Jak postupovat, když emitent nesplácí dluhopisy
18.12.2018
5 min.
Na přání čtenářů jsme společně s renomovanou právní kanceláří připravili článek v podobě rozhovoru na téma Jak postupovat, když emitent nesplácí dluhopisy anebo certifikáty. Na českém trhu je totiž možné najít značné množství korporátních emisí či konvertibilní certifikáty. Jak už jsme avizovali v řadě textů, tak je potřeba, aby investoři byli obezřetní a skutečně projekt nejdříve dobře zanalyzovali a prověřili, než do něj zainvestují. V tomto kontextu by rozhodně neměli zapomínat také na diverzifikaci.
Přihlaste se do newsletteru a získejte zdarma další návody a analýzy, které vám pomohou zorientovat se v investičním světě.
Řada emisí a dluhopisových portálů, jež na trhu jsou, nejsou příliš seriózní. Když jsme si procházeli různé veřejně dostupné emise, tak jsme se divili, jak do toho investoři mohli vůbec zainvestovat. A máme na mysli nejenom malé emise korporátních dluhopisů, ale i některé velké emise v rozsahu několik set milionů korun.
Abychom pomohli zejména nejzranitelnější skupině investorů, tak jsme v minulém roce připravili postup, jak jednoduše ohodnotit dluhopisy díl 1 a jak jednoduše ohodnotit dluhopisy díl 2.
Jak postupovat, když emitent nesplácí dluhopisy?
Rozhovor v dnešním článku Jak postupovat, když emitent nesplácí dluhopisy či konvertibilní certifikáty jsme zaměřili zejména na malého investora, který na internetu objevil nějakou podlimitní emisi a vložil do ní třeba 25 tisíc. Kč a emitent dluhopisů nesplácí jistinu nebo kupóny. Takovýto investor má k dispozici jenom smlouvu o úpisu a emisní podmínky. Žádné jiné dluhopisové investory nezná.
Jak postupovat, když emitent nesplácí jistinu či kupóny a ani nekomunikuje? Jaké kroky by investor/ka měl/a podniknout?
V takové chvíli by si měl investor přečíst emisní podmínky. Někdy v nich je upraven postup ohledně svolání schůze vlastníků dluhopisu. Pokud v emisních podmínkách nic takového nenalezne, je třeba postupovat podle zákona o dluhopisech. Ustanovení § 21 říká: Emitent bez zbytečného odkladu svolá schůzi vlastníků v případě, je-li v prodlení s uspokojením práv spojených s jím vydanými dluhopisy déle než 7 dní ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno.
Doporučujeme tedy vyvolat nebo svolat schůzi vlastníků a zde v součinnosti s emitentem dohodnout další postup ve věci vydaných dluhopisů.
Jsem investor/ka, který/á nezná ostatní věřitele a vlastníky dluhopisů. Kdo ustanovuje schůzi vlastníků dluhopisů? Mohu to udělat i já jako jeden z mnoha investorů? Případně jak mám postupovat?
Schůzi vlastníků je oprávněn svolat i vlastník dluhopisů. Ust. § 21 říká: Schůzi vlastníků je oprávněn svolat též vlastník dluhopisu. Emitent je povinen se schůze vlastníků zúčastnit a poskytnout informace nezbytné k rozhodnutí či přijetí stanoviska schůze vlastníků.
V prvé řadě je třeba kontaktovat emitenta s žádostí o svolání schůze z jeho strany. Pokud se to nepodaří, může iniciativu převzít vlastník či vlastníci dluhopisů. Problémem je, že pokud je emitent nekontaktní či neposkytuje součinnost, je problematické oslovit další investory. To pak může vést k problémům usnášeníschopnosti schůze vlastníků a vůbec k problémům ohledně společného postupu vůči emitentovi.
Pokud emitent nespolupracuje, doporučujeme oslovit subjekt, který zprostředkoval koupi dluhopisů, tento by mohl pomoci spojit vlastníky dluhopisu. Je však zcela na vůli zprostředkovatele, zda bude s investory spolupracovat.
Pokud má investor podezření, že peněžní prostředky z upsaných dluhopisů emitent použil k jinému účelu, než deklaroval při nabídce dluhopisů, může se jednat o podvod. Podvod je dle § 209 trestního zákoníku definován takto: Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci. S rostoucí škodou roste i trestní sazba. Při způsobení škody velkého rozsahu, tedy škody nad 5 mil. Kč je trestní sazba odnětí svobody až 10 let.
Pokud má investor podezření, že se ze strany emitenta mohlo jednat o podvod, měl by podat trestní oznámení na Policii ČR či státní zastupitelství. V rámci trestního řízení pak lze uplatnit i náhradu škody vůči pachateli trestného činu.
Kdy je možné zahájit insolvenční řízení vůči emitentovi? Jak dlouho typicky trvá insolvenční řízení a vymáhání dluhů? Jaké triky používají emitenti pro prodlužování řízení?
Insolvenční řízení lze zahájit v případě, že emitent je v úpadku. Dle § 3 insolvenčního zákona je dlužník v úpadku, jestliže má více věřitelů (alespoň 2) a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (déle než 3 měsíce).
K zahájení insolvenčního řízení, podání návrhu, je třeba nalézt ještě min. jednoho dalšího investora či věřitele emitenta. Mnohost věřitelů a závazky po splatnosti jsou podmínkou pro úspěch insolvenčního návrhu. Průměrná délka insolvenčního řízení je 2-3 roky a průměrný výtěžek nezajištěných věřitelů je cca 4 % jejich pohledávek.
Pokud dlužník nespolupracuje s insolvenčním správcem a soudem, může být předveden Policií ČR. I přesto jejich nesoučinnost velmi prodlužuje insolvenční řízení. Insolvenční řízení investorům v praxi příliš nepomůže.
Pokud budeme uvažovat podlimitní emisi do 25 mil. Kč, tak v případě insolvence lze počítat s jakým objemem soudních a právních nákladů na vymáhání?
Insolvenční návrh je zpoplatněn soudním poplatkem ve výši 2.000 Kč. Vedle toho však musí navrhovatel složit jistotu ve výši 50.000 Kč.
Co bývá nejproblematičtější při vymáhání dluhů z dluhopisů?
Emitenti se závazky z dluhopisů po splatnosti se dělí na dva druhy.
Prvním druhem emitentů jsou ti, kteří peníze použili deklarovaným způsobem, např. nakoupili stroje a nevyšel jim podnikatelský záměr. Tito emitenti jednají s investory a snaží se situaci řešit, např. změnou emisních podmínek a rozložením splacení dluhopisů do delšího období.
Druhým druhem emitentů jsou emitenti, kteří finanční prostředky z dluhopisů použili jiným způsobem, a od počátku věděli, že dluhopisy nesplatí. U těchto je nejsložitější je vůbec kontaktovat a dostat je k jednání o dalším postupu ohledně splacení dluhopisů.
Otázka k osobnímu ručení: co když ručitel po datu emise dluhopisů přepíše celý svůj majetek na rodinu nebo třetí osobu? Co když tento majetek přepíše ještě před emisí dluhopisů a před poskytnutím ručení?
Pokud k převodu majetku bez přiměřeného protiplnění dojde až po vydání dluhopisů může se jednat o zkracování práv věřitelů. Takové jednání postihuje § 240 insolvenčního zákona neúčinností, které se lze dovolat prostřednictvím žaloby, a to v posledních 3 letech od učinění jednání.
Pokud k takovému jednání dojde již před vydáním dluhopisů, bude uplatnění neúčinnosti velmi obtížné, jelikož při splatnosti dluhopisů již může být proběhlá 3 letá lhůta k uplatnění žaloby na neúčinnost jednání.
Emitent má ve společnosti nemovitost (např. vlastní výrobní halu) nebo vlastní výrobní stroje. Tento majetek není vysloveně zastaven ve prospěch dluhopisových věřitelů. Pokud by došlo k nesplácení dluhopisů, mohou dluhopisoví věřitelé požadovat zpeněžení tohoto konkrétního majetku?
Majitelé dluhopisů po splatnosti nemohou požádat o zpeněžení konkrétního majetku. Pokud emitent skončí v insolvenci, veškerý jeho majetek tvoří konkursní podstatu a po jejím zpeněžení jsou z ní uspokojeni věřitelé. Přednost mají zajištění věřitelé, což jsou zpravidla banky. Nezajištění věřitelé stojí až za nimi.
Může emitent po domluvě s věřiteli prodloužit splatnost dluhopisů, pokud s tím investoři souhlasí? Pokud ano, tak co když s prodloužením splatnosti nesouhlasí třeba jenom jeden investor?
Ano emitent může prodloužit splatnost dluhopisů a v praxi se to stává. Jedná se o významnou změnu emisních podmínek. Ke změně je třeba souhlas schůze vlastníků dluhopisů. Její svolání je obtížné a nákladné. V praxi jsem viděl řešení, že emitent oslovil všechny držitele dluhopisů emailovou zprávou. Držitelé dluhopisů pak změnu podmínek akceptovali prostřednictvím emailu. Věřitelé, kteří nesouhlasili, byli vykoupeni. Není to zcela standardní způsob řešení, ale u menších emisí může docela dobře fungovat.
Poznámka Finlord: Podobné řešení nastalo i u certifikátu 3Doid (nakoupený přes platformu Fundlift), viz diskuze na našem fóru zde.
18.12.2018
5 min.
Mohlo by Vás zajímat:
Největší americké banky: aktiva 25 největších amerických bank činí 21,1 bilionu USD

