Umělá inteligence a patentové přihlášky

Umělá inteligence čím dál více ovlivňuje naše životy. A v nejbližších letech nás bude doprovázet v mnoha situacích. Jak to vypadá na poli patentových přihlášek zabývajících se umělou inteligenci? Ve kterých zemích a firmách do této oblasti nejvíce investují? Podívejte se na stěžejní zjištění World Intellectual Property Organization (WIPO) v jejich nejnovější zprávě k umělé inteligenci.

Přihlaste se do newsletteru a získejte další analýzy. Sledujte nás také na X (Twitteru) a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

Umělá inteligence se dostává do centra pozornosti výzkumníků

Pokud se domníváte, že umělá inteligence vznikla teprve nedávno, tak se mýlíte. WIPO eviduje první patenty z této oblasti už z konce 50. letech. Od té doby už výzkumníci globálně podali 340 tisíc patentových přihlášek a vypublikovali 1,6 milionu vědeckých článků. Samozřejmě, největší boom nastal až v posledních letech. Polovina z uvedených přihlášek byla podaná po roce 2013. Zajímavý je taky posun z oblasti teorie do praxe. Podíl vědeckých článků ke skutečným vynálezům v oblasti umělé inteligence poklesl od roku 2001 z 8:1 na současných 3:1. Teoretické poznatky se tedy rychleji dostávají do běžně dostupných produktů a služeb.

Umělá inteligence je celkem široký pojem, který v sobě obsahuje řadu jiných podoblastí. Největší počet patentových přihlášek byl podán v oblasti neuronových sítí, strojového učení, biologicky inspirovaných přístupů či pravděpodobnostních grafických modelů.

Pro běžné lidi je asi důležitější, jakých funkčních oblastí se patenty týkají. Především jsou zaměřené na počítačové vidění, to znamená, aby byly schopné rozpoznávat znaky, biometriku, scény, obrázky a video. Dále je hodně patentů zaměřených na zpracování jazyka, tedy na schopnost strojů získávat informace, překládat či na vytváření dialogů. Velkou větví je pak rozpoznání hlasu a mluvčího. Dále se umělá inteligence využívá v plánování, robotice a prediktivní analytice.

Co se týče využití umělé inteligence v ekonomických sektorech, tak to je velmi široké. Nejvíce patentů bylo zaměřených na telekomunikace, počítače, přepravu, medicínu, kyberbezpečnost či business řešení. Tím ale výčet zdaleka nekončí, viz následující obrázek.

Které firmy a instituce podaly nejvíce patentových přihlášek z oblasti umělé inteligence? V top 5 najdeme společnosti IBM, Microsoft, Toshiba, Samsung či NEC. Asi je nemusíme představovat, jelikož se jedná o velmi známé konglomeráty. Nicméně ani další společnosti z žebříčku nejsou neznámé. Zajímavé je, že z pohledu veřejných institucí nejvíce patentových přihlášek podaly čínské vědecké a vysokoškolské instituce a korejský institut elektrotechniky a telekomunikací. Americké a evropské veřejné instituce až tak činné v oblasti nových objevů nejsou. Spíše nechávají aplikovaný výzkum na soukromé firmy. Nicméně ve statistice počtu publikovaných teoretických článků se americké a evropské vysoké školy a instituty umísťují velmi vysoce.

V nejbližších letech bude boom umělé inteligence pokračovat

Zájem o implementaci umělé inteligence je obrovský. Kdo nemá dostatečné kapacity na vlastní výzkum, ten nakupuje malé firmy. Od roku 1998 bylo ve světě koupených 434 firem zaměřených na umělou inteligenci. Alphabet, Apple a Microsoft patřily mezi nejčastější kupce, ale o pořízení firem zaměřených na umělou inteligenci mají zájem i Amazon, Facebook, či Cisco.

Umělá inteligence v budoucnosti umožní výrazně zefektivnit procesy v řadě životních situací. Firmy a instituce, které budou ovládat portfolia důležitých patentů z této oblasti, pak mohou získat značnou konkurenční výhodu.