Dluh raketově roste. Vyřeší to monetizace?

V posledních měsících dluh firem a jednotlivých zemí raketově roste, což je vzhledem k záchranným opatřením pochopitelné. Vlády a instituce vsadily všechno na jednu kartu a doufají, že masivní zadlužení nakopne ekonomický rozmach. Centrální banky samozřejmě musí pomáhat a ochotně dluh monetizují. Jaký to má dopad na ekonomiky, firmy, domácnosti a investory?

Přihlaste se do newsletteru a získejte nejenom novinky, ale i seriál dalších podrobných analýz. Sledujte nás také na Twitteru a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

Rekordně vysoký dluh a rekordně nízké úrokové sazby pro korporace

Následující obrázek ukazuje poměr korporátního dluhu k HDP v USA, který vyskočil na 49 %. Zároveň ale propadla průměrná požadovaná výnosnost dluhopisů na 2 % p.a.. V minulosti typicky při růstu dluhu stoupaly i požadované výnosnosti. Teď ale všichni spoléhají na centrální banku, že vždy zakročí a nenechá firmy a tedy i celou ekonomiku padnout.

Poměr amerického vládního dluhu k HDP roste ještě rychleji, viz následující obrázek. Poměr na úrovni 140 % by mohl nastat už v příštím roce a pokoření hranice 150 % nastane nejspíše v roce 2022.

Pozici vlád celkem trefně okomentoval premiér Kanady: „Zadlužujme se proto, aby se nemusely zadlužovat domácnosti a firmy.“ Vlády v celém světě mají díky důvěře investorů mnohem větší úvěrovou kapacitu a kapitál seženou levněji. Získané prostředky pak mohou použít na investiční projekty anebo je jednoduše mohou rozdat lidem, což letos udělala řada vyspělých zemí.

Pozice centrálních bank: zpátky ani krok

Obrovský objem nového dluhu musí někdo profinancovat. Této úlohy se s velkým zápalem zhostily centrální banky. Přísun peněz samozřejmě podpořil ceny všech aktiv, jako jsou akcie, korporátní dluhopisy, nemovitosti či drahé kovy.

Položme si ale otázku, co se stane, až se monetizace dluhu zastaví. Následující obrázek ukazuje vývoj cen akcií v USA a vývoj bilance tamní centrální banky. Od června je patrné postupné snižování velikosti aktiv, s čímž je spojeno i zastavení růstu cen akcií. A to bylo snížení aktiv relativně malé (a zejména na úrovni swapů dodávajících likviditu). Co by se stalo, pokud by Fed a další centrální banky přestaly nakupovat dluhopisy a další cenné papíry? Jelikož zisky firem neodpovídají současným cenám akcií, tak bez přísunu levných peněz by s největší pravděpodobností přišla poměrně výrazná korekce. Všechny monetární instituce si toto riziko uvědomují a raději budou při náznacích problémů lít kapitál do ekonomiky a nafukovat své bilance.

Do budoucnosti se tedy můžeme spolehnout na extrémně nízké úrokové sazby jak na státních dluhopisech, tak i na hypotékách či půjčkách firmám. Na riziko inflace, nafukování bublin, zombie firmy se už vůbec nehledí.

Podívejme se do ČR, kde byl v červnu meziroční růst spotřebitelských cen na úrovni 3,1 % a do konce roku zůstane inflace nad 2,5 %. V příštích letech by pak inflace mohla být nadále nad 2 %.

Zároveň se podívejme na úrokové sazby, které se u vkladů pohybují v průměru výrazně pod 1 % a u hypoték kolem 2 %. Jaká je v inflačním prostředí s nízkými úroky preferovaná strategie? Pokud bychom drželi peníze na spořicích účtech, tak při reálných výnosech -1,5 % p.a., přijdeme za 10 let garantovaně o 14 % hodnoty peněz. Vlády a centrální banky doufají, že strach z tohoto znehodnocení peněz nakopne lidi k tomu, aby peníze nespořili, ale aby je utratili a tak podpořili hospodářsky růst. Také se očekává, že peníze od lidí připlují do aktiv. A pokud to bude možné, tak ještě je dobré motivovat lidi k tomu, aby se při pořizování majetku zadlužili. Při úrokových sazbách úvěrů na úrovni či pod úrovní inflace to dokonce je i investičně atraktivní strategie. Aktivum si hodnotu udrží a ještě si jej můžete koupit za levný kapitál.

Z hlediska investorů je důležité držet se těch aktiv, které centrální banky svými kroky podporují. To jsou především akcie, nemovitosti či drahé kovy. Dlouhodobě nemá smysl jít proti monetárním institucím, jelikož ty mají neomezený objem kapitálu a kdykoliv mohou na trhy vrhnout biliony dolarů, eur, či korun.

Při risk managementu musíme ale myslet na to, že odtržení cen od výkonnosti firem a ekonomik s sebou přinese krátkodobou volatilitu. Reakční čas centrálních bank a vlád se sice značně zrychlil, ale na několikatýdenní výprodeje o 10, 15 či 20 procent ihned nemusí či ani nebudou chtít reagovat.

Do různých typů aktiv lze investovat pomocí burzovně obchodovaných fondů ETF (Exchange Traded Funds). Pro investory máme připravené komplexní školení, jak si mohou sami vytvořit daňově optimální portfolio z různých tříd aktiv. Školení je zaměřené na konkrétní praxi. Zanechte své kontaktní údaje ve formuláři a my vám zašleme více informace.

Disclaimer:

Investice v sobě obsahují riziko a není zaručena návratnost původně investované částky. Vysoké riziko je především u produktů, které využívají finanční páku. Současná ani očekávaná výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. Veškeré informace uvedené v tomto článku nebo na portále Finlord.cz mají pouze informační charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování informací čerpá skupina Finlord, údaje z veřejných, důvěryhodných zdrojů a vynaložila přiměřenou péči, aby informace nebyly nepravdivé či zavádějící, nicméně nikterak nezaručuje jejich správnost a neměnnost. Zde uvedené informace neslouží jako nabídka nebo výzva k nákupu či prodeji finančních instrumentů ani nejsou návrhem na uzavření smlouvy.