpověď

    admin napsal:

    Dobrý den, pokud chcete být skutečně do puntíku podle zákona, tak byste měl podat dodatečné daňové přiznání. Na druhé straně Finanční úřad má spoustu mnohem důležitější práce než nahánět takovéto drobnosti, ze kterých ani neplyne vyšší daňový příjem. A nebojte, podobných případů, jako je Váš, jsou v ČR desítky nebo možná stovky tisíc. Nikdo Vám za to zapomenuté přiznání z roku 2014 nepřijde bouchat na dveře. Nicméně pro klidný spánek doporučujeme to přiznání do budoucnosti podávat – prvý rok Vám s vyplněním někdo pomůže (nebo na netu jsou návody jak přiznání kompletně vyplnit) a další roky pak už jenom dokola děláte pořád to samé, jenom s jinými částkami. Rozhodně doporučujeme odfotit/okopírovat si přiznání a na tuto kopii si i napsat poznámky, ať se v tom další rok rychle zorientujete.

    Petr napsal:

    Díky za odpověď. Kde se konkrétně píše (číslo zákona, paragraf, odstavec), že mám povinnost to dodatečné daňové přiznání podat?

    admin napsal:

    Základní ustanovení je v ZDP §38g: „Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.“ A pak ty další odstavce. Pokud jste tyto odstavce v roce 2014 splňoval a přiznání jste neodvedl, tak jste jednoduše porušil zákon.
    Pokud byste tedy teď podal to přiznání za rok 2014, tak byste jenom opravoval opomenutí z dřívějška. Nicméně na toto opomenutí by Vás měl upozornit FU. Zákon praví, že pokud daňové přiznání nepodáme vůbec, a to ani dodatečně (tedy na výzvu toho správce daně), zaplatíme pokutu nejméně 500 Kč, ať už máme daňovou povinnost, nadměrný odpočet nebo nulu.
    Všechny sankce jsou pak v daňovém řádu 280/2009: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/danovy-rad/
    Asi Vás bude zajímat zejména §250: Pokuta za opožděné tvrzení daně

    Jerenima napsal:

    Vy uvádíte pouze finanční sankci. Nehrozí ale i trest odnětí svobody?

    admin napsal:

    Dobrý den, ano, za krácení daní ve větším rozsahu hrozí i odnětí svobody dle Třestního zákona. S touto variantou však ani raději neuvažujeme. Pokud investujete několikamilionové částky, tak je skutečně lepší zaplatit si za několk tisíc daňového poradce a mít daně do haléře přesně dle požadavků zákona. Peněžní pokuty a sankce Finančního úřadu jsou pro malé prohřešky, které často vzniknou neúmyselně.

    Petr napsal:

    Z toho mi vyplývá, že pokutu za opožděné trzení daně tedy dostanu 500 kč, protože jak pokuza za opožděné tvrzení daně, tak i penále, tak i úrok z prodlení jsou napojeny procentně na rozdíl mezi nově vypočtenou daní a starou výši daní, kdy tento rozdíl je v tomto případě nulový. Chápu to tak dobře? Nebo si FÚ řekne, že daň měla být vyšší a že je můj problém, že jsem neprovedl zápočet? A pak tedy rozdíl mezi starou daní a nově vypočtenou bude kladný, a tudíž FÚ bude používat ty procenta pro stanovení pokuty, penále i úroku z prodlení?

    admin napsal:

    Ve Vašem by pokuta byla 500 Kč. I FÚ by se dopočetl k tomu, že Váš daňový základ je 0. Úředníci při výpočtu vycházejí ze stejného zákona jako poplatník daně, takže by také museli udělat zápočet daně. Nicméně jak jsme psali dříve, FÚ Vás s největší nebude nahánět. Možný příjem 500 Kč z pokuty není pro ně nic světoborné. Když si vezmete cenu práce na úrovni 250 Kč za hodinu, tak se to z hlediska nákladů moc nevyplatí. Pokud by ve Vašim případem ztratili více než 2 hodiny, tak se z ekonomického hlediska jedná o ztrátovou činnost. Z odhalování různých podvodů s DPH a spotřební daní se dají „vytřískat“ miliardy korun.

    mirek napsal:

    Dividendy už jsou zdaněny. Zisk z prodejů v roce pokud je nižší jak 157600,-Kč, tak sice podám daňové přiznání,ale nic neplatím (odečítatelná položka 23640,-). Navíc neznám investora,který má jen ziskové položky při prodeji,ale i ztrátové, tak že dosáhnou u drobného investora roční zisk vyšší jak cca 157000,-Kč je vynikající a pak mohu i zaplatit nějakou daň! Pokud budu v nějakém roce pasivní a moje tržby z prodeje akcií nepřesáhnou 100tis.Kč,tak nemusím ani podat daňové přiznání.
    Je tohle všechno pravda?

    admin napsal:

    Dobrý den, ano, je to pravda. Pokud Vaše prodeje v jednom roce nepřesáhnou 100 tisíc, tak přiznání nepodáváte (za předpokladu, že plníte jiné podmínky ZDP, jako že máte příjmy jenom ze zaměstnání). Základ daně, který se vypočetl jako součet dílčích základů dle paragrafů 6 až 10 (příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmů a ostatní příjmy) můžete snížit o odčitatelné položky, jako jsou úroky z hypotéky, příspěvek na životko, penzijní pjištění, členské příspěvky odborové organizace, dary, za vzdělání. Vypočtenou daň pak můžete snížit o slevy na dani: na poplatníka, dítě, školkovné, manželku nebo manžela, studenta, částečný invalidní důchod, plnou invaliditu, držitele ZTP. Nicméně v našem článku jsme uvažovali, že investor má práci nebo podniká, takže už má nějaký příjem a odečitatelné položky se slevami vyčerpá jakoby už u tohoto základního příjmu. Odečitatelné položky a slevy se aplikují na celý základ daně, ve kterém jsou sečteny základní příjmy ze zaměstnání (podnikání) i investiční příjmy.

    mirek napsal:

    prosím, nezapomněli jste na mne s fifo? nenašel jsem to a doteď jsem to nepoužíval, tady je příklad http://i.imgur.com/5qi176i.png

    admin napsal:

    Pardon, už jsme to dohledali. A musíme naše předchozí sdělení doplnit. Použít lze nejenom FIFO, ale i vážený aritmetický průměr. Je to v zákoně o účetníctví 563/1991, §25, odstavec 4:
    „U stejného druhu zásob a cenných papírů se za způsob ocenění podle odstavce 1 považuje i ocenění cenou, která vyplyne z ocenění jejich úbytků cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem nebo způsobem, kdy první cena pro ocenění přírůstku majetku se použije jako první cena pro ocenění úbytku majetku.“

    Petr napsal:

    Dobry den,
    pokud nejsem danovym rezidentem v CR, ale obchoduji pres ceskeho obchodnika s cennymi papiry, tak dane v CR zadne platit nemusim – je to tak? Zisky z kapitalu si potom pisu do sveho danoveho priznani ve state kde bydlim.
    Jak se spravne postupuje u vyplaty dividend v pripade srazkove dane?

    admin napsal:

    Dobrý den, ano, pokud jenom obchodujete přes českého brokera, ale daňovým rezidentem jste jinde, tak se řídíte zákony té jiné země. Ta srážková daň bude řešena velmi podobně. Tady v ČR se Vám strhne a vy ve Vaši zemi uděláte daňové přiznání, kde uplatníte zápočet stržené daně.

    David napsal:

    Dobrý den,
    účet IB, bazická měna CZK, primární činnost výpis opcí. Příjmy jsou tedy v USD, výdaje odkupní cena opcí + poplatky. Na konci roku provedena konverze ziskového objemu USD do CZK, ne forexový obchod. Účet otevřen v průběhu roku. Dá se říci, že rozdíl vstupního a konečného stavu CZK je můj zisk a to co jsem skutečně vydělal. Ke stejnému zisku se dostanu přes příjmy a výdaje (vč. popl.). Zisk zdaním, vše v jedné skupině. Je to OK, nebo je někde problém s dolarovým kurzem?

    admin napsal:

    Dobrý den, ne, rozdíl vstupního a konečného stavu obchodního účtu v CZK není pro účely daní zisk (i když by to investorům ušetřilo hodně práce). Nicméně tento Váš výpočet se bude přibližovat výpočtu dle daňového zákona, kde se vezmou příjmy a výdaje v USD (před konverzí) a jednotným kurzem se převedou do CZK. Takto vypočtený zisk je daní. Zdaňujete dle §10, jsou to ostatní příjmy. Daňový zákon skutečně vyžaduje počítání přímo na úrovni finančních nástrojů, ne na úrovni celého účtu.

