Jak se pocit štěstí mění v čase?

Navzájem si přejeme hodně štěstí, zdraví či pracovních úspěchů. Někdo to myslí upřímně, jiní to říkají jenom ze slušnosti. Co ale odhalují poslední průzkumy? Kdy jsou lidé v průměru nejšťastnější? Kdy je naopak kritické období?

Chcete získat další analýzy? Přihlaste se do našeho newsletteru.

Základní studii zaměřenou na pocit štěstí je výzkum od Davida Blanchflowera a Andrewa Oswalda s názvem Do Humans Suffer a Psychological Low in Midlife? Two Approaches (with and Without Controls) in Seven Data Sets. V této práci prozkoumali odpovědi od 1,3 milionu lidí v 51 zemích světa ve věku od 20 do 90 let.

Následující graf se škálou od 1 (nejhorší) do 4 (nejlepší) ukazuje průměrný pocit štěstí lidí v různém věku v západoevropských zemích. Vývoj křivky je velmi jednoznačný. Mladí lidí jsou nejšťastnější. Pak ale jejich pocit štěstí klesá. Ve věku kolem 55 let ale nastane obrat a pak se pocit štěstí opět mírně zvýší. Údaje pro jiné regiony světa ukazují podobný průběh. Samozřejmě jedná se o průměrnou statistikou. Určitě je řada mladých nešťastných lidí a naopak řada velmi šťastných padesátníků. Taktéž je nutné upozornit na to, že ve střední a východní Evropě není podle jiných výzkumů návrat štěstí nahoru v pozdějším věku tak významný a spíše pak stagnuje.

V období mezi dvacátým a šedesátým rokem tráví lidé hodně času v práci a proto se v práci vytváří značná část pocitu štěstí. Na to se ve Velké Británii zaměřila personální agentura Robert Half. Ta ve svém průzkumu zjistila, že více než 16 % pracovníků ve věku vyšším než 35 let se cítí ve své práci nešťastně. Naproti tomu jenom 8 % lidí ve věku 18 až 34 let má ze své práce stejně špatný pocit.

Na pocit štěstí mají samozřejmě veliký vliv i jiné události. Ve studii Four Decades of the Economics of Happiness: Where Next? se Clark a Georgellis podívali na změnu úrovně štěstí několik let před a po nastání významné události. Ztráta zaměstnání měla významně negativní dopad na pocit štěstí jak u mužů, tak i u žen. U manželství rostl pocit štěstí u mužů i žen v průměru jenom před manželstvím. Po sňatku většinou pocit štěstí klesá. U žen trochu rychleji.

Před rozvodem byla situace opačná. Muži i ženy byli před touto událostí nešťastní. Po rozvodu se ale jejich pocit štěstí obecně zvýšil. U žen významně více. Narození dítěte je spojeno s významným propadem pocitu štěstí v prvním roce, ale pak nastane stabilizace a zlepšení. Přeci jen je starostlivost o jednoleté mimino velmi náročná činnost.

Uvedené statistiky využívá ve svůj prospěch řada firem. Některé vědomě, jiné ne. Reklamy na cestování a různé zážitky jsou proto zaměřené spíše na mladé lidi. V reklamách na bolesti hlavy naopak hrají čtyřicátníci a padesátníci.

Pocit štěstí se významně projevuje i na investičních aktivitách lidí. Šťastní lidé jsou více otevřeni nákupu dynamických aktiv. Naopak unavení a vystresovaní lidé už nemají kapacitu na zkoumání dalších rizik a uspokojí se s uložením peněz na vkladový účet v bance. Jak jsme ale uvedli v řadě předchozích analýz, tak dynamická aktiva jsou v dlouhém období mnohem výnosnější. Rozhodnutí neinvestovat pak nemá nic společného s charakteristikami daného aktiva, ale je učiněné na základě nízkého pocitu štěstí. Samozřejmě vysoký pocit štěstí může vyvolat i druhý investiční extrém, kdy investoři zbytečně začnou ve velkém riskovat třeba na forexu nebo v kasinu.