Koronavirus a dopad na ekonomiku USA

Podívejte se, jaký dopad má koronavirus na ekonomiku USA a na fiskální a monetární stimuly ekonomik podle zemí na HDP.

Hrubý domácí produkt USA propadl v prvním čtvrtletí 2020 meziročně o 4,8 %, což je první pokles od roku 2014 a největší pokles od roku 2008, tedy od poslední hluboké recese. Vzhledem k tomu, že americká ekonomika se začala uzavírat později než Evropa, tak by k ještě většímu propadu HDP mělo dojít ve druhém čtvrtletí 2020. Očekává se, že americké HDP by se mohlo ve druhém čtvrtletí 2020 propadnout meziročně o 30 % a více, což by bylo více než ve Velké depresi z třicátých let.
Podle údajů ministra financí USA by se měla americká ekonomika postupně otevírat v květnu a červnu, takže v následujících měsících se ukáže, jak se americká ekonomika dokázala odrazit zpátky nahoru.

Přihlaste se do newsletteru a získejte nejenom novinky, ale i seriál dalších podrobných analýz. Sledujte nás také na Twitteru a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

Pro rok 2020 se očekává propad americké ekonomiky o 5-6 %, což je skutečně hodně. Pro srovnání v roce 2009 činil podle údajů MMF propad americké ekonomiky 3,5 % a v roce 1932 činil propad americké ekonomiky 13 %.

V rámci koronaviru a jeho možných dopadů na ekonomiku bychom měli brát v úvahu i psychologii a sociologii. Následující graf ukazuje průzkum agentury Ipsos. Agentura se ptala lidí, zda by se měla ekonomika znovu otevřít, i když není koronavirus kompletně pod kontrolou a další otázka pak zněla, zda byste byli nervózní při odchodu z domova, až se otevřou obchody a bude povolené cestování? Obavy lidí jsou stále velmi vysoké.

Propad ekonomiky je doprovázen razantním růstem počtů nezaměstnaných. Americká ekonomika je totiž ze 70 % závislá na spotřebě. Aby lidé mohli spotřebovávat, tak musí mít příjmy, protože s rostoucí nezaměstnaností klesá spotřeba v důsledku nedostatečného příjmu. Ke konci dubna bylo 18 milionů pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Tento týden pak budou zveřejněny údaje o míře nezaměstnanosti a tvorbě pracovních míst mimo zemědělský sektor. Pokud se podíváme na různé odhady ohledně nárůstu míry nezaměstnanosti, tak ty by měly být nad 10 %. Dle údajů Factset se za duben očekává nárůst míry nezaměstnanosti na 15,1 %. V květnu a dalších měsících by pak měla nastat stabilizace. Nicméně i šéf FEDu Powell očekává, že v několika nejbližších měsících bude míra nezaměstnanosti v USA nad hranicí 10 %. V příštích několika čtvrtletích by mohla dle údajů Institutu pro hospodářskou politiku pravděpodobně vzrůst míra nezaměstnanosti v USA někde mezi 15 – 20 %. Pro srovnání, míra nezaměstnanosti se v období Velké deprese v roce 1933 pohybovala na úrovni 24,9 %.

Bohužel propouštět se bude nejenom v prvním a druhém čtvrtletí, ale i v dalších čtvrtletích. Kupříkladu letecká společnost United Airlines uvedla, že od října propustí 30 % lidí z manažerských a administrativních pozic, což je přibližně 3 500 zaměstnanců. GE Aviation propustí 13 tisíc z 52 tisíc zaměstnanců.

Epidemiologové už nyní počítají s několika vlnami koronaviru, přičemž jakýsi konsenzus počítá s podzimem. Když se podíváme na graf níže, tak můžeme vidět, že španělská chřipka také přišla ve druhé a ještě razantnější vlně. Samozřejmě koronavirus je nový a velmi těžko se u něj odhaduje kolik bude mutací a jak bude agresivní. Druhá vlna koronaviru by pravděpodobně měla další ekonomické a psychologické dopady, které by možné zotavení dále ochromily.

Následující graf ilustruje avizované fiskální stimuly ekonomiky podle zemí na HDP. Tmavě modrá barva ukazuje okamžité fiskální stimuly, světle modrá barva odložené platby a šedá barva pak ukazuje jinou likviditu/garanci. Jak ukazuje statistika, tak Německo avizovalo stimuly v rozsahu 60 % HDP, což je mnohem více než v ostatních zemí, kupříkladu v USA, jakožto největší ekonomice světa.

Nejenom vlády, ale i centrální banky sahají po bezprecedentních podpůrných opatřeních ve snaze zmírnit dopady koronaviru na ekonomiku, potažmo tedy na trhy. Na grafu níže jsou zobrazena celková aktiva centrálních bank k HDP v %. Americká centrální banka (FED) měla k 1. 5. 2020 celková aktiva k HDP na úrovni téměř 30,1 %, pro srovnání v březnu byla celková aktiva k HDP na úrovni 19,8 %. Evropská centrální banka má celková aktiva k HDP na úrovni 44,9 %. V posledních letech stihly nejvíce nafouknout rozvahu Švýcarská centrální banka (SNB) a Japonská centrální banka (BOJ). Japonská centrální banka má celková aktiva k HDP na úrovni 111,4 %. Švýcarská centrální banka měla k 27. 3. 2020 celková aktiva k HDP na úrovni téměř 122,6 %.

Prozatím v USA klesá jak počet nově nakažených, tak i úmrtí, nicméně americká administrativa uvádí, že se nejedná o prudší pokles, v jaký doufala. Řada statistik spíše ukazuje, že zotavení ekonomiky ve tvaru písmene „V“ není pravděpodobné. V současnosti finanční trhy pohání jednak masivní stimuly centrálních bank a jednak informace o znovuotevření americké ekonomiky. Nicméně, tady je důležité si uvědomit, že navzdory opětovnému otevření ekonomiky se podniky nevrátí okamžitě k plné provozní aktivitě, dokud se spotřeba nevrátí na normální úroveň (stačí se projít po Příkopech na Praze 1, jak otevřené obchody zejí prázdnotou). Investoři si musí uvědomit, že tato krize není běžná krize, takže v různých státech bude fungovat řada hygienických opatření, alespoň do doby, než bude vakcína (pokud se ji vůbec podaří vyvinout), což bude kromě nezaměstnanosti také bránit plné spotřebě. S jistotou se tedy dá říct, že řada odvětví se v horizontu měsíců či let nevrátí na plnou aktivitu před koronavirem. Z investičního hlediska musíme myslet nejenom na špatný scénář prohloubení recese, ale i na optimistický scénář, že po zotavení zůstanou v ekonomice peníze od centrálních bank a vlád jednotlivých zemí.