    David napsal:

    Dobrý den, navážu na předchozí komunikaci; Jestli tomu dobře rozumím dolarové příjmy a výdaje přepočtu vyhlašovaným kurzem a výsledek zdaním. Co se týče dolarů, které zůstaly po transakcích na účtě, nemají na výši daně žádný vliv, pokud rozumím. Pokud tyto dolary nyní konvertuji do CZK, z mého pohledu je výhodné, pokud konverzní kurz bude vyšší, než vyhlášený.
    Pokud ale uvažuji takto, tak lze říct, že pokud budu danit rozdíl příjmů a výdajů přepočtený každoročně vyhlášeným kurzem a budou mi zůstávat na účtě dlouhodobě USD a v hypotetickém případě je zkonvertuji v budoucnu za kurz výrazně lepší než jakými jsem převáděl v průběhu let každoročně dle kurzu ČNB, mohu vygenerovat dodatečný zisk a ten není zdaněn?
    Předem děkuji za odpověď.

    admin napsal:

    Dobrý den, ano, je to tak. Zisk z měnových konverzí se u fyzických osob nezdaňuje. Je to jakoby jste si v kamenné směnárně zkonvertoval před dovolenou koruny do eur a pak po skončení dovolené zkonvertoval zbývající eura do korun. Také nemusíte případný zisk z části „portfolia“ zdaňovat, i kdyby v průběhu dovolené zhodnotilo euro o 1000 %. Měnové konverze ale nejsou totéž jako obchodování na forexu. Měnovými konverzemi se chápe směna jedné měny za druhou bez pákového efektu. Při obchodování na forexu se používá páka, což znamená, že to jsou deriváty a zisky se daní dle §10.

    Milan napsal:

    Ahoj,
    jenom bych se chtel ujistit:
    Co se tyce Mintosu a Bondory atd., tak se neplati dan v zahranici, a neni tak treba vyplnovat prilohu c.3 DAP o zapoctu dane zaplacene v zahranici. Je to tak? Diky za info,
    Milan

    admin napsal:

    Dobrý den, ano, je to tak. Na Mintosu, Bondore, Twinu, EstateGuru, SAvingStream, FundingSecure, Moneything se vyplácí úroky v hrubé výši. Výnosy zdaníte 15 % tady v ČR a žádný zápočet neděláte.

    Radek napsal:

    Dobrý den, bezvadný článek a přínosná diskuze pod ním. Mám otázku, blížící se podstatě problému obou Davidových příspěvků výše. Mám trochu problém s tím, jak naložit s kurzovým ziskem, vzniklým konverzí CZK na USD a následně zpět v průběhu loňského roku. Vy (pod nickem Amin) píšete výše ”Zisk z měnových konverzí se u fyzických osob nezdaňuje.”

    Zde je ale podle mě velmi tenká hranice, co je ještě měnová konverze a co už obchodování s měnovými páry – forex. Přičemž důkazní břemeno je na mně. Předpokládám, že forex je daněn výše popsaným způsobem pod §10 ZDP.

    Podobně jako u Davida, je mým brokerem IB (přes LYNX). Pokud provádím směnu na cizí měnu (obchoduji americkou burzu), jsem obchodní platformou dotázán, zda jde o konverzi či forexový obchod. Nicméně na výpisu z účtu za rok 2016 jsou tyto konverzní pohyby zaznamenány v separátním odstavci, nazvaném – překvapivě – FOREX.

    Hodlám danit pouze rozdíl výdajů a příjmů vzniklých při obchodování americké burzy, následným přepočtem tzv. jednotným kurzem (navíc jsem byl ztrátový, čili se z mé strany jedná o pouhou povinnost toto vykázat v přiznání). Pokud bych byl ale vyzván FÚ k doložení podkladů nebo musel absolvovat eventuální kontrolu na FÚ, těžko budu argumentovat s výpisem, ve kterém je zaznamenán i jakýsi „FOREXový“ pohyb. Těžko argumentovat, že se jednalo o konverzi prostředků pro obchodování, zvlášť, když je tato konverze s názvem FOREX zařazena hned pod odstavcem STOCKS, který daním. Takhle působí můj přístup dani velmi selektivně 🙂

    S tím souvisí ale i druhá úvaha. Pokud bych v průběhu roku byl ziskový při obchodování americké burzy a k závěru roku směnil peníze zpět na CZK, budu logicky ziskový i na zobchodování tohoto měnového páru. Přece ale nebudu danit dolarový zisk (převodem jednotným kurzem) a znovu danit totéž, vzniklé na koruně? Danil bych přece dvakrát totéž.

    Předem děkuji, pokud mi v tomto udělá někdo jasno a věnuje čas na reakci. R.

    admin napsal:

    Dobrý den, děkujeme za reakci. Při zdaňování bychom vycházeli z toho, že FÚ zná standardní měnovou konverzi a naopak ignoruje spekulativní obchody na forexu. Čistě z historického hlediska byly měnové konverze před různými službami umožnujícími forex obchodovat. Označení forex na výpisu tedy nevadí, protože v této kolonce jsou zaznamenány zejména standardní měnové konverze. Té kontroly bychom se až tak nebáli. Pokud zdaňujete své výnosy přepočteny dle jednotného kurzu, tak není důvod, aby kontrola přišla a zaměřila se na měnové konverze na platformě. Pokud by přišla, tak se zaměří na samotné akcie – jestli jste do přiznání uvedl všechny příjmy a výdaje. Jedinou výjimkou je situace, pokud byste v IB aktivně s měnami obchodovali a měli seznam obchodů na několik stran – to by se Vás asi na FÚ zeptali, co bylo cílem těchto operací. Pokud by bylo cílem vydělat na měnových pohybech, tak by se zisk asi měl zdanit. Pokud bylo cílem připravit si peníze pro investice, tak bychom to neřešili (systém jednotného kurzu už v sobě inherentně obsahuje zdanění měnových konverzí).

    David napsal:

    Dobry den, děkuji za odpovědi na předchozí dotazy a měl bych ještě další otázku. Jsem OSVČ a při dosažení obratu nad 1mil. CZK bych se měl přihlásit k DPH. V případě obchodování komoditních spreadu je poměrně snadné takového obratu dosáhnout. Zdá se mi však z principu nesmyslné aby tento obrat vedl k nutnosti tuto daň platit. Jaký argument je v tomto případě uplatnitelny aby správce daně DPH nevyžadoval? Předem děkuji za odpoved, David.

    admin napsal:

    Dobrý den, tady je rozhodující, jestli ty futures spready (nebo jakékoliv jiné finanční nástroje) máte zahrnuté v obchodním majetku. My jsme v článku i v komentářích předpokládali, že obchodování finančních nástrojů není zahrnuto v obchodním majetku. Pokud ale máte investice v obchodním majetku, tak musíte postupovat dle platných účetních postupů. Pokud to v obchodním majetku nemáte, tak se nemusíte obávat hlášení k DPH. Je to totiž v jiných dílčích základech daně. I kdybyste pak zobchodoval spready za miliardu, tak se jako OSVČ nehlásíte k DPH, protože obchodování futures spreadů je v tomto případě činnost Vás fyzické osoby a podléhá §10 ZDP (a jako FO pak máte v jiném dílčím základu daně příjmy z OSVČ). Jinak co se týče futures spreadů, tak tam obrat 1 mil. Kč skutečně překonáte i jediným obchodem, jelikož nominální částky futures se pohybují v desítkách tisíc USD.

    James napsal:

    Zajímalo by mě, jak prokazujete výši daně z dividend placenou v USA. Mám akcie u FIO. Vždy jsem dokládal roční výpis a bylo to v pořádku. Před 2 lety však FÚ v Ostravě začal požadovat potvrzení, že se jedná o daň federální, neboť pouze ta je uvedena ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a USA. Od té doby si musím vždy nechat vystavit od FIO potvrzení, které stojí cca 300 Kč. Je na výpisu z IB uvedeno, že se jedná o federální daň?

    admin napsal:

    Dobrý den, zatím stačil vždy výpis z účtu, tak uvidíme letos, jakou zábavu zažijeme. Na IB výpisu je jenom dividenda, stržena daň a určení země. Už tam není uvedeno, že by se jednalo o federální daň.

    James napsal:

    Děkuji za odpověď. Je smutné, že si každý FÚ dělá svoje pravidla. Ono taky, jaká jiná daň z dividend by to asi byla, že? Chystám se pořídit dividendové akcie u IB a tam netuším, jak tohle vyřešit. Danit 2x se mi opravdu nechce.

