Finlord Sněmovna financí

Nízká produktivita a nárůst levného kapitálu

12.6.2020

6 min.

Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page
Produktivita kapitálu

Jedním ze zásadních problémů současných vyspělých ekonomik je klesající produktivita. Krátkodobě lze nízkou produktivitu nahradit záplavou levného kapitálu, ale dlouhodobě to není stabilní řešení. Proč se růst ziskovosti firem zpomaluje? A jaký to má dopad na výnosy kapitálu, na růst mezd, na úrokové sazby, politiku či na sociální vztahy?

 

Přihlaste se do newsletteru a získejte nejenom novinky, ale i seriál dalších podrobných analýz. Sledujte nás také na Twitteru a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

 

Produktivita kapitálu klesá a změna na obzoru není

 

Následující obrázek ukazuje interní výnosové procento kapitálu zemí G7 vážené podle velikosti HDP. Je patrné, že dlouhodobě nastává pokles. V 50. let byla výnosnost kapitálu kolem 10 % p.a.. Teď je kolem 6 % a kvůli recesi může ještě více poklesnout. Od roku 1997 sledujeme obzvláště silný trend snižování. Nicméně i v minulosti byla zaznamenána krize produktivity, a to v 70. a počátkem 80. let. Z krize se tedy lze dostat, jenom je nutný významný impulz do ekonomiky (nové technologie, efektivnější využívaní pracovních sil, atd).

 

produktivita kapitálu G7

 

Krizi produktivity lze sledovat i na agregátních ziscích firem. Následující obrázek ukazuje korporátní zisky v USA a akciový index. V současnosti se nůžky mezi těmito dvěma indikátory rekordně otevřely. Ekonomika je v recesi, ale ceny akcií prudce vyskočily nahoru, a to zejména díky obrovskému objemu levného kapitálu nalitého do ekonomiky.

 

zisky společností a index SP500

 

Produktivita dluhu padá a dluh může být i kontraproduktivní

 

Nedostatek produktivity kapitálu se ekonomiky snaží nahradit růstem dluhu. Zadlužují se všichni. Státy, firmy i spotřebitelé. Problém je v tom, že produktivita dluhu značně propadla, viz následující obrázek či naše minulá analýza ZDE. Do ekonomiky se pro stejný nárůst HDP a zisků musí nalévat stále větší objemy peněz.

 

produktivita dluhu

 

Co znamená nízká produktivita pro investory?

 

Zapomeňme na to, že by zadlužení zemí, korporací, či domácností šlo v dohledné době dolů. Nepůjde. Spíše si zvykejme na to, že dluhové indikátory se budou nadále zhoršovat. Pokud by se začal kreditní trh zmenšovat, tak bez výraznějšího růstu produktivity by svět upadl do deflační ekonomické deprese. Centrální banky si toto riziko velmi dobře uvědomují, proto v nejbližších kvartálech neplánují zvyšovat úrokové sazby a budou nadále nakupovat cenné papíry. Díky tomu se měnové agregáty (kupříkladu M2) budou nadále rychle zvyšovat.

 

Co znamená nízká produktivita pro lidi?

 

Při nízké produktivitě budou nízké úrokové sazby na bankovních vkladech. Nicméně i úrokové sazby na úvěrech budou nízké, protože centrální banky spolupracují s komerčními bankami na tom, aby byl přísun kapitálu do ekonomik co nejsnadnější. Jak jinak byste si chtěli koupit ty předražené byty v Praze a dalších evropských velkoměstech?

 

Na tomto místě je nutné připomenout úlohu vlád, které už budou každou sebemenší krizi řešit velkými stimuly i za cenu prudkého nárůstu rozpočtového deficitu a dluhu. Opět si musíme uvědomit, jak jsou ekonomické vztahy už řadu let napjaté. Všichni doufají, že míra nesplácení neporoste. Představme si, že by teď v krizi vláda nezavedla záchranná opatření. Míra nezaměstnanosti by najednou vyskočila k 10 % a míra nesplácení hypoték by se v průběhu jednoho čtvrtletí zněkolikanásobila nad 5 %. Banky pracují s úrokovou marží kolem 3 %. Pokud by byla míra nesplacení úvěrového portfolia 10 % a recovery dluhů by bylo maximálně 70 %, tak bankám spadne celá hrubá marže (tedy před všemi provozními náklady) na nulu. Takovéto banky by byly na pokraji insolvence po vzoru amerických bank v krizi 2008-09.

 

Pro připomenutí se podívejme na graf míry nesplácení různých půjček v USA v období krize. U rezidenčních hypoték vyskočila až nad 10 %, u kreditních karet nad 7 %, u komerčních půjček k 4 % a u leasingu na 2,5 %.

 

míra nesplácení

 

Státy mají větší úvěrovou kapacitu jako soukromé subjekty, proto je z hlediska úrokových nákladů výhodnější, když na finančním trhu získávají kapitál namísto finančních a nefinančních společností. Opět ale platí, že ani státy nemají neomezené dluhové možnosti a také potřebují, aby rostla produktivita v ekonomikách. Jinak nebudou mít dostatečné daňové příjmy a tím pádem budou potřebovat ještě více dluhu. Nezapomínejme ani na růst mandatorních výdajů, viz naše předchozí analýza.

 

Také se budou rozšiřovat nůžky mezi bohatými a chudými. Produktivita neklesá rovnoměrně napříč všemi vrstvami obyvatelstva. U chudých a nevzdělaných vrstev padá relativně rychleji. Naopak lidé, kteří ovládají produktivní aktiva/myšlenky/patenty/postupy/procesy/atd, budou schopní extrahovat vyšší zisky. Pokud produktivní aktivum vlastníte, tak ho můžete prodávat/pronajímat bohatému i chudému. Pokud ho nevlastníte, tak nemáte co prodávat a pronajímat.

 

Rozevírání nůžek pak bude způsobovat další sociální nepokoje a do popředí se budou dostávat populistické a antisystémové strany, které chudším lidem naslibují světlé zítřky. Světlé zítřky ale bez zvyšování produktivity a hledání produktivních aktiv nenastanou.

12.6.2020

6 min.

Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page

Mohlo by Vás zajímat:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

VŠECHNY ANALÝZY K P2P PLATFORMĚ MINTOS