Praha a Bratislava jsou ekonomické mocnosti

Jak si vedou naše dvě hlavní města Praha a Bratislava ve srovnání s jinými městy, případně regiony? V naší česko-slovenské nátuře je docela zakořeněn takový nešvar. Pořád si musíme stěžovat a koukáme do zahraničí, kde se přeci mají lidi lépe, jsou bohatší, žijí lepší život. Je to ale skutečně tak? Co nám ukazují údaje OECD?

Následující graf vytvořený dle dat OECD ukazuje HDP na hlavu v ČR, SR, Praze, Bratislavě a dalších významných městech. Hodnota ukazuje HDP na hlavu v USD dle současné parity kupních sil.

Slovensko a Česká republika jako celek pochopitelně zaostávají za významnými světovými ekonomickými tahouny. U Bratislavy a Prahy je ale situace významně jiná. V Praze se v roce 2016 vytvořilo na 1 obyvatele 72 047 USD. V Bratislavě to bylo téměř 73 000 USD. V takovém New Yorku se ve stejném roce vytvořilo na člověka 75 970 USD, v Hamburgu 79 153 USD. V širším Londýně bylo HDP na člověka 74 202 USD. Ve Vídni to bylo ale jenom 60 725 USD, v Berlíně méně než 47 000 USD.

Podívejme se také na dynamiku od roku 2001. Na počátku milénia bylo HDP na člověka v našich hlavních městech hluboce pod úrovní významných měst Západní Evropy a Severní Ameriky. Teď jim směle konkurují.

Praha a Bratislava jsou už evropskými ekonomickými centry

Uvedená statistika ukazuje, že naše hlavní města se v evropském ekonomickém srovnání nemusí vůbec stydět. Ano, je to samozřejmě způsobené prudkým růstem automobilové a jiné strojařské výroby. Díky ní se postavily nejenom fabriky, ale také se zde přesunuly administrativní a logistické centra. Pochopitelně se nárůst ekonomického výstupu projevil i na životě v Praze a Bratislavě. Současný nedostatek bytů není překvapující. Nikdo nečekal takový ekonomický rozmach a tím pádem chybí infrastruktura i pro běžné životní situace. Věnovali jsme se tomuto problému i v analýzách firemních dluhopisů ZDE a ZDE.

Určitě všichni chceme, aby současný ekonomický rozmach pokračoval co nejdéle. Naplnění tohoto přání bude trochu těžší. Zejména sledujeme veliké problémy na trhu práce, kde je extrémní nedostatek lidí. Co mohou naši podnikatelé, manažeři a vláda dělat? Zejména je nutné podporovat automatizaci a robotizaci, a to jak v oblasti lidských zdrojů, tak i v oblasti kapitálu.

Trochu se zapomíná i na rozvoj vnitřního česko-slovenského trhu. Ukazuje to i uvedený graf. Praha a Bratislava jsou v diametrálně odlišném postavení oproti zbytku našich regionů. Nezapomínejme na to, že náš společný trh má kolem 16 milionů lidí (ochotných spotřebitelů a pracovníků) a to není málo. Do budoucnosti potřebujeme zvýšit spolupráci v rámci našich hranic. Obyvatelé a firmy z Prahy a Bratislavy se musí snažit o to, aby co nejvíce zboží a služeb objednávali od dodavatelů z jiných česko-slovenských regionů. Vláda a vládní agentury podporují mezinárodní spolupráci s Ruskem, Čínou, západní Evropou a kde kým. Přitom by docela stačilo, kdyby výrobní firmy a dodavatelé služeb z menších krajských a okresních měst měli možnost snadněji dodávat své produkty do našich dvou hlavních měst. Vybudováním silného vnitřního trhu bychom rozhodně zmírnili ekonomickou závislost od vývoje automobilového průmyslu.

I když investujeme hodně našich prostředků na zahraničních trzích, tak nezapomínáme ani na kapitálovou a informační podporu českých a slovenských firem. Víme (a ekonomické statistiky to potvrzují), že zde žije řada šikovných podnikatelů a manažerů. Pokud investorům nabídnou atraktivní podmínky, tak by byla škoda je nepodpořit. Nedávno jsme se kupříkladu věnovali této společnosti z potravinářského průmyslu.