    JohnyH151 napsal:

    Dobrý den,

    předem než položím otázku bych rád vyjádřil velkou pochvalu za daný článek. Je úžasný, včetně dodatečných komentářů. Rád bych tedy taky jeden dotaz přidal. Na internetu je v současné době hodně investičních projektů. Jakým způsobem zdaním zisky, když jsou společnosti registrované v zahraničí a jediným potvrzením o výši zisku je moje informace z bankovního účtu. Bude mi na zdanění stačit jako doklad výpis z účtu a danit jako fyzická osoba budu podle §10? Předem děkuji za odpověď.

    admin napsal:

    Dobrý den, děkujeme za pochvalu. Zrovna položky v §10 jsou snadnější na dokumentaci než §8. Podívejte se do formuláře pro daňové přiznání na této stránce: http://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnich-danovych-tiskopisu?rok=2017&tiskdruh=TDFU&dan=T_WEB01
    Na str. 4 je seznam požadovaných příloh. A k §10 se žádné přílohy nedávají. To znamená, že jenom správně vyplníte Přílohu č.2 a řádek 40 v daňovém přiznání a máte hotovo. U příjmů podléhajících §10 výpis z banky nebo od obchodníka s cennými papíry nepřikládáte. Výpisy se přikládají jenom u §8 u zahraničních příjmů.

    Jiří Kocián napsal:

    Dobrý den. Děkuji za užitečné informace.
    Investuji na P2P (SavingStream, Mintos, Twino, Viventor, Zonky) a měl bych několik dotazů a otázek, zda postupuji dobře:
    1) V rámci přílohy 2 bude pouze SavingStream
    2) V rámci přílohy 3 bude Mintos, Twino, Viventor a Zonky s tím, že pro každý stát musí být vyplněný samostatný list k příloze 3. Mintos, Twino a Viventor jsou všechny původem z Lotyšska, takže budou mít jeden samostatný list (kde budou uvedeny součty všech tří), Zonky pak druhý jako originator z ČR.
    3) Snažil jsem se na Twinu, Viventoru a SavingStreamu dostat k informacím, které máte uvedeny k Mintosu ohledně příjmů, výdajů a zisků k danému zdaňovacímu období. Nicméně u SavingStreamu mi to není jasné. Mají tam „Total interest earned“, ale příjmy/výdaje jsou pak „Total loan part funding“ ??
    4) U Twina zatím nejsou informace ke zdanění žádné. Zaslal jsem dotaz, odpověď je takováto:
    Dear Jiri,
    Thank you for contacting us.
    We are currently taking the final steps to implement an automated report, which you will be able to download from your account. We will let you know as soon as it is available!

    Moc Vám děkuji za komentáře a přeji pěkný den.

    admin napsal:

    Dobrý den, příloha č. 2 z DAP je pro §10. Příloha č3 je pro §8, takže to máte opačně. Savings Stream je v příloze č.3 a k tomu na samostatném listu k příloze 3. Mintos, Twino, Viventor, Zonky spadají pod §10, kde jenom vyplníte přílohu č.2 a řádek 40 v daňovém přiznání.
    U SavingStream Vás tedy bude zajímat jenom Total Interest Earned, případně odpisy úvěrů (capital loss) – ale to na SS asi nemáte.
    To Twino je vytahání dat trochu komplikované. V My Investment / Account Statements si za loňský rok musíte stáhnout výpis do excelu a pak pomocí kontingenční tabulky udělat roztřídění. Pokud s kontingenčkami v excelu moc neumíte, tak nám ten výpis pošlete na a my Vám to rychle sestavíme. Anebo ještě počkejte na Twino, až udělají automatizovaný report – snad to do konce března stihnou.

    Jiří Kocián napsal:

    Dobrý den.
    Moc Vám děkuji za odpověď a opravu. Výpis z Twina jsem Vám poslal na uvedený mail. Napadá mě ještě jeden dotaz. Proč mě u Mintosu, Twina a Viventoru zajímají kromě zisků ještě i příjmy a výdaje, ale u SavingStreamu pouze zisky „Total Interest Earned“ ? V příloze 3 jsou také kolonky příjmy a výdaje.
    Moc Vám děkuji za komentáře a přeji pěkný den.

    admin napsal:

    Ano, v příloze 3 jsou kolonky příjmy a výdaje, ale mají jiný smysl. Příjmy jsou dle §8 třeba obdržené úroky anebo dividendy. Výdaje v této kolonce jsou pak třeba poplatky zaplacené za připsání úroků a dividend. V příloze 2 u § 10 znamenají příjmy objem peněz obdržených při prodeji finančních instrumentů a výdaje jsou nejenom poplatky, ale i pořizovací ceny těchto instrumentů.

    JPT napsal:

    Dobrý den, píšete, že jsou v příloze 3 jako výdaje poplatky za připsání úroků a dividend. Chtěl bych se zeptat jestli to platí i pro Žlutý meloun ? Tam platím s každou splátkou jistiny a úroku i poplatek, který se teda jmenuje Poplatek za správu investice.

    A musím vyplňovat přílohu 3 i pro Meloun, když má s.r.o. v česku ? Pro půjčky ze slovenska v EUR asi jo, že ?

    V čánku píšete pro paragraf 8 pro české investice: „Výnosové úroky lze snížit o výdaje na poplatky a další náklady, které jsme prokazatelně zaplatili při získávání těchto příjmů.“ u Zahraničních to nepíšete.
    V zákoně jsem našel jen toto:
    „(5) Úrokové příjmy z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a příjmy uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) nesnížené o výdaje jsou základem daně (dílčím základem daně), s výjimkou úroků a jiných výnosů ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, které jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). U příjmu z úroků ze zápůjčky nebo úvěru je výdajem zaplacený úrok z částek použitých na poskytnutí zápůjčky nebo úvěru, a to až do výše příjmu.“

    Tam se píše nesnížené o výdaje, ale v té poslední větě je něco čemu nerozumím. Když mám příjem z úroků (úroky jsou např.) 1000 je výdajem zaplacený úrok to je 1000 zaplacený dlužníkem. Já žádný úrok neplatím. Takže mám příjem 1000 mínus výdaj 1000, takže nula ? To je nějaké divné. Jak to chápete Vy ? Nebo podle jaké části zákona si myslíte, že si můžu započíst i výdaje ?
    Dík za odpověď.

    admin napsal:

    V nejbližších týdnech uděláme aktualizovaný návod ke zdanění investic a rozebereme i tento případ.

    Jiří Kocián napsal:

    Dobrý den,
    Děkuji za odpověď. Takže pro přílohu 2 použiji kolonku 207 a 208, která se vyplňuje tabulkou „2. Výpočet dílčího základu daně z ostatních příjmů (paragraf 10 zákona)“. Tam se sečtou všechny příjmy a výdaje u Mintosu, Twina, Viventoru a Zonky najednou. Ten první řádek tabulky pak nazvu „F – jiné příjmy“.
    Pro SavingStream pak použiji položku 321 (Příjmy ze zdrojů ze zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu). Tam doplním „Total Interest Earned“ – celkové příjmy a výdaje mě nezajímají. Položky 322 a 323 budou prázdné.. K příloze 3 použiji samostatný list, kde zase vyplním pouze položku 321 („Total Interest Earned“) a kód státu bude GB (Velká Británie)..
    Moc Vám děkuji za komentáře a přeji pěkný den.

    admin napsal:

    Dobrý den, ano, tak to udělejte. V zahraničí na SS jste žádnou daň z úroků neplatil, takže zdaňujete až tady v ČR a žádnou zahraniční daň nezapočítáváte.

    jako512 napsal:

    Dobry den,
    prosim Vas je potrebne k DP v nejakej prilohe popisat postup ako som zratal vysku prijmu ?
    (napriklad na ktorej P2P platforme bol aky zisk)
    Dalej ak som spravne pochopil tak v §10 vyplnam prilohu 2 podla jednotlivych statov bez prikladania vypisov. K §8 vyplnam prilohu 3 a prikladam vypisy potvrdzujuce zaplatenu dan v zahranici. Ak som mal ale nezdanene prijmy podla §8 (napr. Bondora), tak sa priloha 3 nevyplna ani netreba vypisy. Priloha 3 by mala sluzit iba na zapocet zaplatenej dane v zahranici kvoli zamedzeniu dvojiteho zdanenia. Alebo sa mylim ?

    admin napsal:

    Dobrý den, ano, je to tak. V DP žiadny výpočet neprikladáte. Len do neho dávate čísla. Samozrejme, dokumenty si uchovajte, ak by sa v budúcnosti FÚ chcel dozvedieť, z akých čísel ste vychádzal. Doporučujeme si zálohovať tieto daňové dokumenty na bezpečné miesto. My používáme cloudové služby. Inak, ak na P2P netočíte milióny, tak FÚ Vás nebude pravdepodobne otravovať. Tam majú kopec iné práce s omnoho väčšími daňovými položkami veľkých subjektov.

    jako512 napsal:

    Dakujem pekne za odpoved. A ako je to teda s tymi zahranicnymi prijmami podla §8, kde nebola zrazena ziadna dan ? Netreba vyplnat prilohu 3 ?

    admin napsal:

    Tady se přiznáme, že úplně nevíme, co je správně. My to děláme tak, že u příjmů, kde jsme v zahraničí neplatili daň, neděláme Přílohu 3. Jenom tyto příjmy přiznáme v daňovém přiznání a zdaníme, takže to prakticky vypadá tak, jako bychom ty příjmy vygenerovali v ČR. Příloha 3 a samostatný list k Příloze 3 slouží k zamezení dvojího zdanění. Pokud nám v zahraničí nebyla stržena žádná daň, tak žádné dvojité zdanění neřešíme.

