USA: nejvíce nezodpovědný rozpočet na světě?

Vládní dluh v USA, největší ekonomice světa, velmi rychle roste. Důvodem je samozřejmě obrovský rozpočtový deficit, se kterým neplánuje tamní politická nobilita v nejbližších letech nic extra dělat. Co ukazují prognózy Rozpočtového výboru Kongresu? A jaký dopad může mít zadlužování USA na celý svět?

Nejdříve se podívejme na několik prognóz Rozpočtového výboru. Naposledy měly Spojené státy přebytkový rozpočet počátkem milénia. Od té doby se fiskální disciplína USA jenom zhoršovala. Samozřejmě v období krize byl deficit ještě vyšší. Nicméně dle prognózy by se nůžky mezi výdaji a příjmy amerického státního rozpočtu mohly ještě zásadně rozšířit. Pro rok 2018 se plánuje rozpočtový deficit na úrovni 3,9 % z HDP. V roce 2048 by deficit mohl být až na úrovni 9,5 %, pokud USA nepodniknou velmi přísné ekonomické reformy.

Dluh USA k HDP se teď pohybuje na úrovni 80 %. Do roku 2038 (tedy za 20 let) by mohl v základním scénáři stoupnout na 118 % z HDP. Ve špatném scénáři by mohl nastat růst až na 148 %.

Pokud by Spojené státy chtěly zachovat deficit do roku 2048 na současné úrovni, tak by každý rok musely zvýšit příjmy o 11 %, případně alternativně snížit výdaje o 10 %. Je to realizovatelné? Za současného kabinetu spíše ne.

Při rostoucím dluhu vzniká jeden nepříjemný problém. Prudce rostou úrokové náklady. V roce 2048 by v základním scénáři mohly být úrokové výdaje USA vyšší než výdaje na sociální zabezpečení a už za několik let budou úrokové výdaje vyšší než třeba na obranu (stane se to cca v roce 2023). Taktéž prudce porostou výdaje na zdravotnictví. A to musíme připomenout, že úrokové sazby jsou momentálně stále relativně nízké na úrovni 3,1 %. V projekci se pak počítá s úrokovou sazbou na úrovni 4,2 % v roce 2021.

Globální dopad nezodpovědné politiky USA

Spojené státy mají obrovskou výhodu ve své ekonomické, politické a vojenské síle. Proto si mohou dovolit udržovat vysoký deficit a dluh. Nicméně takovýmto přístupem vysílají signál i jiným zemím, aby se také nebály zadlužovat. Celkem bezpečně tedy můžeme předpovědět, že globální dluh dlouhodobě poroste. A poroste hodně.

Když se podíváme do historie, tak také zjistíme, že mimoamerické vojenské konflikty pomohly USA významně zlepšit finanční situaci. Proto nebude překvapující, pokud Spojené státy budou podporovat konflikty zejména v rozvíjejících se zemích Asie a Afriky. Je to samozřejmě morálně špatná politika, ale ekonomicky je velmi efektivní. Vojenské konflikty musíme v současném moderním světě rozšířit o různé kybernetické nebo obchodní války. Cíl je u všech podobný, destabilizovat region a pak ovládnout spotřebitelský a firemní trh. Další mocnosti budou Spojeným státům v této politice aktivně sekundovat, jelikož si budou chtít také ekonomicky polepšit.

Když už jsme u spotřebitelského trhu, tak pro USA je jednoznačně nejdůležitější domácí spotřeba, která generuje 70 % amerického HDP. V roce 1977 tvořila domácí spotřeba 63 % HDP. Jak zlepšit domácí spotřebu? Dlouhodobě nejlépe pomocí zvyšování produktivity. Nicméně produktivita práce roste v USA na úrovni 1 %, což nebude stačit na pokrytí deficitního rozpočtu. Druhým způsobem je zvyšování zadlužení. Určitě můžeme čekat, že dluh domácností a firem v USA bude také významně stoupat. Pomocí pokročilých léčebních metod se pak budou udržovat lidé co nejdéle při životě, aby své dluhy mohli splácet.

Jako investory nás nejvíce zajímá, jak se bude dařit americkým akciím a dluhopisům. Navzdory rostoucímu dluhu (nebo možná částečně díky němu) lze od firem v USA čekat růst tržeb i zisků. Byznys vnímají Američani jako poslední záchranu ve složitém světě. I když budou veřejné finance v troskách, tak se firmám musí dařit.

V našem fondu Slavic Capital analyzujeme řadu makroekonomických trendů a zkoumáme konkrétní společnosti nebo investiční příležitosti. I když považujeme americké veřejně finance za dlouhodobě neudržitelné, tak na druhé straně víme, že ekonomický život v USA (anebo také v západní Evropě) nepřestane pulsovat.