Akcie vs státní dluhopisy: srovnání výnosností

Akcie a státní dluhopisy jsou aktiva, která se nejčastěji objevují v portfoliích institucionálních investorů, jako jsou penzijní fondy, pojišťovny, podílové fondy a další finanční instituce. Drobní investoři do nich také masivně investují, a to buď nákupem jednotlivých titulů nebo nákupem ETF či podílových fondů. Jaké je v současnosti srovnání výnosností těchto dvou aktiv?

Přihlaste se do newsletteru a získejte nejenom novinky, ale i seriál dalších podrobných analýz. Sledujte nás také na Twitteru a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

Státní dluhopisy mají minimální požadovanou výnosnost

Následující obrázek ukazuje ziskovou výnosnost amerického akciového indexu S&P 500 a požadovanou výnosnost 10letých státních dluhopisů USA. Ziskovou výnosnost dostaneme jednoduše tak, že převrátíme P/E poměr a tedy poměříme zisky na akcii a cenu akcie. K 8. září byla hodnota 3,75 % p.a.. U dluhopisů byla výnosnost 0,68 % p.a.. Rozdíl výnosností je 3,07 p.b., což je stále relativně vysoká hodnota, která naznačuje, že akcie jsou oproti dluhopisům relativně podhodnocené.

Když se podíváme do minulosti, tak až do roku 2003 byla požadovaná výnosnost dluhopisů vyšší než zisková výnosnost akcií. I proto řada institucí umísťovala spravované peníze právě do dluhopisů, u kterých je nižší volatilita výnosů.

Nicméně v posledních 15 letech se stav na trzích značně změnil. Očekávané výnosy dluhopisů jsou minimální, tudíž musí instituce stále více prostředků dávat do akcií, nemovitostí a alternativních aktiv (kupříkladu hedgeové a private equity fondy).

U akcií nesmíme zapomínat ještě na jednu dlouhodobou výhodu. Tou je růst zisků. Firmy postupně zvyšují tržby i zisky a zároveň postupně skupují své akcie na burzách. Tím pádem roste zisk na akcii.

Následující obrázek ukazuje různé scénáře zotavení zisků v indexu S&P 500 v nejbližších letech. Ve všech scénářích očekává RBC, že v roce 2024 bude u indexu zisk na akcii o 35 až 40 % vyšší oproti úrovni z konce roku 2019. Průměrné tempo růstu zisků by tedy mohlo být na úrovni 6 %.

Pokud by se ohodnocení akcií nezměnilo, tak by jednoduše byla v nejbližší letech výnosnost akcií na úrovni 3,75 % + 6 % = 9,75 % ročně.

U státních dluhopisů nelze počítat s růstem zisků/výnosů, což je dáno tím, že státy nedělají produktivní činnost. Úkolem států je přerozdělovat peníze vybrané pomocí daní a poplatků. Tady si ale musíme uvědomit, že tyto přerozdělené peníze chtě-nechtě nakonec i tak skončí na účtech firem.

Představme si situaci, že vláda více zdaní práci střední třídy a tyto prostředky použije na vyplacení důchodů. Střední třída bude s rozhodnutím vlády nespokojená, důchodci se budou radovat. Peníze se ale jenom přesunou, ani se nevytvoří, ani se jich moc neztratí (kvůli nízké produktivitě veřejného sektoru se trochu peněz ztratí). Důležité je, že i důchodci nakonec použijí získané peníze třeba na nákup jídla, oblečení či služeb. Tento nákup nakonec i tak realizují u soukromých společností (třeba si koupí čokoládu od Nestlé nebo si koupí letenku od Ryanair, obě společnosti mají své akcie kótované na burze).

Na veřejné finance se můžeme dívat i optikou daní a finančních toků. Teď mají všechny země ve světě obrovské rozpočtové deficity a dluh jim rychle roste. Jak budou země tento dluh splácet nebo alespoň udržovat na stabilní úrovni? Stát může zvýšit výběr daní, snížit výdaje anebo může podpořit inflaci a tím reálně snížit velikost dluhu.

Vyšší výběr daní bude zejména tehdy, když se bude ekonomice dařit, což potažmo znamená růst zisků firem. Snížení výdajů států je varianta, která je z pohledu produktivity celé ekonomiky pěkná, ale politicky je prakticky nemožné ji dlouhodobě prosadit. Umazávání dluhu pomocí inflace se v posledních letech dostává hodně do popředí, jelikož si ji mnoho lidí ani neuvědomí. Následující obrázek reálných výnosů (výnosnost 10letých dluhopisů mínus inflace) v USA nás pak nemůže překvapit. Reálné výnosnosti státních dluhopisů ve Spojených státech jsou v poměrně hlubokém záporu. A podobný vývoj sledujeme i v Evropě včetně ČR.

Centrální banky i vlády si přejí, aby se inflace dostala až k 3 % ročně. Řeknete si, že 3 % p.a. není až tak hrozná úroveň. Musíme si ale uvědomit, že výnosy dluhopisů jsou kolem nuly. Reálně tedy investoři nakupující státní dluhopisy ztrácí při takovémto nastavení až 3 % ročně. Po 10 letech je reálná hodnota jejich portfolií o třetinu nižší (hodnota dluhu dané země je pak také o třetinu nižší).

Inflace naopak pomáhá akciím (vyšší inflace znamená pro firmy vyšší tržby a zisk) a samozřejmě i nemovitostem (růst nájmů a cen) či drahým kovům. Všechna zmíněná aktiva, tedy akcie, dluhopisy, nemovitosti i drahé kovy lze nakoupit pomocí ETF. Pro investory máme k dispozici podrobné školení, jak si mohou fondy vyhledávat a filtrovat, kde najdou potřebné informace nejenom o samotném fondu, ale i o nákladech placených při nákupu na burze. Zároveň je ve školení rozbor daňové optimalizace, která dokáže ušetřit nemalé prostředky. Školení je postavené na reálných výpočtech a příkladech.

Disclaimer:

Investice v sobě obsahují riziko a není zaručena návratnost původně investované částky. Vysoké riziko je především u produktů, které využívají finanční páku. Současná ani očekávaná výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. Veškeré informace uvedené v tomto článku nebo na portále Finlord.cz mají pouze informační charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování informací čerpá skupina Finlord údaje z veřejných, důvěryhodných zdrojů a vynaložila přiměřenou péči, aby informace nebyly nepravdivé či zavádějící, nicméně nikterak nezaručuje jejich správnost a neměnnost. Zde uvedené informace neslouží jako nabídka nebo výzva k nákupu či prodeji finančních instrumentů ani nejsou návrhem na uzavření smlouvy.