Konec cukerných kvót v EU: co se změní?

Co se děje zajímavého na komoditním trhu? Co přinese konec cukerných kvót?

Velkoobchodní ceny benzínu jsou v Evropě na nejvyšší úrovni od počátku letošního roku

Hurikán Harvey způsobil v americkém Texasu rozsáhlé záplavy a vyřadil z provozu přibližně čtvrtinu rafinerské produkce. Teď se už rafinérie postupně opět spouštějí, nicméně pořád je produkční kapacita snížena o 10 %. Zpočátku měla tato událost vliv zejména na americký trh, kde ceny pohonných hmot vyskočily na několikaleté maximum. Nicméně menší dopad je cítit i v Evropě a Asii, kde se snížila nabídka pohonných hmot. Konkrétně v Evropě vyskočily velkoobchodní ceny na nejvyšší úroveň od počátku letošního roku. Přitom cena ropy Brent stagnuje. Naštěstí se už ceny v USA postupně normalizují.

Obnovení provozu všech rafinérii v Texasu bude trvat až několik měsíců. Minimálně v první polovině září bude celý svět pociťovat dozvuky výpadku. Pak ale lze očekávat stabilizaci a pokles cen pohonných hmot, jelikož rafinérie v jiných oblastech chtějí v nejbližších týdnech produkovat více pohonných hmot.

Mezinárodní energetická agentura zvedla odhad růstu spotřeby ropy ve světě v roce 2017 na 1,5 milionu barelů denně. Významné bylo snížení odhadu zásob v zemích OECD o 19 milionů na 3021 milionů barelů. To je o 219 milionů nad pětiletým průměrem, takže ropy je nadále dostatek.

Geopolitické napětí pomohlo zlatu

Cena zlata se dostala na nejvyšší úroveň od zhruba konce minulého roku. Řada investorů zlato považuje za bezpečné útočiště v době geopolitických rizik a ekonomické nejistoty. Zlato tak našlo podporu v přetrvávajícím napětí ohledně Severní Koreji. Severní Korea i přes sankce OSN nadále pokračuje ve vývoji a testech jaderné hlavice, která by mohla zasáhnout USA. Severokorejská státní televize nedávno oznámila, že Severní Korea provedla úspěšnou zkoušku vodíkové bomby. Podle oficiálního oznámení šlo o bombu použitelnou do mezikontinentální balistické rakety.

Poptávka centrálních bank po zlatě se zvýšila o 20 % na 94,5 tun ve druhém čtvrtletí 2017. Nicméně zůstává pod pětiletým průměrem 135,2 tun. Za první pololetí dosáhla celková poptávka centrálních bank 176,7 tun.

Poptávku táhly menší počty centrálních bank. Jednalo se zejména o tureckou, ruskou a kazachstánskou centrální banku.

Centrální banka Turecka ve druhém čtvrtletí nakoupila 21 tun zlata. Jedná se o významné navýšení zlatých rezerv od 80. let.

Centrální banka Ruska zvýšila ve druhém kvartále 2017 své zlaté rezervy o 35,7 tun. Ke konci června dosáhly zlaté rezervy Ruska 1715,8 tun, což je nárůst o 17 %.

Centrální banka Kazachstánu nakupuje zlato 57 po sobě jdoucích měsících, přičemž ve druhém čtvrtletí 2017 vzrostly její zlaté rezervy o 11,3 tun. Kazachstánská centrální banka začala nakupovat zlato od roku 2012 a velikost její rozvahy se zvětšila o 167 tun na 279 tun.

Prodej zlata ze strany centrálních bank byl opět minimální. Za druhé čtvrtletí 2017 prodala Německá centrální banka ze svých zlatých rezerv 3,8 tun a to v rámci probíhajícího mincovního programu.

Konec cukerných kvót v EU

Konec kvót je na obzoru, čímž se otvírá cesta k převratné změně. Kvóty mají být konkrétně zrušeny na konci září 2017. Evropská komise očekává, že produkce cukru vzroste v prvních dvou letech o 11 %. V následujících sedmi letech by se měla ustálit na 6 % a v roce 2026 by produkce cukru v EU měla dosáhnout 17,7 milionu tun. Tím by se EU mohla vrátit zpět do své role čistého exportéra cukru.

Nutné je také uvést, že v rámci EU po konci kvót zůstanou ještě nějaká tržní opatření. Například se bude jednat o dovozní cla EU, která zůstanou vysoká. WTO navíc nebude nadále limitovat EU export cukru (aktuálně může EU exportovat na světový trh 1,374 milionu tun ročně). Cukr bude i nadále do EU importován z nejméně rozvinutých zemí bezcelně a bez kvót.

V současné době se cena bílého cukru obchodovaného na burze v Londýně (tlustá černá křivka) dostala pod průměrnou velkoobchodní cenu cukru EU. A nachází se na minimech z roku 2015. To je způsobeno tím, že se očekává konec kvót a následná zvýšená produkce cukru.