    Jiří Kocián napsal:

    To by mě taky zajímalo, jestli je nutné přikládat nějaké podklady, jak se k daným číslům přišlo. Nebo se to pak bude dovysvětlovat přímo na FÚ, když si mě určitě kvůli tomu pozvou 🙂

    admin napsal:

    Dobrý deň, lez zopakujeme odpoveď: do DP žiaden výpočet neprikladáte. Len do neho dávate čísla. Samozrejme, dokumenty si uchovajte, ak by sa v budúcnosti FÚ chcel dozvedieť, z akých čísel ste vychádzal. Doporučujeme si zálohovať tieto daňové dokumenty na bezpečné miesto. My používáme cloudové služby. Inak, ak na P2P netočíte milióny, tak FÚ Vás nebude pravdepodobne otravovať. Tam majú kopec iné práce s omnoho väčšími daňovými položkami veľkých subjektov.

    Petr Zajíc napsal:

    Veliké díky za váš článek a hodnotnou diskusi. Nejsem si jistý, zda jsem váš výpočet na Mintosu správně pochopil. Problém mi hlavně dělá položka běžících úvěrů a pojmu “ nedobytné částky“. Nestačilo by prostě sečíst veškeré výdaje na investice (Investment principal increase) a jejich sumu pak odečíst od sumy všech přijmů (Interest income, Investment principal repayment, Late payment fee, …) v tom roce? Respektive udělat prostě SUM v excelu, který je možné si z ročního filtru stáhnout z jejich stránek? (Vzhledem k tomu, že investice tam jsou uvedeny s minusovou hodnotou -10, -100 mělo by to sedět).

    admin napsal:

    Dobrý den, děkujeme za pochvalu. Tím našim výpočtem jsme se právě chtěli vyhnout započtení půjček, kde ještě nebyla splacena jistina a investice běží do dalšího roku. Když budeme postupovat od konce života investice na počátek, tak se tomuto vyhneme. Proto jako příjmy sečteme jenom přijaté splátky jistiny a obdržené čisté úroky. Výdaji jsou pak přijaté splátky jistiny, protože tu jistinu musel investor logicky na počátku zaplatit. Pokud byste vzal položku investment prncipal increase, tak si započtete i půjčky, které jste nakoupil třeba 31/12. U nedobytných (defaultních) úvěrů je problém v tom, že v základním přehledu tato položka není. Defaultní pohledávky lze dát do daňově uznatelných nákladů oproti příjmům z úroků, nicméně ty částky defaultních úvěrů musí investor ručně vyhledat ve svém portfoliu. My na Mintosu kupuje jenom úvěry s Buyback garanci, takže defaultní úvěry nemusíme řešit. Nicméně určitě se najdou investoři, kteří nakupuji i půjčky bez buyback garance a defaultní úvěry budou muset řešit.

    Petr Zajíc napsal:

    Děkuji za vaši rychlou reakci. Takže bych měl v tomto případě použít váš vzoreček uvedený v článku, ale do strany výdajů přidat ještě Outstanding principal z Defaultních půjček, které si ručně vyhledám za daný rok?

    admin napsal:

    Ano, takto bychom to udělali my.

    Ludvik napsal:

    Dobrý den, dotaz na připad jako FO nepodnikatel ČR rezident – prodal jsem u českého brokera americké akcie, vyplním přílohu 2 DAP dle §10 jako druh cenných papírů uvedu jen D-prodej cenných papírů a kod ve sloupci 5 bude Z je to tak nebo ne? Má tento kod nějaké další souvislosti k vyplnění? Přijem z dividend nemam. Dále prosím poradit jak vyplnit 3 kolonky pro „Úhrn kladných rozdílů jednotlivých druhů příjmů“ konkrétně pro případ, kdy výdaje převýšily náklady. Děkuji

    admin napsal:

    Dobrý den, ano u těch zahraničních cenných papírů postupujete tak, jak jste napsal. Kod nemá žádné další souvislosti k vyplnění. Ten „Úhrn kladných rozdílů…“ znamená, že nemůžete proti sobě započíst zisk a ztrátu různých druhů ostatních příjmů. Příklad: na cenných papírech máte zisk 1000, na pohledávkách ztrátu -500, na derivátech zisk 200. Budete danit 1000+200=1200 zisk. Ta ztráta Vám nesníží dílčí základ. Nicméně pokud by v rámci §10 byla jenom ztráta -500, tak daň je nulová.

    Karel napsal:

    Dobrý den. Když budu mít příjem z prodeje českých akcií, do sloupce 5 nenapíšu nic. Dál budu mít příjem ze zahraničních akcií, který napíšu do dalšího řádku. Do sloupce 5 napíšu Z. Pak se mi v interaktivním formuláři mezi sebou tyto dva příjmy nezapočtou. Je to možné?

    admin napsal:

    Tabulka v tom interaktivním formuláři je trochu rozbitá a někdy nezapočte to, co má. Také jsme s ní mírně bojovali. Příjmy z prodeje akcií doma a v zahraničí můžete mezi sebou započíst. Je to jeden druh příjmu. Pokud nebude interaktivní formulář fungovat, tak Vám nezůstane nic jiného, jenom vytisknout tuto přílohu samostatně a ručně to vypsat.

    Karel napsal:

    Děkuji za odpověď. Pak mě napadá další možnost. Prostě české a zahraniční akcie sečíst do jednoho řádku a Z tam nedávat. Myslíte, že je to velká chyba?

    admin napsal:

    Dobrý den, popravdě nevíme. Nicméně matematicky vyjde daňová povinnost stejně a FÚ by při takovémto shrnutí neměl mít důvod pochybovat o tom, že jste přiznání udělal správně.

    mirek napsal:

    Dobrý den,
    mám zisk z forexu, podle jakých pravidel mám platit zálohu na daň na příští rok.
    Děkuji

    admin napsal:

    Dobrý den, zálohy se uplatňují jenom u příjmů ze závislé činnosti. U tradingových aktivit a aktiv s cennými papíry se zálohy neodvádějí.

    mirek napsal:

    děkuji, takže mi FÚ za minulé období neoprávněně vyměřil zálohy a i pokutu

    admin napsal:

    To je zvláštní, že by Vám byly zpětně vyměřeny zálohy za forex, který spadá do §10. Nevyměřil Vám zálohy a i pokutu za jiné činnosti? Třeba zaměstnání v zahraničí nebo souběh zaměstnání a podnikání. Podívejte do zákona https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586#f1459884 do §38a, tam je tento text: „Poplatník uvedený v § 2 pro účely výpočtu poslední známé daňové povinnosti však vyloučí příjmy a výdaje podle § 10.“ Jinak řečeno příjmy, které jste zahrnul do §10, nejsou důležité pro výpočet zálohy. Tady jsou i nějaké příklady: https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dan-z-prijmu/zalohy-na-dan-z-prijmu/
    A tady na konci seznam poplatníků, kteří neodvádějí zálohy na dani:
    http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-prijmu/fyzicke-osoby-poplatnik/podnikatel-osvc#zalohy
    Každopádně nejsme daňoví poradci, takže pro odbornou radu se nejlépe obraďte na specialistu, ať máte jistotu.

    Jirka napsal:

    Proč je Zonky považován za derivát, ale Mintos, Twino a některé další platformy za pohledávku?

    Lze proti sobě započíst ztrátu z opcí a zisk z Mintosu?

    admin napsal:

    My jsme jenom vycházeli z textů ve smlouvách. U Zonky mají ustanovení charakter derivátové smlouvy, jelikož přebírá na sebe kreditní riziko za úplatu, ale nepřebírá celý úvěrový kontrakt mezi Zonky a dlužníkem. U Mintos a Twino investor přímo odkupuje úvěrové smlouvy od nebankovek, takže odkupuje pohledávky. Ztrátu z opcí (derivát) bychom raději nezapočítávali vůči zisku z Mintosu (pohledávka, je to jiný druh příjmu).

