Finlord Sněmovna financí

MĚNOVÝ HEDGING PRO INVESTORY

14.11.2016

8 min.

Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page
euro

Řada institucí i fyzických osob v posledních měsících řeší měnový hedging. ČNB pravidelně komunikuje svoji strategii opuštění kurzového závazku. Obecně se očekává následné posílení kurzu koruny nejenom vůči euru, ale i oproti jiným měnám. Zajištění proti pohybu se tak jeví jako dobrá strategie, jak ochránit své investice a další zájmy v zahraničí. Ale pozor, nesmíme propadnout domněnce, že plánované uvolnění kurzu přinese snadné bezrizikové zisky. V čem je problém, na co se musíme připravit a proč je nutné umět správně nastavit parametry měnového hedgingu (či spekulace)?

 

ČNB plánuje uvolnit měnový závazek

 

Nejdřív si uveďme základní postoj ČNB: „Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Bankovní rada přitom i nadále vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině roku 2017“. Nicméně někteří analytici očekávají i pozdější ukončení měnových intervencí a nevyhýbají se ani předpovědi ohledně konce kurzového závazku až v prosinci 2017.

 

Od počátku intervencí v listopadu 2013 už utratila kumulativně do konce září 700 miliard korun (nakoupila 26 mld. EUR). V září byl objem intervencí přibližně 100 miliard, a podle předběžných odhadů se v říjnu pohyboval objem intervencí na úrovni 140 miliard Kč. Při takovéto rychlosti nákupů EUR by už na konci roku 2016 mohl být kumulativní objem intervencí na úrovni 1 bilionu korun.

 

Uvedeme ještě jeden důležitý výpočet. Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů, se domnívá, že „pokud by Česká národní banka před třemi lety nepřistoupila k oslabení koruny a kurz domácí měny by se stále držel na tehdejších 25,7 koruny za euro, přišli by čeští exportéři do letošního srpna o 608 miliard korun“. Kdyby intervence ČNB trvaly ještě do poloviny roku 2017, vývozcům by výhoda slabší koruny měla přinést dalších 178 miliard korun. Vývozci tedy mohou ČNB líbat ruce. Asociace exportérů už vyzývá členy, aby začaly otevírat zajišťovací pozice.

 

Spekulanti přichází na scénu

 

Plán ČNB ukončit intervence láká zahraniční spekulanty, kteří už ve velkých objemech nakupují koruny. Tuto aktivitu můžeme sledovat zejména na trhu krátkodobých dluhopisů. Požadované výnosnosti jsou rekordně nízké. U dvouletých dluhopisů jsou požadované výnosnosti -0,8 %. Jinými slovy pokud investoři nakoupí teď české vládní dluhopisy se splatností 14.11.2018 a podrží je do maturity, tak přijdou o 0,8 % p.a.. Proč by někdo vstupoval do takovéhoto ztrátového obchodu? No, pokud by v příštích dvou letech zhodnotila koruna ze současných 27 na 26 Kč za 1 EUR, tedy o 3,7 %, tak by ztráta 1,6 % až tak nevadila (3,7-1,6 = 2,1 %, což by byl výnos pro zahraničního konzervativního investora). Samozřejmě, spekulovat lze i pomocí derivátů nebo spotových pozic na měnovém trhu. Instrumentů je dostatek.

 

Měnový hedging pro exportéry i investory

 

Vývozci ví, že pokud inkasují platby za své produkty a služby v eurech, tak je oslabování eur vůči koruně bude bolet. Nicméně stejný vztah platí i pro investory. Pokud má investor v zahraničí portfolio o velikosti 10 000 EUR, tak ho posílení z 27 na 26 Kč za 1 EUR bude stát 10 000 Kč (tedy za předpokladu, že své investice přepočítává do korun, což není vždy nutné). Bude-li portfolio o velikosti 100 tisíc EUR, tak při zmíněném zhodnocení koruny vůči EUR bude ztráta 100 tisíc korun. Podobný vztah platí samozřejmě i pro jiné měnové páry USD/CZK, GBP/CZK a další.

 

Cena za měnový hedging se v čase pohybuje v závislosti od podmínek na mezibankovním trhu, měnového páru, poplatků finanční instituce a taktéž nákladů ušlé příležitosti. Z uvedeného nemůžeme ovlivnit jenom cenu na mezibankovním trhu. Zbytek závisí na výběru finanční instituce a našem portfoliu.

