Poměr státního dluhu k HDP ve světě na rekordu

Poměr státního dluhu k HDP ve světě je rekordně vysoký. Graf níže ukazuje poměr státního dluhu k HDP ve vyspělých a v rozvíjejících se zemí. U obou je poměr dluhu k HDP vyšší než v období druhé světové války (týká se zejména rozvinutých zemí). Prudký nárůst je způsoben dvěma faktory: vládní deficit rychle roste a HDP klesá. Samozřejmě, že koronavirová krize tento negativní trend ještě více umocňuje.

Přihlaste se do newsletteru a získejte nejenom novinky, ale i seriál dalších podrobných analýz. Sledujte nás také na Twitteru a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

Státní dluh do budoucnosti poroste

Státní dluh je dluh tvořený závazky vlády. Vzrůstá deficitním financováním státního rozpočtu. Pokud se podíváme na největší ekonomiku světa tedy na USA, tak můžeme vidět, že ve fiskálním roce 2019 příjmy státního rozpočtu byly nižší než výdaje. Příjmy ve fiskálním roce 2019 činily 3,46 bilionu USD, přičemž výdaje činily 4,44 bilionu USD. V rámci vládních výdajů byly pak nejvyšší mandatorní výdaje, kde největší výdaje byly na sociální dávky lidem, kteří jsou v důchodu nebo jsou postižení a dále významné výdaje byly za zdravotnictví. Rozhodně do budoucnosti lze očekávat, že mandatorní výdaje porostou. Populace stárne, ceny léků se zvyšují a také roste i cena práce pracovníků.

Předběžné údaje pro fiskální rok 2020 ukazují, že příjmy by měly být na úrovni 3,41 bilionu USD a výdaje by se měly zvýšit na 6,55 bilionů USD. Kongresový rozpočtový úřad odhaduje, že deficit federálního rozpočtu ve fiskálním roce 2020 by měl činit 3,1 bilionu USD, což je více než trojnásobek schodku zaznamenaného ve fiskálním roce 2019. V poměru k velikosti ekonomiky je schodek na úrovni 15,2 % k HDP, což by měl být největší deficit federálního rozpočtu od roku 1945.

Pokud se podíváme na příjmy eurozóny, tak ty byly ve Q2 2020 47,4 % k HDP, výdaje činily 59 % k HDP. Příjmy EU k HDP byly na úrovni 47,1 % a výdaje k HDP byly na úrovni 58,6 %.

Vládní deficit eurozóny byl ve druhém čtvrtletí k poměru HDP na rekordně vysoké úrovni 11,6 % k HDP a v EU činil schodek 11,4 % k HDP, což je také rekord. Jedná se tedy o nejvyšší čtvrtletní schodek od roku 2002. Ve druhém čtvrtletí roku 2020 všechny členské státy zaznamenaly vládní deficit, což bylo zapříčiněno pandemií koronaviru.

Co ovšem s deficitem v systému, který se musí pokrýt? Cestou je zvýšit příjmy, což se realizuje pomocí daní, ovšem v době hluboké koronavirové krize je to cesta do pekel. Anebo lze rozpočtový deficit pokrýt dalším dluhem, což však způsobí vyšší státní zadlužení. Nicméně v tomto případě by pak řešením mohlo být zvýšit inflaci a tím pádem monetizovat vládní dluh. Příklad výhodnosti monetizace a podpoření inflace pro stát-dlužníka si ukážeme na velmi zjednodušeném příkladu: dluhem se zafinancuje silnice za 1000 a následně se vybírá mýtné za 50 ročně. To znamená, že návratnost investice do silnice je 20 let. Pokud je inflace 25 %, tak na mýtném se vybere 62,5 za rok. Tím pádem se návratnost oproti předchozí investici zlepší na 16 let, což je pro stavitele silnice a dlužníka dobrá zpráva. Takhle samozřejmě vysoká inflace je extrém, ale účelem příkladu je ukázat dopad inflace.

Následující graf ukazuje poměr státního dluh k HDP za druhé čtvrtletí 2020. Poměr státního dluhu v eurozóně k HDP se zvýšil z 86,3 % Q1 2020 na 95,1 % Q2 2020. V EU se poměr státního dluhu k HDP zvýšil ze 79,4 % Q1 2020 na 87,8 % Q2 2020. Pochopitelně i v meziročním srovnání došlo ke zvýšení státního dluhu k HDP, a to jak v eurozóně (z 86,2 % na 95,1 %), tak i v EU (79,7 % na 87,8 %). Razantní zvýšení státního dluhu k HDP je způsobeno zejména dvěma faktory, kdy jednak státní dluh prudce vzrostl a pak pokleslo HDP. Na konci Q2 2020 tvořily dluhové cenné papíry 81,6 % vládních závazků eurozóny a 81,4 % vládních závazků EU. Půjčky tvořily 15,1 % respektive 15,4 % a zbytek tvořila hotovost a vklady.

