Platební karty a dopad na ekonomický růst

Platební karty, tedy kreditní, debetní či předplacené karty jsou asi všem docela známé. V celém světě obliba jejich používání roste, protože platba pomocí nich je pohodlná, bezpečná a velmi rychlá. Platební karty můžeme označit za jeden ze zázračných objevů 20. století. Prakticky odstartovaly fintech. Ano, pojem fintech se hodně používá až v posledních letech, ale to nás nemusí plést. Základy fintech sektoru už byly položeny před několika desítkami let. Jaký dopad na HDP ale má používání platebních karet? Jak by ekonomiky rostly, kdybychom pořád používali hotovost?

Stejnou otázkou se periodicky zabývá poradenská společnost Moody´s. Ta naposledy v roce 2016 vydala svoji studii, ve které na datech ze 70 zemí světa od roku 2011 do 2015 zjistila příspěvek používání platebních karet k HDP.

Následující obrázek ukazuje závislost příspěvku k růst HDP na základě růstu využívání platebních karet. Vztah je celkem patrný. Čím více rostlo tempo užití karet v jednotlivých zemích, tím větší pozitivní dopad na HDP to mělo. V průměru byl příspěvek ke globálnímu HDP na úrovni 0,1 % p.a. a příspěvek k růstu spotřeby byl na úrovni 0,18 % p.a.. Vypadá to jako malé číslo, ale musíme myslet na to, že se jedná o celý svět. Celkem tedy byl příspěvek za období od 2011 do 2015 na úrovni téměř 300 miliard dolarů a byla tak podpořena tvorba 2,6 milionu pracovních míst.

Platební karty umožňují rychlejší oběh peněz v ekonomice. Studenti ekonomie si určitě vzpomenou na Fisherovou transakční rovnici MxV = PxQ (M – množství peněz v oběhu, V – rychlost oběhu peněz, P – cenová hladina, Q – množství směňované produkce). Platební karty mají právě dopad na V, jelikož zrychlují oběh peněz. Speciální podskupina kreditních karet má pak dopad i na M, jelikož pomocí dodatečného kreditu umožňují uživateli karty nakoupit si více, než má peněz k dispozici.

Proč nás ale tato problematika zajímá? Jako investoři hledáme takové produkty a služby, které přináší lidstvu vysoký prospěch. A platební karty rozhodně mezi takovéto služby patří. Nemůžeme se proto divit, že kupříkladu Visa má tržní kapitalizaci až 315 miliard USD, i když její tržby jsou „jenom“ 21 miliard USD a zisk je „jenom“ 10 miliard USD. Společnost je skutečně ohodnocena velmi bohatě. Investorům to ale nevadí, jelikož vědí, že využití platebních karet bude nadále stoupat a Visa na tom bude vydělávat.

Rozmach platebních karet ale bude doprovázen i rozmachem jiných elektronických plateb. Tady si můžeme představit spoustu různých řešení, které mají jediný cíl: umožnit lidem platit v průběhu několika sekund bez toho, aby s sebou nosili nějaké dodatečné technické prostředky (jako jsou kupříkladu papírové bankovky a mince). Jelikož je už teď rychlost plateb celkem vysoká, tak se bude značná část pozornosti přesouvat na navyšování objemu peněz, které lidé pomocí karet a jiných elektronických platebních systémů utratí.

Můžeme se spolehnout na to, že objem úvěrů v globální ekonomice dlouhodobě poroste. Poradenská agentura McKinsey odhaduje, že v roce 2020 bude globální dluh na úrovni 264 bilionů dolarů. V roce 2035 už bude dvojnásobný a v roce 2050 by měl být více než 1100 bilionů dolarů. Tento trend nejde zastavit. A ten, kdo dokáže dluh v ekonomice efektivně analyzovat a řídit, bude mít vyhráno. Budou to nadnárodní banky, či nebankovky nebo nějaké fintech společnosti? Uvidíme. My už pro náš fond Slavic Capital máme připravených pár zajímavých investičních příležitostí.

Různým finančním společnostem se budeme věnovat i v budoucnosti, tak se nezapomeňte přihlásit do newsletteru a sledujete i náš Twitter a Facebook.