Obecně se očekává globální přebytek této komodity a snížení importu ze strany Indie, jakožto největšího spotřebitele cukru. Pokles poptávky se očekává také u dalších zemí, které figurují jako významní spotřebitelé na trhu s cukrem. Jedná se především o tyto země a oblasti – Jižní Afrika, Nigérie, Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Indonésie.

Zvýšená produkce a snížená poptávka by se mohla odrazit i na ceně této komodity. Tyto faktory by se pak mohly odrazit i na průměrné velkoobchodní ceně cukru EU, potažmo na maloobchodních cenách v ČR.

V posledních letech cukr není úplně žádoucí komodita. Postupně se totiž začíná nahrazovat umělými sladidly. Světová zdravotnická organizace (WHO) v říjnu 2016 podpořila myšlenku „daň na cukr“. Podle WHO by daň na slazené nealkoholické nápoje měla vést ke snížení konzumace slazených nápojů, a k redukci obezity. WHO navrhla daň v minimální výši 20 %. Členské státy EU postupně tuto daň zavádí. Výrobci slazených nápojů tedy prohlásili, že sníží obsah přidaného cukru v nápojích o 10 %, cukr v nápojích by měl být nahrazen umělými sladidly.

Pro Evropskou unii se stanovuje referenční cena cukru, která je podle posledních dostupných údajů 404 eur za tunu. Podle referenční ceny se pak v regionu odvíjí velkoobchodní kontrakty. A tedy cena samotné komodity obchodované na burze ICE se na celkové prodejní ceně v obchodech podílí jen částečně.

Na grafu je možné spatřit modrou křivku, což je průměrná velkoobchodní cena cukru EU. Tato cena byla oproti ostatním cenám mezi lety 2011 až 2015 výrazně vyšší. Průměrná velkoobchodní cena dlouhodobě klesala. To bylo způsobeno zejména očekáváním a pak i následnou rekordní produkcí cukru v sezóně 2014-15, což se samozřejmě projevilo i v další kvótové sezóně 2015-16, kdy producenti byli nuceni omezit svůj výkon.

Na závěr je ještě nutné dodat, že na londýnské burze se obchoduje rafinovaný bílý cukr a na newyorské komoditní burze ICE se obchoduje surový cukr.

Graf: Cena cukru na trhu v EU a celosvětové ceny (zdroj: Evropská komise)

Poptávka po kakau přichází z Asie

Mezinárodní organizace pro kakao (ICCO) upozornila na rostoucí spotřebu kakaa v Asii. Poptávka po kakau přichází zejména z Indonésie.

Indonésii klesá produkce díky nepříznivému počasí a proto, aby uspokojila poptávku, tak dováží výrazně více kakaových bobů než v minulosti.

ICCO nedávno projevila obavy z horší produkce Pobřeží slonoviny kvůli nadměrným dešťům. Pobřeží slonoviny je největší producent kakaa na světě. Letos dle očekávání by produkce kakaa této země měla být rekordní. ICCO očekává nárůst produkce o 420 000 tun na 2,01 milionu tun, což odpovídá 43 % světové produkce.

Čína enormně importovala sóju

Čína je největší spotřebitel sóji na světě. USDA předpokládá v sezóně 2017-18 relativně slabý import sóji do Číny oproti silné sezóně 2016-17. Konkurenceschopné ceny koncem roku 2016 povzbudily čínské importéry ještě více dovážet. V červenci tohoto roku Čína dovezla rekordních více než 10 milionů tun sóji, což je nárůst o 30 % oproti stejnému období. Import sóji do Číny vzrostl od ledna do července o 16,8 % na 545,9 milionu tun. Tempo nákupů, ale nevydrželo. V srpnu už se import sóji z USA do Číny zpomalil o zhruba 5 milionů tun, což je v porovnání s předchozí sezónou méně o 39 %.

Spotřeba obilovin by letos měla být vyšší než produkce

Podle údajů International Grains Council (IGC) globální produkce obilovin v letošní sezóně 2017/18 dosáhne 2049 milionů tun, oproti 2128 milionů tun z předchozí sezóny. IGC letos odhaduje mírně vyšší globální spotřebu zrnin oproti loňské sezóně. Globální spotřeba zrnin by měla tedy činit 2089 milionů tun, z předchozích 2085 milionů tun. Vysoká poptávka po zrninách je způsobená zejména silnou poptávkou po potravinách, krmivech a také díky rostoucímu průmyslovému využití.

Globální zásoby zrnin by dle dat IGC měly poklesnout. Celosvětové zásoby zrnin by se v letošní sezóně měly pohybovat na úrovni 485 milionů tun. V loňské sezóně celosvětové zásoby zrnin dosahovaly 525 milionů tun.