Japonské akcie: příležitost či falešný půvab?

V roce 2012 nastoupil na post premiéra Japonska Šinzó Abe s cílovým programem ukončit deflaci, slabý ekonomický růst a zároveň zastavit zadlužení. Současně v té době zahájila japonská centrální banka masivní kvantitativní uvolňování. To samozřejmě mělo dopad i na japonské akcie, kdy zahraniční investoři nalili do japonských akciových trhů 155 miliard USD. Následující roky už byly slabší, přičemž v roce 2018 vytáhli zahraniční investoři z japonského akciového trhu více než 50 miliard USD.

Přítok kapitálu do japonských akcií dle agentury Bloomberg:

Během období Abenomiky zažili investoři na japonských akciových trzích významnou volatilitu. Nepochybně byl rok 2013 obecně pro akciové trhy velmi pozitivním rokem. Konkrétně japonské akcie zaznamenaly nejvyšší zhodnocení a to o 54,6 %. Naopak v roce 2016 a 2018 zaznamenaly japonské akcie nejhorší výkonnost ze všech regionů. Dokonce v roce 2018 došlo k propadu o 15,1 %. Ovšem i přes výraznou volalitilitu musíme konstatovat, že si japonské akcie v průběhu abenomického období vedly přiměřeně dobře, jelikož průměrná anualizovaná výkonnost činila 11,1 %. Po amerických akciích se tedy jedná o druhou nejlepší průměrnou anualizovanou výkonnost.

Následující obrázek ukazuje forward P/E ratio, respektive P/E poměr dle očekávaných zisků. Vidíme, že riziko největších a nadnárodních japonských firem je už zahrnuté do ohodnocení japonských firem. Výsledkem tedy je, že forward P/E poměr japonských akcií je o třetinu nižší než u amerického indexu S&P 500. Ještě nižší valuace můžeme spatřit u rozvíjejících trhů, kde jsou ovšem rizika všeobecně známá.

Nízké ohodnocení může souviset s tím, že demografická struktura obyvatelstva není pro ekonomický vývoj příznivá. Lidé v zemi vymírají a v budoucnosti se tento trend nezmění. Investoři se obávají, že japonské firmy nebudou schopné zvyšovat zisky.

Přihlaste se do našeho newsletteru, aby vám neunikly další stěžejní makroekonomické trendy. A sledujte nás i na Twitteru a Facebooku.