    Denny napsal:

    Mám ještě jeden dotaz k tomuto. Pokud jsem zaměstnanec a příjmy z P2P a dalšího nepřesáhnou 6 000,- Kč, tak se daňové přiznání nemusí řešit vůbec, ne?
    Díky za info.

    admin napsal:

    Ano, je to tak. Nicméně ten limit je skutečně nízký. Nezapomínejte na to, že těma příjmy se myslí splacené investice, ne jenom získané výnosy.

    Jan napsal:

    To je nějaká blbost. Když pošlu do Zonky cca 6500 kč zainvestuju po splacení vyberu cca 7000 kč už něco platím z příjmu? 7000 – 6500 = 500 zisk a zdaním celých 7000 kč?

    admin napsal:

    Dobrý den, použijeme trochu vyšší čísla, protože u uvedené částky 7000 Kč bychom se dostali pod nedaněný limit. Každopádně řekneme, že se jedná o investici 65 000 Kč na počátku roku a výběr 70 000 na konci roku. Sledujeme dvě otázky: 1. musím podat daňové přiznání? ANO, příjem 70 000 je nad limitem. 2. Jaká je výše daně? Výše daně je 15 % z rozdílu příjmů a výdajů z investice, tedy (70 000 – 65 000)*0,15 = 5000*0,15 = 750 Kč. Nesmíme si plést zisk a příjem. Zisk je těch 5000 Kč, ale příjem je 70 000 Kč – obdobný výpočet platí pro deriváty, půjčky i cenné papíry. Příjem je důležitý pro určení, jestli musíme podat daňové přiznání. Ze zisku se pak samotná daň vypočítá.

    Ondra napsal:

    Dobrý den, také děkuji za parádní článek o zdanění investic. Zajímala by mne jedna věc, pokud mám akcie nakoupené v USD v roce 2014, mám použít pro přepočet kurzu jednotný kurz roku 2016, nebo pro nákup použiji kurz stanovený pro 2014 a pro prodej 2016?

    Děkuji za radu
    Ondra

    admin napsal:

    Dobrý den, děkujeme za pochvalu. Pokud použijete jednotný kurz, tak i pro nákup použijete vyhlášený kurz z 2016. Daňový zákon umožňuje i přesné účetnictví, kdy při prodeji použijete kurz 2016 a pro nákup 2014. Máte tedy na výběr. Nicméně vybranou metodu (jednotný kurz nebo přesné účetnictví) musíte použít u všech položek daňového přiznání. Systém jednotného kurzu je uzákoněn právě kvůli zjednodušení pro lidi, který by s účetnictvím měli jenom moc práce. Nevýhodou je nepřesné zobrazení reality, což nemusí být pro investory vždy výhodné. Kurz USDCZK od roku 2014 stoupl (koruna oslabila), takže pro Vás je kurz jednotného kurzu výhodnější – budete mít nižší daň oproti variantě přesného účetnictví.

    Jiří Kocián napsal:

    Dobrý den.
    Výše v diskuzi jste mi odsouhlasili, že SavingStream budu dokládat v příloze 3. Když danou částku vyplním, nezmění se mi celkový přeplatek/doplatek daně. Používám interaktivní formulář Idnes.cz. Když vyplňuji přílohu 2, všechno je v pořádku..
    Když tedy vyplním přílohu 3, které řádky daňového přiznání se posléze změní ?

    Děkuji.

    S pozdravem

    Jiří Kocián

    admin napsal:

    Dobrý den, změní se Vám řádek 58 (v excelu list DAP2). Každopádně pro jistotu se podívejte na stránky Finanční správy do jejich interaktivních formulářů, kde jsou i vysvětlivky: http://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnich-danovych-tiskopisu?rok=2017&tiskdruh=TDFU&dan=T_WEB01
    Jinak už musíte mít vypočten řádek 42, abyste správně udělal Přílohu3 .

    Jirka napsal:

    Dobrý den
    nemám jasno v přiřazení zahraničních příjmů k jednotlivým státům.
    1.Broker sídlí v Holandsku, ale obchoduji německé a rakouské akcie
    1. Broker je český ale obchoduji Německo, USA, Francii.
    Děkuji

    admin napsal:

    Dobrý den, pro placení daně z dividend (je to §8) je důležité vždy sídlo firmy, které akcie držíte. Klidně můžete mít brokera z Nigérie. Pokud budete přes něj obchodovat německé akcie, tak je příjem z Německa. U zdaňování zisků dle §10 pak tento problém neřešíte, jelikož broker Vám žádnou daň z prodeje akcií nestrhne.

    Petr napsal:

    Dobrý den,
    chtěl jsem se zeptat: pokud mám u IB vedený účet v CZK , ale chtěl bych obchodovat výhradně akcie a případně opce na USD trzích, tedy IB mi otevře pozici v USD, ale Base Currency mám v CZK. Musím se potom zaobírat vyhlašovaným kurzem USD ohledně daní ?

    admin napsal:

    Dobrý den, ano, pokud nevedete účetnictví (což jako soukromý investor asi nevedete). To, že máte base currency v CZK, není pro účely zdanění vůbec důležité. Důležité je, že obchodujete něco v USD a máte příjmy a výdaje v USD. Tyto obchody musíte převést do CZK pomocí vyhlašovaného kurzu.

    Jiří Kocián napsal:

    Dobrý den.
    Včera jsem podal daňové přiznání. Paní z úřadu mi volala, že má mám v přiznání chyby ohledně p2p půjček.
    Zaprvé pro SavingStream, který je v příloze 3 (paragraf 8), částka příjmů musí být uvedena v kolonce 38.
    Dále po mě chce rozepsat p2p u paragrafu 10 v příloze 2: na zahraniční a domácí. Dále pro každou zemi samostatný list jako pro přílohu 3..

    Máte s tímto také zkušenost ?

    Díky,

    Jiří Kocián

    admin napsal:

    Dobrý den, příjmy podle paragrafu 8 musíte uvést zejména v řádku 38, nejenom v příloze 3. Přílohy slouží jako doplňkový materiál k DAP pro detailnější rozpis. Proto pokud jste příjmy z SS uvedli jenom v příloze 3 a ne na řádku 38, tak to je špatně a paní Vám dobře volala. To rozepsání v příloze 2 na domácí a zahraniční je taky v pořádku. My jsme také rozepisovali pohledávky v zahraničí a pohledávky domácí..nezapomeňte v té tabulce ve sloupci 5 vybrat kód: pro zahraniční Z a pro domácí nic. Ten samostatný list by měl být jen u příjmů dle paragrafu 8. U paragrafu 10 nevidíme v seznamu dokumentů žádný samostatný list: http://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnich-danovych-tiskopisu?rok=2017&tiskdruh=TDFU&dan=T_WEB01
    Držíme palce, ať je nakonec všechno OK.

    Jiří Kocián napsal:

    Dobrý den.
    Děkuji za komentář a podporu. S tím řádkem 38 mě to vůbec nenapadlo. Z přílohy 2 se to totiž automaticky dopočetlo v interaktivním formuláři (řádek 40), v příloze 3 nikoli.. proto jsem to přehlédl a nezapsal do řádku 38.

    V té příloze 2 to mám jako „F – jiné příjmy“ a je pravda, že tam ve sloupečku 5 nemám nic. Zadám tam tedy Z – jako zahraniční. Rozdělovat nakonec nemusím, domácí příjmy/výdaje letos nemám, z účtu zonky mi přišlo, že letos nic danit nemusím..

    Děkuji a přeji pěkný den.
    S pozdravem
    Jiří Kocián

    admin napsal:

    Ano, je to F-ostatní příjmy.

    Jiří Kocián napsal:

    Dobrý den.

    Děkuji za reakci. Řekla mi, že mám použít stejný formulář jako pro přílohu 3. Což je podle mě kravina. Prý se všechny zahraniční příjmy takhle musí rozepsat. Podle mě to říká špatně, ale nic s tím asi neudělám, moje argumenty nepadají na úrodnou půdu. Když jsem to dal všechno do přílohy 3, daně vyšly na korunu stejně v porovnání s tím, jak jsem to měl předtím… Proto to udělám tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá: Dám to celé do přílohy 3, paní bude spokojená a já budu vědět, že jsem zdanil v částce stejně (jestli to bude v rámci paragrafu 8 nebo 10 už bude snad jedno, hlavně že jsem to přiznal)… jinak mě paní upozorňovala, že si FÚ už podobné věci budou hlídat, dále třeba AirBnb, spolujízdy autem atd….

    Díky za rady.

    S pozdravem
    Jiří Kocián

    admin napsal:

    Děkujeme za info. Ano, nejlepší je udělat to tak, jak to na FÚ chtějí. Daň je i tak stejná a hlavně je klid. Hezký den přejeme.

    Jiří Kocián napsal:

    Dobrý den.

