OPRAVTE 7 NEJČASTĚJŠÍCH CHYB A STABILIZUJTE INVESTIČNÍ PORTFOLIO

Máte pocit, že na investicích spíše proděláváte než naopak? Máte strach, že peníze se vám rozkutálejí mezi prsty? Chcete svá aktiva uchránit před nástrahami finančního světa?

Údaje agentury Morningstar ukazují, že výkonnosti portfolií individuálních investorů zaostávají za výkonností fondů v průměru až o 2,5 % ročně. Projděme si společně 7 typických chyb. Čtení zabere přibližně 10 minut, ale text vám ušetří tisíce korun. A to už stojí za strávený čas. Sami sebe odměníte hodinovou sazbou, kterou si účtují nejlepší finanční poradci, právníci a další zkušení specialisti.

1. Poplatky, poplatky, poplatky

Je to klišé, ale i tak ho tady rozebereme. Průměrné poplatky za služby ve finančnictví jsou vysoké. Jinak by si banky a obchodníci s cennými papíry nestavěli své nedobytné mramorové hrady. Podívejme se na několik reálných příkladů:

Chcete poslat eura v rámci Evropské unie? Není problém, každá banka to umí. Jaká je cena? Někde nízká, jinde extrémně vysoká. Pokud posíláte 1000 EUR (27 000 Kč) kupříkladu z ČSOB, tak budete po provedení transakce lehčí o 250 Kč, což je takřka 1 % posílané částky. Za úplně stejnou službu zaplatíte u Fio banky 20 Kč (dle ceníků k 8/11/2015).

Chcete nakoupit akcie BMW za těch 1000 EUR? Opět to není žádný problém. Obchodníků s cennými papíry je na trhu hodně. Rozdíly v cenách jsou ale značné. Pokud si vyberete kupříkladu Fio, tak zaplatíte za nákup 9,95 EUR, 1 % z hodnoty investice. Pokud si zvolíte nízkonákladové Degiro, tak bude poplatek 2,2 EUR, jenom 0,22 % z hodnoty vaší investice (dle ceníků k 8/11/2015).

Určitě si říkáte, že ztráta 1 % na poplatku není nic hrozného. Když se mi roční výkonnost sníží kvůli poplatkům z 10 % na 9 %, tak to bude mít jenom minimální dopad. Opravdu?

Investujme teď 100 000 Kč na 20 let. Při 9 % ročním výnosu bude hodnota portfolia 560 000 Kč. Při ročním výnosu 10 % bude hodnota 673 000 Kč. Cože, rozdíl 113 000 Kč? To je na luxusní dovolenou pro celou rodinu v Thajsku. No, ano, je to tak.

Uvedené instituce jsou vybrány náhodně a slouží pro názornost. Nesnažíme se podkopat důvěru v konkrétní společnost, jenom ukazujeme, že náklady za finanční transakce jsou významná položka, která ovlivňuje Vaše investiční portfolio. Rozhodně bychom nad nimi nemávali rukou se slovy: „to je jenom drobnost“. Poplatky vaší konkrétní banky najdete v jejím ceníku. Poplatky jednotlivých obchodníků s cennými papíry najdete v našem přehledu.

2. Sem-tam, nahoru-dolů, pořád měním investiční portfolio

Tato chyba přímo souvisí s předchozím bodem, kde jsme si ukázali, že poplatky za finanční transakce jsou významné. Přidejme k nim soustavné přeskupování portfolia a brzy zažijeme investiční katastrofu. Nakonec jenom tupě zíráme na výpis z účtu a ptáme se: „Kde se stala chyba?“

Každá investice potřebuje čas na to, aby „uzrála“. Zatímco prostředky na bezpoplatkovém spořicím účtu můžete přesunout i několikrát za měsíc, tak při investování do podílových fondů se raději připravte na to, že v nich budete investovat několik let. Vstupní poplatky u fondů dosahují i 3 % z vkladu. Pokud jenom dvakrát za rok změníte správce fondů, tak se na poplatcích připravíte o 6 %. Už jste takovouto čuňárnu někdy provedli? Pokud ano, tak se raději ani nepřiznávejte.

Lákadel na změnu portfolia je mnoho. Poradci vám budou říkat, že mají nový produkt se slevou, brokeři budou tvrdit, že mají tip na další akci se zaručeným zhodnocením. V novinách a na internetu se dočtete o úžasné investici, která za posledních pár měsíců vydělala spousty peněz. O nových investicích pravidelně informuje i Finlord.

Tyto nové nápady mohou být hezké, nicméně investor musí vždy zvážit, jestli zařazení do portfolia přinese po odečtení nákladů požadovaný dlouhodobý užitek. Pokud si nejste jistí nastavením investičního portfolia, tak nám napište anebo zavolejte. Společně projdeme Vaši situaci a najdeme dlouhodobé řešení.

