Emise skleníkových plynů a ekologie: hrozby a příležitosti

Zejména vyspělé země chtějí masivně omezovat emise skleníkových plynů a tento trend chtějí prosadit i v rozvíjejících se zemích. Plány dekarbonizace na nejbližší desetiletí a další zlepšování životního prostředí jsou velmi ambiciózní. Náklady budou obrovské. Jenomže, kde vnikají náklady, tam rostou pro určité subjekty i příjmy. Jak vypadá situace v Evropě?

Přihlaste se do newsletteru a získejte nejenom novinky, ale i seriál dalších podrobných analýz. Sledujte nás také na Twitteru a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

Dekarbonizační cíle jsou hodně ambiciózní

Které sektory generují v Evropě nejvyšší emise vzhledem ke své produkci? Výroba materiálů, podniky veřejných služeb a energetické společnosti mají na svědomí 88 % emisí skleníkových plynů. Intenzita emisí je obzvláště vysoká v materiálech a utilitách. Utility vypustí na 1 kg CO2 na 1 EUR tržeb.

Dle odhadu Mezinárodní energetické agentury by EU dle současných cílů měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 30 % oproti roku 1990 a podíl na globálních emisích by se tak snížil ze současných 8,7 % na 5,7 % (jak je ale patrné z grafu globální emise budu v roce 2030 o více než 50 % vyšší oproti současnosti). Nicméně nové návrhy na dekarbonizaci požadují v EU ještě rychlejší pokles emisí s tím, aby se v roce 2030 emitovalo jenom 45 % objemu CO2 z roku 1990. Do roku 2050 by pak EU mohla být uhlíkově neutrální. Asi nemusíme zdůrazňovat, že takovýto cíl v nejbližších deseti letech je extrémně ambiciózní.

Jak chce EU dosáhnout dekarbonizačních cílů?

Následující obrázek ukazuje odhad vývoje HDP v EU a také vývoj emisí v regionu. V nejbližších deseti letech zažijí dekarbonizaci především elektrárny, kdy by se emise CO2 měly snižovat tempem 7 % p.a.. EU chce v novém plánu především zvednout podíl obnovitelných zdrojů energie na energetickém mixu v roce 2030 na 38 až 40 %. Dosavadní cíl byl 32 % a v roce 2018 byl podíl obnovitelných zdrojů jenom 18,2 %. Konkrétně u elektrické energie by pak podíl obnovitelných zdrojů měl v nejbližších deseti letech stoupnout na 65 % z 33 % v roce 2018.

Evropská komise upozorňuje na to, že především ve střední a východní Evropě bude nutné rychleji ustoupit od používání fosilních paliv. Do roku 2025 se v EU vybuduje dalších 120 GW solárního výkonu, 90 GW větrného výkonu a 40 GW paroplynového výkonu. Naopak téměř 60 GW výkonu uhelných elektráren bude ukončených a také přibližně 20 GW výkonu jaderných elektráren. Kupříkladu Temelín má instalovaný výkon 2,2 GW.

Emise jednotlivých energetických společností

Následující obrázek ukazuje intenzitu emisí jednotlivých energetických společností. Německá RWE je nejmasivnějším emitentem CO2, nicméně management firmy už několik let pracuje na budování kapacit obnovitelných zdrojů. V roce 2020 se RWE stala třetím největším developerem obnovitelných zdrojů v Evropě. A investoři tuto změnu strategie vítají, když se cena akcií za posledních pět let zvedla trojnásobně.

Na rozmachu obnovitelných zdroj rozhodně vydělala dánská společnost Oersted, největší stavitel offshore větrných elektráren na světě. Cena akcií se od roku 2016 zvedla čtyřnásobně.

Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že v nejbližších letech bude nutné investovat do evropské energetické soustavy 120 miliard EUR ročně. 70 miliard EUR do obnovitelných zdrojů a 50 miliard EUR do přenosových sítí.

Velkým problémem obnovitelných zdrojů je relativně nízká stabilita dodávek. Klíčem ke stabilitě je schopnost úschovy elektřiny. Do roku 2030 by tedy měly být vybudované kapacity s výkonem 108 GW ze současných 57 GW výkonu úschovy elektřiny. Momentálně se úschova dělá zejména pomocí přečerpávacích vodních elektráren, ale v příštích letech se počítá i s velkokapacitními průmyslovými bateriemi.

Pokud se podaří očekávaný technologický pokrok ve využití vodíku (elektrolýzou za pomocí obnovitelných zdrojů se vodík vyrobí a pak se v případě potřeby spálí), tak pak do roku 2050 by velká část úschovy elektřiny mohla být realizována ve formě výroby vodíku. EU si už vytýčila cíl vybudovat do roku 2024 úschovu elektřiny pomocí vodíku s výkonem na úrovni 6GW a do roku 2030 by pak chtěla vybudovat vodíková zařízení s výkonem 40 GW elektřiny.

Financování změny energetického mixu bude probíhat na úrovni zemí a na úrovni korporací. Velká část kapitálu se získá pomocí emise zelených dluhopisů. Zároveň se očekává další růst cen emisních povolenek. Kdo bude zelené dluhopisy nakupovat? Banky, fondy, pojišťovny i samotné domácnosti. Pro emitenty dluhopisů je příznivé, že kapitál od investorů získají snadno. Důvodem jsou extrémně nízké úrokové sazby, kvůli kterým hledají investoři i drobné úrokové navýšení.

Změna energetického mixu také vytváří příležitost pro investory do akcií firem, které budou technologie dodávat. Když se jenom podíváme na odhadovaný růst kapacity bateriových uložišť, tak do roku 2030 by měla stoupat tempem 31 % p.a., viz následující obrázek.

Vraťme se ještě k úplně prvnímu obrázku s intenzitou jednotlivých sektorů. Při sektoru materiálu (kupříkladu výroba stavebních cihel, chemikálií, hnojiv, těžba komodit) se emituje hodně CO2. V nejbližších letech nastanou v tomto sektoru značné změny, které negativně postihnou nebo už postihují i domácnosti. Produkce materiálů bude čím dál nákladnější, což lidé značně pocítí kupříkladu při stavbě domů. Stavební náklady půjdou v nejbližších letech nahoru. A zároveň se budou hledat cesty výstavby domů z levnějších materiálů. Tento tlak ze strany produkčních nákladů bude udržovat ceny nemovitostí na vysoké úrovni. S poklesem cen nemovitostí v ČR raději v nejbližších letech nepočítejme.

Disclaimer:

Investice v sobě obsahují riziko a není zaručena návratnost původně investované částky. Vysoké riziko je především u produktů, které využívají finanční páku. Současná ani očekávaná výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. Veškeré informace uvedené v tomto článku nebo na portále Finlord.cz mají pouze informační charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování informací čerpá skupina Finlord údaje z veřejných, důvěryhodných zdrojů a vynaložila přiměřenou péči, aby informace nebyly nepravdivé či zavádějící, nicméně nikterak nezaručuje jejich správnost a neměnnost. Zde uvedené informace neslouží jako nabídka nebo výzva k nákupu či prodeji finančních instrumentů ani nejsou návrhem na uzavření smlouvy.