Proč klesá počet startupů v USA?

Proč klesá počet startupů v USA? Co za tím stojí? Jaký je podíl zaměstnanců v malých, středních a velkých firmách? Proč nakonec stratupisti s velkou pravděpodobností skončí v nějaké korporaci?

V roce 2015 vzniklo v USA dle údajů úřadu sčítání lidu 414 tisíc nových podniků, což je mírný nárůst oproti předchozímu roku, nicméně tento údaj je nižší než před krizí, kdy v roce 2006 vzniklo 558 tisíc nových podniků. Podíl společností, které fungují méně než jeden rok, klesl v USA o polovinu na 8,1 %.

Za klesajícími počty startupů v USA stojí značné zpomalování růstu produktivity, a tím pádem lidé nemají motivaci zakládat firmy. Důvodem je přehnaná regulace na státní i federální úrovni, která může být obzvláště zatěžující pro nové společnosti, které nemají dostatečné personální oddělení.

Druhým důvodem je také rostoucí moc velkých korporací, ke které přišly zejména díky globalizaci a rozšíření internetu. Tito giganti mají takovou moc, že byrokraté je poslouchají jako cvičené opice a společně ruku v ruce vytváří různé regulační bariéry. To koneckonců můžeme pozorovat i v tuzemsku v různých sektorech.

Přihlaste se do newsletteru a získáte tříměsíční seriál s našimi postupy, analýzami a hloubkovými rozbory.

Jak už bylo naznačeno výše, snižující se počet malých podniků má dalekosáhlé důsledky. Malé podniky jsou totiž často označovány jako příklady ekonomické dynamiky. V tomto případě jde konkrétně o startupy, které rychle rostou a jsou klíčové v inovacích a při tvorbě pracovních míst. Inovace a nové produkty nutí existující podniky k tomu, aby se dál rozvíjely a soutěžily, či se staly průměrem a právě díky tomuto dochází k větší produktivitě ekonomiky jako celku. Navíc od roku 2000 se zpomalení zakládání nových firem rozšířilo i do sektorů, které byly typické vysokým růstem podnikatelské aktivity, což je třeba i technologický sektor.

Značný problém u velkých technologických firem je jednak „požírání konkurence“, respektive její skupování a také zneužívání síly svých platforem a to tak, že upřednostňují svou vlastní nabídku před konkurencí.

Graf níže ukazuje podíl zaměstnanců pracujících ve velkých, středních a malých firmách v USA. Z grafu lze pozorovat divergenční vývoj u podílu malých a velkých firem.  Jak je patrné, tak podíl zaměstnanců v malých firmách klesá zhruba od 90. let. Ovšem prudký pokles nastal od roku 2000, zatímco podíl zaměstnanců ve velkých firmách roste. Je to smutné, ale hodně startupistů nakonec skončí v korporaci, kde podlehnou korporátnímu stylu neproduktivního života.

Náklady na výzkum výrazně rostou. Dnes je potřeba 20x více výzkumníků k tomu, aby se dosáhl stejný růst produktivity jako před 80 lety. 

Dnes je obecně jak v ČR, tak i v zahraničí velmi těžké fungovat jako startup. A to je právě zejména díky markantní regulaci, která se na nás hrne ze všech stran. Nejvíc je patrná regulace v oblasti financí, kdy zejména banky tlačí na zákonodárce, aby zregulovali všechno a všechny a tím tak vytvořili téměř nereálné vstupy do odvětví. Posledním „zdárným“ pokusem byl zákon o spotřebitelském úvěru, kdy firma, aby mohla půjčovat fyzickým osobám, musí složit 20 mil. Kč. Anebo již „známé“ upozornění na rizika v propagačních materiálech investičních fondů, jejichž hlavním cílem je vystrašit investory takovým způsobem, aby své prostředky vložili do banky na nic nevynášející spořicí účty, přičemž z tohoto kroku těží jenom banka – tímto tématem jsme se zabývali zde.

Do budoucna lze počítat s tím, že regulace bude vcházet postupně do dalších odvětví díky tlakům korporací, které si budou chtít chránit svůj rajón, což se samozřejmě ještě více odrazí na poklesu produktivity.

Do jisté míry je to také chyba nás spotřebitelů a to v tom slova smyslu, že my v konečné fázi dáváme takovým korporacím sami do rukou zbraň pomocí bezmyšlenkovitých objednávek produktů a služeb….