Jižní křídlo EU se už několik let v řadě potýká s problémem vysokého zadlužení. Nejvyšší poměr státního dluhu k HDP na konci druhého čtvrtletí roku 2020 byl zaznamenán v Řecku (187,4 %), Itálii (149,4 %), Portugalsku (126,1 %), Belgii (115,3 %), Francii (114,1 %), Kypru (113,2 %) a Španělsku (110,1 %). Naopak nejnižší poměr státního dluhu k HDP byl v Estonsku (18,5 %), Bulharsku (21,3 %) a Lucembursku (23,8 %). Česká republika měla poměr státního dluhu k HDP na úrovni 39,9 %, přičemž v prvním čtvrtletí 2020 činil tento poměr 32,7 %. Slovensko mělo poměr státního dluhu k HDP na úrovni 60,2 %, přičemž v prvním čtvrtletí 2020 činil tento poměr 49,6 %.

Výdaje státního rozpočtu a důchodový systém v krizi

Příjmy státního rozpočtu v ČR nepokrývají výdaje státního rozpočtu, a tedy pokud příjmy nedostačují na pokrytí výdajů, pak vznikají deficity. V případě deficitu se pak stát financuje dluhem. Pokud jde o největší výdaje státu, tak mandatorní výdaje tvoří typicky více než polovinu celkových výdajů rozpočtu. Do mandatorních výdajů spadají právě i výdaje na penze. Pokud se podíváme na tabulku níže, tak systém penzí je za první pololetí 2020 v deficitu téměř 14 miliard. Od roku 2013, respektive od 2009 do roku 2017 byl systém penzí v deficitu. Následně v posledních dvou letech byl v přebytku.

Očekávalo se, že na základě ekonomické expanze bude systém v přebytku, což se ale nestalo. Ještě větší problém nastává nyní, kdy přišla nečekaná a hluboká koronavirová krize, s níž jsou spojeny nutné výdaje, které však nebyly dopředu plánované. Ještě závažnější problém je, že krize je pandemického charakteru, což znamená, že nikdo neví, jak bude dlouhá a kolik bude stát. Jak můžeme už pozorovat, tak krize se zásadním způsobem podepisuje na důchodovém systému. To vede tedy k tomu, že technicky zdroje na důchody jsou (kapitál se odčerpá z jiných rozpočtových kapitol), ale ekonomicky nejsou (státu peníze jednoduše chybí a musí se zadlužovat). Samozřejmě stát má do budoucna i nadále velkou úvěrovou kapacitu, nicméně tohle není dobré řešení. Současný důchodový systém není beze změn udržitelný pro následující důchodce. Spíše neočekávejme, že s důchodovým systémem někdo něco udělá. O reformě jedná důchodová komise. Ta se ale zatím zabývala spíše opatřeními, která výdaje dál zvyšují a příjmy neřešila.

Ohledně důchodového systému nevypadají vyhlídky pozitivně, což rozebereme v další samostatné analýze. Lidé si musí odkládat peníze, a to v produktivním období. A čím dříve s tímto odkládáním začnou, tím lépe. Pro ty, co si nemohou dovolit odkládat vyšší sumu měsíčně, mají delší investiční horizont a nechtějí se nikterak zabývat investováním, by mohlo být zajímavým řešením investování pomocí Portu či Portu pro děti.

Pro ty, co se chtějí zabývat investováním a chtějí si vytvořit sami globálně diverzifikované portfolio aktiv pomocí ETF (burzovně obchodovaných fondů), je variantou školení na ETF. V podrobném materiálu rozebíráme komplexně problematiku investování do ETF, tedy jak si fondy vyhledávat a filtrovat, kde lze najít potřebné informace nejenom o samotném fondu, ale i o nákladech placených při nákupu na burze. Zároveň je ve školení rozbor daňové optimalizace, která dokáže ušetřit nemalé prostředky. Školení je postavené na reálných výpočtech a příkladech.

Disclaimer:

Investice v sobě obsahují riziko a není zaručena návratnost původně investované částky. Vysoké riziko je především u produktů, které využívají finanční páku. Současná ani očekávaná výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. Veškeré informace uvedené v tomto článku nebo na portále Finlord.cz mají pouze informační charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování informací čerpá skupina Finlord údaje z veřejných, důvěryhodných zdrojů a vynaložila přiměřenou péči, aby informace nebyly nepravdivé či zavádějící, nicméně nikterak nezaručuje jejich správnost a neměnnost. Zde uvedené informace neslouží jako nabídka nebo výzva k nákupu či prodeji finančních instrumentů ani nejsou návrhem na uzavření smlouvy. Portál finlord.cz má uzavřené partnerství s některými společnostmi, které jsou zmíněné v obsahu portálu. Pokud čtenář použije odkaz směřující na web partnera, můžeme získat provizi, která ale čtenáře nic nestojí. Provize slouží pro další zvýšení kvality obsahu. Skupina důsledně dbá na to, aby provize nijak neovlivnila objektivitu prezentovaných informací.