JAK VYDĚLÁVAJÍ BANKY? BANKY VS. P2P
28.2.2017
3 min.
Jaké jsou úrokové marže bank? Jsou výnosnosti na P2P sítích vysoké anebo odpovídají realitě? Podívejme se na základní podnikatelskou myšlenku bank.
Podnikatelská myšlenka bank je relativně jednoduchá. Komerční banky vydělávají v zásadě dvěma hlavními způsoby. Za prvé inkasují provize a poplatky za poskytování svých služeb a za druhé vydělávají na úrokovém spreadu, což je pro banku klíčový a tedy největší příjem. Funguje to tak, že lidé si u banky uloží své peněžní prostředky a za to jim banka vyplatí nějaké procento. Tímto krokem si tedy banka půjčuje od lidí peníze, které následně vezme a půjčí je lidem v podobě úvěru (tedy lidem, kteří potřebují peníze, např. na nákup nové televize nebo na cokoliv jiného). Rozdíl mezi procentem u vkladu a procentem u úvěru je úrokový spread, tedy hrubý výdělek banky (úroky u úvěru – úroky u vkladu = úrokový spread). Příjem je tedy tvořen tak, že banka platí na úrocích méně, než kolik sama získává.
Na vkladech byla ke konci roku 2016 dle údajů ČNB průměrná sazba 0,3 %. Konkrétně na termínovaných vkladech byla úroková sazba kolem 1 % a na běžných účtech 0,1 %. V absolutní částce leželo k 31. 12. 2016 na netermínovaných účtech 2,6 bilionu Kč a na termínovaných 751 miliard Kč.
Průměrná úroková sazba na spotřebu, bydlení a ostatní se ke konci roku 2016 pohybovala na hranici 3,8 %. Konkrétně pak průměrná úroková sazba na spotřebu ke konci prosince 2016 poklesla na 10 %. Průměrná úroková sazba uvedená jako první je pro nás důležitá, pakliže nás zajímá úrokový spread na úrovni celých bank.
Ovšem v případě, že si chceme bankovní úrokový spread porovnat s P2P půjčkami (kde jsou zejména spotřebitelské půjčky), tak si vytáhneme pouze průměrnou úrokovou sazbu na spotřebu. Tím tedy zjistíme, že průměrný úrokový spread bank byl ke konci roku 2016 kolem 9,7 %.
To vůbec není špatný příjem. Nicméně je nutné si uvědomit, že investoři mohou díky P2P platformám vydělávat více než banky. Některé P2P platformy nabízí negarantovaný výnos i 40 %. Naopak některé platformy, třeba oblíbený Mintos nabízí sice nižší výnosy, ale garantované. Pokud jde ještě o úvěry s buyback garancí, tak na Mintosu je možné najít vyšší výnosy u gruzínských úvěrů. Gruzínské úvěry s buyback garancí mají momentálně výnos 17 %, ovšem investor nese měnové riziko. Standardně se pak na Mintosu pohybují výnosy úvěrů s buyback garancí okolo 10-12 %. Trh nabízí řadu P2P platforem (menší přehled můžete najít zde), přičemž každá z nich má pak svá specifika. Díky vysoké výnosnosti na P2P sítích si investor může za vyšší rizikovou prémii přijít na docela pěkné výnosy, které jsou vyšší než je průměrný úrokový spread bank.
28.2.2017
3 min.
Mohlo by Vás zajímat:
Efektivní financování projektů přes RONDA INVEST
RONDA INVEST umožňuje flexibilní financování projektů v objemu od 2 do 100 mil. Kč. Podmínky úvěrů ...
Více informací9.10.2023
4 min.
Odložené platby rychle získávají tržní podíl
Odložené platby se ve světě rychle rozvíjejí. Pro všechny společnosti, které v sektoru působí, je ...
Více informací23.3.2021
7 min.
