AMERICKÉ AKCIE JSOU FAKT DRAHÉ

Silný ekonomický růst, uvolněná monetární politika, velký objem volných investičních prostředků, či všeobecné nadšení jsou faktory, které v posledních letech vyhnaly akcie vzhůru. Prakticky stačilo nakoupit jakýkoliv akciový index vyspělé země a investor si přišel na krásný zisk. Mezi nejsilnější patřily americké akcie, kde indexy S&P 500 i Nasdaq pokořily historické rekordy. V minulém článku o ziscích jsme si ukázaly, že americké firmy mají značný problém s naplněním ziskových očekávání. Teď se podíváme na fundamentální ohodnocení.

Zisky klesají, ale americké akcie zhodnocují

Na následujícím grafu je poměr enterprise value / ebitda nejznámějšího akciového indexu S&P 500. Enterprise value je součet tržní kapitalizace a dluhu společnosti mínus hotovost, jinak řečeno hodnota pro investory, kteří společnosti poskytli kapitál (buď akciový anebo dluhový). Ebitda je zisk před úroky, daněmi, odpisy a amortizaci. Jedná se tedy o zisk, který se použije jako odměna pro dluhové nebo akciové investory. Momentálně je EV/EBITDA na úrovni 13,3 násobku, což je hodnota, kterou dosahoval index v roku 1999, těsně před prasknutím technologické bubliny. Na indikátor můžeme nahlížet i trochu jinak, když uděláme výpočet 1/13,3 = 7,5 %. To je požadovaná zisková výnosnost investorů, kteří firmě poskytli kapitál. Nic moc, že ano. Zajímavá je i informace, že od roku 1990 do roku 2000 se EBITDA zvýšila o 91 %. Od roku 2006 do současnosti ale EBITDA poklesla o 6 %. Z hlediska zisků tedy firmy nejsou ani na úrovni před propuknutím finanční krize.

Graf, který nám ale vskutku vyráží dech, je poměr EV/EBITDA pro index malých firem Russell 2000. Hodnota poměru je momentálně na 21násobku. Investoři tedy požadují u malých firem ziskovost 1/21 = 4,8 %, což už je opravdu málo.

Proč ještě nenastaly výprodeje?

Určitě vás napadla otázka, „Proč investoři neprodávají? Vždyť americké akcie jsou tak výrazně nadhodnocené“. Ano, statisíce drobných investoru a všechny hedgeové, podílové a penzijní fondy tyto uvedené grafy znají. Navzdory tomu ale dál nakupují akcie. Důvod je jednoduchý – není jiná možnost, jak otočit peníze. Standardní podílové fondy, které momentálně díky ekonomickému boomu sledují silný příliv kapitálu od domácností, nemohou vyprodat portfolio do hotovosti. Jednak jim v tom brání statuty a pak i konkurenční boj. Investoři klidně peníze vyberou a dají je do fondu, který se o valuace nestará a nakupuje všechny šílenosti, jejichž cena roste. Ano, manažeři fondů jsou také jenom lidi a chtějí zejména vysoký plat a bonusy na konci roku.

Taktéž si musíme uvědomit, jaké jsou alternativy, se kterými mohou fondy pracovat. Prakticky mají na výběr jenom z dvou aktiv – akcií a dluhopisů. Nic jiného nemá tak dobrou likviditu a kapacitu rychle pojmout příliv čerstvé hotovosti. Požadované výnosnosti u dluhopisů jsou ale extrémně nízké. Na následujícím grafu je poměr společností z indexu S&P 500, které mají vyšší dividendový výnos než je požadovaná výnosnost desetiletých amerických vládních dluhopisů. Poměr je na rekordně vysoké úrovni 65 %. Americké akcie tedy nemusí mít v budoucích deseti letech vysokou výnosnost, ale pořád mohou překonat výnosnosti vládních dluhopisů, a to ve světě relativního srovnávání stačí.

Taktéž se v tichosti očekává, že zisky firem v nejbližších dvou letech výrazně porostou.

Budeme nakupovat americké akcie?

Oproti fondům máme výhodu v tom, že jako soukromí investoři nejsme vázání statuty. Když si řekneme, že v akciích peníze nechceme, tak je tam holt mít nebudeme. Každopádně my teď na akciové investice nezanevřeme. Pořád je držíme, i když už jsme otevřeli menší zajišťovací pozice. Rozhodně neplánujeme otevřít tak obrovskou čistou short pozici ve výši 150 %, jako teď drží věhlasný investor Carl Icahn. I drahé aktivum může být ještě dražší, pokud neexistuje jiná alternativa pro umístění peněz.

Peníze budeme diverzifikovat i do P2P sítí, kde se stále dají najít výnosy kolem 10 % ročně, viz. recenze na Mintos, Twino.