Finlord Sněmovna financí

Prezidenti USA a jejich vliv na ekonomiku

5.11.2020

7 min.

Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page
prezidenti USA Eva Madalová Finlord

Prezidentské volby v USA a tedy souboj o Bílý dům stále ještě pokračují. Na jedné straně máme konzervativního pravicového republikána Trumpa, zatímco na druhé straně stojí za demokraty spíše liberální Biden. Pokud sledujete dění v USA, tak vám jistě nemohlo uniknout, že Amerika si prochází sociálními nepokoji, se kterými jsou spojeny i socialistické tlaky (paradoxně Američané mají ze socialismu a komunismu fóbii). Ať už si Američané zvolí kohokoliv, tak bezprecedentní stimuly ze strany vlády a centrální banky budou pokračovat. Mají prezidenti USA vliv na ekonomiku?

 

Přihlaste se do newsletteru a získejte nejenom novinky, ale i seriál dalších podrobných analýz. Sledujte nás také na Twitteru a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

 

Trump v předchozích volbách prorazil se svým sloganem „Make America Great Again“. Podařilo se mu udělat Ameriku opět skvělou a zajistil větší prosperitu země, tak jak sliboval? Nebo měl jen štěstí a zdědil ekonomiku v dobrém stavu?

 

Když se podíváme na graf níže, tak můžeme vidět, že než přišla recese, tak ekonomický růst za Trumpa byl sotva nad Bushem a Obamou. Pokud se nebude brát v úvahu příchod koronavirové krize, tak se ekonomika USA během prvních 3 let za Trumpa zvýšila v průměru o 2,5 % p.a.. Rychleji rostla v 90. letech za vlády Clintona. Nezapomeňme ani na to, že Trump začal stimulovat ekonomiku hned po svém vítězství v předchozích volbách, a to i přesto, že zdědil rostoucí ekonomiku. Následně ve stimulech ještě přitvrdil, když začal uvalovat cla na Čínu.

 

prezidenti USA a růst HDP

 

Markantní rozmach zažívala americká ekonomika zejména od 50. let minulého století.

 

prezidenti USA a růst HDP

 

V době, kdy už byl Obama prezident a stále ještě panovala finanční krize, tak míra nezaměstnanosti dosáhla v říjnu 2009 maxima 10 % a pak následně neustále klesala. Když Trump v lednu 2017 nastoupil do úřadu, tak míra nezaměstnanosti činila 4,7 %. Na začátku roku 2020 byla nezaměstnanost v USA nejnižší za půl století, nicméně během pandemie vyskočila na extrémně vysokou úroveň. Byť nezaměstnanost nyní klesla, tak i přesto zůstává na stále vysokých úrovních.

 

prezidenti USA a dluh

 

Graf níže ukazuje medián reálných příjmů domácností. Už za vlády Bushe před finanční krizí začal medián reálných příjmů domácností klesat, což bylo zapříčiněno silnou inflací. Následný pokles příjmů domácností umocnila ještě více finanční krize, přičemž v roce 2012 propadl medián reálných příjmů domácností na 56 900 USD, avšak to už byl prezidentem Obama. Následně s rekonvalescencí ekonomiky začaly postupně příjmy stoupat. Když Obama odcházel z funkce, tak v roce 2016 činil medián reálných příjmů domácností 62 900 USD. Nicméně náklady na život pak stouply bez toho, aby podobným tempem stouply i příjmy. Inflačně očištěné příjmy domácností byly v roce 2018 jenom na úrovni z roku 1999. V roce 2019 v období úřadu Trumpa dosáhl medián reálných příjmů domácností 68 700 USD. Nicméně tento graf má jeden háček, a to je ten, že v něm není zachycena ta nejchudší společenská třída. Z Trumpové politiky profitovaly především bohatší společenské třídy.

 

prezidenti USA a mediánový příjem domácností

 

Když nastupoval Bush do prezidentského úřadu, tak zdědil přebytek rozpočtu ve výši 128 miliard USD za fiskální rok 2001, což bylo poslední období, kdy byl přebytek. Dodatečné výdaje padly onehdy za války v Iráku a Afganistánu, daňové příjmy se snížily díky daňovým škrtům, což vedlo k vyššímu deficitu.

 

Za Obamy se deficit značně prohloubil, což bylo spojeno s odvrácením recese, kdy se v roce 2009 schválil stimulační balíček v objemu 830 miliard USD. Do svého odchodu snížil Obama deficit o polovinu. Deficit se následně zvýšil o 1,5 bilionu USD poté, co republikánská strana snížila daně navzdory tvrzení republikánů, že daňová reforma nebude mít dopad na růst deficitu. Samozřejmě, že pokud se sníží daně, tak příjem do pokladny je nižší a pakliže se výdaje nesníží, tak jednoduše vznikne deficit. Za fiskální rok 2020 je deficit rozpočtu USA více než 3 biliony USD.

