Finlord Sněmovna financí

JAK NÁS CENTRÁLNÍ BANKY ZACHRAŇUJÍ

6.12.2016

2 min.

Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page
různé centrální banky

Velikost rozvahy centrálních bank je v současnosti na úrovni 17,5 bilionu dolarů. Na počátku krizového roku 2008 byla velikost rozvahy kolem 6,5 bilionu dolarů. V uplynulých osmi letech tedy nastal růst o neskutečných 165 %. Největší rozvahu má čínská centrální banka (5,1 bilionu USD). Následují ji Spojené státy (4,4 bilionu USD), Japonsko (4,3 bilionu USD) a ECB (3,5 bilionu USD). Silný ekonomický rozmach a růst cen rizikových aktiv nás nemůže překvapit.

 

Politika centrálních bank je jednoznačně komunikovaná. Pomocí nízkých sazeb a nákupů dluhopisů chtějí podpořit spotřebu a nastartovat inflaci. To by následně mělo podpořit výrobu a dál roztáčet ekonomické kolo. Pokud se na tento proces podíváme ze strany investora, tak je hned patrné, že centrální banky teď ve velkém absorbují tržní rizika. To soukromým investorům uvolňuje ruce a usnadňuje rozhodování do budoucnosti. S cílem zamezit propadům jsou centrální banky ochotné nalévat na trhy nové prostředky. Prakticky se z nich staly hedgeové fondy, které svými obrovskými nákupy manipulují trh a tržní očekávání. A rozhodně není dobré se proti nim postavit. Za 8 let umístily 11,3 bilionu dolarů, což je objem peněz, kterým nedisponují ani všechny soukromé hedgeové fondy na světě dohromady.

 

Výhoda centrálních bank oproti soukromým investorů je v tom, že mají k dispozici neomezený objem peněz. A dokud nepřijde vysoká inflace, tak na ně ani nebude vyvíjen politický tlak, aby nepouštěly do systému tolik levných peněz. Nenechejme se ale zmást. Uvolněná měnová politika a pumpování peněz do oběhu nesou s sebou řadu rizik.

 

Centrální banky a velikost jejich aktiv v milionech USD:

centrální banky a jejich aktiva

 

Ekonomové se obávají zejména upadnutí vyspělých zemí do pasti likvidity. V ní by zásahy centrálních bank přestaly fungovat a hospodářská recese by přišla bez ohledu na to, kolik peněz by se v ekonomice nacházelo. Dalším problémem je pak značné ovlivnění tržních očekávání. Investoři i firmy teď spoléhají, že je vyšší moc vždy zachrání. Co se ale stane, když jednou centrální banky vypnou své tiskárny na peníze? To si zatím nechceme ani představovat.

6.12.2016

2 min.

Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page

Mohlo by Vás zajímat:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

JAK SE INVESTUJE NA RONDA INVEST DO ÚVĚROVÝCH PARTICIPACÍ?