Rekordní zisky bank a strach investorů

Zisky bank by letos měly být rekordně vysoké nejenom ve vyspělých zemích, ale i v České republice. Přitom ještě před několika lety byl celý finanční svět na pokraji totálního kolapsu. Jak je možné, že nastal tak „nečekaný“ obrat situace? Co se vůbec za posledních 10 let odehrálo, kdo nejvíce vydělal, kdo naopak přichází o obrovské výnosy a co lze očekávat v budoucnosti?

Přihlaste se do našeho newsletteru a získáte tříměsíční seriál o zodpovědném investování s našimi postupy, myšlenkami a analýzami.

Zisky bank se dělí mezi stále méně institucí

Údaje americké FDIC ukazují, že ve druhém čtvrtletí měly americké banky a spořitelny úrokové výnosy na úrovni 141 miliard amerických dolarů. Úrokové náklady byly 17 miliard USD. Čisté úrokové výnosy pak byly téměř 124 miliard dolarů.

Před propuknutím finanční krize v roce 2007 byly čtvrtletní výnosy z úroků 190 miliard, náklady na úroky byly 97 miliard a čisté úrokové výnosy byly 92 miliard USD. Příjmy z poplatků a jiných aktivit se pak pohybují na úrovni 67 miliard USD, což je přibližně stejná hodnota jako před krizí.

Čistý kvartální zisk bank se od roku 2007 zvedl z přibližně 36 miliard USD na současný rekord 48 miliard USD. Abychom si dokázali toto číslo přiblížit, tak v roce 2008 a 2009 byly čtyři čtvrtletí, kdy banky v USA dosáhly čisté ztráty. Kumulativní výše ztráty tehdy byla 58 miliard. Jinými slovy, banky teď za pouhé tři nebo čtyři měsíce dokážou vygenerovat takový čistý zisk, který by v období jedné z největších finančních krizí v historii dokázal pokrýt celkovou ztrátu. Asi nemusíme zdůrazňovat, že ziskovost bank je momentálně šíleně dobrá.

Vůbec nás nepřekvapí rozčarování Richarda Fulda, šéfa Lehman Brothers, když americká vláda spolu s dalšími bankéři nechala jeho banku padnout. Lehman Brothers se jednoduše měla stát výstražným pomníkem. Jak teď ukazují finanční data, tak hodnota v bankách byla i v období finanční krize a zainteresované osoby to dobře věděly. Jen bylo nutné udělat určité přeskupení sil podobně, jako se mafie počátkem 20. století jednou za čas navzájem vystřílela.

Přečtení uvedených čísel začíná odhalovat extrémně důležitý trend, který ještě doplníme informací o tom, že počet bank a spořitelen v USA se od roku 2007 zmenšil z 8534 na současných 5787 subjektů.

Co se tedy za posledních 10 let ve skutečnosti stalo? Každá krize vytváří příležitost posunout podnikatelské prostředí kýženým směrem. A velké banky se příležitosti chopily přímo ukázkově.

Spolu s regulatorními orgány (centrální banka a vládní instituce) se bankovní giganti zaměřily na odstranění zejména menší konkurence, a to pomocí přísnější regulace a zavedení řady nových opatření. Nová regulace se mediálně prezentovala jako ochrana spotřebitelů, což je pravda, nicméně všichni aktéři ví, že nová opatření měly na pozadí zejména vytvořit bariéry vstupu do odvětví.

V letech 2007 až 2009 se hodně skloňoval pojem „Too big to fail“, který byl spojen s tím, že velké banky jsou tak velké, že nemohou zkrachovat a vlády je musí vždy zachránit. Ty samé banky jsou teď v roce 2017 ještě několikanásobně větší a už vůbec nemohou zkrachovat.

Nejlepší klient je vyplašený klient

Pro investory vznikl po roce 2007 mnohem důležitější problém. Jde zejména o výrazné snížení výnosů pro investory do bankovních vkladových produktů. Poměr úrokových výnosů k úrokovým nákladům bank v USA je 141/17 = 8,3. V roce 2014 byl dokonce nad úrovní 10. V roce 2007 byl tento poměr přibližně 2, což je dlouhodobě obvyklá úroveň. V USA bylo mezi bankéři zažité pravidlo 3-6-3. Za 3 % si peníze vypůjčit, za 6 % je půjčit a ve 3 hodiny jít na golf. Teď je to spíš 1-6-1. Vypůjčit si za 1 %, půjčit za 6 % a jít na golf už v 1 hodinu odpoledne.