    Zkusil jsem si to namodelovat tak, že jsem všechny příjmy ze zahraničních P2P udal do přílohy 3 (SavingStream, Mintos, Twino, Viventor) a vyšel mi přesně stejný výsledek jako v případě, když jsem to měl rozdělené mezi přílohou 2 a 3. Asi to tak nechám, ať už potřetí na FÚ projdu…

    Díky,

    Jiří Kocián

    admin napsal:

    A řekla Vám, jaký formulář pro rozepsání zemí podle §10 použít? Zdá se, že v tom nějak moc rýpe. My jsme daně podali bez toho, abychom rozepisovali země i u §10 a zatím nás nikdo nekontaktoval. Hodně závisí na tom, s jakým člověkem na FÚ se jedná.
    Každopádně ty možnosti, jak jste je napsal v komentářích nám přijdou v pořádku a z hlediska velikosti zaplacené daně by to mělo vyjít přibližně stejně.

    Jiří Kocián napsal:

    Dobrý den.

    Tak dnes jsem byl už podruhé na FÚ ohledně přiznání a zase špatně. Paní se nelíbí, že nevidí k jaké zemi jsou přiřazeny příjmy ze zahraničí v rámci &10 (příloha 2) – jiné příjmy. Označil jsem je jako „Z“ – zahraničí.
    Chce je prostě rozepsat po státech jako přílohu 3, tam se prý vypisují všechny zahraniční příjmy. Nebyl jsem jí schopen vysvětlit, že příjmy v přílohách 2 a 3 nejsou stejného původu.

    Popravdě zatím nevím, co s tím. Zvažuju možnost, že všechno (SavingStream, Mintos, Twino, Viventor) přiznám v rámci přílohy 3 a rozepíšu na dvě země (SavingStream – Velká Británie, Lotyšsko – Mintos, Twino, Viventor)…

    Děkuji za případné rady.
    S pozdravem
    Jiří Kocián

    MartyP napsal:

    P2P mam jen zahranicni, ale vse jsem secetl a uvedl u paragrafu 10 do jednoho radku, zadna dalsi priloha. A u fin. uradu to proslo – volali mne kvuli jine veci tak vim, ze uz to zpracovali.

    Jiří Kocián napsal:

    Mám taky jen zahraniční. Zonky mi vyměřilo, že nemusím danit nic, žádná půjčka ještě nebyla zcela splacena…
    Zahraniční jsem danil podle návodu zde..
    SavingStream podle přílohy 3 a zbytek (Mintos, Twino, Viventor) podle přílohy 2, kde jsem všechno sečetl do jednoho řádku.
    No snad to na úřadě nějak obhájím…
    Díky,
    Jiří Kocián

    Martin napsal:

    Také velice děkuji autorům za perfektní shrnutí i diskuzi.
    Pro ujištění se chci zeptat: Pokud jsem zaměstnanec a běžně daňové přiznání podávat nemusím, tak pokud dostanu i jen jednu jedinou dividendu ze zahraničí (např. zmíněný Pegas se sídlem v Lucembursku), tak pak musím daňové přiznání podávat? Není třeba stanovena nějaká výše, do které se to nemusí řešit?
    Děkuji.

    admin napsal:

    Děkujeme za pochvalu. U dividend žádný limit neexistuje, takže i kdyby jste měl dividendu 1 EUR, tak přiznání musíte podat. U ostatních příjmů (kupříkladu deriváty, pohledávky, cenné papíry) je limit 6000 Kč pro hrubý příjem, což je hodně málo.

    Tomáš napsal:

    Dobrý den,
    rád bych se zeptal, jak je to v případě fyzické osoby při oceňování váženým průměrem:
    1) Vážený průměr se dělá jen z nákupní ceny nebo i prodejní ceny?
    2) Vážený průměr se dělá za všechny roky nebo pouze za poslední rok?
    3) Pokud pouze za poslední rok, jak se pak průměrná cena nákupu stanoví v případě, kdy bych například vyplňoval daňové přiznání za rok 2017, avšak v něm nějaký ISIN akcie jen prodal, avšak bych jej koupil třeba o rok dříve (2016 nebo 2015, avšak by nesplnily časový test)? Z čeho se pak počítá průměr nákupu?

    admin napsal:

    Dobrý den, odpovědi:
    1) pokud zvolíte vážený průměr, tak ho musíte používat pořád – u nákupů i prodejů.
    2) vážený průměr se váže na pozici, není časově omezen. Tedy pokud jste nějaké akcie nakoupil v roce 2014 a pak jste v roce 2015 přikoupil tyto akcie, tak děláte vážený průměr z obou let. Nicméně pokud už máte u této pozice akcie třeba z roku 2010 (máte splněný časový test), tak tuto pozici do váženého průměru nezahrnete. Pokud akcie pravidelně dokupujete a pak část odprodáváte před časovým testem, tak s tím očišťováním o akcie po testu budete mít docela hodně práce.

    Tomáš napsal:

    Dobrý den,
    díky za informaci.
    1) Myslel jsem si to, akorát mě v článku znejistělo „Anebo můžeme použít metodu váženého aritmetického průměru, kdy se stanoví průměrná cena nákupu“, kdy píšete pouze o nákupu.
    2) No řekl bych, že zatím nic nedošlo časovému testu. Nicméně pokud by člověk takto pořád prodával a kupoval, tak v podstatě tedy pořád zahrnuje celkový průměr, jestli to dobře chápu.

    Majk napsal:

    Dobrý den, jak je to s daněním (mintos) u varianty zaměstnance (HPP), přiznání dělá zaměstnavatel, je potřeba nějak požádat účetní zaměstnavatele nebo jak toto řešit? Jedná se o Mintos, nic závratného, ale i tak. Děkuji

    admin napsal:

    Dobrý den, ano, měl byste si sečíst příjmy a výdaje na Mintosu a dalších platformách (z rozdílu vznikne zisk) a to pak dát účetní jako podklad pro zpracování daní. To je vše. Účetní zaměstnavatele by i tak s Vámi měla každý rok procházet všechny náležitosti – jestli třeba máte děti, nebo jste daroval nějakou sumu a spousta dalších věcí – to všechno se zanáší do daňového přiznání.

    MD napsal:

    Dobrý den,
    chtěl bych se zeptat na jednu věc – jak se postupuje například při danění zisků z P2P platforem ve měnách, na které není veden jednotný kurz (nebo jsem ho alespoň nenašel). Konkrétně se mi jedná o gruzinské lari na Mintosu. Nějak přes třetí měnu – např EUR? nicméně v praxi netuším, jak bych to prováděl.
    Díky předem za vysvětlení

    admin napsal:

    Dobrý den, ano, přesně tak, viz text z Pokynu GFŘ D-31: Pro přepočet cizích měn neuváděných v kurzovním lístku se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou, případně lze využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku.
    Udělá se to pak tak, že z ECB se stáhne průměrný kurz EUR/GEL za rok 2017. Tímto kurzem se to převede do EUR a pak se to z EUR převede do korun. My počátkem příštího roku určitě uděláme aktualizaci materiálu ke zdanění výnosů.

    jako napsal:

    Dobry den,
    je pravda, ze v CR sa zdanuju iba vyplatene dividendy, takze u ETF, ktore dividendy akumuluju/kapitalizuju sa v CR dan z dividend neplati ? Vpodstate sa ten dividendovy prijem zmeni na kapitalovy, kedze sa zvisi hodnota podielu. Dividendy budu zrejme aj tak zdanene v zahranici (napr. irske ETF zaplati 15% dan z dividend z US akcii) ale odpadne komplikovana administrativa a riziko dvojnasobneho zdanenia (pri dodrzani casoveho testu)

    admin napsal:

    Dobrý den, ano, když fond (nemusí to být jenom ETF, ale klidně i standardní podílový fond) kapitalizuje přijaté dividendy, tak je reinvestuje do portfolia a samotný fond pak žádné dividendy nevyplácí. Pokud by ale fond měl distribuční třídu, kde by vyplácel dividendu, tak byste ty dividendy danili stejně, jako se daní dividendy přímo u akcií. Akcie, ETF a podílové fondy spadají z hlediska daňových zákonů do jedné položky: cenné papíry.

    Toto rozdělení na kapitalizační a distribuční fondy si mnoho investorů neuvědomí. Nicméně pro dlouhodobé investory je vždy lepší kapitalizační fond. Po třech letech držby fondu už neplatíte daně, to znamená, že pokud má fond šikovnou daňovou strukturu, tak nedaní ani přijaté dividendy a investor po třech letech může odprodat akcie fondu bez zdanění. U distribuční třídy akcií by fond vyplatil dividendu, která by se u investora zdanila 15 %.