3. Když emoce dokážou zamávat s námi, dokážou zamávat i s výkonností našich portfolií

Jedno marketingové pravidlo říká, že naše rozhodnutí jsou ze 70 % založeny na emoční reakci. Racionální uvažování je zbylých 30 % a používáme ho na to, abychom ospravedlnili svoje emoční rozhodnutí. Finanční trhy dokážou vyvolávat obrovské emoční vlny. V krizi, kdy akcie nezřídka poklesnou na polovinu předchozí hodnoty, se dá strach z dalšího vývoje krájet nožem. Naopak po období expanze, kdy akcie zhodnotí na dvojnásobek nebo trojnásobek, bývá optimismus obrovský a investoři houfně nakupují dynamická aktiva. Je to až nepochopitelné, ale v každé generaci investorů se tato chyba neustále opakuje. Řešení je přitom relativně jednoznačné. Investor musí dodržovat stanovenou strategii a změnit ji, až když se změní jeho situace, ne když je na trhu výkyv. Tržním turbulencím se nevyhneme a dnešní třicátníci za svůj život určitě zažijí dvě nebo tři krize. Připravme se na to, že třeba příští měsíc akcie poklesnou o 20 % a co víc, připravme se na to, že když takovýto pokles nastane, tak přikoupíme.

Pro investory jsme připravili několik výukových investičních balíčků, které obsahují propracované strategie. Ty jsme vytvořili s důrazem na racionální rozhodování a eliminaci emočních výkyvů.

4. Investice posuzujeme individuálně, ne v rámci celkového portfolia

Jaký kapitál člověk vlastní? Rozlišujeme lidský a finanční kapitál. Lidský kapitál je současná hodnota očekávaných příjmů ze zaměstnání anebo sebezaměstnání. V závislosti na profesi má buď charakter dluhopisu – stabilní příjem s malou pravděpodobností negativního scénáře (kupříkladu zubaři, programátoři) anebo má charakter akcie až call opce na akcii – možnost vyššího zisku za cenu vyššího rizika (kupříkladu manažeři podniků cyklických odvětví). Lidský kapitál je nejvyšší, když je člověk mladý a má před sebou dlouhou kariéru. Na nulu klesá v okamžiku odchodu člověka do penze.

Finanční kapitál jsou naakumulované finanční prostředky člověka ve formě bankovních účtů, spořících produktů, fondů, akciových investic, investic do podniků a podobně. Finanční kapitál je nejvyšší před odchodem do penze, naopak v mládí je typicky zanedbatelný.

Lidský a finanční kapitál by se měly doplňovat s cílem maximalizovat celkovou hodnotu kapitálu.

Příklady:

Absolvent VŠ, bez závazků, plat 30 tisíc Kč, má vysoký potenciál na kariérní růst. Měsíčně ušetří 5 tisíc Kč. Náš mladík může klidně investovat do rizikovějších investic, jako jsou kupříkladu akcie. Tyto peníze bude potřebovat až za řadu let, takže případné propady hodnoty „vysedí“. Alternativou je investice do dalšího specializačního vzdělání. Třeba si objedná kurz manažerských dovedností za 12 tisíc Kč. Pokud by mu tyto znalosti zvýšily měsíční plat jenom o tisícovku, tak se mu tato investice do lidského kapitálu vrátí do jednoho roku, což je hodně slušný výsledek.

Po deseti letech z mladíka vyrostl manažer s platem 60 tisíc Kč a velmi omezeným dalším kariérním růstem. Kurzy, jejichž absolvováním by výrazněji zvýšil své příjmy, nejsou k dispozici. Jedinou možností, jak člověk s takovouto charakteristikou zvýší hodnotu majetku je investice do finančního kapitálu. Pořád jsou pro něj zajímavé rizikovější investice, ale s postupným příchodem důchodového věku bude takovýto investor přesouvat majetek do dluhopisů. Pokud chce majetek převést na další generaci, tak může pokračovat v akciové investici.

Jaké jsou nejčastější chyby:

Velmi konzervativní investice v mládí – v dlouhém období (více než 10 let) mají rizikovější investice vyšší výnos. To je všeobecně platné pravidlo. Investoři mají respekt zejména vůči akciovým investicím. Když se ale podíváme na dlouhodobé výnosnosti, tak není tento strach opodstatněný. V historii akciových trhů nenastalo žádné 30 let dlouhé období, ve kterém by člověk nevydělal. Ani v období Velké deprese v 30. letech 20. století. Od roku 1902 do roku 1931 byl u amerických akcií průměrný roční výnos 3,5 %. Přitom ve Velké depresi propadly ceny akcií za 2 roky o 80 %.

Riskantní investice ve stáří – v krátkém období mohou být výnosy z rizikovějších investic výrazně záporné, viz roky 2007/08, 2000/01. Před odchodem na důchod, v důchodu a v obdobích před výraznými životními výdaji nesmí člověk tolik riskovat.

Podcenění životního pojištění – pojištění chrání člověka před ztrátou příjmu z lidského kapitálu. Pojištění má nejvyšší přidanou hodnotu pro mladé lidi, ne pro staré.

