Jakým aktivům se v Japonsku dařilo v deflaci

Počátkem roku 1999 poklesly úrokové sazby v Japonsku na nulu, protože se ekonomický růst značně zpomalil. Se zpomalením ekonomického růstu souvisí zhoršující se demografie, klesající produktivita práce a nízká spotřeba. To sebou přineslo i deflační tlaky. Svět se stává stále více japonizovaný a ve vyspělých ekonomikách sledujeme podobný vývoj deflačních tlaků a nulové či záporné úrokové sazby. Jak ukazuje graf níže, tak inflace se ve vyspělých ekonomikách dostala na stejnou téměř 0 % úroveň jako v Japonsku. Jak se vyvíjely ceny aktiv v Japonsku po snížení inflace a úrokových sazeb na nulu?

Přihlaste se do newsletteru a získejte nejenom novinky, ale i seriál dalších podrobných analýz. Sledujte nás také na Twitteru a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

Pokud se podíváme na graf níže na investice do jednotlivých japonských aktiv, tak od února roku 1999 tedy za 21 let se zhodnotila z uvedených aktiv pouze investice do akcií zdravotnických společností, investice do desetiletých vládních dluhopisů, investice do celého akciového indexu a japonských korporátních dluhopisů s investičním ratingem. Stagnaci až mírné znehodnocení pak zaznamenaly i japonské nemovitosti. Podobný vývoj pak zaznamenala i investice do krátkodobých pokladničních poukázek, investice do japonského jenu a akcií podniků veřejných služeb. Od února roku 1999 zaznamenala pak největší znehodnocení investice do akcií japonských bank, a to o přibližně 70 %.

Japonská populace stárne. S průměrným věkem 48,4 let je japonská populace nejstarší na světě. Tento trend trápí samozřejmě nejenom Japonsko, ale i Evropu a USA. Z důvodu stárnutí populace roste v Japonsku poptávka po zdravotnických produktech, čímž si společnosti z tohoto odvětví mohou dovolit zvyšovat ceny, a to se následně promítá i do cen akcií společností.
Dle odhadu Mezinárodního měnového fondu poklesne do roku 2060 velikost japonské populace o čtvrtinu s tím, že výrazně stoupne podíl lidí v neproduktivním věku, tedy v důchodu. Očekávaný trend znázorňuje následující obrázek.

Mezinárodní měnový fond odhaduje, že japonský ekonomický růst se v příštích 40 letech sníží v průměru o 0,8procentního bodu ročně, a to pouze kvůli demografii. Stárnoucí a snižující se populace Japonska bude tlačit veřejné finance, jelikož se budou zvyšovat náklady na zdravotní péči a důchody. Jak bylo naznačeno výše, tak demografické trendy úzce souvisí s nízkými úrokovými sazbami. Nízké úrokové sazby snižují ziskovost finančních institucí a motivují je k investování do rizikovějších aktiv s vyššími výnosy. Klesající japonská populace v kombinaci s nadměrnou nabídkou nemovitostí, zejména na venkově vedla k poklesu cen nemovitostí, což rovněž představuje riziko jak pro samotné domácnosti, tak i pro banky. Zhoršující se demografie v Japonsku a dalších vyspělých zemích může znamenat do budoucna citelnou narůstající zranitelnost japonského finančního sektoru.

Disclaimer:

Investice v sobě obsahují riziko a není zaručena návratnost původně investované částky. Vysoké riziko je především u produktů, které využívají finanční páku. Současná ani očekávaná výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. Veškeré informace uvedené v tomto článku nebo na portále Finlord.cz mají pouze informační charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování informací čerpá skupina Finlord údaje z veřejných, důvěryhodných zdrojů a vynaložila přiměřenou péči, aby informace nebyly nepravdivé či zavádějící, nicméně nikterak nezaručuje jejich správnost a neměnnost. Zde uvedené informace neslouží jako nabídka nebo výzva k nákupu či prodeji finančních instrumentů ani nejsou návrhem na uzavření smlouvy.