 

V následující tabulce jsou uvedené mezibankovní náklady dle doby zajištění. Pokud bychom zajištění otevřeli na měsíc, tak zaplatíme 0,01 %. Nízká cena je pochopitelná, jelikož do konce roku se ukončení závazku ČNB nečeká. Nicméně s delším časem stoupají i náklady. U dvouletého jištění jsou na úrovni 1,8 %. Podobnost se zápornými výnosnostmi vládních dluhopisů není náhodná. Náklady na jištění se na mezibankovním trhu odvíjejí od úrokových sazeb v ekonomice. Jednoleté jištění na mezibankovním trhu pak stojí 1,15 %.

 

Mezibankovní náklady ale nejsou jediné náklady, které investorovi vznikají. Finanční instituce se většinou chrání tak, že před vstupem do závazku z měnového jištění požadují od investora nějakou formu zálohy (kolaterál, margin). Většinou ve formě zablokování hotovosti. Především u malých investorů jsou banky v tomto požadavku neústupné. Zablokovanou hotovost ale nemůže investor použít na investice. My jsme pro účel vzorového výpočtu použili náš cílený výnos ve výši 10 % p.a. a velikost zablokované hotovosti ve výši 10 % pozice. Jednoleté náklady pak vystoupají na 2,15 % a dvouleté dokonce na 3,8 % (dle údajů k 14/11/2016).

 

měnový hedging

 

Pokud budou náklady na jednoletý měnový hedging 2,15 %, tak to znamená, že kurz koruny vůči euru se může pohnout až na 26,44 a i tak na zajišťovací pozici nic nevyděláme.

 

Měnový hedging je nutné naplánovat

 

Obecně se očekává, že koruna posílí po opuštění intervencí minimálně na 26 Kč za 1 EUR a možné je i zhodnocení až na 25,5 Kč za 1 EUR. Uvedená tabulka k nákladům na měnové zajištění nám ale ukazuje, že do této aktivity se nemůžeme pustit bezhlavě. Základem je správné načasování hedgingu. Zajištění na kratší dobu má nižší náklady. Na druhé straně ale musíme upozornit na to, že takovéto časování se může vymstít v případě, že ČNB překvapivě opustí kurzový závazek dříve. Jak jsme uvedli, tak podmínky na mezibankovním trhu se mění a klidně se může stát, že náklady na zajištění budou později dokonce vyšší oproti současné úrovni. Také se může stát, že kurz koruny bude ČNB pouštět jenom pomalu a postupně v průběhu několika čtvrtletí. To teď předpovědět nedokážeme. My přistoupíme k plnému zajištění našeho portfolia počátkem roku 2017. Pravidelně budeme o nákladech na měnový hedging informovat, aby měli investoři co nejvíce informací.

 

Velmi důležitý je i výběr finanční instituce, u které si investor může zajišťovací pozici otevřít. Ty mají nejenom různé poplatky, ale i rozličné požadavky na kolaterál, který musí investor před vstupem do obchodu složit. Náklady na jednoleté měnové zajištění pak nemusí být zmíněných 2,15 %, ale i 1,7 % nebo také hodně nepříjemných 5,8 %.

 

Další parametr, který je nutné sledovat, je velikost minimální zajišťovací pozice. V minulosti se minimum pohybovalo na úrovni přibližně 30 000 EUR. Díky finanční inovaci se už toto minimum posunulo na přibližně 5 000 EUR, i když u takto nízké částky jsou náklady vyšší a přínosy zajištění jsou už velmi nízké. O měnovém zajištění by měli uvažovat investoři, kteří investují v zajišťované měně alespoň 250 000 Kč (tedy cca 10 000 USD či EUR).

 

Měnové zajištění podrobně rozebíráme v našem školení, které jsme připravili na základě vysoké poptávky ze strany investorů. Ve školení přesně uvádíme, jak se hedging dá nastavit a které finanční instituce mají nejvýhodnější podmínky. Rovněž Vám ukážeme náš soukromý a prověřený postup měnového zajištění. V rámci školení také poskytujme konzultace a pomůžeme Vám najít individuální řešení.

 

Více informací ke školení naleznete zde.

 

14.11.2016

8 min.

Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page

Mohlo by Vás zajímat:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

INVESTUJETE V ZAHRANIČÍ? MĚNOVÉ ZAJIŠTĚNÍ MŮŽE BÝT ZDARMA.