 

Pokud se podíváme na dluh USA, tak ten za posledních 20 let neustále roste. V roce 2009, kdy Bush opouštěl prezidentský úřad, tak dluh činil 10 bilionů USD, což je dvojnásobek dluhu, než jaký byl na počátku jeho prezidentského mandátu. Dluh rostl také za Obamy. Trump slíbil, že dluh smaže do 8 let, což se ale nestalo a patrně se ani nestane vzhledem k výdajům kvůli pandemii koronaviru. Nyní už bude poměr dluh k HDP téměř vysoký jako za 2. světové války. Letos by měl být podle odhadu Congressional Budget Office poměr dluhu k HDP na úrovni 102 %. Fed by měl do roku 2023 udržovat úrokové sazby blízko nuly, což nebude vysoké zadlužení prodražovat. Patrně jedinou cestou, jak se zbavit ohromného dluhu, který samozřejmě ještě v nejbližších měsících kvůli koronavirové krizi naroste, je monetizace dluhu.

 

prezidenti USA a dluh k HDP

 

V tabulce níže je pak nárůst dluhu za vlády jednotlivých prezidentů v USA v bilionech USD.

 

prezidenti USA a růst dluhu

 

Statisticky se nepotvrdilo, zda mají lepší vliv na ekonomiku Republikáni nebo Demokraté, vždy to záleželo na mnohých dalších parametrech. Každopádně, ať už bude prezidentem v budoucnosti kdokoliv, tak pro další ekonomický růst USA je důležité zvyšování produktivity práce, pomocí nových technologií a robotizace. O to víc je tohle téma důležité v době, kdy obecně západ významně stárne a zadlužuje se. Díky technologiím by pak mohly korporace generovat nadprůměrné ziskové marže a zároveň by jim nové technologie upevnily jejich technologickou vyspělost.

 

Ať už vyhraje jeden nebo druhý, tak se podívejme, co jednotlivý kandidát prosazuje. Pokud jde o daně, tak Biden chce zvyšovat daňovou progresivitu tak, aby bohatí platili výrazně vyšší daně. Horní pásmo zdanění příjmů by bylo nastavené až na 39,6 % a týkalo by se to lidí, kteří vydělávají 400 000 USD a více za rok. Takovéto zdanění bylo i za Obamy. Naopak lidi s nízkými příjmy by dostávali víc benefitů. Střední třída by zůstala ve stejné daňové sazbě. Biden by zvýšil také daně korporacím. Trump by naopak snížil daně bohatým a korporacím.

 

Pokud jde o to, který z kandidátů by pomohl více obyčejným lidem, tak to úplně není jednoznačné. V rámci politiky Bidena by sice vzrostlo zdanění bohatých lidí a korporací, nicméně to by se pak mohlo projevit na pomalejším růstu příjmů v ekonomice. Trump by šel tedy opačnou cestou, kdy nižší daně pro korporace by stimulovaly ekonomiku. Existuje řada studií, nicméně výsledky nejsou jednoznačné, a to zejména díky ekonomické nejistotě, kterou vyvolala pandemie koronaviru.

 

V oblasti energetiky Trump prosazuje těžaře ropy. Energetické společnosti jsou dlouhodobí sponzoři republikánů. Trump v posledních letech prosazoval politiku zvyšování produkce ropy v USA, a to i přes enviromentální rizika. Naopak Biden a Demokraté víc myslí na životní prostředí a chtějí čistější energetické zdroje. Mínění Američanů se postupně přesouvá k obnovitelným zdrojům energie, a to především u mladých Američanů. V oblasti zahraničního obchodu Trump má víc nacionální politiku a vůči obchodním partnerům prosazuje tvrdý přístup. Biden je mírnější a je pro snižování bariér v mezinárodním obchodě. Rozhodně by pro Evropu a Čínu byl nástup Bidena mnohem příznivější scénář. V otázkách Číny získává plusové body Trump. Naopak Biden zastává názor, že největší hrozbou je Rusko. Biden prosazuje v rámci zahraniční politiky tzv. návrat k normálu, což znamená, že by USA opět vstoupily do WHO, přijmuly závazky vyplývající z pařížské klimatické dohody, začaly dodržovat íránskou jadernou dohodu a fungovat v mezinárodních koalicích.

 

Disclaimer:

Investice v sobě obsahují riziko a není zaručena návratnost původně investované částky. Vysoké riziko je především u produktů, které využívají finanční páku. Současná ani očekávaná výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. Veškeré informace uvedené v tomto článku nebo na portále Finlord.cz mají pouze informační charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování informací čerpá skupina Finlord údaje z veřejných, důvěryhodných zdrojů a vynaložila přiměřenou péči, aby informace nebyly nepravdivé či zavádějící, nicméně nikterak nezaručuje jejich správnost a neměnnost. Zde uvedené informace neslouží jako nabídka nebo výzva k nákupu či prodeji finančních instrumentů ani nejsou návrhem na uzavření smlouvy.

5.11.2020

7 min.

Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page

Mohlo by Vás zajímat:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

28.11.2020 POŘÁDÁ XTB ONLINE INVESTIČNÍ KONFERENCI. PŘIHLASTE SE ZDARMA.