JAK INVESTUJÍ UNIVERZITNÍ FONDY V USA?

Investiční aktivity univerzitních fondů v USA jsou pro investory zajímavým zdrojem informací o tom, jak nastavit dlouhodobé portfolio. Do čeho vysoké školy investují? Jaké jsou jejich výnosy? Dokážou univerzitní fondy dlouhodobě zhodnocovat peníze anebo by lépe udělaly, kdyby jenom nakoupili nízkonákladové indexové ETF?

Americké univerzitní fondy spravují 530 miliard dolarů

Objem peněz, o které se starají americké vysoké školy, je vskutku obrovský. Údaje National Association of College and University Business Officers ukazují, že 812 členských vysokých škol mělo ve svých nadačních fondech ke konci června 2015 téměř 530 miliard dolarů (13,1 bilionu korun). Průměrná velikost fondu byla 652 milionů dolarů, nicméně polovina fondů spravovala méně než 115 milionů dolarů. Samozřejmě, věhlasné školy Harvard, Yale, Princeton či MIT spravují desítky miliard dolarů.

Univerzitní fondy v USA získávají prostředky do správy zejména díky dárcovským příspěvkům nejenom od bývalých studentů, ale i od široké veřejnosti a mecenášů vzdělání. Dary minulý rok činily 40 miliard dolarů, přičemž část byla ve formě fyzických aktiv, jako jsou obrazy nebo vzácné rukopisy. Univerzitní fondy mají značnou výhodu v tom, že jejich investiční výnosy jsou osvobozeny od daně. K tomu mohou prostředky investovat podle libovůle, jen musí dodržovat své poměrně podrobné stanovy a investiční postupy.

Rozdíly ve výnosnosti univerzitních fondů jsou značné

Ve fiskálním roce 2014/15 (skončil v červnu 2015) vydělaly v průměru 2,4 %, přitom akciový index S&P 500 zaznamenal včetně reinvestice dividend zisk 9,1 %. Průměrná roční výnosnost fondů za posledních 10 let dosáhla 6,3 %. Investice do S&P 500 se ve stejném období zhodnotila o 7,8 %. Rozdíly mezi fondy podle velikosti spravovaného majetku byly značné. Zatím, co ty největší fondy vykázaly za posledních 10 let zhodnocení 7,2 %, tak fondy s kapitálem menším než 100 milionů dolarů dosáhly roční zhodnocení méně než 6 %. 10 % nejvýkonnějších fondů pak dokázalo i mírně překonat index S&P 500, když za posledních deset let vykázaly roční zhodnocení o 7,9 %.

Tab. č. 1: Výnosnost univerzitních fondů podle velikosti spravovaného kapitálu v %, zdroj: NACUBO

Uvedené údaje o výkonnosti ukazují, že univerzitní fondy zaostávají za indexem S&P 500. Důvodem jsou především poplatky a pak i konzervativnější alokace. Vysoké školy chtějí především zabezpečit svým studentům kvalitní vzdělání. Každý rok utratí z fondů v průměru 4,5 %. Ekonomické cykly spojené s propadem cen akcií nesmí ohrozit každoroční vyplácení stipendií, operativních nákladů a dalších mandatorních položek, proto mají nezanedbatelnou část financí uloženou v dluhopisech a jiných bezpečných aktivech.

Velké fondy chtějí alternativní investice

Výkonnost velkých fondů je výrazně lepší oproti malým a není to náhoda. Důvod uvidíme v alokaci prostředků. Velké fondy mají v amerických a mezinárodních akciích kolem třetiny kapitálu. V dluhopisech a hotovosti pak mají desetinu a zbytek 57 % mají v alternativních aktivech, jako jsou hedgeové, venture capital a private equity fondy, komodity, nemovitosti a další. 10 % nejvýkonnějších fondů pak mělo v alternativních aktivech 61 %. Naopak ty nejmenší univerzitní fondy mají v domácích a zahraničních akciích 57 %, v dluhopisech a hotovosti mají 32 % a zbylých 11 % mají v alternativních aktivech.

