TRH SE ZLATEM: KDO DRŽÍ NEJVÍC ZLATA?

Celosvětová poptávka po zlatě za první kvartál 2016 zaznamenala nárůst o 21 % oproti stejnému období loňského roku na 1 289,8 tun. Spotřebu táhla investiční poptávka. Globální poptávka po investicích (ETF a investiční zlato) v prvním čtvrtletí tohoto roku se dostala na sedmiletá maxima, když zaznamenala meziroční nárůst o 122 % na 617, 6 tun. Příliv do ETF vzrostl meziročně o 300 % na 363,7 tun po tříletém období téměř nepřetržitých odtoků. Poptávka po zlatých prutech a investičních mincích se zvýšila o 1 % na 253,9 tun.

Na druhou stranu v prvním čtvrtletí 2016 v porovnání se stejným obdobím 2015 zpomalila celosvětová průmyslová poptávka o 3 % na 80,9 tun a poptávka po špercích o 19 % na 481,9 tun. Také nákupy ze strany centrálních bank zpomalily o 3 % na 109,4 tun.

Poptávka po špercích je slabá

Poptávce po špercích bránily v růstu zejména tyto skutečnosti: stoupající cena zlata, protesty indických klenotníků proti navrhované vyšší spotřební dani a problémy na straně nabídky v Číně. Jak už bylo zmíněno výše, globální poptávka po špercích v prvním čtvrtletí 2016 zpomalila oproti stejnému období minulého roku o 19 % na 481,9 tun.

Čínská poptávka po špercích se v prvním čtvrtletí 2016 snížila o 17 % na 179,4 tun a indická poptávka po špercích se propadla díky tamním problémům o 41 % na 88,4 tun.

Graf č. 1: Globální poptávka po špercích, v tunách (zdroj: WGC)

Spotřebitelská poptávka po zlatě ve vybraných zemích

Největším spotřebitelem zlata na světě je Čína (včetně Hongkongu a Macao), a na druhém místě je Indie.  Za první čtvrtletí 2016 se snížila spotřeba zlata v Číně na 255,3 tun, což je pokles o 13 % oproti stejnému období loňského roku. Spotřeba Indie za první čtvrtletí 2016 se oproti předchozímu roku propadla o 39 % na 116,5 tun. Pokles spotřeby zlata byl zaznamenán také u zemí Středního východu o 9 % na 79,3 tun. U zemí Evropy bez států bývalého Sovětského svazu zůstala spotřeba beze změny na úrovni 71,1 tun. Naopak spotřeba zlata vzrostla v Americe (USA, Kanada, Mexiko, Brazílie) o 16 % na 53 tun.

Graf č. 2: Globální spotřeba zlata za rok 2015, v tunách (zdroj: WGC)

Kdo drží nejvíc zlata na světě?

V globálním porovnání mají největší zlaté rezervy Spojené státy americké a to 8 133 tun. Za USA následuje Německo, které drží 3 381 tun zlata. Mezinárodní měnový fond (IMF) obsadil třetí místo. IMF zlaté rezervy dosahují 2 814 tun. Zlaté rezervy České republiky činí 9,9 tun. ČR se tak umístila v celosvětovém porovnání na 70. místě. Mnohem větší zlaté rezervy má Slovensko a to 31,7 tun. V globálním žebříčku se tak umístilo na 54. místě.

Graf č. 3: Držba zlata státy a institucemi, v tunách (zdroj: WGC)

A co vývoj na burze?

Cena zlata od počátku roku 2016 nabrala býčí směr a její cena vzrostla o téměř 20 %. S tímto vývojem jde ruku v ruce i příliv investorů do zlatých ETF. Ten byl totiž nejvyšší od 1. čtvrtletí 2009. Za tímto sentimentem stojí změny na globální hospodářské a finanční scéně, jelikož právě ty vytvořily příznivé prostředí pro investice do zlata v posledních měsících. Šlo zejména o politiku negativních úrokových sazeb, kterou implementovaly centrální banky v Japonsku a Evropě. Jedná se o „nekonvenční politiku“, která vytváří velkou nejistotu. Také devalvace čínského juanu přiživila obavy ze zhoršení ekonomického zdraví této země a jejího potenciálního dopadu na globální růst.  Současně úrokové sazby v USA by měly růst pomalým tempem, což je v rozporu s původním očekáváním.

Nejistota vytvořená kombinací faktorů podkopala důvěru v tradiční třídy aktiv. Turbulence zasáhla akciové trhy po celém světě. Dopad negativních úrokových sazeb výrazně snížil přitažlivost státních dluhopisů.

Graf č. 4: Vývoj ceny zlata, v USD za unci (zdroj: Bloomberg)