Finlord Sněmovna financí

Proč se v USA rozmáhají ztrátové firmy?

20.3.2019

6 min.

Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page
ztrátové firmy v USA

Ztrátové firmy tvoří ve vyspělých zemích čím dál větší podíl na akciových indexech. Čím je to způsobené? Proč lze očekávat, že v budoucnosti se dočkáme krachu řady docela známých firem? Jak se na to mohou investoři připravit?

 

Pokud chcete získat dlouhodobé myšlenky, tak se přihlaste do newsletteru a sledujte náš Facebook a Twitter.

 

Jak ukazuje následující graf od poradenské společnosti GMO, tak čtvrtina firem z indexu Russell 3000 (3000 největších burzovně obchodovaných firem v USA) generuje ztrátu. A to i navzdory ekonomickému rozmachu. V 50. či 60. letech byla situace diametrálně odlišná a ztrátových bylo jenom 5 % firem z indexu.

 

Russel 3000 ztrátové firmy

 

Veliký podíl ztrátových firem na burzách i mimo burzovní trhy není náhodný. Vyspělý svět si v posledních třiceti letech zvykl zachraňovat nevýkonné jednotky. Ten pravý tržní kapitalismus už v západní Evropě a USA nehledejme. Západ se postupně přiklání k socialismu. Následující graf od OECD ukazuje poměr odpovědí na otázku, jestli by bohatí lidé měli platit na daních více než chudí. K odpovědi ano se přiklání prakticky celá západní Evropa, Kanada, USA či Izrael. Odpověď je jasnou reakcí lidí na příjmovou a majetkovou nerovnost, které jsme se věnovali v řadě článků.

 

západ chce více zdanit bohaté

 

Ale příklon k socialismu se projevuje i v jiných oblastech. Příkladem jsou programy kvantitativního uvolňování, které pomohly udržet při životě neproduktivní firmy. Jaký je důsledek těchto záchranných opatření? V USA pracuje 60 % lidí v sektorech, které od počátku 90. let nepřinesly žádnou přidanou hodnotu a tudíž v nich ani nestouply reálné mzdy. Zbylých 40 % pak pracuje v produktivních sektorech. Počátkem 90. letech pracovalo v neproduktivních sektorech jenom 46 % lidí. Takže, i když se zaměstnanost od roku 1990 zvýšila, tak byl dopad na ekonomický růst mnohem nižší. Nemůžeme se tedy divit, že růst amerického HDP je v poslední desetiletce v historickém kontextu relativně nízký.

 

produktivita v USA

 

Nové firmy spoléhají na monopolní postavení

 

GMO se při hlubší analýze zamyslelo i nad fungováním současných startupů. Většina nových firem od počátku prodělává peníze s cílem co nejrychleji ovládnout trh, zničit konkurenci a pak zvednout ceny. Krásným příkladem je připravované IPO taxikářských služeb Lyft a Uber. Svou cenovou politikou vytlačily tradiční taxikáře z trhů. A nízké ceny jsou prakticky jejich nejvyšší přidaná hodnota. Ale stačí to? Co když v budoucnosti přijde na trh ještě větší hráč a stlačí ceny tak nízko, aby vytlačil z trhu i Uber a Lyft? Stát se to může. Podívejme se do ČR na souboj Regiojetu a Flixbusu.

 

Regiojet před několika lety sám prosazoval diskontní ceny s cílem vymýtit konkurenci. Jenže přišel Flixbus s ještě větším kapitálem a Regiojet se sám dostal pod tlak. Jenomže cenový dumping má své omezení a od určité hranice už ekonomické produktivitě vůbec nepomáhá.

 

Poslední graf ukazuje uvedený problém nových permanentně ztrátových firem na příkladu amerických IPO. Až 80 % nových firem na burzách v USA se při IPO (initial public offering – veřejný úpis akcií) nacházelo loni ve ztrátě, což je stejný podíl, jako při technologické bublině 2000. Ztrátové firmy spoléhají na to, že v budoucnosti jejich tržby vzrostou a s tím se dostanou i do zisku. Jako investoři se ale musíme ptát, co když ztrátové firmy zůstanou ve ztrátě?

 

IPO a ztrátové firmy

 

Ztrátové firmy a projekty musíme vyvážit kvalitními investicemi

 

Klíčem k úspěšnému investování je nejenom dobrá analýza jednotlivých projektů, ale i diverzifikace portfolia. Mohou se nám v portfoliu objevit ztrátové firmy, ale je nutné, aby nám ztráty z těchto pozic pokryly zisky z jiných investic. Pokud nás sledujete už delší dobu, tak víte, že naše soukromé portfolio i portfolio fondu Slavic Capital rozkládáme do různých příležitostí, u nich očekáváme vysokou přidanou hodnotu (potažmo produktivitu). U akcií firem se koncentrujeme zejména na stabilizované ziskové společnosti, kde se snadněji predikuje možný vývoj v budoucnosti. U P2P nás pak oslovují takové nabídky, které by byly ziskové i v případě, že by žádné P2P portály neexistovaly.

 

Sestavení globálně diverzifikovaného portfolia má mnohem větší ekonomickou přidanou hodnotu než držba peněz na spořicích účtech. Mnoho Čechů a Slováků si stále neuvědomuje důležitost investování nejenom pro jejich rodinný rozpočet, ale i pro celou společnost. Můžeme se spolehnout na to, že pokud se nebudeme my sami zajímat o tom, kam umísťujeme peníze, tak se o efektivní umísťování peněz nebudou zajímat ani naši bankéři či političtí představitelé.

20.3.2019

6 min.

Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page

Mohlo by Vás zajímat:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

V ČEM JE UNIKÁTNÍ NÁŠ FOND SLAVIC CAPITAL?