    Adam napsal:

    Dobrý den, chci se zeptat pokud tedy půjčím za ten rok třeba 20 tisíc korun ale ani jedna půjčka nebude splacena tak tyto investice priznavat nemusim? Dejme tomu, že letos investuju např. 10 tisic korun letos tedy rozhodně už na tuto částku nedostanu přiznávat tedy tuto investici nemam povinnost? a jaky bude postup předem moc děkuji za co nejpřesnější odpověd

    admin napsal:

    Dobrý den, tady nejdříve musíme objasnit, kde půjčujete. Pokud na Zonky, kde má půjčka formu derivátu (spadne to pod paragraf 10), tak v uvedeném případě daňové přiznání nepodávate. To samé platí pro Mintos nebo Twino, i když jsou v zahraničí. Jiná situace je na Estateguru, která spadá pod paragraf 8. Tato platforma Vám zašle hrubý výnos z půjček, který musíte zdanit sám, a to právě pomocí podání daňového přiznání. Pokud třeba investujete na Fundliftu do dluhopisů, tak daňové přiznání nepodáváte, jelikož Fundlift za Vás dań odvede.

    MD napsal:

    Dobrý den,
    omlouvám se, ale teď jsem se trochu zamotal 🙂 v článku píšete, že platforma Mintos se zdaňuje dle paragrafu 10, ale zde v komentáři píšete dle paragrafu 8.
    A technicky – chápu tedy, že abych musel dávat do přiznání půjčky u Mintosu, tak splacené částky musí přesáhnout částku xy Kč? Ne tedy samotné výnosy (které budou zanedbatelné), ale rozhodující je výše splacených půjček?
    Děkuji za osvětlení a za opakující se dotaz.

    admin napsal:

    Omlouváme se, ano, Mintos je dle paragrafu 10, protože je to odkoupená pohledávka, což je také ostatní příjem. Ano, rozhodující je výše příjmů = úroky + splátky jistiny

    MD napsal:

    A ta rozhodující částka splácení půjček a úroků je tedy v tomto případě prosím kolik? Dohromady více než 30000/ rok? Děkuji

    admin napsal:

    Ten limit 30 tisíc se na investice nevztahuje. Jedině se na Vás může vztahovat obecný limit pro podání daňového přiznání: Základní ustanovení je v ZDP §38g: „Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
    To znamená, pokud jste student a nemáte jiné příjmy (třeba brigády), tak je limit 15 000 důležitý.
    Pokud jste pracující člověk, tak máte příjmy určitě vyšší než 15 000 kč a tím pádem musíte výnosy z ostatních aktivit danit, pokud je ten příjem více než 6 000 Kč.
    Daňové přiznání totiž nemusí podat ti zaměstnanci, kteří mají vedle příjmů ze zaměstnání vedlejší příjmy plynoucí z podnikání, pronájmu nebo příležitostné příjmy (tj. příjmy podle § 7 až 10 ZDP) nižší než 6 tis. Kč.

    Adam napsal:

    Moc se omlouvám, jde o ZONKY

    admin napsal:

    OK, tak v tom případě přiznání nepodáváte, jelikož příjmy z úroků jsou při investici 10 000 Kč docela malé. Nicméně podání daňového přiznáni se v budoucnosti pravděpodobně nevyhnete s tím, jak se půjčky budou postupně splácet. Pak sečtete pro daný rok všechny přijaté platby, tedy úroky i splátky jistiny a vyplníte to dle informací v článku. Pokud Vám dańové přiznání zpracovává třeba účetní, tak ji jenom nahlásite příjmy, výdaje a výnos a ona to určitě bez problémů zanese do přiznání.

    Adam napsal:

    Mě jde totiž hlavně o to, že dělám u policie a máme dost omezené možnosti, investice jsou ale pokud vím dovolené ale nevím jak je na tom právě tato platforma :/ a vůbec nevím jak to zjisti.

    admin napsal:

    Aha, snad by to neměl být problém. Investice na Zonky je standardní investice do derivátů. Nevidíme důvod, proč byste ji nemohl učinit. Ale každopádně, určitě se řiďte interními předpisy Vaši organizace. My také známe pár lidí, kteří jsou omezení v investování, ale vždy je to kvůli interním předpisům. Třeba vysloveně mají napsané, že před jakýmkoliv investováním musí poslat na právní oddělení informaci o zamýšlené transakci. Pak ale mohou nakupovat cokoliv.

    Adam napsal:

    Ono asi bude stačit to co dává zonky někdy v lednu to dám účetní a ona to tam vloží. Jinak tedy to chápu správně, že pokud nezainvestuji více jak 30 tisíc ročně na zonky tak danové přiznání podávat nebudu muset?. a pokud bych tuto částku přesáhl tak se bude danit dle §10? Děkuji za pomoc

    admin napsal:

    Ano, stačí to řešit až v lednu/únoru. My určitě vydáme doplněný článek. Ten limit 30 tisíc se investice nevztahuje. Jedině se na Vás může vztahovat obecný limit pro podání daňového přiznání: Základní ustanovení je v ZDP §38g: „Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
    To znamená, pokud jste student a nemáte jiné příjmy (třeba brigády), tak je limit 15 000 důležitý.
    Pokud jste pracující člověk, tak máte příjmy určitě vyšší než 15 000 kč a tím pádem musíte výnosy z ostatních aktivit danit, pokud je ten příjem více než 6 000 Kč.
    Daňové přiznání totiž nemusí podat ti zaměstnanci, kteří mají vedle příjmů ze zaměstnání vedlejší příjmy plynoucí z podnikání, pronájmu nebo příležitostné příjmy (tj. příjmy podle § 7 až 10 ZDP) nižší než 6 tis. Kč.

    Petra napsal:

    Dobry den, otevrela jsem si ted ucet u Tastyworks a odpovedeli me, ze oni nedani moje zisky, ze je to pouze moje povinost v me zemi. Znamena to tedy ze ne kazdy broker posila ty prehledy na danovy urad v USA a me na ucet da uz zdanene penize ?

    admin napsal:

    Dobrý den, ono není až tak důležité, u jakého brokera obchodujete, ale jaké instrumenty. Pokud budete u Tastytrade nebo jakéhokoliv jiného brokera obchodovat jenom deriváy (futures, opce, cfds, swapy), tak skutečně Vám broker žádnou daň nestrhne a Vy jenom vemete čísla z výpisu (výstupní a vstupní cena, zobchodované množství), přepočtete si je do korun a zisky zdaníte sama. Tato situace platí i pro kapitálové zisky z držby akcií a dluhopisů. Všechno to je paragraf 10, jak píšeme v článku. Jiná situace je ale u dividend z akcií a u kupónů z z dlhuhopisů. To je paragraf 8. Pokud Vám nějaká akcie vyplatí dividendu, tak jakýkoliv americký broker (Tastytrade je také registrovaná v USA) musí v USA strhnout daň a odvést ji tamnímu finančáku. Vy už dostatenete čistou dividendu sníženou o daň. Takto to třeba dělá i Interactive Brokers, kde investujeme my. Naštěstí se u amerických dividend strhává 15 % daň, takže nemusíte nic dodaňovat ani případně žádat o vrácení daně. Jen to opět budete muset vykázat v daňovém přiznání v rozsahu: hrubá dividenda, stržena daň, daň podle ČR.

    Petra napsal:

    Moc dekuji za odpoved. Velice jste me pomohli.

    admin napsal:

    Rádi pomůžeme. Pokud budete mít dotazy i z jiných oblastí finančích trhů (jak invetování, tak i financování projektů a potřeb), tak se na nás určitě obraďte.

    Pavel napsal:

    Dobrý den,
    nakoupil jsem korporátní dluhopisy za 100% ceny a celkovou částku přes 100.000,- Kč. Dluhopis bude ale končit o měsíc dříve než za 3 roky. Znamená to tedy, že i při držení až do konečné splatnosti (opět 100%) budu muset podat daňové přiznání, i když tam bude daň nulová ? Předpokládám, že alikvotní úrokový výnos při nákupu není možné uvést do nákladů, protože je pak vyplacen v kuponu.
    Předem děkuji za odpověď.

    admin napsal:

    Dobrý den, kvůli tomuto případu bychom přiznání nepodávali. Daně jste už zaplatil v rámci kupónů a nevznikne Vám žádný kapitálový zisk. Ano, alikvótní úrokový výnos je v rámci kupónu, takže to řeší emitent. JInak pro dluhopisy je důležitý paragraf 8, kde je mimo jiné i tento text: „Za příjem z kapitálového majetku se dále považuje rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného a emisním kursem při jejich vydání; v případě předčasného zpětného odkupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného odkupu.“ Takže pokud byste dluhopis nakoupil za 98 a prodal jej za 100, tak do kolonky pro paragraf 8 dáte rozdíl těchto dvou cen (krát počet kusů).

