JAK PŘIJÍT O PENÍZE ČEKÁNÍM NA KOREKCI

Všichni investoři znají myšlenkové nutkání, že na trh vstoupí až při korekci. Tato strategie vypadá na první pohled chytře. Když si ale investoři udělají několik základních simulací, tak s hrůzou zjistí, že čekáním na korekci akorát dlouhodobě přicházejí o peníze. I proto by nás nemělo překvapit, že na korekci často čekají zejména vyhořelí burzovní makléři. Výzkum společnosti SVRN Asset Management nám ukáže, proč je čekání mnohdy horší než jednoduché koupení a držení pozice.

Na datech k indexu S&P 500 včetně dividend od roku 1926 do konce 2016 udělali analytici simulaci, kdy investor počká se vstupem na akciový trh až do momentu, kdy akcie poklesnou od vrcholu o 10 %. Po poklesu zainvestuje model peníze do akcií na 12 měsíců a pak se investice zkonvertuje zpátky do hotovosti.

Výsledek je pro strategii nakupování při korekci hodně špatný. Zatímco držba akcií vynesla ročně 6,3 % nad výnosnost bezrizikových aktiv (volatilita výnosů byla 18,6 %), tak uvedená strategie zaznamenala výnosnost 2,2 % p.a. nad výnosnost bezrizikových aktiv (volatilita výnosů byla 15,7 %).

Analytici nasimulovali i nákup při korekci o více procent. Výsledek je v následující tabulce. Čekání na větší propad cen přineslo ještě horší výnosnost (kromě čekání na korekci o 15 %).

Někdo by mohl namítat, že statistika je ovlivněna krátkou dobou držby. Proto byla vytvořena i tabulka se stejnými úrovněmi korekce, ale následná držba akcií se prodloužila na 60 měsíců, tedy 5 let. Výkonnost se zlepšila. Čekání na korekci o 45 % a následná držba akcií 60 měsíců přinesla zhodnocení 3,64 % nad výnosnost bezpečných aktiv. To je stále méně oproti jednoduchému nákupu a nekonečné držbě akcií.

Čekání na korekci je jenom výmluva

Jednoduchý model ukazuje, že čekání na pokles cen není dobrá strategie investování. Důvod je velmi jednoduchý. Mezi korekcemi může být velmi dlouhá doba. Pokud není investor zainvestovaný, tak logicky nemůže získat ani dividendy ani kapitálové zisky.

Čekání na korekci je populární zejména v období růstu trhu, což je i případ posledních let. Index S&P 500 nezaznamenal korekci o více než 5 % už od června 2016, tedy téměř 220 obchodních dní. Od té doby ale index stoupl o 13 % a dividendový výnos byl kolem 2 %. Kdo čeká v posledních měsících na korekci cen, tak se při investici ve výši jednoho milionu korun připravil o zisk 150 tisíc korun.

Klid na trzích ukazuje graf od Yardeni Research. Naposledy byla korekce o více než  10 % u S&P 500 na přelomu let 2015 a 2016, kdy akcie poklesly o 13,3 %.

Mechanické čekání na korekci na základě cenové úrovně je hloupost. Pokud chce investor hledat důvody pro čekání s investicí, tak musí „hrabat“ hlouběji a sledovat fundamentální údaje a informace o investiční poptávce a nabídce.

Jak jsme uvedli už několik krát, tak nejlepší je úplně zapomenout na to, že na burzách se ukazují ceny cenných papírů. Soustavné blikání kotací vytváří více stresu než užitku. Pokud se nám akcie firmy, dluhopis nebo jiný investiční nástroj hodí do portfolia, tak ho nakoupíme a nečekáme na cenovou korekci, která nakonec nemusí nikdy přijít. Samozřejmě, to neznamená bezhlavě kupovat jakoukoliv nabídku. Vždy musíme zvážit fundamentální údaje a postavit proti sobě pravděpodobnost ztráty a pravděpodobnost nevydělání peněz.

Předplatitelům služby PORTFOLIO MANAŽER ukazujeme další konkrétní postupy vytváření dlouhodobého investičního portfolia.