Elektromobilita a nejbližších 20 let
6.12.2019
7 min.
Elektromobilita je nezastavitelný trend nejenom ve vyspělých zemích, ale i v rozvíjejících se státech. Automobilky i země plánují v této oblasti masivní investice, které v průběhu několika let zcela zásadně změní silniční provoz a významně ovlivní i navazující odvětví. Dle údajů agentury Bloomberg se v roce 2018 prodaly globálně 2 miliony elektroaut včetně plug-in hybridů, přičemž ještě v roce 2010 to bylo jenom několik tisíc kusů. V roce 2025 by se už ročně mělo prodávat celosvětově 10 milionů elektroaut, do roku 2030 očekávají analytici agentury Bloomberg růst prodejů na 28 milionů a v roce 2040 by pak prodeje mohly dosahovat 56 milionů aut.
Přihlaste se do newsletteru a získejte nejenom novinky, ale i seriál dalších podrobných analýz. Sledujte nás také na X (Twitteru) a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.
Elektromobilita má pomoct ke snížení emisí
Dle studie poradenské agentury McKinsey plánují automobilky ve světě uvést na trh do roku 2023 až 400 nových modelů aut s čistě elektrickým pohonem či plugin-in hybridním pohonem. Jenom příští rok bude do prodeje uvedených přes 100 modelů. Řada novinek bude k mání i v ČR.
Proč se automobilky doslova „zbláznily“ do elektroaut? Důvodem jsou tvrdé emisní limity v Evropě, které začínají v mírnější podobě platit od počátku roku 2020 a pak v roce 2021 začnou platit v plném rozsahu.
Od 1. ledna 2021 je cíl emisí nových vozidel nastavený na 95g CO2/km. Pro srovnání v roce 2018 byly průměrné emise 120,4 g při limitu 130 g. V roce 2014 byly průměrné emise 123,4g CO2/km. Když si uvědomíme, že za čtyři roky se podařilo pomocí lepších motorů a dalších opatření snížit emise o 4g, tak je nemožné, aby se průměrné emise snížily v nejbližších dvou letech o 25g bez toho, aby automobilky intenzivně prodávaly elektroauta a hybridy.
Zpřísněním od ledna 2020 a ledna 2021 dekarbonizace evropské dopravy nekončí. Ještě přísnější limity pak budou na automobilky uvalené v roce 2025 (limit 81 g CO2/km) a následně v roce 2030 (limit 59 h CO2/km). Cílem Evropské komise je snížit do roku 2030 emise ze silniční přepravy na 23 % stavu dosahovaného v roce 2005. Oproti současnému stavu by mělo nastat snížení přibližně o pětinu. Také Spojené státy a asijské velmoci plánují snižování emisí.
Kdy budou elektropohony stejně nákladné jako konvenční pohony?
Od roku 2010 se cena lithiových baterií snížila po očištění o inflaci o 85 % na 176 dolarů za článek. A pokles bude pokračovat i v nejbližších letech, i když ne tak výrazným tempem. Agentura Bloomberg odhaduje, že kolem roku 2025 se cena elektropohonu srovná s cenou benzinových a naftových motorů. Následně by cena mohla ještě poklesnout. Až pak by měla nastat masivní generační obměna.
Dle výpočtu McKinsey zaznamenávají automobilky u elektroaut v průměru o 12 000 dolarů vyšší náklady než u srovnatelných aut s klasickým pohonem. Většinu navýšení pochopitelně způsobují drahé elektrobaterie. Pro srovnání nákladů je nutné další snížení cen baterií o přibližně 60 %, což se očekává právě kolem roku 2025.
Po světě jezdí přibližně 1 miliarda aut. Elektroauta tvoří kolem 0,5 % celkové flotily. Do roku 2040 by počet všech aut na silnicích měl stoupnout na 1,7 miliardy, a to zejména díky výraznému nárůstu prodejů v rozvíjejících se zemích. Z toho by 500 milionů (cca 30 %) měly tvořit osobní elektroauta a 40 milionů nákladní elektroauta. Co se týče nákladní dopravy, tak elektrifikace se zatím hodí zejména v přepravě na krátké či střední vzdálenosti. Typicky je elektropohon vhodný pro městskou autobusovou dopravu, naopak není vhodný na dalekou mezinárodní dopravu.
Následující obrázek ukazuje celkový počet aut v miliardách ve světě dle pohonu (PHEV – plugin hybridy, BEV – elektroauta, ICE – auta se spalovacím motorem):
Čína patří mezi lídry trhu s elektroauty
I když patří Čína mezi rozvíjející se země, tak paradoxně se zde prodává více elektroaut než v USA nebo v Evropě. Loni se zde prodalo 1,06 milionu kusů, přičemž v posledních pěti letech je růst na úrovni 69 % ročně. V Evropské unii to bylo 320 tisíc při průměrném ročním růstu tempem 28 % ročně a v USA 361 tisíc při průměrném tempu růstu 46 % ročně. Největšími producenty elektroaut jsou americká Tesla a čínské automobilky BYD a BAIC. Tento obrázek ukazuje krátkodobou a dlouhodobou prognózu podílu elektroaut na prodejích nových vozidel dle regionů.
Elektromobilita je velmi významná evoluční změna a probíhá poměrně rychle. Už za deset let budou elektroauta na silnicích zcela běžné. Transformace odvětví s sebou přinese nejenom řadu nečekaných problémů, ale i příležitostí v technologickém, pracovním či investičním světě. Těmto změnám se budeme věnovat i v dalších analýzách, tak se určitě přihlaste do newsletteru a sledujte nás i na Facebooku a Twitteru.
6.12.2019
7 min.
Mohlo by Vás zajímat:
Pracovní příležitosti v sousedních zemích České republiky: Kde se vyplatí pracovat

Prozkoumejte pracovní příležitosti v Německu, Rakousku, Polsku a na Slovensku. Najděte si ideální ...
Více informací23.10.2024
3 min.
Jak na pasivní příjem z kryptoměn v roce 2024?

Pasivní příjem inspiruje mnoho lidí, a to nejenom investorů do kryptoměn. Systém pasivního příjmu si ...
Více informací21.6.2024
5 min.
Cenové rozdíly nemovitostí jsou čím dál tím vyšší. Roli hraje i několik kilometrů

Ceny nemovitostí se stále mění. Čím dál větší roli hraje lokalita. Rozdíl v cenách je patrný i u ...
Více informací13.6.2024
3 min.
Jen aby to ekošílenství nezpůsobilo další krizi.
V CR je aktualne produkce 443 g CO2/kWh (electricitymap.org). Ma li elektroauto spotrebu 20kWh/100km tak mame 88,6gCO2/km u elektroauta. To neni az o tolik min nez u spalovaku kde nejsou potreba „velmi ekologicke“ baterie. Muze me pak nekdo vysvetlit jak se prislo na bezemisnost techto aut?
Osobně si nemyslím, že elektroauta jsou budoucnost. Alespoň ne v dosavadní podobě. Automobilky nicméně investovali obrovské zdroje, takže náš teď několik let budou přes média masírovat, aby se jim tyto prostředky vrátily. Za mě je budoucnost jasná – palivový článek neboli vodík.