Zvýšení bohatství: podnikání a investice jsou klíčové

Jak se tvoří bohatství jednotlivců či celých národů? Svět se stále rozvíjí a generuje se stále další a další přidaná hodnota. To můžeme vidět kupříkladu na dlouhodobém růstu HDP na nová maxima. Nebo můžeme tento trend pozorovat také na zvýšení majetku lidí, či na údajích o agregované hodnotě různých aktiv. Kupříkladu globální akciové trhy letos zaznamenaly navzdory pandemii růst tržní kapitalizace na nový rekord 100 bilionů americký dolarů. Uvedený vývoj je zcela zřejmý a nadále bude pokračovat. Zcela jistě můžeme uvést, že globální ekonomika bude v horizontu 10 let mnohem větší než je teď. Otázkou jenom zůstává, jak se růst bohatství rozloží mezi lidi. Majetkové a příjmové nervnosti jsme se už věnovali ve více analýzách. V následujícím rozboru se podíváme na další aspekty a cesty, jako mohou i obyčejní lidé efektivně zvýšit svůj majetek.

Přihlaste se do newsletteru a získejte nejenom novinky, ale i seriál dalších podrobných analýz. Sledujte nás také na Twitteru a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

Bohatství lidí stabilně roste a tento trend nikdy neskončí

Následující obrázek od J.P. Morgan Chase ukazuje hodnotu majetku Američanů očištěnou o dluhy ke konci třetího kvartálu 2020. Navzdory pandemii byl dosažený rekord 118,9 bilionu dolarů. Pro srovnání v roce 2007 před krizí byl majetek 71 bilionů. Za 13 let nastal nárůst o 68 %.

Jak je to možné? Vždyť i USA si prošly několika krizemi, prudce roste zadlužení celé země, média jsou pořád plná informací o různých ekonomických, sociálních, kulturních a jiných problémech stejně tak, jako jsou média plné informací o problémech v celém světě.

Možná teď zklameme vašeho pesimistického čertíka, ale za deset let bude svět opět mnohem bohatší než je teď. A světem myslíme lidi. Všechny, bohaté i chudé. Je to dáno tím, že ekonomická činnost je ve své podstatě energie. Když se jednou vytvoří, tak se už jenom akumuluje. Na některých místech více, na jiných se akumuluje méně. Zničit ekonomickou energii je docela těžké.

Jak se bohatství akumuluje u různě bohatých lidí

Bohatí lidé bohatnou rychleji než chudí lidé. Andreas Fagerang, Luigi Guiso, Davide Malacrino a Luigi Pistaferii vytvořili pod záštitou Mezinárodního měnového fondu studii o tvorbě bohatství. Použili údaje z Norska, jelikož z tamních daňových informací lze přesně vyčíst údaje o majetku a příjmech lidí a mezigeneračně propojit údaje.

Zjistili, že bohatí lidé dosahují vyšších rizikově očištěných výnosů u svých aktiv než chudí lidé, viz následující obrázek. Ten zobrazuje na ose X výchozí zařazení do majetkové podskupiny a na ose Y je rizikově očištěná výnosnost. Výpočet je za roky 2004 až 2015, tedy pokrývá ekonomickou expanzi i recesi.

Do čeho a jak bohatí lidé v roce 2014 investovali? Následující tabulka ukazuje rozložení majetku a dluhů od nejchudších 10 % (bottom 10 %) po nejbohatší 0,01 % (top 0,01 %). Zatím co chudí měli 51 % majetku v bezrizikových aktivech, 43 % ve svých domech a k tomu měli obrovský objem dluhu, tak bohatí lidé měli většinu aktiv ve svých firmách (private equity) a rizikovějších aktivech. Bohatí lidé mají minimum dluhu. Norsko není z hlediska kapitálového trhu tak rozvinuté jako kupříkladu USA, proto se zde mnoho firem drží privátně a akcie nejsou kótované na burzách. Nicméně i u privátně držených společností jsou vlastnící akcionáři (nebo společníci) a z pohledu generování výnosů není důležité, jestli se akcie (podíly) obchodují na burze nebo ne.

Pro doplnění ještě pohled na rozložení finančního majetku (tedy bez private equity). Největší část mělo 0,01 % nejbohatších lidí v investičních fondech (mutual funds) a burzovně obchodovaných akciích (listed shares). Naopak chudí lidé měli téměř všechen majetek na účtech v bankách (deposits). 50 % nejchudších Norů prakticky vůbec neinvestuje do investičních fondů a akcií, takže ani nemají možnost generovat výnosy.

