Jsou makroekonomické prognózy zbytečné?

Řada institucí vydává své makroekonomické prognózy. Jaká je jejich přidaná hodnota? Jak využít prognózy pro lepší investování? Na co si dát pozor? Proč se mohou i renomované instituce šeredně splést?

Pro přiblížení problematiky jsme se zaměřili na prognózy České národní banky, která patří v ČR mezi nejrespektovanější instituce. ČNB vydává každé čtvrtletí Zprávu o inflaci, ve které mimo jiné nalezneme podrobnou prognózu makroekonomických ukazatelů na současný rok a na 2 roky dopředu.

Pokud chcete získat dlouhodobé myšlenky, na kterých je postaven i náš hedgeový fond Slavic Capital, tak se přihlaste do newsletteru.

Následující tabulka ukazuje pro jednotlivé roky růst reálného HDP dle prognózy ČNB. První řádek je konečná hodnota růstu, která je známá většinou až několik let po skončení roku, což je důsledek pomalého získávání statistických dat. Nicméně ČNB uveřejňuje prognózu nejenom pro aktuální rok, ale i na dva roky dopředu. Prognózu se snaží udělat, i když nemá k dispozici všechny potřebné údaje o vývoji ekonomiky.

Podívejme se na rok 2008. Ten samý rok byla předpověď ze 4. kvartálu taková, že HDP poroste o 4,5 %, ale nakonec byl po započtení údajů růst jenom o 2,5 %. Jednoletá prognóza (tedy na rok 2009) byla koncem roku 2008 na úrovni 2,9 % a dvouletá prognóza (tedy na rok 2010) byla na úrovni 3,1 %. V roce 2009 byl nakonec růst HDP kolem 4,7 % a v roce 2010 byl růst kolem 2,1 %. ČNB se tedy při prognózování v roce 2008 moc netrefila. Na obranu ČNB ale musíme uvést, že prakticky každá instituce se ve své prognóze v roce 2008 spletla, jelikož globální recese propukla hodně rychle. Musíme si uvědomit, že při velkém a rychlém ekonomickém obratu nemá žádný spolehlivý a konzistentní prognostik ani nejmenší šanci trefit se.

Investoři se musí zaměřit na dlouhodobý vývoj, ne krátkodobé prognózy

Když ani ČNB a řada dalších institucí nedokážou v prognóze odhadnout přesný počátek recese (nebo expanze), tak je docela zbytečné, aby se tímto „sportem“ zabývali samotní investoři. Recese možná příští rok bude, ale možná také nebude. Nechejme tedy makroekonomické prognózování na ČNB, Statistickém úřadě, ECB, OECD a další institucích a využijme jejich práci pro nastavení našich portfolií. V dlouhém období to je nejlepší řešení. Jako investoři musíme mít svá portfolia nastavené tak, abychom na našem investičním horizontu maximalizovali pravděpodobnost co nejvyššího zisku.

Ještě jednou se podívejme na uvedenou tabulku. Můžeme si povšimnout, že ani jednou neměla ČNB negativní prognózu na 2 roky dopředu. Co za tím stojí? Zaprvé tak ČNB motivuje subjekty. Je lepší nebát se budoucnosti, očekávat ekonomický rozmach a tím pádem zvyšovat spotřebu a investice (tak se proroctví o ekonomickém růstu může samo naplnit). Zadruhé je ČNB nastavená na dlouhodobé ekonomické uvažování. Ano, recese může přijít, ale zatím vždy se ekonomický růst opět rozběhnul a už několik let pro recesi bylo dosažené nové hospodářské maximum. Když statisticky vychází, že ekonomika pořád roste i navzdory krátkým výkyvům, tak je nesmysl předpovídat nějaký pokles. Předpovídáním recesí na dva roky dopředu by si ČNB jenom udělala hanbu.

Pokud si chceme pomocí seriózního investování vytvořit finanční rezervu na penzi, tak nám stačí, když budeme nakupovat taková aktiva, kterou jsou v souladu s dlouhodobou prognózou HDP. To jsou třeba nemovitosti, podnikové dluhopisy, P2P, akcie, akciové fondy, či jiné majetkové podíly ve firmách. A která aktiva nám naopak v naplnění dlouhodobých investičních plánů moc nepomohou? Vkladové účty v bankách, zlato, diamanty, peněžní, dluhopisové fondy nebo jiné instrumenty, kterým jejich prodejci dávají marketingovou nálepku: „investice do nepohody“.

Pro odkazy na další analýzy sledujte i náš Twitter a Facebook.