Politické sliby versus realita: Kdo zaplatí evropský “superrozpočet”?

Evropská unie plánuje největší rozpočet ve své historii – téměř 2 biliony eur. To je astronomická částka, která má zajistit konkurenceschopnost, obranu, digitalizaci i zelenou transformaci. Jenže – ví EU opravdu, kam tyto peníze půjdou, a kdo je zaplatí?

Právě o tom diskutují Dominik Stroukal a Pavel Peterka v nejnovější epizodě podcastu Stroukal & Peterka, který každé dva týdny přináší analytický, ale srozumitelný pohled na klíčová ekonomická témata.

Celou epizodu si můžete poslechnout zde:

👉Dominik Stroukal & Pavel Peterka: Proč má podle Draghiho Evropa problém přilákat investice

Rekordní rozpočet, ale Česko si nepolepší

Evropská komise navrhuje rozpočet ve výši 2 bilionů eur, tedy zhruba 48,6 bilionu korun. Pro srovnání – český státní rozpočet má letos objem asi 2,3 bilionu korun.

Přesto si Česká republika z evropských fondů pravděpodobně odnese méně než v minulých letech. Důvod je jednoduchý: Česko je už bohatší než dřív a fondy se více zaměřují na chudší regiony.

Navíc se mění struktura výdajů – zemědělství a kohezní fondy, z nichž jsme dříve čerpali nejvíce, ztrácejí na významu.

Podle odhadů by tak Česko mohlo získat až o 40 % méně prostředků než v období 2021–2027. Finální rozdělení však zatím není jisté a bude záležet na dalším vyjednávání.

Nové priority: obrana, digitalizace, konkurenceschopnost

Plánovaný rozpočet Evropské unie na roky 2028–2034 má dosáhnout až 2 bilionů eur, tedy zhruba 48,6 bilionu korun. To odpovídá přibližně jednadvacetinásobku českého státního rozpočtu.

Pokud tuto částku přepočítáme na jednotlivé roky, vychází to na necelých 7 bilionů korun ročně – tedy asi trojnásobek ročního rozpočtu České republiky.

Jde o obrovské prostředky, které mají být použity na hlavní priority EU: posílení konkurenceschopnosti, podporu digitalizace, zmenšení inovační mezery, obranu a zelenou transformaci.

Oproti současnému rozpočtu (2021–2027) se tak mění i složení výdajů. Zemědělství a kohezní politika, které dosud tvořily největší část evropských fondů, ustupují do pozadí.

Naopak se počítá s až pětinásobným navýšením výdajů na obranu, kde má být vyčleněno zhruba 131 miliard eur, a s výrazným posílením Fondu evropské konkurenceschopnosti, který má podpořit digitální transformaci.

EU chce utrácet, ale peníze zatím nemá

Takto vysoké výdaje si vyžádají nové zdroje příjmů. Základ tvoří tradičně příspěvky členských států podle jejich hrubého národního důchodu (HND). Evropská komise se však snaží vyhnout jejich zvyšování a hledá další cesty.

Diskutují se návrhy jako rozšíření systému emisních povolenek, uhlíkové clo, vyšší zdanění tabáku nebo poplatky velkých korporací. Vše je ale zatím otevřené a bez jistého výsledku.

Pokud se nové příjmy nepodaří najít, bude muset EU buď rozpočet seškrtat, nebo zvýšit příspěvky členských států.

Nejasné projekty, neefektivní rozdělování?

Evropská komise ví, kolik chce utratit, ale zatím neví, za co přesně. Problémem je i to, že v EU není dostatek kvalitních investičních projektů, do kterých by šly obrovské částky smysluplně vložit.

Rizikem je neefektivní rozdělování dotací. Pokud se prostředky budou přidělovat podle politických dohod, nikoli podle skutečné potřeby a efektivity, může se z ambiciózního rozpočtu stát drahý experiment bez jasného výsledku.

Soukromý kapitál má své limity

Na účtech domácností v EU leží přes 14 tisíc miliard eur. Teoreticky by tyto úspory mohly pomoci financovat evropské investice, ale lidé investují hlavně kvůli vlastnímu zhodnocení, ne kvůli politickým plánům.

Evropské investice by proto podpořila spíše menší byrokracie, nižší daně a jednotná pravidla na kapitálových trzích. Pomoci může i vyšší finanční gramotnost.

I tak ale mnoho investorů raději zamíří na americké trhy, které fungují efektivněji a nabízejí širší možnosti.

Závěrem

Evropská unie má velké ambice a rekordní rozpočet, ale zatím chybí jasný plán, jak tyto peníze efektivně využít.

Pokud se podaří investice správně nasměrovat, může být nový rozpočet silným impulsem pro růst a modernizaci Evropy.

Pokud ale převládne byrokracie a politika, hrozí, že obrovské prostředky přinesou jen malý výsledek.

Více informací a celou diskusi Pavla Peterky si můžete poslechnout v nové epizodě podcastu Stroukal & Peterka:

👉Dominik Stroukal & Pavel Peterka: Proč má podle Draghiho Evropa problém přilákat investice

#spolupráce

Disclaimer:

Rozdílové smlouvy jsou komplexní nástroje a v důsledku použití finanční páky jsou spojeny s vysokým rizikem rychlého vzniku finanční ztráty. U 71 % účtů retailových investorů došlo při obchodování s rozdílovými smlouvami u tohoto poskytovatele (XTB S.A.) ke vzniku ztráty. Měli byste zvážit, zda rozumíte tomu, jak rozdílové smlouvy fungují, a zda si můžete dovolit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků. Investice v sobě obsahují riziko a není zaručena návratnost původně investované částky. Vysoké riziko je především u produktů, které využívají finanční páku. Současná ani očekávaná výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. Veškeré informace uvedené v tomto článku nebo na portále Finlord.cz mají pouze informační charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování informací čerpá skupina Finlord údaje z veřejných, důvěryhodných zdrojů a vynaložila přiměřenou péči, aby informace nebyly nepravdivé či zavádějící, nicméně nikterak nezaručuje jejich správnost a neměnnost. Zde uvedené informace neslouží jako nabídka nebo výzva k nákupu či prodeji finančních instrumentů ani nejsou návrhem na uzavření smlouvy. Portál finlord.cz má uzavřené partnerství s některými společnostmi, které jsou zmíněné v obsahu portálu. Pokud čtenář použije odkaz směřující na web partnera, můžeme získat provizi, která ale čtenáře nic nestojí. Provize slouží pro další zvýšení kvality obsahu. Skupina důsledně dbá na to, aby provize nijak neovlivnila objektivitu prezentovaných informací.