The Great Reset: dluh, CommonPass a technokraté

Na výročním zasedání Světového ekonomického fóra byla představena iniciativa The Great Reset či „Velký reset“. V roce 2021 budou klíčovými tématy v rámci The Great Reset změna klimatu, ekonomika a udržitelnost, sociální spravedlnost a pandemie spolu s CommonPass.

Přihlaste se do newsletteru a získejte nejenom novinky, ale i seriál dalších podrobných analýz. Sledujte nás také na Twitteru a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

The Great Reset: CommonPass a technokraté

Nejprve se však podívejme, co je Světové ekonomické fórum a kdo je jeho zakladatelem. Světové ekonomické fórum sdružuje nejvýznamnější podnikatele, politiky a další vlivné osoby, jeho zakladatelem a prezidentem je prominentní ekonom Klaus Schwab. Tento ekonom v rámci svých myšlenek usiluje o změnu myšlení a chce vytvořit nový svět založený na ekologických a technologických myšlenkách. Schwab je autorem knihy s názvem „The Fourth Industrial Revolution“. Ve své knize prosazuje chytré technologie. O co přesně jde? Umělá inteligence, implantování nanočipů lidem a transhumanismus (jedno uskupení v Praze už šílenost v podobě čipování nabízí jako službu, a dokonce někteří členové už mají implementované čipy), samořiditelná auta, zrušení fyzických peněz, internet věcí (chytré spotřebiče), kamery na ulici, které rozeznávají tváře (tyto kamery fungují v Číně). Myšlenky v pojetí Schwaba jsou spíše dosti kyberpunkové a nelze si nevšimnout, že odráží touhu ovládat veřejnost. Řada z vyjmenovaných chytrých technologií už funguje a jak víme, tak tyhle technologie budou důležité a zásadní pro další ekonomický vývoj a zvýšení produktivity člověka. Nicméně asi si všichni dokážeme představit, že v jakékoliv verzi nás to bude něco stát. A to něco je osobní svoboda.

V tomto kontextu začněme u CommonPass aplikace, která je součástí The Great Reset. V zahraničí se stala tato aplikace velmi diskutovaná, přičemž v našich končinách se příliš o ní nemluví. Na vývoji této aplikace se podílí a personálně angažuje Světové ekonomické fórum. Pro ty, co o aplikaci ještě neslyšeli, tak CommonPass je nový mezinárodní cestovní doklad, který by měl být vyžadován všemi leteckými společnostmi při mezinárodní letecké přepravě. Aplikace bude fungovat tak, že výsledek testu nebo vakcíny bude v elektronické podobě. Člověk bude mít přes aplikaci přístup a podle požadavků úřadů, institucí či při cestování ukáže uložený výsledek. Nyní už se aplikace CommonPass testuje. Zkrátka bohužel bez CommonPassu a potvrzení o vakcinaci nebo o negativním testu možná nikam neodletíte. Australské aerolinky Qantas chtějí v budoucnu vyžadovat od pasažérů mezinárodních letů čistě jen očkování proti koronaviru. Samozřejmě si dokážeme představit, že tato aplikace nebyla levná záležitost, a proto je tedy otázkou do pléna, když už populace bude na aplikaci zvyklá a bude ji brát jako samozřejmost, tak zda se pro aplikaci do budoucnosti nenajde ještě další využití, třeba takové jako má WeChat v komunistické Číně.

The Great Reset: dluh a intervencionismus

V podstatě takový The Great Reset neboli Velký reset se řešil i po druhé světové válce, kdy svět bezprostředně řešil válkou zničenou ekonomiku, chudobu, gramotnost lidí, snížení dětské úmrtnosti, prodloužení délky života atd.. Tehdy za hospodářskou rekonstrukcí západní Evropy stál Marshallův plán. Ten pomohl obnovit nejenom průmysl, zemědělství, ale obnovil i mezinárodní obchod.

 
Podobně jako tehdy i nyní svět bojuje s vysokým zadlužením. Celkový dluh (vláda, podniky a domácnosti) rozvinutých zemí se ve 3. čtvrtletí 2020 zvýšil na rekordních 432 % k HDP. Dluh rozvíjejících se zemí dosáhl ve 3. čtvrtletí 2020 téměř 250 % k HDP, přičemž dluh Číny dosáhl 335 % k HDP. Samozřejmě, že letos vznikla většina dluhu z reakce na pandemii. Nicméně pravdou je, že dluh dosahoval rekordních úrovní už v roce 2019, tedy před pandemií, v době hospodářského růstu. Velký problém je, že ve vetší míře je tento dluh neproduktivní. Vlády mají obrovské rozpočtové výdaje, které nemají takzvaně ekonomickou návratnost. Čili po skončení koronavirové krize bude dluh nadále růst a dosažená produktivita nebude stačit na pokrytí závazků.

