Vývoj asijsko-pacifických ekonomik za 25 let

Asie expanduje mnohem rychleji než Evropa nebo Spojené státy. Vzhledem k rozmachu tamních rozvíjejících se ekonomiky to není překvapující. Vývoj v rámci regionu není stejný a vidíme zde značné rozdíly. Na jedné straně je stárnoucí Japonsko, které roste o méně než 1 % p.a.. Na druhé straně je Čína se značným hospodářským rozmachem i v krizovém roce 2020. Jaké jsou další trendy v regionu?

Přihlaste se do newsletteru a získejte nejenom novinky, ale i seriál dalších podrobných analýz. Sledujte nás také na Twitteru a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

Japonská ekonomika stagnuje

Japonská ekonomika se za posledních 25 let vyvíjela různě, přičemž za tuto dobu zažila 6 hospodářských recesí. V 80. letech byla japonská ekonomika považována za ekonomickou velmoc s ročním růstem v průměru 4,5 %. V roce 1991, když praskla bublina, země vstoupila do takzvaného „ztraceného desetiletí“. V 90. letech činil průměrný roční růst jen 1,6 %. Za posledních 25 let měla japonská ekonomika průměrný roční růst reálného HDP těsně pod 1 %. V roce 1995 byla japonská ekonomika druhá největší na světě (měřeno nominálním HDP v USD) a nyní je na třetím místě.

Jak země upadla do cyklu nízkého růstu a chronické deflace, řada ekonomických stimulačních opatření vedla k nárůstu japonského rozpočtového deficitu a vládního dluhu. Japonsko mělo za posledních 25 let 12 premiérů, z nichž všichni se snažili najít řešení hospodářských problémů země, avšak bez úspěchu. Premiér Šinzó Abe, který byl nejdéle sloužícím předsedou vlády v japonské historii, zavedl řadu hospodářských politik označovaných jako „abenomika“. Abeho reformní strategie byly měnová expanze, fiskální stimul a strukturální reformy.

Vládní stimuly však často byly v rozporu s úsilím o vyrovnání rozpočtu a růst nadále stagnoval. Základní úroková sazba poklesla v polovině 90. let pod 1 % a od té doby tam zůstala. Od počátku roku 2016 Japonská centrální banka udržuje svou klíčovou úrokovou sazbu na úrovni -0,1 %. Globální pandemie koronaviru způsobila japonské ekonomice další výraznou ránu, kdy se očekává propad japonské ekonomiky za rok 2020 o 5,4 %.

Austrálie posiluje své regionální ekonomické vazby

Australská ekonomika za posledních 25 let zaznamenala téměř nepřerušovaný ekonomický růst. Poté, co počátkem 90. let 20. století utrpěla recesi, ekonomika vstoupila do nejdelší zaznamenané ekonomické expanze pro rozvinutou zemi. Rekordní 29letá hospodářská expanze Austrálie byla přerušena díky pandemii, kdy se australská ekonomika v prvních dvou čtvrtletích roku 2020 propadla.

Odolnost australské ekonomiky je do značné míry způsobena její diverzifikací. Kontinent je bohatý na přírodní zdroje, přičemž tato země hlavně exportuje energie, nerosty a zemědělské komodity. Přesto ekonomice dominuje sektor služeb, kde jsou velmi silné finanční a pojišťovací sektor.

Austrálie také utužila své vztahy v asijsko-pacifickém regionu. Za posledních 25 let Austrálie sjednala několik dohod o volném obchodu v rámci regionu, včetně dohod o volném obchodu s Čínou, Hongkongem, Japonskem, Malajsií, Singapurem, Jižní Koreou a Thajskem. V roce 1995 byly USA druhým největším obchodním partnerem Austrálie za Japonskem, přičemž Velká Británie a Německo se rovněž umístily v první desítce. Nyní je však Čína největším obchodním partnerem Austrálie, což představuje téměř jednu třetinu celkového obchodu. V tabulce největších obchodních partnerů Austrálie převážně dominují ostatní země z asijsko-pacifického regionu, jakožto Indie, Malajsie a Thajsko.

Čína je v čele regionu

Motorem růstu v celém regionu byla Čína. Čínská ekonomika za posledních 25 let prudce vzrostla a stala se druhou největší ekonomikou na světě (v nominálním HDP v USD). Jak je z grafu níže patrné, tak čínská ekonomika dosáhla vrcholného růstu o 14,2 % v roce 2007 a pak se růst reálného HDP za posledních 10 let zmírnil. Čínská ekonomika se transformovala z modelu založeného na investicích do modelu založeného na spotřebě. Peking opakovaně zdůrazňoval, že během tohoto přechodného období je pravděpodobné, že tempo růstu bude nižší.

Přestože se očekává, že čínská ekonomika zpomalí růst svého reálného HDP z 6,1 % v roce 2019 na pouhých 2 % v roce 2020 v důsledku pandemie, tak i přesto jako jedna z mála vykáže růst. V prvním čtvrtletí roku 2020 vykázala prudký pokles ekonomiky, přičemž ve druhém čtvrtletí se ekonomika silně odrazila. Čínská poptávka po globálním zboží může také pomoci oživení globální ekonomiky obecně, a to zejména asijsko-pacifického regionu.

Kvůli rychlému růstu Číny se ostatní asijsko-pacifické země staly vysoce závislé na obchodu s Čínou. Čína je v současnosti hlavní exportní destinací pro většinu regionu a hospodářské vazby v regionu se nadále posilují. Na podzim v rámci summitu Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) byla uzavřena největší dohoda o volném obchodu zvaná RCEP (Regional Comprehensive Economic Partnership). Dohoda zahrnuje celkem 15 zemí, mezi které patří Čína, Japonsko, Jižní Korea, Austrálie či Nový Zéland a dalších 10 členských států ASEAN. Členem této dohody však není Indie. Ta uvedla, že po otevření trhu by se zvýšil její obchodní deficit s Čínou. RCEP zahrnuje celkem 2,2 miliardy obyvatel a členské země pokrývají celkem 28 % globálního zahraničního obchodu a 30 % globálního HDP. Jedná se tedy o největší obchodní blok na světě.

Raketový růst čínské ekonomiky výrazně změnil rozložení sil. Čínské státní podniky už tvoří více než 4 % globálního HDP.

V posledních 25 letech došlo v asijsko-pacifickém regionu k poněkud nerovnoměrné ekonomické výkonnosti. Globální pandemie koronaviru v roce 2020 obecně srazila ekonomiky nejenom v asijsko-pacifickém regionu, ale i v jiných regionech světa. Díky tomu, že země v asijsko-pacifickém regionu v posledních letech posílily své ekonomické vazby, tak se znovu objevuje optimismus, že právě tyhle ekonomiky vyjdou ze současného poklesu silnější než kdy dříve.
 

Disclaimer:

Investice v sobě obsahují riziko a není zaručena návratnost původně investované částky. Vysoké riziko je především u produktů, které využívají finanční páku. Současná ani očekávaná výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. Veškeré informace uvedené v tomto článku nebo na portále Finlord.cz mají pouze informační charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování informací čerpá skupina Finlord údaje z veřejných, důvěryhodných zdrojů a vynaložila přiměřenou péči, aby informace nebyly nepravdivé či zavádějící, nicméně nikterak nezaručuje jejich správnost a neměnnost. Zde uvedené informace neslouží jako nabídka nebo výzva k nákupu či prodeji finančních instrumentů ani nejsou návrhem na uzavření smlouvy.