Centrální banky zvyšují zlaté rezervy

Uprostřed geopolitického napětí centrální banky zvyšují své zlaté rezervy. Centrální banky ve druhém čtvrtletí 2022 nakoupily 180 tun, což je meziročně o 14 % méně. Nicméně nákupy v druhém čtvrtletí 2022 byly oproti prvnímu čtvrtletí 2022 dvojnásobné.

Přihlaste se do newsletteru a získejte nejenom novinky, ale i seriál dalších podrobných analýz. Sledujte nás také na X (Twitteru) a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

Komodity a tématická ETF lze obchodovat u brokerů, kterým jsme se věnovali v analýzách: Interactive Brokers (analýza ZDE), Lynx (analýza ZDE), Saxo Bank (analýza ZDE), XTB (analýza ZDE), RoboMarkets (analýza ZDE).

Čisté nákupy zlata za první pololetí 2022 ve výši 270 tun jsou v souladu s pětiletým průměrem za první pololetí ve výši 266 tun. V rámci průzkumu centrálních bank 25 % respondentů uvedlo, že plánují navýšit své zlaté rezervy o 21 % oproti loňskému roku.

V prvním pololetí zvyšovalo zlaté rezervy zejména Turecko

Jak ukazuje následující graf, tak menší počet centrálních bank během 1. pololetí 2022 uskutečňoval většinu nákupů zlata. V první polovině roku byla Turecká centrální banka největším kupcem zlata, když do svých zlatých rezerv nakoupila 63 tun zlata (32 % celkových rezerv). Zlaté rezervy zvyšovala také Egyptská centrální banka. Ta jako druhá nakoupila do svých rezerv nejvíce zlata v prvním pololetí a to 44 tun. Země nyní drží 125 tun zlata, neboli 21 % celkových rezerv. V červnu Irácká centrální banka oznámila, že během měsíce nakoupila přibližně 34 tun zlata. Jde o její první významný nákup zlata od září 2018, čímž tak zvedla své zlaté rezervy na 130 tun. Indická centrální banka pak během prvního pololetí zvedla své zlaté rezervy o 15 tun zlata.

 
Irská centrální banka byla dalším významným kupcem zlata, když během první poloviny roku 2022 nakoupila do svých zlatých rezerv téměř 3 tuny zlata. Byla tak jediným aktivním kupcem zlata mezi centrálními bankami z rozvinutých zemí. Ekvádorská centrální banka nakoupila také v prvním pololetí téměř 3 tuny zlata. Centrální banky z Uzbekistánu, Česka a Srbska pak také marginálně navýšily své zlaté rezervy.

 
V prvním pololetí 2022 přistoupily některé centrální banky ke snížení zlatých rezerv. Konkrétně zlaté rezervy snížila o 18 tun na 384 tun (70 % celkových rezerv) centrální banka z Kazachstánu. Dále zlaté rezervy snížila o 6 tun Filipínská centrální banka, Německá centrální banka přistoupila ke snížení zlatých rezerv o 4 tuny, Mosambická a Mongolská centrální banka pak přikročily ke snížení zlatých rezerv o 3 tuny, Polská a Ruská centrální banka snížily zlaté rezervy o 2 tuny a 3 tuny. Ruska centrální banka v únoru oznámila, že po uvalení mezinárodních sankcí obnoví nákup zlata od domácích producentů. Centrální banka Ruska pozastavila nákupy zlata v roce 2020, od té doby její zlaté rezervy zůstaly téměř beze změny na úrovni necelých 2 300 tun (21 % celkových rezerv).

Disclaimer:

Investice v sobě obsahují riziko a není zaručena návratnost původně investované částky. Vysoké riziko je především u produktů, které využívají finanční páku. Současná ani očekávaná výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. Veškeré informace uvedené v tomto článku nebo na portále Finlord.cz mají pouze informační charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování informací čerpá skupina Finlord údaje z veřejných, důvěryhodných zdrojů a vynaložila přiměřenou péči, aby informace nebyly nepravdivé či zavádějící, nicméně nikterak nezaručuje jejich správnost a neměnnost. Zde uvedené informace neslouží jako nabídka nebo výzva k nákupu či prodeji finančních instrumentů ani nejsou návrhem na uzavření smlouvy. Portál finlord.cz má uzavřené partnerství s některými společnostmi, které jsou zmíněné v obsahu portálu. Pokud čtenář použije odkaz směřující na web partnera, můžeme získat provizi, která ale čtenáře nic nestojí. Provize slouží pro další zvýšení kvality obsahu. Skupina důsledně dbá na to, aby provize nijak neovlivnila objektivitu prezentovaných informací.