 
Samozřejmě, že v tomto kontextu představilo Světové ekonomické fórum plán pro „Velký reset“. Jedná se o plán, jehož cílem je využít současnou příležitost k formování hospodářského oživení a budoucího směřování mezinárodních vztahů, ekonomik a priorit. Podle Světového ekonomického fóra se svět musí přizpůsobit a adaptovat na současnou realitu tím, že nasměruje trh na spravedlivější výsledky, zajistí investice do společného progresu včetně urychlení investic do ekologických řešení. Tím tedy začne čtvrtá průmyslová revoluce, kdy se vytvoří digitální ekonomika a veřejná infrastruktura. Tyto cíle sdílí všichni, přičemž soukromý sektor již tyto myšlenky dávno realizuje.

 
Na první pohled plán Světového ekonomického fóra zní velmi slibně, nicméně má to jeden háček v podobě „směřování trhu“. Riziko, že vlády přijmou tyto myšlenky na podporu masivního intervencionismu, není malé. Myšlenku Velkého resetu rychle přijaly zejména byrokratické vlády a ekonomiky, ve kterých vlády intervenovaly.

 
Řada intervencionistů myšlenky Velkého resetu Světového ekonomického fóra vítá jako příležitost k vymazání dluhu. Existuje riziko, že vlády by využily smazání dluhu ke smazání části úspor. V současném monetárním systému jsou totiž dluhy kryté úsporami, nelze tedy smazat dluhy bez toho, aby se to dotklo i uspořených prostředků (když vláda emituje dluhopisy, tak lidé zainvestují do těchto dluhopisů, viz. české protiinflační dluhopisy).

 
Ať už se bude řešit dluh buď pomocí zvyšování daní, kdy první vlaštovky a snahu o socializaci už můžeme pozorovat na české scéně. Kupříkladu pokud jde o cenné papíry, tak nově se Piráti zasloužili o progresivní zdanění kapitálových příjmů v rozmezí mezi 15 až 23 % u cenných papírů při prodejích nad 20 mil. Kč za rok. Pokud budou vlády prosazovat monetizaci dluhu nebo dojde k jeho smazání, tak v obou variantách bude zapotřebí zvýšit produktivitu práce. Průměrný ekonomický růst ve vyspělých i v rozvíjejících se zemích dlouhodobě zpomaluje. Řešením by bylo, kdyby se rodilo více dětí a populace se zvyšovala, nicméně současná generace o to nemá zájem. Klíčové budou tedy technologie, které zvýší produktivitu.

Samozřejmě inovativní technologie v určitém ohledu budou veřejnost stát ztrátu soukromí. Alternativou by bylo jít cestou nižšího ekonomického růstu, což ale vlády určitě neschválí, a hlavně v konečné fázi ani samotní lidi. A to z toho důvodu, že by se jim kupříkladu v příštích 10 letech nezvedl plat. Proto si nakonec chtě-nechtě vyberou technologické řešení.

 
Graf níže ukazuje růst produktivity ve světě a odhad na nejbližší dekádu. Jak je z grafu patrné, tak v letech 1955-1971 byla v rozvinutých ekonomikách vysoká produktivita, nicméně od té doby začala klesat, a naopak od roku 1996 v rozvíjejících se zemích začala produktivita růst. Mezi lety 2020 – 2030 se očekává, že se růst produktivity zrychlí na 0,8 %. Tento růst produktivity by právě měl být podpořen novými technologiemi, jakožto masivní automatizací a digitalizací. Nadprůměrné ziskové marže budou generovat zejména ty společnosti, které se rychle adaptují na nové technologie.

Disclaimer:

Investice v sobě obsahují riziko a není zaručena návratnost původně investované částky. Vysoké riziko je především u produktů, které využívají finanční páku. Současná ani očekávaná výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. Veškeré informace uvedené v tomto článku nebo na portále Finlord.cz mají pouze informační charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování informací čerpá skupina Finlord údaje z veřejných, důvěryhodných zdrojů a vynaložila přiměřenou péči, aby informace nebyly nepravdivé či zavádějící, nicméně nikterak nezaručuje jejich správnost a neměnnost. Zde uvedené informace neslouží jako nabídka nebo výzva k nákupu či prodeji finančních instrumentů ani nejsou návrhem na uzavření smlouvy.