Kdy pomáhají pákové ETF portfoliu a kdy ne?

Pákové ETF nejsou komplikované, jelikož jsou sestaveny z běžných derivátů, jako jsou futures či total return swapy. Jejich management je transparentní, takže bez problémů splňují regulatorní požadavky. Typicky nabízí páku od -3 do +3, ale v nabídce investičních společností se už vyskytly i instrumenty se čtyřnásobnou pákou. Nicméně ty se moc neuchytily. Negativní pákou označujeme inverzní fondy, které vydělávají, pokud cena podkladového aktiva klesá. Podkladových aktiv je mnoho od nejznámějších akciových indexů, přes sektorové indexy až po komodity. Většinu bývají rebalancovány denně, i když se už objevily fondy s měsíčním rebalancováním. Největší objem spravovaného kapitálu i nejlepší likviditu mají pochopitelně pákové ETF na americké akciové indexy S&P 500 a Nasdaq 100.

Chcete efektivně investovat pomocí nízkonákladových fondů? Přihlaste se do newsletteru a získejte nejenom novinky, ale i seriál dalších podrobných analýz. Sledujte nás také na X (Twitteru) a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

Pákové ETF násobí pohyby nahoru i dolů

Srovnáme dvě ETF. SPDR S&P 500 ETF Trust kopíruje index S&P 500, přičemž jeho nákladovost je cca 0,1 % ročně. ProShares Ultra S&P500 je pak dvojnásobně napákované ETF na tento index s nákladovostí 0,9 % ročně a denním rebalancovaním portfolia. Druhý jmenovaný fond vznikl později a to v červnu 2006. Nicméně za uplynulých třináct let trhy zaznamenaly finanční krizi i největší býčí trh v historii, takže už lze vytvořit scénáře, jak by se mohla cena těchto dvou fondů pohybovat v budoucnosti.

Od června 2006 do počátku října 2019 zhodnotilo ETF na index o 137 % a dvojnásobně napákované ETF si připsalo růst o 258 %. Pokud bychom jednoduše vynásobili výnosnost 137 % * 2, tak bychom dostali 274 %. To je o 16 procentních bodů více. Kam se poděly výnosy? Část padla za oběť vyšším správcovským poplatkům a část byla způsobena nedokonalostí při sledování v důsledku volatility.

Graf č.1: srovnání výnosů ETF na S&P 500 a ETF na S&P 500 s dvojnásobnou pákou

V dlouhém období přináší využití finanční páky na finančních trzích vyšší výnosy. Problémem jsou ale období výprodejů na trzích. V období finanční krize se hodnota dvojnásobně napákovaného ETF snížila o 80 %. Takovýto propad by byl pro řadu investorů doslova smrtelný. Podobně tomu bylo i v posledním čtvrtletí 2018. Tehdy americké akcie poklesly od vrcholu po lokální dno o 19 %. Ve stejném období zaznamenalo dvojnásobně napákované ETF snížení hodnoty až o 35 %.

Volatilita značně redukuje výnosy

Na grafu 1 se zaměřme ještě na jeden fenomén. Od roku 2006 do konce roku 2013 se investice do indexu zhodnotila o 50 %. Ve stejném období se investice do ETF s dvojnásobnou pákou zhodnotila o 45 %, tedy o 5 procentních bodu méně. V čem je chyba? Jak je možné, že nenastalo zhodnocení o 90 % až 100 %?

Problém je ve volatilitě. Její vliv si zobrazíme na hypotetickém příkladu. Máme 100 korun, a buď můžeme v nejbližších třech dnech (třeba pondělí, úterý, středa) investovat do indexu anebo do jeho napákovaných variant. Sekvence výnosů indexu je +1 %, -1 %, +1 %. Pro názornost použijeme v příkladu velmi vysoké páky. Jak jsme uvedli výše, tak pákové ETF jsou většinou rebalancovány na denní bázi, proto můžeme srovnání s investováním ve třech po sobě jdoucích dnech použít. Jak vidíme v tabulce, tak po třech dnech máme při investici do indexu 100,99 korun. Když jsme použili páku 10, tak máme 108,9 korun (ne 109,9 korun, jak bychom na počátku mohli doufat). Čím vyšší je páka, tím má volatilita větší vliv. Při páce 70 máme v příkladu o 13 % menší hodnotu majetku než na počátku.

Tab. č.1: hodnota investice při různé páce

Čím vyšší volatilita na trzích je, tím více se bude výkonnost napákovaného ETF odchylovat od prostého násobku indexu. Když ztratíme u investice 50 % hodnoty, tak následně potřebujeme vydělat zpátky 100 %, abychom se dostali na úroveň před propadem.

Tento jev můžeme sledovat i na grafu 1. V období expanze a snižující se volatility mezi roky 2006 a 2007 překonávalo ETF s pákou indexové ETF. Pak ale přišla finanční krize a napákované ETF dosáhlo obrovské ztráty. Následně při opětovné expanzi rostla jak hodnota ETF na index, tak i hodnota napákovaného ETF. Zatímco prvně zmíněný fond dosáhl nového maxima už v roce 2012, tak druhému se podařilo z obrovských ztrát dostat až v roce 2013.

Důležitý je poznatek, že finanční páka zvyšuje potenciální výnosy lineárně, ale vliv volatility roste exponenciálně. Když použijeme dvojnásobnou páku, tak očekávaný zisk vzroste 2x, ale očekávaný vliv volatility se zvýší 4x. Při použití trojnásobné páky očekávaný zisk vzroste 3x, ale vliv volatility se zvýší 9x. S růstem páky a volatility stoupá i odchylka sledování (tracking error) oproti ideálnímu stavu. I když se tracking error považuje především za manažerskou chybu fondu, tak v případě ETF s finanční pákou vzniká zejména z volatility trhu, kterou manažeři ETF pochopitelně nedokáží ovlivnit.

Abychom byli přesní, tak musíme uvést, že uvedené problémy se dotýkají všech finančních produktů s pákou, nejenom ETF. Dokonce lze problém s volatilitou sledovat i při indexových investicích, pokud srovnáváme investice s podobnou výnosností, ale různými výkyvy hodnoty. Futures, opce, swapy, obchodování na margin, či CFDs mohou v portfoliích nadělat pořádný vítr, pokud se použijí v nesprávnou dobu.

Jak vysoká finanční páka je vhodná v dlouhém období? Výpočty na datech od roku 1885 do roku 2019 ukazují, že ideální hodnota je mezi 1,5 až 2 násobkem. Finanční páka nad 3,5 je pak pro dlouhodobé investování nežádoucí, protože kvůli volatilitě ničí hodnotu majetku investorů. Emitenti ETF jsou si tohoto faktu vědomi a vytvořil se konsenzus, že páka na úrovni trojnásobku je úplně dostatečná pro tento typ produktu. Přitom futures trhy umožňují vytvořit i páku v rozmezí 15 až 20násobku.