Jak bojují centrální banky s koronavirem

Jak bojují centrální banky s koronavirem? A jak se vyvíjí celková aktiva centrálních bank k HDP?

Přihlaste se do newsletteru a získejte nejenom novinky, ale i seriál dalších podrobných analýz. Sledujte nás také na Twitteru a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

Koronavir takřka ochromil veškerou ekonomickou aktivitu napříč regiony. Ekonomická aktivita rychle padá v Evropě i USA, HDP by mohlo poklesnout až o 10 %. Postupně centrální banky a vlády sahají po bezprecedentních podpůrných opatřeních ve snaze zmírnit dopady koronaviru na ekonomiku, potažmo tedy na trhy. Ačkoliv se nyní může zdát, že některým centrálním bankám dochází munice, tak tomu tak úplně není. Systém nekrytých peněz umožňuje totiž tisknout peníze bez omezení a to zejména pomocí QE (quantitative easing, kvantitativní uvolňování).

Na grafu níže jsou zobrazena celková aktiva centrálních bank k HDP v %. Nejnižší celková aktiva k HDP má Americká centrální banka (FED) a to 19,8 %, čili FED má stále dost prostoru pro nákup dalších aktiv. V boji proti ekonomickým dopadům způsobeným šíření koronaviru snížila americká centrální banka klíčovou úrokovou sazbu o 1 procentní bod do pásma 0 až 0,25 %. Úroky v tomto rozmezí zůstanou dokud nebude patrné, že ekonomika překonala současné okolnosti a míří k plné zaměstnanosti a cenové stabilitě. Současně americká centrální banka zahájila masivní program kvantitativního uvolňování ve výší 700 milard USD. Na začátku tohoto týdne americká centrální banka zavedla další razantní stimuly na podporu ekonomiky. V následujících dnech bude FED nakupovat státní dluhopisy v objemu 75 miliard USD a cenné papíry zajištěné nemovitostmi v objemu 50 miliard USD. Celkem tedy za týden nakoupí cenné papíry za 625 miliard USD, což je více než v průbehu celého QE 2, kdy FED do ekonomiky nalil 500 miliard USD. Dle potřeby může své současné nákupy prodloužit. QE už začalo 13.3.2020. Od toho dne do 27.3.2020 tedy za dva týdny by FED měl celkem nakoupit dluhopisy a MBS za více než 1 bilion USD.

Evropská centrální banka má celková aktiva k HDP na úrovni 39,5 %, což je víc než má FED, ale rovněž má stále dost prostoru pro nákup dalších aktiv.

ECB oproti FEDu svůj stimulační program udržovala déle, čímž tedy stále nalívala do ekonomik nové peníze s cílem zvýšit inflaci k 2 % cíli. Zároveň stimulační program kromě toho pomohl udržet nízko náklady na úvěry pro evropské vlády.
V boji proti ekonomickým dopadům způsobeným šíření koronaviru spustila ECB pro letošní rok nový podpůrný program Pandemic Emergency Purchase Programme (PEPP). V rámci tohoto programu nakoupí ECB letos aktiva v objemu 750 miliard EUR. ECB bude nakupovat státní a podnikové dluhopisy a navíc bude nakupovat i krátkodobé pokladniční poukázky společností. Nákupy budou rovněž poprvé zahrnovat i dluh Řecka, který ECB nekupuje, jelikož Řecko má nízký úvěrový rating. Program PEPP bude mít větší flexibilitu a kupříkladu nákupy dluhopisů nebude muset ECB rovnoměrně rozdělovat mezi země. Včetně nového programu tak ECB už slíbila, že letos natiskne nové peníze za 1,1 bilionu eur. Nový program nákupů dluhopisů představuje přibližně 6 % HDP eurozóny.

Naopak nejvyšší celková aktiva k HDP má japonská centrální banka (BOJ) a to 107 %, což je extrém. Rozhodně to neznamená, že by BOJ nemohla mít ještě větší podíl.

Aby Japonská centrální banka minimalizovala nepřímé dopady koronaviru, tak uvedla, že zdvojnásobí nákupy japonských akcií na 12 bilionů jenů a zavede úvěrovou linku pro firmy. Mimochodem den poté co BOJ uvedla, že může koupit ETF za 12 bilionů jenů, tak nakoupila ETF v objemu 121,6 miliard jenů, což je nejvíce v historii.

Japonská vláda spolu s centrální bankou se snaží už poměrně dlouhou dobu stimulovat ekonomický růst pomocí různých stimulačních opatření. Jedním z takových stimulačních opatření centrální banky Japonska je také skupování ETF. Od roku 2010, kdy centrální banka nedržela žádné ETF, skupuje BOJ postupně ETF jako součást bezprecedentního stimulu. V současnosti má BOJ podíl na všech japonských ETF na úrovni 73 %. Samozřejmě v nedávných rozsáhlých výprodejích zaznamenala BOJ podle údajů guvernéra Kurody ztrátu přibližně 2 až 3 biliony jenů.

Trhy začátkem tohoto týdne podpořila informace, že americká administrativa se dohodla na masivním balíčku v objemu téměř 2 biliony USD na podporu americké ekonomiky. V historickém kontextu jsou současná podpůrná opatření jak ze strany americké centrální banky, tak i americké vlády opravdu velmi masivní. Pokud jde o dohodnutý balíček, tak ten by měl pomoci společnostem a jednotlivým státům USA. Dále pak balíček obsahuje finanční prostředky pro běžné Američany a výhodné půjčky a záchranné peníze pro malé a střední společnosti. Balíček rovněž obsahuje rozšířenou podporu v nezaměstnanosti a daňové odklady.

Záchranná opatření pomáhají stabilizovat ekonomiky, které jsou postižené pandemii koronaviru. Nicméně dokud bude pandemie trvat a lidé nebudou moci pracovat a plně spotřebovávat, tak se nemůže ekonomická aktivita dostat na předchozí maxima. Z investičního hlediska musíme myslet nejenom na špatný scénář prohloubení recese, ale i na optimistický scénář, že pandemie rychle skončí a peníze od FEDu a americké vlády v ekonomice zůstanou. Obnovení hospodářského růstu a vysoký objem levného kapitálu v systému by vyvolal raketový růst cen dynamický aktiv.