Druh práce není sladěn s investicemi – burzovní makléř by raději neměl investovat do akcií. Když akcie „zahučí“, tak utrpí nejenom ztrátu na portfoliu, ale i pravděpodobně přijde o práci. Naopak takový zubař bude mít s největší pravděpodobnosti vždy svou stabilní klientelu. To znamená, že svoje investiční portfolio může rozložit do dynamičtějších produktů.

5. Minimální diverzifikace anebo zdánlivá diverzifikace

Určitě jste už slyšeli radu „nedávejte všechny vajíčka do jednoho košíku…“. Trochu toto pravidlo upřesníme: pokud umíte chodit, tak vajíčka klidně do jednoho košíku dávejte. Mnoho velkých investorů to tak dělá.

Nicméně běžný člověk zpravidla nemá takové znalosti a zkušenosti, aby mohl diverzifikaci ignorovat. Portfoliím sestaveným jen z několika investic hrozí rozsáhlá ztráta v důsledku nečekaných událostí. Skvělým příkladem je emisní podvod automobilky Volkswagen, který se dostal na povrch v září 2015. Cena akcií propadla několik dnů po odhalení o třetinu. Kdo by ale tipoval, že tak velká a známa společnost se zaplete do emisních podvodů?

Dalším příkladem je zrušení měnového fixingu ze strany Švýcarské centrální banky v lednu 2015. Mnoho investorů a několik brokerů se z této nečekané jednorázové akce už nevzpamatovalo.

Doporučení je tedy snadné: pokud nemůžete výsledek investice ovlivnit, tak rozložte investiční portfolio do mnohých menších pozic v aktivech. Pak se prakticky stanete statistickým investorem, který ví, že v dlouhém období akciové investice vydělávají v průměru více než dluhopisové.

Nezřídka mají investoři v portfoliích třeba 30 různých cenných papírů, což by byla slušná diverzifikace. Nicméně při sektorovém pohledu se zjistí, že většina z těchto pozic je v jednom sektoru. Pak je diverzifikace jenom zdánlivá, protože aktiva z jednoho sektoru se často pohybují velmi podobně. Rozhodně je vhodné rozprostřít investice i geograficky a sektorově.

6. Špatně nastavená investice na dluh může smazat celé investiční portfolio

Nejjednodušší způsob, jak zvýšit výnosy portfolia, je použít finanční páku. Nástrojů pro provedení teto aktivity je mnoho: marginový dluh, futures, opce, CFDs anebo napákované ETF. Použití finanční páky v malé míře určitě není na škodu věci. Co to ale je „malá míra“. To závisí jen a jen na tom, co investor vydrží a jaké aktiva sleduje. U dluhopisů a nemovitostí je možné použít větší finanční páku než u akcií.

Pokud si za základní scénář zvolíme extrémní období finanční krize v letech 2007 až 2009, tak bychom mohli říct, že větší než dvojnásobná páka by u akcií byla devastující. Akciové indexy tehdy propadly o polovinu. Při použití vysoké páky by tedy byl smazán celý investorův kapitál. Pokud se podíváme na velké akciové hedgeové fondy, tak ty mají páku typicky v rozmezí 1,5 až 2 násobku.

U vládních dluhopisů ceny neklesají ve špatném období o více než 15 %. Páka tedy může být u nich i čtyřnásobná. U investic do realit se taky často používá právě čtyřnásobná anebo pětinásobná finanční páka.

Dluh je jako oheň: dobrý sluha, ale zlý pán. Nenechme naše investiční portfolio zbytečně shořet na popel.

7. Podceňování měnového rizika

Momentálně, když píšeme tento text, ČNB stále uměle udržuje slabou korunu. Co se ale stane, až od této intervence upustí? Koruna pravděpodobně ihned zhodnotí o 5 až 10 %. Pokud budeme mít nakoupeny aktiva v amerických dolarech anebo eurech, tak ihned zaznamenáme ztrátu 5 až 10 %, což klidně může být dosavadní celoroční zhodnocení.

Mnoho investorů si měnové riziko uvědomuje a snaží se ho vyřešit tak, že prostředky umísťuje jenom do českých aktiv. Musíme se ale sami sebe zeptat: poskytuje lokální trh dostatečné příležitosti pro vytvoření diverzifikovaného portfolia? Není lepší nakoupit i aktiva v zahraničí a měnové riziko ošetřit pomocí vhodných finančních instrumentů?

Pro drobného investora může měnový hedging znít jako neskutečné hogo-fogo dostupné jen pro velké institucionální investory, ale není to tak. Zajištění proti měnovým výkyvům lze provést už od 5000 USD (120 tisíc CZK). Pracovní zátěž je přibližně na hodinu za půl roku.

K tématu měnového zajištění jsme vytvořili samostatný vzdělávací materiál, který je součástí Výukových investičních balíčků anebo jej lze objednat jako samostatné školení.