Vysokoškolské vzdělání jako investice

Všichni víme anebo alespoň tušíme, že vysokoškolské vzdělání dokáže otevírat dveře vstříc novým příležitostem. I když na sezení v lavicích nadáváme, tak tato investice do seberozvoje přináší ovoce nám i našemu okolí mnoho dalších let po skončení studií. Abychom si o přínosech vzdělání udělali lepší představu, tak se podívejme na několik údajů ze světa a z České republiky.

Chcete informace, jak dlouhodobě úspěšně investovat? Přihlaste se do našeho newsletteru a zdarma získáte tříměsíční seriál s našimi poznatky, návody a analýzami.

Jonathan Wai a Heiner Rindermann se ve své studii „What goes into high educational and occupational achievement? Education, brains, hard work, networks, and other factors“ zaměřili na to, jakou úroveň vzdělání dosáhli významní lidí ve Spojených státech. Ve svém výzkumu použili údaje o 11 745 lidech.

Prakticky většina významných lidí v USA má alespoň college (obdoba českého bakalářského titulu). Řada bohatých a významných Američanů pak absolvovala některou z elitních škol (kupříkladu Harvard, Stanford, MIT a další). Samozřejmě i bez vyššího vzdělání se člověk může stát miliardářem nebo milionářem. Kupříkladu ve studii mělo 20 % milionářů s majetkem alespoň 30 milionů USD maximálně střední školu. Nicméně třetina této skupiny absolvovala elitní univerzitu a téměř polovina měla alespoň college.

V ČR jsou vysokoškoláci mnohem lépe placeni

Dlouhodobé údaje Českého statistického úřadu ukazují, že míra nezaměstnanosti lidí s vysokoškolským vzděláním je velmi nízká. Kupříkladu v období horšího ekonomického vývoje v roce 2010 bylo nezaměstnaných jenom 2,8 % lidí s vysokoškolským vzděláním, u lidí s maturitou byla míra nezaměstnanosti 5,3 %, u lidí bez maturity byla míra nezaměstnanosti 8,5 % a u lidí s maximálně základní školou byla míra nezaměstnanosti 20 %.

V případě mezd je situace v ČR dle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí podobná. Mediánová mzda lidí se střední školou bez maturity byla loni 23 163 Kč, kdežto mediánová mzda u lidí s vysokou školou byla přes 40 000 Kč měsíčně. Za rok si tak lidé s vyšší vzděláním vydělají v hrubém o přibližně 200 tisíc více než lidé, kteří absolvovali střední školu bez maturity. V čistém to dává navíc 140 tisíc Kč. Pokud bychom tento dodatečný příjem investovali s výnosem 8 % p.a., tak za 10 let bude majetek vysokoškolsky vzdělaného člověka o cca 2 miliony korun vyšší. Za 25 let to pak je více než 10 milionů korun. Sami sebe se musíme zeptat, jestli možnost takto významně zvětšit majetek nestojí za trochu školní námahy navíc.

Pro dotvoření obrázku se ještě musíme podívat na počty obyvatel dle dosaženého vzdělání. Maximálně základní vzdělání má cca 14 % obyvatel, střední bez maturity má kolem 34 %, střední s maturitou 34 % a vysokoškolské vzdělání má jenom 18 % obyvatel.

Blahobyt jednotlivců i celého národa začíná u vzdělání

Snaha o dosažení co nejvyššího vzdělání by měla u každého člověka být mezi nejvyššími prioritami. Ano, sezení v lavicích, sledování přednášek, vypracovávání domácích úkolů je časově, psychicky i finančně náročné. Dlouhodobý přínos pro celou společnost je ale obrovský. Samozřejmě, ke vzdělání musíme přistupovat jako k jakékoliv jiné investici. Na nepoužitelné obory z podřadných vysokých škol se dokáže dostat kdokoliv, ale přínos takovéhoto vzdělání bude malý. Vyšší dosažené vzdělání mohou zaměstnanci použít jako bod do vyjednávání se zaměstnavatelem, viz. tento článek. Podnikatelé mohou pak vyšší vzdělání využít při hledání inovativních řešení a rozvoji svých firem, viz srovnání investice vs. podnikání.