Lze zajistit portfolio proti propadu v krizi?

Většina investorů se obává, že jejich akciové portfolio utrpí v krizi významnou ztrátu. Proto hledají různá aktiva a techniky, jak ztráty v krizovém období a v hospodářské recesi minimalizovat. Podívejte se na výsledky studie „The Best of Strategies for the Worst of Times: Can Portfolios be Crisis Proofed?“, kterou vytvořili výzkumníci Campbell R. Harvey, Edward Hoyle, Sandy Rattray, Matthew Sargaison, Dan Taylor a Otto van Hemert.

Přihlaste se do newsletteru a získejte další analýzy. Sledujte nás také na Twitteru a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

V dlouhém období zajištění jenom snižuje výnosy

Následující graf ukazuje vývoj hodnoty akciového indexu S&P 500 (funded je nominální výkonnost, excess je po odečtení výnosnosti krátkodobých vládních dluhopisů), výkonnost permanentní držby put opcí na akciový index, výkonnost držby dluhopisů či zlata a výkonnost shortování kreditního rizika. Dlouhodobě od roku 1985 je pochopitelně nejvyšší výnosnost akcií, naopak nejhorší výsledek dosáhl systematický nákup krátkodobých at the money put opcí. Od roku 1985 pak druhou nejlepší výnosnost přinesly dluhopisy. Pak následovalo zlato.

Od roku 1985 ale na trzích bylo několik krizí a také Spojené státy zaznamenaly tři recese. Tato kritická období jsou v grafu znázorněna šedou výplní. Na první pohled je zřejmé, že krizí moc nebylo a že převládají období pozitivního vývoje.

Ale investoři se i tak bojí. Výzkumníci sestavili následující tabulku, kde jsou výsledky v jednotlivých sloupcích pro různá období krizí (se začátkem, koncem a počtem dní trvání). V pravé části tabulky pak je průměrná anualizovaná výnosnost v krizích, mimo krize a za celé období od roku 1985. Hit rate ukazuje, v kolika procentech případů dané aktivum zajistilo portfolio proti poklesu cen akcií.

Nejpřesnějším nástrojem jištění byl nákup put opcí (krátkodobé at the money opce), které zhodnocují, když cena akcií padá. Problém je v tom, že dlouhodobě ceny akcií jdou nahoru, viz první graf. Tím pádem je výkonnost systematického nákupu put opcí za celé období -7,4 % (když jdou akcie nahoru, tak investor ztrácí zaplacenou prémii put opcí).

Nakoupené dluhopisy jako zajištění celkem fungovaly, jen je jejich problémem nižší dlouhodobá výnosnost ve srovnání s akciemi a v současnosti jsou problematické i nízké požadované výnosnosti. Pokud ale investor očekává příchod recese, tak je nákup státních dluhopisů dobrou zajišťovací strategií.

Zlato se také považuje za použitelný zajišťovací instrument do krize a statistiky to potvrzují. V normálním období ale zlato nedokáže investorům generovat atraktivní zhodnocení. V dlouhém období více než 15 let postrádá držba zlata smysl, což už jsme ukázali v řadě jiných analýz. To je už lepší držet státní dluhopisy. Pokud prodejci zlata prezentují zlato jako aktivum, které je výborné držet dlouhodobě, tak dle historických statistik jednoduše nemají pravdu. Zlato se oplatí nakupovat maximálně krátkodobě, pokud má investor strach z brzkého příchodu krize a útěku investorů mimo akcie.

V tabulce je zobrazena i momentová strategie pomocí futures na komodity, měny, indexy, dluhopisy a sazby. Ta v historii také celkem fungovala, nicméně v posledních krizích byly její hedgeovací účinky slabé.

Mezi zajišťovací techniky patří i long-short akciová portfolia, kde se nakupují kvalitní akcie a prodávají méně kvalitní akcie. V krizi takováto portfolia prosperují. Nicméně dlouhodobě se long-short portfolia nevyrovnají pouhému nákupu akcií. Opět to má souvis s tím, že cena akcií jde v průměru dlouhodobě nahoru.

Tabulka vývoje v období recese v USA naznačuje podobný výsledek:

Zajišťovat či nezajišťovat portfolio, případně jak?

Jak ukazuje uvedená tabulka, se zajišťováním proti propadům cen akcií v krizi jsou spojené náklady. Pokud máme dlouhodobý investiční horizont, tak je nejlepší strategií nakoupit diverzifikované portfolio aktiv a vůbec se proti krátkodobým propadům nezajišťovat. V případě, že přijde krize a propad cen, tak ho jednoduše musíme „vysedět“. Někdy to sice znamená koukat na propad o 30, 40 či až 50 %, ale pořád musíme myslet na to, že každá krize odezněla a akcie po nějaké době vždy dosáhly nová maxima. Pro investory jsme pro lepší představu připravili srovnání poplatků u různých brokerů.

Pokud máme investiční horizont kratší (několik let či jenom několik měsíců), tak musíme na zajištění portfolia akcií myslet. Jak? Ideálně kombinací několika přístupů. V portfoliu bychom měli mýt společnosti s kvalitními financemi. Zároveň bychom měli přesunout část kapitálu do dluhopisů, což by při krátkém investičním horizontu měli investoři tak či tak udělat. Také lze krátkodobě nakoupit zlato, ale jenom na burze pomocí instrumentů s velmi nízkými náklady (ETF, futures či CFDs). Nákup zlatých slitků a mincí je nevýhodný kvůli vysokým transakčním nákladům, které mohou eliminovat i celý zajišťovací benefit při krizi. Jak jsme uvedli, držba zlata v dlouhém období nepřináší vyšší výnos než držba dluhopisů natož akcií.

Pořád také opakujeme, že portfolio je nutné diverzifikovat i mimo tradiční aktiva, jakou jsou akcie, dluhopisy či zlato. Příkladem takového nástroje jsou kupříkladu P2P portály.