    Roman napsal:

    Dobrý den, uvedl bych hypotetický ale možný příklad a poprosil bych o odpověď.
    Na začátku roku 2017 převedu k brokerovi 260 000 Kč tyto konvertuji na USD při kurzu 26/1. Obchoduji tedy s částkou 10 000 USD (akcie). Na konci roku mám zisk 20% – tzn. 12 000 USD celkem. Tuto čásku překonvertuji zpět na CZK kurzem 21/1 a obdržím 252 000 Kč. Obchodování ukončím a uzavřu účet (jen pro zjednodušení pohledu na věc). Utrpěl jsem tudíž reálnou ztrátu ve výši 8 000 Kč ale FU bude patrně žádat zaplacení daně ze zisku v USD (průměrem směn. kurzu a po obchodech….). Takže moje reálná ztráta vzroste o dalších cca. 7 000 Kč ?? (2000 USD x 15% = 300 USD x cca. 24 = 7 200 Kč )
    Díky za odpoveď a chválím tento web!!

    admin napsal:

    Dobrý den, do vykazování konverzí a skutečných cen pro daňové účely se raději nepouštějte – přínos je v dlouhém období minimální a práce to přidělá hodně. Raději použijte jednotný kurz.
    jenom vemete 12 000 USD x jednotný kurz za 2018 (pokud to prodáte za 1 rok) a vznikne Vám příjem a k tomu vemete 10 000 USD x jednotný kurz za 2017 jako výdaj. Řekneme, že jednotný kurz se hne hodně z 27 v roce 2017 na 20 v roce 2018. Pak bude příjem 12 000 x 20 = a výdaj 10 000 x 27, tedy 240 000 příjem a 270 000 výdaj. Daň bude nula. Při jednotném kurzu vůbec neřešíte aktuální konverzní kurz, tedy těch 26 a 21.
    Pokud pozici prodáte v témže roce, tak pro prodej i nákup použijete stejné číslo – jednotný kurz pro daný rok.

    Ondřej napsal:

    Dobrý den, chtěl bych dotazem navázat na Váš komentář výše z 19.3.2017 (11:04), protože mi nebyl úplně jasný.

    V komentáři píšete o používání kurzů, mj. uvádíte, že „Daňový zákon umožňuje i přesné účetnictví, kdy při prodeji použijete kurz 2016 a pro nákup 2014.“ Znamená to tedy, že při koupi akcie v r. 2014 a prodeji v r. 2016 můžu použít jednotný kurz 2014 (tj. kurz vyhlášení po skončení roku finanční správou) pro výpočet výdaje a kurt 2016 pro výpočet příjmu? Chápu, že bych tak musel postupovat všude, takže když budu současně danit i nákup jiné akcie v r. 2015 a prodej této akcie v r. 2016, pro tento obchod budu muset rovněž použít kurt 2015 (nákup) a 2016 (prodej). Ale vždy použiju jednotný kurz pro ten který rok, nemusím zjišťovat konrétní kurz vyhlašovaný ČNB ke dni nákupu či prodeje. Je to tak? Děkuji.

    admin napsal:

    Dobrý den, přesné účetnictví znamená, že použíjete vždy kurz, který jste při konverzi skutečně dosáhl. Jednotný kurz je kurz vyhlašovaný GFŘ pro zjednodušení vykazování. Pro jakékoliv cizoměnové transakce pak při přepočtu do korun použijete pro daňové výkaznictví jednotný kurz pro daný rok – tak, jak jste to popsal ve Vašem dotazu.

    Ondrej napsal:

    plati v CR neco podobne ako maju v USA: wash sale rule?
    tzn. mam nejake zisky z akcii a taktiez mam otovrenu poziciu,ktora je v strate. chcem si zisk ponizit, tak akcie predam – realizujem stratu. avsak zaroven akcie hned nakupim aby som „pokracoval“ v pozicii. avsak ako side-effect som realizoval stratu a tym padom si mozem ponizit zisky. V USA maju preto pravidlo wash sale rule, kde ak nieco taketo spravia pocas 30 dni, tak si tu ztratu zapocitat nemozu.

    dakujem

    admin napsal:

    Dobrý den, pro české daně jsou nutné jenom uzavřené zisky/ztráty, které můžete u jednotlivých aktiv dát k sobě (akcie k akciím, derivty k derivátům). Tzn. pokud máte otevřenou pozici, tak ji nijak nedaníte (dividendy ano). Pokud jste ale zavřel zisk na MSFT, tak to můžete třeba spárovat se ztrátou na uzavřeném obchodu na GE.

    jako napsal:

    Toto je myslim jasne, ale neodpoveda to na otazku ci v CR plati nieco ako wash sale rule co by aj mna celkom zaujimalo…
    https://www.investopedia.com/terms/w/washsalerule.asp

    admin napsal:

    Jasně, nene, v ČR wash sale rule není. Akcii nebo derivát můžete směle prodat a klidně to zpátky nakoupit hned zítra.

    Ondrej napsal:

    jake vydaje je mozne uplatit vuci ziskum z obchodovani? je mozne zapocist internet + nb?

    admin napsal:

    Na toto by Vám lépe odpověděl specializovaný daňový poradce, ale spíše to nepůjde. To byste musel Finančnímu úřadu fakticky dokázat, že daný internet + nb používate účelně a jenom na investování. Umíme si představit, že by se na Vás ze srandy úředníci hezky byrokraticky „vyřádili“. FÚ má určitou toleranci při vykazování nákladů, ale když se dostanete za hranu, tak není komunikace s úřadem úplně nejpříjemnější.

    Václav Moulis napsal:

    Obchoduji u FIA s akciemi za vlastní peníze a s úvěrem. Lze započítat úroky z ůvěru do nákladů?

    admin napsal:

    Dobrý den, ano, lze započítat úroky z úvěrů do nákladů.

    MartyP napsal:

    Bylo by mozne specifikovat, jake naklady lze oproti vynosum uplatnit? Jedna se mne zejmena o: platby za online data, urok za margin, urok za vypujceni akcii (short interest), urok za obchodovani CFD (long CFD interest). Dekuji,

    admin napsal:

    Dobrý den, žádný přesný seznam neexistuje. Obecně je nákladem cokoliv, co přímo souvicí s výnosem. Takže určitě komise za zobchodování, úroky za vypůjčení, i CFDs úroky. Online data také, ale musí být nutné k zobchodování daného instrumentu. A hlavně musíte umět obhájit, že započtené náklady jsou pro dosažení výnosu nutné. Pokud bychom šli do extrémnu, tak klidně do nákladů můžete dát i židli, jen musíte dokázat, že bez židle byste výnosy nedosáhl a že tu židli nepoužíváte k jiným účelům, což by bylo určitě velmi vtipné vysvětlování 🙂

    S napsal:

    Dobrý den, děkuji za článek a přínosnou diskuzi pod ním. Mám dotaz ohledně zdanění zaměstnaneckých akcií, resp. slevy na akcie. Pracuji v ČR pro americkou firmu kotovanou v US. Jako zaměstnanci máme možnost využít nákup akciíí se slevou, resp. z naší mzdy se strhne částka (např. CZK 1.000,- se převede k US brokerovi, konvertuje do USD a firma přidá 15% USD navíc). Vzhledem k tomu, že se to děje u US brokera těch 15% USD navíc se nijak nezobrazuje na výplatní pásce a předpokládám, že tím pádem nebude ani v ročním Potvrzení od zdanitelných příjmech od českého zaměstnavatele. Jak jsem se dočetl, tak 15% USD je třeba zdanit jako mzdu dle § 6 ZDP. Takže bych 15% USD převedl jednotným kurzem do CZK a uvedl do řádku 22 na DP. Není mi ale jasné zda a případně jakou částku vyplnit do řádku 23 (úhrn povinného pojistného)? Je to 34% z řádku 22?
    Dále ta akcie vyplácí kvartální dividendu. První dividend date v mém případě byl konec prosince 2017 s tím, že dividenda bude připsána na obchodní účet v lednu 2018. Pro účely zdanění dividendy ze zahraničí se uvažuje cashový pohled, tzn. připsání dividendy? Takže za 2017 bych toto nemusel řešit?
    Děkuji za odpověď

    admin napsal:

    Dobrý den, u toho zdanění zaměstnaneckých akcií Vám neporadíme. To je už dotaz na specialistu pro daňové poradenství. Zkuste zadat dotaz na nějaký daňový portál.
    Co se týče dividendy, tak se bere v potaz to datum, které se Vám objeví na výpisu z účtu při připsání dividendy. To nastává při skutečném cashovém připsání. Výpis z účtu, na kterém je uvedené datum připsání dividendy (a stejné datum má i stržení zahraniční daně z dividendy), se pak používá jako podklad v případě kontroly FÚ.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.