Tab. č. 2: Alokace do jednotlivých tříd aktiv podle velikosti fondu v %, zdroj: NACUBO

Malé fondy mají strach z nedostatečné likvidity u alternativních aktiv a taktéž nemají odbornou kapacitu pro posouzení těchto investičních nástrojů. Proto raději využívají zejména nízkonákladové ETF, podílové fondy, případně přímé investice do akcií. Nicméně menší alokací do alternativních aktiv se připravují o výrazně lepší výnosy.

Které univerzity mají nejvýkonnější fondy?

Mezi jednotlivými vysokými školami v USA je velká soutěživost. Jedním z ukazatelů je i výkonnost fondů. Nejvyšší výkonnost za posledních 10 let na úrovni 10,5 % ročně (připomeneme, že index S&P 500 měl 7,8 %) zaznamenaly věhlasná Massachusetts Institute of Technology a neznámá Bowdoin College. Na druhém místě se s výnosem 10,1 % umístily Princeton University a University of Virginia.

Jak se středně velká škola Bowdoin College dostala mezi zmíněné obry, které zaměstnávají špičkové odborníky a mají spoustu kontaktů? Fond této univerzity spravuje 1,4 miliardy dolarů a velkou výhrou byla pro univerzitu zejména sázka na private equity a venture capital fondy. Při rozhodování o umístění prostředků ji pomáhá i legendární hedge fond manažer Stanley Druckenmiller.

Kolik lidí je v investičních komisích?

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců v investičním managementu fondů je 1,7 člověka na plný pracovní úvazek. Velké fondy měly 9,1 člověka, malé naopak zaměstnávaly méně než jednoho přepočteného pracovníka na plný úvazek. Z těchto údajů je jasné, že vysoké školy nezaměstnávají dostatek lidí v investičním managementu. Proto ve velké míře využívají outsourcing managementu, externí odborníky z praxe a menší fondy se vyhýbají investičním aktivům, u kterých jsou nutné speciální znalosti.

Jaké jsou plány univerzitních fondů do budoucnosti?

Jak jsme uvedli, tak jenom 10 % nevýkonnějších fondů dokázalo překonat akciový index a interní cíl většiny fondů na úrovni 7,5 % ročně. Vysoké školy si uvědomují, že musí trochu zlepšit management, proto chystají několik změn. Významné bude snížení výdajů na stipendia či provoz. Tato změna se nebude líbit zejména studentům, protože si budou muset najít peníze někde jinde. Už teď je objem studentského dluhu rekordně vysoký a dosahuje 1,3 bilionu dolarů. Ještě před třemi roky byla velikost dluhu na úrovni jednoho bilionu dolarů. Pokud začnou univerzity omezovat finanční příspěvky, tak zadlužování studentů ještě zrychlí. Taktéž se mohou snížit výdaje fondů na provoz univerzit, což ale zase znamená, že se bude muset zvednout školné. Nízká výkonnost univerzitních fondů holt není z dlouhodobého hlediska příznivá pro studenty.

Harvard, který má největší univerzitní fond na světě v objemu 37,6 miliardy dolarů, uvedl, že více peněz dá externím manažerům a omezí interní rozhodování o výběru jednotlivých investic. Školská rada usoudila, že externí manažeři jsou dlouhodobě lepší.

V čem jsou pro nás univerzitní fondy inspirací?

Investoři si musí uvědomit, že dlouhodobě generovat roční zisky více než 10 % je opravdu těžké. Z téměř tisícovky univerzit v USA se takovouto výkonnosti mohou za posledních 10 let pochlubit jenom čtyři. Přitom zejména velké školy najímají ty nejlepší profesory a vychovávají nejlepší nové mozky.

Důležitá je i informace o alokaci aktiv. Vyšších výnosů mohou dosáhnout investoři jenom při intenzivnějším rozprostření svých financí do podnikových aktiv. Pro drobné investory jsou z hlediska přístupnosti nejlepší akciové investice. Pro velké investory mohou být zajímavé i různé private equity a venture capital fondy, nicméně je nutné podotknout, že ty přijímají jenom několikamilionové vklady a s penězi se pak nedá manipulovat delší dobu.