Jak můžeme zastavit ekonomický propad?

V minulém díle „Jak se tvoří HDP a bohatství lidí“ jsme se věnovali pandemii a jejímu dopadu na HDP. V řadě zemí nastal prudký ekonomický propad. Pandemie a následná opatření vyvolá letos pokles HDP o více než 5 %. Na jaře při zavřených ekonomikách byl propad i o 20 %. Vždyť počet lidí na světě nepoklesl (dokonce stoupl) a všechno zůstalo na svém místě – fabriky stojí, sklady s produkty jsou nepoškozené, atd.. Problémem je snížení cirkulace kapitálu v ekonomikách. Co může každý z nás udělat? Proč se musíme specializovat na činnosti, kde máme přidanou hodnotu?

Přihlaste se do newsletteru a získejte nejenom novinky, ale i seriál dalších podrobných analýz. Sledujte nás také na Twitteru a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

Ekonomický propad a rekordně nízký oběh peněz v ekonomikách

Tempo oběhu peněz v ekonomikách klesá už delší dobu. Následující obrázek ukazuje rychlost oběhu peněžního agregátu M2 v USA. Hodnota propadla na rekordně nízkou úroveň. Americká ekonomika utrpěla silný šok a Fed pumpuje do oběhu enormní množství kapitálu. Je zcela jasné, že rychlost oběhu peněz zde bude nadále nízký a ještě pravděpodobně poklesne.

Rychlost oběhu peněz v americké ekonomice naopak rostla v obdobích silného hospodářského rozmachu koncem 60. let, koncem 70. let, v 90. letech či v období od roku 2003 do 2006.

A tady je dlouhodobý graf do začátku letošního roku, kdy byla rychlost oběhu 1,25 (teď je už na rekordně nízké úrovni 1,1, viz předchozí obrázek):

Pomáhejme restauracím a jiným zasaženým. Vyplatí se to.

Restaurace a bary patří mezi nejvíce postižené subjekty. Graf níže od České spořitelny ukazuje kumulativní rozložení plateb Čechů kartou podle času platby. Z grafu je patrné, že zavírat restaurace, bary a kluby v 20:00 je pro ně doslova fatální. A to v grafu nejsou zahrnuté hotovostní platby a útrata cizinců, kteří zejména v centru Prahy tvořily většinu tržeb podniků. Vláda se samozřejmě snaží zastavit šíření viru, tudíž musí omezovat setkávání lidí. Dopad na některé ekonomické subjekty je ale extrémně silný.

Pro restaurace je velkým problémem i home office. Lidé zůstávají doma a tím pádem si doma i více vaří. Tržby některých podniků tak propadly i na desetinu normální úrovně, což řadě nestačí ani na pokrytí nájmu. Pokud ale nebudou mít provozovatelé restaurací tržby, tak provozovny zavřou, propustí kuchaře, personál, přestanou objednávat suroviny. Tím pádem se problém bude šířit dál do ekonomiky. Kuchař si třeba neobjedná domů novou sedačku, číšnice si nekoupí novou elektroniku, atd..

Pomoc restauracím je přitom velmi snadná: neztrácet čas vařením a raději si objednávat jídlo (ideálně napřímo, jelikož donáškovým službám platí restaurace 25 až 35 % z objednávky). Pro nemalou část pracujících lidí by to bylo dokonce ekonomicky výhodnější řešení. Pokud u přípravy jídla strávíte v kuchyni 2 hodiny a vaše hodinová sazba práce je 200 Kč, tak vás příprava stojí 400 Kč. I na home office je nutné uvažovat ekonomicky. Většinou je mnohem užitečnější, aby lidé doma pracovali na svých typických pracovních úkolech, kde mají přidanou hodnotu. Při takovémto nastavení by se v konečném důsledku vygenerovala vyšší společenská hodnota.

Ekonomické vztahy jsou značně provázané a problémy se při uzavřené ekonomice šíří jako lavina. Postupně se problémy přelijí i do oblastí, které investoři považují za bezpečné. Následující obrázek agentury Bloomberg ukazuje meziroční změnu výše nájmů v komerčních prostorách na úrovních ulic v obchodních oblastech New Yorku. Propad výše nájmů o 15 až 20 % se nemovitostním investorům určitě nelíbí, ale moc s tím udělat nemůžou. Když lidé nechtějí nebo nemůžou navštěvovat obchody, tak je pochopitelné, že obchody pak nemají prostředky na placení svých závazků a musí šetřit, kde to jde.

Pandemii a ekonomickou krizi se nakonec podaří překonat. Otázkou jenom je, jak se změní rozložení sil mezi jednotlivými subjekty. Je zcela jasné, že se hodně posílí online prostor a digitální ekonomika. Zajímavá bude tak změna ve výdajích jednotlivých vlád. Obrovské rozpočtové deficity a dluhy, které letos vznikly, se musí splatit (nebo reálně snížit pomocí inflace). Kde budou státy tlačit na zvyšování příjmů a kde naopak budou šetřit? Obáváme se, že se řada států rozhodne v příštích letech snížit mandatorní výdaje, tedy zejména důchody penzistům. Investování a odkládání peněz na staří je tak ještě akutnější než dříve. Zároveň je důležité zvyšovat efektivitu pracovních činností. Masivní robotizaci se svět neubrání. Všem zmíněným tématům a možným řešením se budeme v dalších analýzách věnovat.

Disclaimer:

Investice v sobě obsahují riziko a není zaručena návratnost původně investované částky. Vysoké riziko je především u produktů, které využívají finanční páku. Současná ani očekávaná výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. Veškeré informace uvedené v tomto článku nebo na portále Finlord.cz mají pouze informační charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování informací čerpá skupina Finlord údaje z veřejných, důvěryhodných zdrojů a vynaložila přiměřenou péči, aby informace nebyly nepravdivé či zavádějící, nicméně nikterak nezaručuje jejich správnost a neměnnost. Zde uvedené informace neslouží jako nabídka nebo výzva k nákupu či prodeji finančních instrumentů ani nejsou návrhem na uzavření smlouvy.