Spotřeba, investiční kapitál a věčný nedostatek
Okamžitá spotřeba vs úspora a investice. Jak utrácí, spoří a investují lidé dle jednotlivých ...
Více informací12.8.2020
5 min.
Vaše výše uvedené předpoklady implicitně předpokládají, že jsou úvěry bezproblémové. Moje vlastní zkušenost s celkově 19 úvěry je taková, že 3 byly plně splaceny a zbytek se roky vymáhá. Dlužníci využívají hromadně osobní bankrot. Přitom soudy běžně nařizují splatit jen 35% dluhu za 5 let. Dlužníci si převádějí svůj majetek na rodiče, případně ho jen odprodají a soudy po tytyty stejně po odvolání povolí osobní bankrot. Vymáhání exekutorem vede ve většině případů k nulovému výsledku. Po letech je investor rád, že se mu alespoň vrátila jistina.
Dobrý den, ano, míra nesplácení roste s nabízenou výnosovou mírou. Hrubý úrokový spread je nutné očistit o náklady nesplácených půjček. Zatím co banky mají ve svých knihách úvěry s nízkou mírou nesplácení, tak na P2P platformách je míra nesplácení i dvouciferní. Výpočet je pak snadný. Čistý úrokový spread = hrubý úrokový spread – míra nesplácení. Při úvěrech s nabízenou úrokovou sazbou 40 % je pak nutné počítat alespoň s 20-25 % mírou nesplácení. Nicméně agregátní data o míře nesplácení na P2P platformách nejsou k dispozici. Mezi jednotlivými platformami jsou pak značné rozdíly.
Podla mna sa to neoplati, vid priklad:
Berme sumu 100 000 na P2P
25 000 – clovek strati v nesplacanych pozickach
75 000 – sa splaca a istina s urokom za rok je 105 000 a to pri 40% uroku.
Myslim ze to za to nestoji – celkovy zisk je 5% – ak si clovek predstavi danove priznanie, kde zisk musi zdanit ale vymahane pohladavky mu ostanu visiet vo vzuchu s neistym koncom.
Chybí vám tam výnosy z kreditních karet, které jsou přes 20%.
Ano, průměrné úrokové sazby kreditních karet v ČR jsou dle statistik ČNB 21 %, u kontokorentů jsou pak průměrné sazby 13,2 %.
Ten článek je vůbec strašně mimo. Nevím o tom, že by jakákoliv platforma nabízela výnos 40%. Možná listuje úvěry, které mají úrok 40%, ale já vám garantuju, že v průměru bude výnos výrazně menší, spíš budete rádi, když bude aspoň těch 10%.
Hlavně ale srovnáváte hrušky s jabkama. Výnos bank je sice dán spreadem (mínus náklady), který by z principu měl zůstávat podobný, ale výnos investorů P2P je daleko více závislý na úrokových sazbách centrálních bank. Pokud by sazby výrazně rostly porostou postupně i výnosy investorů na P2P, neboť porostou sazby i u kvalitních úvěrů. Banky musí zároveň zvyšovat úročení vkladů, aby se dostaly k penězům, proto jim výnos zůstává stejný, ale to je proto, že srovnáváte výnos instituce s výnosem investora, rozdíl mezi výnosem bankovního vkladu a investice na P2P by měl zůstávat podobný s důležitým dodatkem, že při růstu sazeb porostou výnosy u bankovního vkladu okamžitě, zatímco u P2P velmi postupně, až se reinvestují staré úvěry poskytnuté výrazně levněji (pokud by platforma automaticky nezvyšovala úroky i stávajícím dlužníkům).
