Forward P/E: ohodnocení indexů podle zemí

Forward P/E indexů se dostal na relativně vyšší úrovně ve všech zemích. Podívejte se také na rozdíl ziskové výnosnosti akciových indexů a požadované výnosnosti 10letých státních dluhopisů v daných zemích.

P/E ratio nebo P/E poměr (cena akcie/zisk na akcii) je ukazatel relativního ocenění akcií, který nám říká, zda jsou akcie dle určitých kritérií levné nebo drahé. P/E pojednává o tom, jaký násobek čistého zisku na akcii je investor ochoten zaplatit za jednu akcii. P/E poměr můžeme chápat také jako návratnost investice v letech. Pokud má kupříkladu společnost Foot Locker P/E 15, tak investor je ochotný zaplatit 15x více než je roční zisk Foot Lockeru. Celý poměr tedy říká, kolikrát je cena akcie na trhu vyšší než zisk připadající na jednu akcii.

Přihlaste se do newsletteru a získejte nejenom novinky, ale i seriál dalších podrobných analýz. Sledujte nás také na Twitteru a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

 
Čím nižší je P/E, tak tím je akcie relativně levnější. Naopak vysoké P/E indikuje, že akcie je dražší a tím za delší dobu přinese nižší výnos. Obecně v rámci investování do průměrných společností platí, že P/E by u atraktivně ohodnocené investice mělo být nižší než 15. 15 je totiž dlouhodobý průměr P/E indexu S&P 500, což znamená, že společnosti zahrnuté v indexu S&P 500 mají v dlouhodobém průměru 15x větší cenu akcie oproti zisku na akcii.

Forward P/E (Forward Price to Earnings) pak poměřuje aktuální cenu akcie s očekávaným ziskem na akcii za nejbližší 4 čtvrtletí. Forward P/E je tedy odhad. Klasické P/E vychází z historických dat.

Pomocí P/E se dají akcie společností porovnávat mezi sebou, avšak platí, že tyto společnosti by měly podnikat ve stejném sektoru.

Pokud se podíváme na ohodnocení akciových indexů v USA ke konci května na základě ukazatelů P/E a forward P/E, tak ty jsou nejvýše od technologické bubliny. Nadprůměrně ohodnocené jsou zejména technologické akcie, potažmo akciový index Nasdaq.

P/E vypočtené ze zisku za posledních 12 měsíců je u indexu Nasdaq na 36,9násobku. P/E poměr Amazonu se ke konci května vyšvihl na úroveň 115násobku, přičemž na akciovém indexu Nasdaq má 9,9 % podíl a přispívá do ohodnocení P/E Nasdaqu okolo 30 %.
Oproti Nasdaq vypadá P/E poměr akciového indexu S&P 500 na úrovni 20,8násobku výrazně skromněji, byť je také relativně nadprůměrně ohodnocen. Podobně skromněji oproti Nasdaq vypadá i ohodnocení akciových indexů Španělska (P/E 25,5), Japonska (P/E 24,3), Jižní Koreji (P/E 23,4), Německa (P/E 21,7) a Velké Británie (P/E 21,1). Americký akciový index Dow Jones je pak ohodnocen podle P/E poměru na 18,5násobku.

Pokud se podíváme na Forward P/E Ratio tedy P/E na základě očekávaných zisků za nejbližší 4 čtvrtletí, tak je patrné, že zvýšené ohodnocení je v celém světě viz. následující tabulka. Zejména opět u amerických akciových indexů je Forward P/E poměr relativně vysoký. Forward P/E u Nasdaq je na úrovni 34,2násobku, u S&P 500 je na úrovni 24násobku, čili stačí růst ceny o přibližně 10 %, aby se ukazatel dostal na nová historická maxima. Forward P/E akciového indexu Dow Jones je pak na 23násobku.

Tabulka také ukazuje rozdíl ziskové výnosnosti akciových indexů (P/E poměr obráceně) a požadované výnosnosti 10letých státních dluhopisů v dané zemi. Tabulka tedy prakticky ukazuje rizikovou přirážku akcií. Na nejvýznamnějších trzích se tento ukazatel pohybuje na úrovni mezi 4 až 5 %. V dlouhém období nabízí akcie oproti dluhopisům stále atraktivní zhodnocení, a to i navzdory vysokému P/E. Nicméně pokud by nastalo snížení pod 3 %, tak už by řada investorů mohla přehodnocovat svou alokaci dle rizikově očištěných výnosů. Uvedená situace může nastat, kdyby požadovaná výnosnost stoupla o 1 procentní bod nebo by ceny akcií stouply o dalších 20 % při nezměněných ziscích.

Tabulka: zdroj Bloomberg, Finlord.cz

Jak už jsme zmiňovali, tak existují v podstatě dva přístupy k trhům. První z nich je přístup Bottom-up (uplatňuje kupříkladu Warren Buffett) a druhý Top-down. Pokud jde o Bottom-up přístup, tak ten jde od finančních ukazatelů společností po makroekonomické ukazatele. Z historického kontextu jsou fundamentální ukazatelé jednotlivých společností, potažmo akciových indexů značně vytaženy nahoru. Zisky a cash flow kvůli recesi propadly, ale ceny akcií šly nahoru.

 
Top-down přístup jde od makroekonomických ukazatelů po finanční ukazatele společností. Pro připomenutí následující obrázek ukazuje podíl akciového indexu S&P 500 a měnového agregátu M2. Tento podíl v posledních měsících klesá a od historických maxim je daleko. Proč? Protože americká centrální banka zaplavila trhy levnými penězi. Cílem této záplavy peněz je rozproudit úvěrovou aktivitu a tak podpořit spotřebu domácností. Levný kapitál se ale nejdříve projevuje na finančních trzích.

Byť trhy propadly a kupříkladu index S&P 500 propadnul o 35 % dolů, tak ani přesto trhy nebyly v té době relativně levně ohodnoceny (S&P 500 P/E bylo 18). Pro názorný příklad Bottom-up přístupu se hodí pohled na aktivity Warrena Buffetta. Ten akcie v uplynulých měsících nenakupoval, jelikož mu prostě nákupy i při tehdejším, byť sníženém ohodnocení po propadu, nedávaly smysl. Spíše přikročil ke kompletnímu odprodání z jeho pohledu možných problematických společností (akcie aerolinek) anebo část svých pozic odprodal.

Je na každém investorovi, jaký přístup si zvolí. Podle našeho názoru s příchodem kvantitativního uvolňování čistě jen přístup Bottom-up nevyhovuje „dnešnímu“ vývoji na trzích. To jsme mohli vidět jak po současném propadu, tak i v globální krizi 2008, kdy centrální banky zaplavily trh levnými penězi. FED začal s QE právě v krizi 2008, přičemž v předchozích krizích mu stačilo pouze snižování úrokových sazeb. Nicméně kvantitativní uvolňování funguje už od 90. let, a to díky Japonské centrální bance.

Rozhodně bychom neměli ignorovat obrovské stimuly ze strany centrálních bank, neboť jak se říká: „Nikdy neválči proti FEDu“, ale také bychom neměli ignorovat relativně vysoké ohodnocení akciových indexů. FED v posledních týdnech snižuje operace na volném trhu, což není pro trhy pozitivní zpráva. Navíc z historie víme, že pokud byly akciové trhy relativně vysoce ohodnoceny s P/E nad hodnotou 20, což bylo jen několikrát, tak vždy pak přišla korekce cen dolů.