Zisky bank jako celku jsou rekordní zejména díky tomu, že od finanční krize se do klientů bank ze všech stran „cpou“ informace o rizikovosti investování. Vyplašení klienti pak s radostí dají peníze na spořicí účet s výnosem 0,3 % p.a. a klidně spí s pocitem, že jejich peníze jsou pojištěny státem. A je to pravda, peníze jsou pojištěny státem, nicméně takovýto střadatelé se připravují o obrovské zisky. O kolik? Pokud by podíl úrokových výnosů a nákladů zůstal na úrovní 2, tak by banky v USA vydělaly od počátku 2008 do současnosti kumulativně přibližně 5 bilionů USD a střadatelé (a jiné subjekty, které bankám půjčují peníze) by si přišly na 2,5 bilionu USD. Jenomže střadatelé vydělali v uvedeném období jenom 911 miliard USD. Ušlý výnos ve výši více než 1,5 bilionu USD za posledních 10 let je ve Spojených státech cena za strach, kterou klienti zaplatili svým bankám. To není z pohledu bankéřů špatné, že ano?

Rozšiřování strachu mezi lidi je snadnější, než se zdá. Snad není čtvrtletí, kdy by se neobjevila nějaká událost, která se „určitě musí změnit v globální krizi“. Stačí se podívat do nedávné historie: testy raket v Severní Koreji, teroristické útoky, zvolení protekcionářského Trumpa, Brexit a řada dalších. Všichni hlavní ekonomové velkých bank mají za úkol vždy využít i sebemenší světový problém k tomu, aby zdůraznily, že investování na finančních trzích je riskantní a že je velmi výhodné držet rezervu na bankovním účtu. Ano, výhodné to je, ale zejména pro samotné banky, pro které jsou vkladové produkty zdrojem velmi levného financování. Média pak ochotně skočí po jakýchkoliv informacích o možné krizi, protože strach se čtenářům / divákům / posluchačům výborně prodává. Koneckonců redaktoři taky platí hypotéku a ví, že když se jejich médium bude dobře prodávat, tak přijdou inzerenti, zaplatí si prostor a všichni budou spokojeni.

Zisky bank v ČR také utěšeně rostou na nová maxima

Jak uvedla ČTK, tak i českým bankám se nádherně daří. Čtyři největší banky měly v prvním pololetí čistý zisk 28,9 miliardy korun. Před rokem byl čistý zisk 26,7 miliardy a v prvním pololetí 2015 byl jejich zisk 24,1 miliardy. Výrazně se zlepšily i výsledky středně velkých a menších bank. Vzhledem k silnému ekonomickému rozmachu a rostoucímu zájmu o úvěry je velmi pravděpodobné, že v nejbližším roce budou výnosy a zisky bank pokořovat nové a nové rekordy. Dlouhodobým trendům v českém bankovnictví jsme se věnovali v této analýze.

Neznalí investoři jsou jako ovce určené na porážku

Banky a další finanční instituce umí skvěle pracovat s emocemi lidí. Popravdě pokud jste se delší dobu nepohybovali ve finančním světě, tak s velkou pravděpodobností podlehnete propracovanému marketingu. Zkusme se ale podívat na reálné výpočty. Opět využijeme naši jednoduchou kalkulačku. Pokud investujeme 100 tisíc korun na spořicí účet na 10 let při úrokové výnosnosti 0,5 %, tak po uplynutí této doby budeme mít 105 114 Kč. Pokud bude náš výnosový úrok 5 %, tak se vklad zhodnotí na 162 889 Kč a pokud budeme investovat s roční výnosností 10 % (dlouhodobá výnosnost akciových trhů), tak bude hodnota vkladu po uplynutí doby 259 374 Kč.

Jak jsme už mnohokrát ukázali, na finančních trzích i na různých alternativních platformách lze vytvořit diverzifikované portfolio s dlouhodobým výnosem kolem 10 %, což je podobné jako dlouhodobé zisky bank. Možnosti tedy investoři k dispozici mají. Otázkou jenom je, jak moc se nám šíření strachu ze strany bank a vládních institucí dostalo pod kůži a jestli jsme ochotni zaplatit v průběhu deseti let za „ochranu“ i více než 150 tisíc korun (při počáteční investici 100 tisíc korun).