Dobrý den, děkujeme za reakci. Podívejte se na secondary market u Bondory. Je tam mnoho půjček s nabízeným úrokem přes 150 %. Také teď na Bankeratu vidíme nějaké 45 % nabídky. Samozřejmě, že tyto drahé úvěry budou většinou nesplaceny. Nicméně v nabídce jsou a na investory je platformy lákají. Nic víc bychom za tím nehledali. Článečkem jsme spíše chtěli ukázat na základní myšlenku P2P sítí, které se snaží doplňovat/nahrazovat služby tradičních bank, přičemž výhoda P2P sítí je v tom, že se dokážou lépe podělit o úrokový spread. Na druhé straně nevýhoda P2P platforem je, že většinou jsou hodně podinvestované v oblasti řízení kreditního rizika a pořád balancují na okraji průseru.
Ale vy srovnáváte ukazatel průměrného úroku a průměrného výnosového spreadu s extrémní nabídkou úroků, které ze základního principu risk-reward nebudou z velké části nikdy splaceny.
P2P platforma se nedělí o úrokový spread, protože nijak neinvestované peníze neúročí dokonce většinou z úroku samotného ani žádný vázaný výnos nemá. Čistý P2P pracuje na teorii, že dokážou úvěry poskytovat s výrazně menšími náklady než banky navíc dokážou fungovat čistě „on demand“ takže na rozdíl od bank nemusí úročit peníze, které nejsou zainvestované a tak mohou nabídnout levnější úvěry dlužníkům a výrazně vyšší /byť rizikové/ výnosy investorům. P2P si za své zprostředkovatelské služby bere nějakou fixní provizi vázanou pouze na objem úvěru, ale už nikoliv na úrokovou sazbu a většinou průběžně vyplácenou společně se splátkami – tak jsou motivováni hledat co nejkvalitnější dlužníky (kromě rizika ztráty investorů).
Je naprostá pravda, že se vyrojilo spousta kovbojů, co chtěj jen rychle zbohatnout a v podstatě lidi obrat na základě toho, že nabídnou trendy „P2P“ nebo jiné fintech služby. Bohužel regulace ze strany ČNB je prakticky nulová a tak zase nechávají tyto kovboje okrást mnoho lidí o jejich peníze s příslibem nadstandardních výnosů.
Osobně vůbec nechápu, že ČNB nechá vznikat subjekty jako třeba Zonky, které vyberou od lidí stovky miliónů a časem miliardy a přitom mají v podmínkách, že všechny vybrané peníze jsou jejich a nic nemusí vracet, případně jen částku, dle svého uvážení a investor nemá žádné právo na peníze dlužníků (dokonce je v případě krachu společnosti jeho pohledávka takzvaně nepřednostní, takže nejprve se vyplatí dluhy PPF bance a až poté investorům). To je prostě neskutečný, kdyby tohle zkusil kdokoliv zprostředkovávající obchodny na burze (což je v podstatě jiná forma obchodování nějaké formy pohledávek), tak po nich ČNB skočí jak pes, ale když se to nazve P2P, tak si nad tím ČNB meje ruce.
Njn, ČNB nestíhá reagovat na všechny nové finanční produkty a přednostně řeší průsery minulých dob – třeba šílené nabízení životních pojistek. Až bude kreditní krize, tak se cely evropský systém centrálních bank dostane i na regulaci P2P. Spíš je důležité, aby investoři při výběru vhodných finančních instrumentů spoléhali na svůj úsudek a dlouhodobě ověřené metody.
Vážení, prostě si přiznejme, že se kapitalismus, jak jej učil pan Klaus, stejně jako kapitalismus jak jej chtějí velké korporace přežil. Je nereformovatelný a povede k dalším disproporcím. Na tom ČNB nebude mít ničeho k ovlivnění. A je to nepojistitelné, ani Loyd by to nechtěl. Průšvihy dohánějí ty kteří tomu kolotoči věří, a smějí se ti, kteří točí kormidly. Česká republika ani ČNB tam zástupce nemají. Říká se tomu základní zákon pohybu peněz – kdo má peníze, nemá rozum, a po zkušenosti ten, kdo měl peníze má rozum, a dokud to tak bude fungovat, budou i tyto diskuse.