Finlord Sněmovna financí

Jak se tvoří HDP a bohatství lidí

22.10.2020

4 min.

Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page
HDP

HDP (hrubý domácí produkt) je docela známý pojem. Tento ukazatel se využívá při ukazování bohatství nějaké země či při zobrazení ekonomické aktivity. Existují různé varianty: nominální, reálný, HDP na hlavu, HDP v paritě kupních sil, atd. Jak ale vůbec HDP vzniká? Co měří? V následujícím textu se podíváme na úplný základ ekonomických vztahů, který denně všichni vykonáváme. Záměrně použijeme několik zjednodušení, protože současný ekonomický svět je už skutečně velmi komplexní a všechny vztahy nelze popsat v několika odstavcích.

 

Přihlaste se do newsletteru a získejte nejenom novinky, ale i seriál dalších podrobných analýz. Sledujte nás také na Twitteru a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

 

HDP a jeho vznik

 

Mezinárodní měnový fond uveřejnil svoji prognózu změny HDP v letošním roce. Ve Španělsku a Itálii nastane propad o 10 %. V USA, Japonsku, Německu se snížení HDP bude pohybovat na úrovni 5 %. Naopak v Číně se očekává mírný růst. OK a co ta čísla znamenají?

Jak se tvoří HDP

 

Současná pandemie je z hlediska statistiky skvělou ekonomickou laboratoří. Statistici a makroekonomové teď mají možnost sledovat zřetelné dopady chování lidí na ekonomický růst, čili ekonomické bohatství.

 

Podívejme se na základní příklad: na celém světě jsou v bodě založení lidstva jenom 2 lidi (Adam a Eva). Adam je spíše zemědělec. Eva spíše poskytuje služby. Adam vypěstuje brambory a prodá je Evě za cenu 100 Kč (uvažujme, že už existují peníze jako prostředek směny). A najednou máme na světě HDP o velikosti 100 Kč. Adam má v kapse 100 Kč, Eva má brambory. Eva ale umí stříhat vlasy a ostříhá Adama za cenu 100 Kč. No a globální HDP je najednou už 200 Kč (nárůst HDP je o 100 %). Eva má 100 Kč a Adam je ostříhaný. Takto si navzájem mohou vyměňovat služby a produkty a při každé směně se HDP zvedne o danou částku. Pochopitelně procentuální růst bude klesat. Když máte HDP 10 000 a zvednete ho o 100, tak je nárůst o 1 %.

 

Kolik brambor ale člověk sní a kolikrát potřebuje ostříhat? A jak rychle dokážou naši dva lidé dané produkty a služby generovat, když jeden den na Zemi má stále jenom 24 hodin. Zanedlouho bychom narazili na přirozený limit a globální HDP by přestal stoupat.

 

Otázkou je, jak docílíme dlouhodobého růstu HDP? Růstem počtu lidí, zvyšováním frekvence plateb a zvyšováním produktivity práce. Růst počtu lidí je jednoduchý. Když budou na světě tři lidi a Adam bude moci prodávat Evě i Petrovi, tak jednoduše může tržby zdvojnásobit. To by znamenalo i růst HDP.

 

Zvyšování frekvence plateb a zvyšování produktivity práce spolu souvisí. Když bude Eva ještě zručnější, tak bude rychleji stříhat a zároveň třeba bude pro ostatní lidi vyrábět oblečení. Když bude Adam zručnější, tak kromě jídla může třeba vyrábět nástroje pro kadeřníky a výrobce oblečení. Čím širší nabídku produktů a služeb budou mít lidé k dispozici, tím je větší pravděpodobnost, že si něco vyberou. Přitom není vůbec nutné zvyšovat objem peněz. Zmíněných 100 Kč bude jenom obíhat zatraceně rychle. Adam zaplatí Evě, Eva zaplatí Petrovi, Petr zaplatí Adamovi a tak stále dokola. Čím více plateb za nějaké produkty a služby provedou, tím vyšší bude HDP a samozřejmě jednotliví lidé budou mít u sebe více produktů a budou lépe obsloužení.

 

HDP se dá také zvyšovat růstem ceny prodaného zboží. Nicméně tento růst musí být podložen přidanou hodnotou. Pokud bychom jenom zvedli ceny stejného zboží, tak bychom jenom docílili zvýšení inflace. Rozbor nominálního a reálného (o inflaci očištěného) HDP si necháme na některou z příštích analýz.