Bohatství se mezigeneračně dědí

Děti bohatých rodičů jsou pak díky dědictví většinou taky bohaté. Naopak chudí rodiče mají většinou i chudé děti. Nicméně mezigenerační dynamika trochu nahrává chudým lidem. Následující obrázek ukazuje na ose X percentil bohatství, ve kterém se nachází rodiče a na ose Y percentil, ve kterém se typicky nachází děti. Když je rodič v nejbohatším percentilu 100, tak dítě je pak typicky na úrovni percentilu 61 (v průměru si tedy oproti rodičům pohorší o 40 percentil). Naopak vyloženě chudí rodiče v percentilu 1 mají děti, které jsou v průměru v percentilu 42 (tedy si polepší o 40 percentilů). Chudí lidé nemají co ztratit a makají, vymýšlí, dřou se nahoru. Děti bohatých lidí naopak nedokážou v průměru udržet majetek tak jako rodiče a spíše ho utrácí. Tím pádem se energie v ekonomice postupně přesouvá. Může se stát, že po několika generacích je kdysi bohatá rodina na mizině. Další generace se pak třeba zase vzpamatuje. Ekonomická energie se stále přesouvá z místa na místo. Zároveň se agregovaná energie stabilně zvětšuje, takže další generace jsou v průměru bohatší než předchozí.

Jaká je pravděpodobnost, že se člověk dostane za 11 let z 10 % nejchudších do skupiny 10 % nejbohatších či dokonce do skupiny 1 % nejbohatších lidí? To ukazuje následující tabulka. Až 21 % Norům se to podařilo, jen museli podnikat. Pokud nepodnikali, tak se to podařilo 7,4 % (mohli se stát třeba manažery nebo úspěšnými investory do investičních fondů a burzovně obchodovaných akcií). Přesunutí do 1 % nejbohatších se podařilo 4,1 % Norům, pokud podnikali a 0,8 %, pokud nepodnikali.

Uvedená tabulka ukazuje, co všichni tušíme. Vytvořit obrovský majetek lze zejména při podnikání, tedy vytvoření firmy, která generuje přidanou hodnotu pro jiné lidi, firmy nebo vládu. Podnikání a vytváření firem je samozřejmě extrémně náročná činnost a většina podnikatelů nedosáhne většího úspěchu (do 10 let zkrachuje/ukončí činnost více než pět z deseti podnikatelů). Hodnotu majetku lze ale výrazně zvednout i pomocí investic do jiných firem, tedy podnikatelských aktivit jiných lidí. Investice může být buď ve formě private equity nebo do burzovně obchodovaných firem. Výnosu při nákupu akcií některých společností v USA jsme se věnovali zde. Oproti podnikání je investice do akcií zaběhnutých firem mnohem jednodušší. Investovat lze u různých brokerů už od pár tisíc korun.

Podnikání a investování do akcií jsou klíčem k dlouhodobé tvorbě majetku. Tyto činnosti se přitom nevyučují, ale se vzájemně doplňují. Úspěšní podnikatelé často nakupují akcie jiných firem, protože ví, že řadu činností dělají jiné firmy mnohem lépe. Největším problémem lidí je, že udržují příliš vysoký objem svého majetku v konzervativních investicích. Peníze odložené na účtech nic nevydělávají a naopak svoji hodnotu ztrácí kvůli inflaci. Pokud tedy nemáte dobrý podnikatelský plán, tak alespoň investujte do akcií a akciových fondů. Vaše budoucí já nebo budoucí generace vám poděkují.

Burzovně obchodované akcie společností lze snadno nakupovat pomocí brokerů, kterým jsme se věnovali v podrobných recenzích. LYNX (analýza ZDE), Saxo Bank (analýza ZDE) či XTB (analýza ZDE).

Disclaimer:

Investice v sobě obsahují riziko a není zaručena návratnost původně investované částky. Vysoké riziko je především u produktů, které využívají finanční páku. Současná ani očekávaná výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. Veškeré informace uvedené v tomto článku nebo na portále Finlord.cz mají pouze informační charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování informací čerpá skupina Finlord údaje z veřejných, důvěryhodných zdrojů a vynaložila přiměřenou péči, aby informace nebyly nepravdivé či zavádějící, nicméně nikterak nezaručuje jejich správnost a neměnnost. Zde uvedené informace neslouží jako nabídka nebo výzva k nákupu či prodeji finančních instrumentů ani nejsou návrhem na uzavření smlouvy. Portál finlord.cz má uzavřené partnerství s některými společnostmi, které jsou zmíněné v obsahu portálu. Pokud čtenář použije odkaz směřující na web partnera, můžeme získat provizi, která ale čtenáře nic nestojí. Provize slouží pro další zvýšení kvality obsahu. Skupina důsledně dbá na to, aby provize nijak neovlivnila objektivitu prezentovaných informací.