Mezi největší americké banky podle výše aktiv se řadí především JP Morgan Chase, Bank of America, ...
Více informací2.4.2025
5 min.
Akcie zažívají nejtvrdší pád od roku 2022. Jste připraveni?

První čtvrtletí roku 2025 přineslo na akciových trzích výrazné pohyby, které reflektují jak globální ...
Více informací1.4.2025
Nejžhavější evropský trh? Německý DAX a jeho obchodní příležitosti

Do popředí zájmu traderů se dostává německý index DAX – jeden z nejdůležitějších evropských ...
Více informací28.3.2025
3 min.
Finlordi, díky!
Díky Finlordi, zatím jsem to nemusel řešit, ale vím do budoucna jak to funguje.
Šťastný nový rok 2019
Taký přejeme v novém roce hodně štěstí, rodinné pohody a pracovních úspěchů. Njn investování je i o řešení nepříjemných situací 🙂
Děkuji alespoň za základní informaci, jak postupovat. Mám dluhopisy zahraniční společnosti LLoyd v hodnotě přes 5 Mio a ta již delší dobu své 7 % dluhopisy nesplácí. Neustále se dozvídám, že jde jenom o malý odklad způsobený jakýmsi úředním orgánem v zahraničí při koaudaci dokončeného díla a výsledkem je zatím nula. Nejsem sám, vím o kolegovi, který v tom má také cca 2,5 Mio. Poraďte prosím jak mám postupovat.