 

Tady si uvědomíme, proč ještě nikdo nevymyslel efektivnější nástroj měření blahobytu (ve smyslu držby produktů a služeb). Lidé žijící v zemích s vysokým HDP jednoduše vlastní více produktů a v průběhu roku získali více služeb. Typický Čech má auto, nábytek, počítač, mobil, hračky, kosmetiku, zubní korunky, chodí do kina, na koncerty, na sport atd.. Schválně, kolik produktů a v jaké kvalitě vlastní třeba typický obyvatel Jižního Súdánu, což je země s nejnižším HDP na hlavu na světě? V tomto kontextu jsou celkem zajímavé povzdechy, když se lidé koukají na své 55 palcové OLED televizi třeba na dokument o vysmátých domorodcích z Kalahari: „A co těm tancujícím černochům chybí? Nic.“ Naopak, ono jim chybí úplně všechno, co má průměrný Čech či Slovák kolem sebe. Průměrný Čech jenom nedokáže ocenit drobné pozitivní změny svého blahobytu. V našich končinách nový hrnec na vaření nikoho neohromí, u domorodců v Kalahari to je nástroj, kterého si všichni váží. Jak jsme uvedli dříve, růst HDP o 100 z hodnoty 10 000 na 10 100 není v relativním měřítku tak výrazný, jako nárůst ze 100 na 200.

 

Pandemie a dopad na HDP

 

V řadě zemí způsobí letos pandemie pokles HDP o více než 5 %. Na jaře při zavřených ekonomikách byl propad i o 20 %. Co se stalo? Vždyť počet lidí na světě nepoklesl (dokonce stoupl) a všechno zůstalo na svém místě – fabriky stojí, sklady s produkty jsou nepoškozené, atd.. Problémem je právě snížení oběhu peněz. Když je zavřené divadlo, tak si nemůžeme koupit vstupenku. Když je zavřena hospoda, tak je tržba hospodského nulová. Při nulové tržbě ale nemůže ani divadelník ani hospodský utrácet. Nakoupí si auto, nábytek, počítač, fotbalový míč, nekoupí si relaxační pobyt, masáž či jinou službu. Na datech o letošním vývoji můžeme vidět, jak jsou ekonomiky závislé na tom, aby se aktivita lidí stále zvyšovala a aby se peníze v ekonomice točily co nejrychleji.

 

Centrální banky i vlády poskytly pomoc. Pomoc byla buď ve fyzické podobě s cílem omezit koronavirus a uvolnit omezení v ekonomice anebo byla v peněžní podobě s cílem dát lidem peníze, které použijí jako záplatu na výpadek příjmů. Tím pádem by se koloběh peněz nezpomalil.

 

Objem kapitálu, který centrální banky nalily do systému, je bezprecedentní. Doufají, že se zvedne úvěrová aktivita, lidé si vezmou od bank peníze a utratí je. Pak po zlepšení situace mohou úvěry splatit a pokračovat ve stejných kolejích, na jaké byli zvyklí před propuknutím pandemie. Bohužel (nebo bohudík pro investory) tento kapitál směřuje do velké míry na finanční trhy a nejde s tím moc udělat. Když si člověk nebude chtít půjčit, tak ho nijak nepřesvědčíte. Pro finanční instituce je rozhodně jednodušší umístit kapitál na trhy. Finanční trhy mají totiž nekonečnou absorpční schopnost a nový kapitál nikdy neodmítnou.

 

Jako investoři musíme hledět do budoucnosti. Pandemii koronaviru se eventuálně podaří dostat pod kontrolu a rychlost oběhu peněz se vrátí na normální úroveň. S tím se i HDP dostane na předkrizovou úroveň a obnoví se tempo růstu, které se prognózovalo před krizí. Obrovský objem nového levného kapitálu v systému pak může být katalyzátorem silného ekonomického rozmachu – prostě si budeme kupovat ještě více produktů a budeme využívat více služeb, případně budou využívané produkty a služby kvalitnější a dražší.

 

A jak vypadá ekonomické zotavení ve statistikách? Pokud se podíváme na maloobchodní prodeje (zde jsou kupříkladu prodeje elektroniky, aut, piva, knížek, léků, vstupenek, kadeřnické služby, služby restaurací atd) v USA, tak ty už jsou vyšší než před pandemií. Spotřeba domácností přitom tvoří 70 % americké ekonomiky.

 

maloobchodní prodeje a HDP

 

 

 

Disclaimer:

Investice v sobě obsahují riziko a není zaručena návratnost původně investované částky. Vysoké riziko je především u produktů, které využívají finanční páku. Současná ani očekávaná výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. Veškeré informace uvedené v tomto článku nebo na portále Finlord.cz mají pouze informační charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování informací čerpá skupina Finlord údaje z veřejných, důvěryhodných zdrojů a vynaložila přiměřenou péči, aby informace nebyly nepravdivé či zavádějící, nicméně nikterak nezaručuje jejich správnost a neměnnost. Zde uvedené informace neslouží jako nabídka nebo výzva k nákupu či prodeji finančních instrumentů ani nejsou návrhem na uzavření smlouvy.

 

22.10.2020

4 min.

Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page

Mohlo by Vás zajímat:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

28.11.2020 POŘÁDÁ XTB ONLINE INVESTIČNÍ KONFERENCI. PŘIHLASTE SE ZDARMA.